Tag: green deal

Články k tagu

Státy na východě EU ignorují její klimatické cíle. Česko boduje jen díky Zelené úsporám

Členské státy střední a východní Evropy nesplňují očekávání EU pro národní energetické a klimatické plány, uvádí nová zpráva CEE Bankwatch Network. S vypuknutím války na Ukrajině se mnozí vrátili ke starým zvykům tím, že místo obnovitelných zdrojů podporovali spotřebu plynu a uhlí, píše se například ve zprávě. Zpráva NECP se poukazuje i na povedené projekty ve střední a východní Evropě. Za Česko zmiňuje jen Novou zelenou úsporám, která dotuje domácnostem a firmám nákup fotovoltaiky.

Pilíř Green Dealu se otřásl. Může definitivně skončit

Myšlenka sice hezká, ale provedení zásadně špatné. Jeden z pilířů evropského Green Dealu, směrnice o obnově přírodních ekosystémů, odmítl podpořit i evropský výbor pro životní prostředí a na plénum parlamentu tak zamíří se značně negativním doporučením. Kritici neshazují myšlenku obnovit strádající evropskou přírodu, odmítají však podle nich příliš tvrdá či nedomyšlená řešení, která mohou poškodit evropské zemědělství, lesnictví či obecně přidat k přeregulované ekonomice.

Tato německá hysterie nám může být užitečná

Kritici pochodu Evropské unie vstříc takzvané uhlíkové neutralitě dělají dobře, pokud sledují vývoj v Německu. Přesvědčení, že jsme na prahu jakési klimatické krize, se neomezuje na Němce, je dnes zakotveno po celé západní Evropě, směrem na severozápad ho přibývá a směrem na jihovýchod ubývá. Ale pokud by nadvláda tohoto kultu dostala citelný zásah v Německu, budou na unijní úrovni možné korektury, na které se například předáci naší „ach-tak-realistické“ vlády dnes bojí byť jen pomyslet.

Nesvítí a nefouká, Německo musí pálit uhlí. Elektřinu má tak mezi nejšpinavějšími v Evropě

Vinou nepříznivého počasí mělo Německo v posledních třiceti dnech druhý nejšpinavější energetický mix v celé Evropě, hned po Polsku. Německo je nucené pálit uhlí, aby pokrylo svoji spotřebu, čímž vypouští do ovzduší velké množství oxidu uhličitého. Informuje o tom německý deník Bild. Za posledních 30 dní vypustila výroba jedné kilowatthodiny elektřiny v Německu do ovzduší 472 gramů skleníkových plynů (CO₂). Hůře dopadlo pouze Polsko, které spoléhá především na výrobu elektřiny z vlastního uhlí, se 789 gramy.

Zelená dohoda pro Ukrajinu. Brusel ji chce po válce přeměnit na bezuhlíkový sociální stát

Europoslanci tento týden schválili usnesení o udržitelné obnově Ukrajiny a její poválečné integraci do Severoatlantické aliance. V rezoluci, kterou s přehledem schválila drtivá většina poslanců Evropského parlamentu, rovněž apelovali na to, aby Unie už tento rok zahájila s Ukrajinou jednání o vstupu do EU. Ukrajina podala oficiálně žádost o členství v EU loni v únoru a od loňského června má status kandidáta. Podle europoslanců učinila už hmatatelný pokrok při prosazování zásadních reforem.

Lidé nechápou rozměr problému

Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Do Prahy, kam nejezdí příliš často, přijel na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů univerzity CEVRO. Postěžoval si, že v Praze měl tolik veřejných vystoupení a rozhovorů, že je už z mluvení o energetice unaven. Přesto jsme se jí nevyhnuli. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. Ale to ne proto, že by Smil působení člověka na přírodu podceňoval. Naopak kritizuje jednostranné soustředění na globální oteplování kvůli tomu, že je to jen jeden problém z mnoha.

Green Deal naráží na zeď ekonomické reality. Paříž i Berlín se začínají stavět na zadní

Green Deal se ocitá pod palbou. K nelibosti zelených, neziskových organizací a i Evropské komise samotné. Národní političtí lídři v Paříži či Bruselu si začínají uvědomovat jeho obrovské náklady. A dopady, které budou mít na rozhodování jejich voličů. Navíc třeba v Německu je šokem, jak Volkswagen ztrácí pozice v Číně a jak naopak čínské elektromobily začínají dobývat Německo. Stovky tisíc pracovních míst jsou v ohrožení, celoevropsky jde o miliony. Přitom už nyní se podstatná část zelené agendy EU platí na dluh,

Tento návrh Eura 7 projít nenecháme

„Konsolidační balíček“ je patrně nejviditelnější akcí Fialova kabinetu po roce a půl vládnutí. Vyjednávání se za ODS účastnil i ministr dopravy Martin Kupka. Další velké pole pro svou aktivitu našel Kupka v posledních měsících na evropské rovině, při jednáních o různých normách pro automobilovou dopravu. Zákaz nových aut se spalovacími motory od roku 2035 se loni dojednal na schůzkách ministrů životního prostředí, ministři dopravy posléze do zákazu vnesli výjimku pro vozy na syntetická paliva.

Zelené klany

Německým Zeleným snad poprvé trochu popadaly masky. Strana založená koncem 70. let hipíky a neteroristickou částí krajní levice se od těch dob těší pověsti morálních politiků, a i proto stranou pro lepší lidi mezi voliči. Celkově je asi pořád můžeme považovat za idealisty, což jen vynikne poté, co zelený program převzaly tradiční, vesměs bezzásadové strany. Zelení by však mohli posloužit i jako příkladová studie pro hypotézu, že kde se idealismus na jednom místě vyskytuje příliš dlouho, tam nakonec proroste s materiálními zájmy zúčastněných.

Itálie a její spojenci, včetně Česka, jsou schopni zablokovat Euro 7, tvrdí Salvini

Itálie a její spojenci v Evropské unii včetně České republiky mají dostatek sil na to, aby zablokovali pravidla emisní normy pro motorová vozidla Euro 7. Řekl to dnes italský ministr dopravy Matteo Salvini. Norma Euro 7 v současné navrhované podobě by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale i pneumatik a brzd.

Německo ztrácí, střední Evropa sílí

Na pozadí ruské agrese proti Ukrajině se pozvolna mění mocenské poměry nejen v Evropě, ale také v Asii. Samozřejmě největší obětí války je Ukrajina, která ztrácí velkou část území na východě a samotná válka ji decimuje ekonomicky a společensky. V boji proti Rusku je závislá na západní pomoci a především na vůli USA financovat masivní vojenské dodávky zbraní. Není pochyb o odhodlání Britů, kde vnitropoliticky není významná opozice proti podpoře Ukrajiny, v Americe to tak jednoznačné není. Nejen Donald Trump, ale i jeho straničtí republikánští rivalové dávají jasně najevo, že americké angažmá na Východě by mělo skončit a vést k jednání o smíru.

Evropská unie chystá konec svobody

Evropská komise nedávno ke všeobecnému zděšení představila novou regulaci automobilů, známou jako Euro 7. Podle mnohých kritiků by zavedení této normy do praxe znamenalo likvidaci automobilu jako dopravního prostředku pro široké vrstvy. Jedním z nich je i Alexandr Vondra, europoslanec za ODS a zpravodaj normy v Evropském parlamentu. V druhé půli rozhovoru pak probíráme budoucnost V4, organizace, kterou Vondra pomáhal zakládat a proti které se nedávno vymezil nový prezident Petr Pavel.

Česko svolalo schůzku zemí, které nesouhlasí se zákazem spalovacích motorů

Česká republika svolává na pondělí do Štrasburku schůzku skupiny ministrů dopravy zemí Evropské unie kvůli současným sporům o emise z automobilové dopravy. ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský. Účastnit se mají ministři států, které mají výhrady k navržené podobě emisní normy. Podle unijního činitele, který dříve hovořil s ČTK, dostali pozvánku zástupci 11 zemí. Jsou mezi nimi Německo a Itálie, které patří k hlavním odpůrcům dříve předjednaného faktického zákazu klasických spalovacích motorů v roce 2035.

Klimatické závazky a zelená energie: Německo potřebuje na boj s energetickou krizí přes bilion dolarů

Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu Kč) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura Bloomberg NEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion USD (22,4 bilionu Kč). Tato částka zahrnuje investice do modernizace energetických sítí a především do nové produkce.

Extrémistická klimatická politika ničí německý průmysl, řekl známý ekonom a bývalý šéf IFO

Německo dává svou klimatickou politikou „negativní příklad celému světu“, říká bývalý prezident respektovaného ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn. V nebývale otevřeném a kritickém rozhovoru uvedl, že Německo „nemá šanci“ dosáhnout cíle spolkové vlády zbavit se fosilních paliv do roku 2045, přesto dělá z 83 milionů obyvatel pokusné králíky. Řeči o Green Dealu jako vzoru pro svět a konkurenční výhodě jsou pouhou propagandou, řekl v sobotním rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ) Sinn.

Evropa zvládla válečný rok lépe, než čekala

Celkově zvládl Západ rok po Putinově útoku na Ukrajinu lépe, než sám loni touto dobou doufal. Smutné na tom roce je, že potvrdil, že svět míří do éry po globalizaci, kdy se namísto volného obchodu bude uzavírat do obchodních bloků, v nichž budou jen ti, kdo si věří. Evropa zvládla válku na Ukrajině a odstřižení od Ruska mnohem lépe, než sama doufala. Sýčkové věštící, jak bez ruského plynu budou Evropané mrznout a postupně, pod tíhou hospodářské krize, drahoty, nedostatku plynu a elektřiny a naopak návalu uprchlíků, budou chladnout v podpoře napadené Ukrajině, se naštěstí velmi zmýlili.

Podvod komisaře Timmermanse

Evropský parlament byl včera posledním článkem v řetězu, na jehož konci bude zákaz spalovacích motorů v autech registrovaných po EU od roku 2035. Končí proces, jehož akutní fáze začala loni v létě během francouzského předsednictví a dotažena do detailů byla během předsednictví českého. Zajímavý, ovšem nikoli světodějný, je jistý posun v atmosféře během tohoto kolečka. I ze západu Evropy se už tu a tam ozývají hlasy proti vnucené elektromobilitě, k několika manažerům automobilek se před třemi dny přidal například předseda frakce evropských lidovců v Evropském parlamentu Manfred Weber.

Pro Česko je nová emisní norma Euro 7 nepřijatelná. Ohrožuje výrobu automobilů, řekl Kupka

Pro Českou republiku je navrhovaná emisní norma Euro 7 v současné podobě nepřijatelná. Znamenala by ohrožení výroby osobních i nákladních aut a autobusů, snížení dostupnosti nových aut a jejich zdražení. Dopady na snižování emisí jsou přitom spíše sporné. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proto chce v pátek v Bruselu jednat o změnách normy v Bruselu s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Uvedl to ve středu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

Tři nové větrníky denně. Scholz žádá rychlejší přechod na zelenou energii

Kancléř Olaf Scholz uvedl, že Německo potřebuje zvýšit tempo rozšiřování obnovitelné energie, aby dosáhlo svého cíle stát se klimaticky neutrálním do roku 2045, i když největší evropská ekonomika odolává počátečním dopadům energetického tlaku Ruska, jak uvádí Bloomberg. „Zvládáme letošní zimu bez nedostatku plynu“, nechal se slyšet Scholz v sobotu při otevření terminálu na zkapalněný zemní plyn v Lubminu na pobřeží Baltského moře podle tiskové agentury DPA . Dodal také, že v Německu „žádná ekonomická krize není“.

Elektrická síť na Green Deal nestačí, Němcům tak budou omezovat tepelná čerpadla a nabíjení elektromobilů

Zatímco Green Deal pokračuje v Evropě plným proudem, lidé jsou tlačeni do nákupů drahých elektromobilů a pořizování tepelných čerpadel, německá energetika na to není přizpůsobena a nemá dostatečné kapacity. Hozí časté přetížení elektrických sítí. To se bude řešit tak, že provozovatelé sítí budou bránit majitelům elektromobilů nebo tepelných čerpadel v jejich provozu, reps. budou omezovat nabíjení elektroaut a provoz tepelných čerpadel. Tyto pravomoce by měla získat Spolková síťová agentura.

Řekněme to lidem otevřeně: Evropa se politicky rozhodla snížit si životní úroveň

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

Toyota a mlčící většina nevěří v dominanci elektromobilů. Akcie Tesly padají volným pádem

Od 1. ledna vstupuje v USA v účinnost legislativa, která v rámci přechodu na tzv. zelenou ekonomiku zavádí dotace pro nákup amerických elektromobilů. Paradoxně ale akcie společnosti Tesla směřují k největšímu měsíčnímu, čtvrtletnímu i ročnímu propadu za dobu své existence. Jen za úterý odepsaly 11 procent a od začátku prosince jsou levnější o 44 procent. Přitom v polovině prosince se nechal slyšet šéf Toyoty Akio Toyoda, že zůstává pevně přesvědčen, že elektrická vozidla nebudou v příštích letech dominovat.

Vánoční strom v Římě napájí solární panely. Jako od Grety, stěžují si obyvatelé

Nevoli mezi obyvateli Říma vyvolal vánoční strom v centru. Osvětlení se totiž napájí ze solárních panelů umístěných v jeho blízkosti. Podle mnoha z nich obří černé panely ničí estetický dojem z vánoční scény, kritikové mluví i o „přepjatém environmentalismu“. Radnice svůj přístup hájí – podle ní je vzhledem k energetické krizi správné během svátků myslet na úspory, napsal list The Guardian.

Přísná směrnice EK: peníze jen „zeleným“ firmám a kontrola zodpovědnosti

Ještě přísnější pravidla pro financování firem podle zelené evropské politiky. Ta se stanou realitou, pokud se ve čtvrtek definitivně schválí přísná směrnice Evropské komise. Nejenže uloží velkým podnikům povinnost kontrolovat své klienty, zda jednají „správně“ a v souladu s udržitelností, ale také nastaví tvrdší podmínky pro samotné firmy, které budou chtít dosáhnout na finance od investorů a bank. České ministerstvo financí ani resort spravedlnosti deníku Echo24 své připomínky k směrnici nesdělily.

Odchod od spalovacích aut už děsí i obhájce Green Dealu. Sáhne EU po záchranné brzdě?

Nedlouho po schválení zákazu prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035 v celé Evropské unii začínají i zastánci Green Dealu přehodnocovat dopady nařízení na automobilový průmysl nebo energetiku. Mezi nimi například francouzský eurokomisař Thierry Breton, který vyzval k revizi ambiciózního cíle a využití klauzule o přezkumu v roce 2026. „Škoda, že se neozval dřív,“ míní český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Tu stopu nám vyšlapala levicová extremistka

Minulou neděli vystoupila v Londýně na knižním festivalu Greta Thunbergová. Po propagaci své knihy, což je sborník příspěvků stovky autorů od Naomi Kleinové po Thomase Pikettyho, odpovídala na otázky z publika. Gretě už není šestnáct, ale devatenáct let, a chtělo by se napsat, že s věkem roste i její tematický záběr, respektive témata, o nichž se nezdráhá mluvit. Slova, která pronesla v Londýně a která rezonují napříč západním světem, se rovnají politickému manifestu. Je to manifest krajní levice: „Nikdy se nevrátíme k normálu, protože normál už předtím byla krize (...)."

Green Deal do škol. Síkelovo ministerstvo chtělo v plánu obnovy 2 miliardy

Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo do rozšířeného národního plánu obnovy prosadit 2 miliardy korun na „vzdělávací a propagační akce k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku“. Požadavek se ale nakonec po připomínkách ministerstva školství na seznam mířící do Bruselu nedostal. Česko bude čerpat z evropských peněz v rámci národního plánu obnovy 193 miliard korun.

Zemanův Green Deal. Podle něj jde o jeden z hlavních důvodů krize

Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po úterní schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu v Bratislavě.

„Když přesvědčíme o Zelené dohodě Čechy, tak všechny,“ řekl Timmermans

Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na dnešním Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny. Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Žádná česká cenotvorba neexistuje

Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.