Tag: green deal

Články k tagu

Babiš hází Green Deal na Fialu. „Odsouhlasil ho největší zemědělec,“ řekl premiér

Na pozadí protestů českých zemědělců se rozhořel spor také mezi minulým a současným premiérem. Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše může mít Grean Deal fatální následky nejen pro zemědělce, ale i českou ekonomiku. Řekl to v rozhovoru pro MF DNES. Fakt, že dohodu přijal, ještě když byl ve funkci premiéra, však odmítá. "Připadá mi to trošku úsměvné," povznesl se předseda vlády Petr Fiala (ODS). Bývalý premiér Andrej Babiš měl možnost vetovat Green Deal na summitech 16. 12. 2019 a 21. 7. 2020. Nevyužil ji.

Dekarbonizace je nevratná, v příštích šesti letech bude Česko stát 3,5 bilionu korun, zní z ministerstva

Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Při dnešní odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.

Kde berou v Praze tu drzost?

Jednou z výrazných postav bouřící se části českých zemědělců je Jaroslav Lád. Předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku loni inicioval petici s žádostí, aby vláda upustila od přerozdělování dotací mezi zemědělci navzájem. Petice je v Senátu a směřuje k Ústavnímu soudu. Lád během blokád a demonstrací, které začaly v pondělí 19. února, na tribuně nevystupuje. Ale kritickým názorem na zemědělskou politiku a zemědělské kapitoly v unijním Green New Dealu se netají. Leitmotivem rozhovoru je proces, v němž se zemědělci z příjemců subvencí z EU dostali na pozice kritiků EU.

„Trpělivost lidí má svoje hranice.“ Vondra varuje Evropskou komisi před příliš zelenou politikou

Europoslanec a bývalý ministr zahraničních věcí Alexandr Vondra (ODS) se ostře pustil do Evropské komise a jejího problematického klimaplánu pro rok 2040, jenž předkládá další regulace ohledně zelené politiky. "V čase selských bouří nad Evropou přichází Komise s dalším plánem, jehož hlavním kritériem jsou nerealisticky vysoké ambice," prohlásil Vondra během zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Návrh, který předpovídá další zdražování základních potravin a omezení svobodné volby, označil za drakonický a varoval před protesty farmářů v Evropě.

Evropské pokrytectví nás vyjde draho

Na energetickém trhu po dvou krizových letech sledujeme pokles cen. To může být příznivou zprávou, záleží ale, jak se na to díváme. Na začátku loňského roku nakupovali dodavatelé elektřinu pro odběratele zhruba za 180 eur za jednu MWh, celoroční průměr činil 140 eur. Nyní nakupují za ceny nižší než 100 eur, spotová cena je pro zajímavost přibližně na 55 eurech. Žádné větší výkyvy se neočekávají. Ceny u plynu klesly dokonce ještě víc, proti loňsku o polovinu, a drží se na trhu pod 40 eury za 1 MWh.

VIDEO: Polští farmáři s traktory vyjeli do ulic. Protestují proti Green Dealu a potravinám z Ukrajiny

Polští farmáři a zemědělci se vydali protestovat po celé zemi proti dodávkám ukrajinských potravin, Green Dealu a zelené politice EU, která poškozuje jejich podnikání. Zemědělci se dožadují obnovení obchodních omezení pro Ukrajinu a úpravu Green Dealu, jenž ovlivňuje jejich zemědělství, píše server Euractiv.

Jedou dál, dokud nenarazí

Tisíce účastníků se tento týden vracely domů z klimatické konference v Dubaji, která se přihlásila ke znásobení kapacity obnovitelných zdrojů. Do závěrečné rezoluce prý jen o vlásek neprošel totální odvrat od fosilních paliv (byť by stejně nebyl vymahatelný), proti se o víkendu postavily těžařské země jako třeba Saúdská Arábie. Evropská unie jako celek definitivní stopku pro fosilní paliva požadovala. U někoho je to ideologické odhodlání, u někoho setrvačnost a nedostatek představivosti, že věci se mohou vyvinout jinak. Kola klimatické politiky na našem kontinentu se tedy točí dál bez ohledu na to, co se děje v zemích, jež politiku Evropské unie určují. A není to jen úspěch Geerta Wilderse v Nizozemsku, který před volbami slíbil strčit klimatickou legislativu „do skartovačky“.

Ne miliardy. Von der Leyenová chce do zelené transformace nalévat už biliony eur a žádá nové daně a dluhopisy

Ve financování zelené transformace musíme z miliard přejít na biliony. To jsou slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové během jejího projevu na světovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Podle Leyenové se musí k tomu využít nové finanční nástroje, zmínila například zelené dluhopisy a emisní povolenky. Tohle naprosté odtržení od reality musíme zastavit, reagoval na šéfku komise místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Úzkost a pravda

Existuje teze, jejímž autorem je zřejmě Pavel Karous, že lidé nemají rádi pražské brutalistické stavby z toho důvodu, že jim zlí developeři rafinovaně implantovali přesvědčení, že ty stavby jsou projevem pozdního socialismu. Je ovšem možné, že u Karouse, který se nedávno stal aktérem happeningu „Vymítání zla z magistrátu pomocí Lenina na beranidle“, jde spíš o tzv. projekci. A že si lidé ty stavby oškliví, protože jsou ošklivé. Architekt Peter Eisenman v roce 1982 v debatě s jiným, velmi odlišným architektem Christopherem Alexanderem tvrdil, že soudobá architektura má být disharmonická, protože taková je doba.

Sledujme Německo

Jak jsme si mohli čerstvě uvědomit u zprávy o zdražování silové elektřiny, možným scénářem vývoje u nás je deindustrializace, odumírání průmyslu. Česká vláda před tím dosud zavírá oči, jako dítě, které si myslí, že když něco přestane vidět, přestane se to dít. A tak jako dítě odevzdáváme svůj osud do rukou dospělých a doufáme, že přijdou i za nás k rozumu. Vyhlížíme vlaštovky změny. Jde tu samozřejmě o Německo.

Velké zelené pnutí

Německá strana Zelených, která se roku 2021 dostala do vlády po dobrých 16 letech v opozici, se chystá na svůj každoroční stranický sjezd, Parteitag. Bude se konat v Karlsruhe, městě, které je pro poválečnou spolkovou republiku hodně symbolické; zde totiž sídlí německý Ústavní soud, který občas pořádně zamíchá kartami. Naposledy tak učinil minulý týden, kdy zakázal Scholzově vládě převést 60 miliard eur z nouzového covidového fondu na ekologické projekty. Na rozdíl od covidu totiž není dekarbonizace nepředvídatelná přírodní katastrofa a vztahuje se na ni ústavní dluhová brzda.

Věci, proti nimž je konsolidační balíček triviální

Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.

Peking tleská Bruselu, Volkswagen brečí. V EU vznikne první závod na výrobu čínských aut

Čína dává „nohu do dveří“ evropského trhu s auty, které neuváženě pootevřeli tuhé bruselské regulace a zelení ideologové EU. Málokdo tak jako oni nahrává čínským geopolitickým zájmům. Největší evropská automobilka, Volkswagen, má další problém – a Evropa, Německo i Česko s ním. Největší čínský výrobce elektroaut (a po americké Tesle druhý největší na světě), automobilka BYD, postaví svůj první závod v Evropě. A to v Maďarsku. To vše v době, kdy Volkswagen razantně škrtá .

Nový plán vlády: Zvýšíme daně, aby se zaplatila zelená opatření

Vláda přišla s plánem, jak bude Česko v příštích letech naplňovat evropský Green Deal. K tomu nás před třemi lety přihlásil tehdejší premiér Andrej Babiš a zavázal nás tak k tomu, že do roku 2030 splníme povinnost snížit emise o 55 procent oproti roku 1990. Striktně zelené směřování EU nebude znamenat jen ještě větší zdražení emisních povolenek, konec energie z uhlí a spalovacích motorů a obrovské přerozdělování peněz. Klimatické plány se dotknou všech domácností, kterým se prodraží každodenní fungování.

Trvale udržitelný nerůst

Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.

Volkswagen či GM se bouří proti miliardovým pokutám. Biden přitvrzuje v zelených regulacích

Ve Spojených státech navrhuje administrativa výrazné zpřísnění regulací CAFE (Corporate average fuel economy), podle kterých automobilky musí u svých modelů splňovat několik parametrů, především spotřebu. Současný návrh zpřísnění by však v letech 2027 až 2031 vedl k výraznému zvýšení pokut za nesplnění nových předpisů. Podle odhadů asociace, která sdružuje významné automobilky, by v uvedeném období mohli výrobci pod novými regulacemi zaplatit až 14 miliard dolarů na pokutách.

Ministr Habeck přiznal, že zelená rekonstrukce domu přijde chudého Němce na 200 tisíc eur

Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ve čtvrtek na večerním setkání nejprve nepotěšil lobbisty z tamního sdružení zeleně renovačního průmyslu DENEFF, kteří silně profitují z už tak přísných opatřeních v tzv. boji s klimatem. Jak píší deníky Die Welt a Bild, dosavadní tvrdá zelená politika vlády, je jim málo. Habeck jim oznámil, že ještě přísnější klimatická regulace je teď u ledu. A nepotěšil ani obyvatele, kteří to všechno zaplatí. Chudí Němci, kteří vlastní starší domy, tak uslyšeli, že je povinné zelené přestavby jejich nemovitostí přijdou v přepočtu na bezmála 5 milionů korun.

Podle Fialy hrozí Green Dealu odmítání. „Zatím nenasměroval EU k inovacím“

Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, uvedl v úterý na úvod konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zatímco cíle Zelené dohody se podle Fialy plní z hlediska změny odpovědného života a chování k životnímu prostředí, ambice v inovacích naplňovány nejsou.

Konec odnímatelných víček je cesta do pekel

Neodnímatelná víčka jsou symptomem hlubšího problému EU. Brusel se v honbě za splněním zelených cílů naváží do věcí, které fungují a ještě dlouho by fungovaly, a činí je o poznání horšími. Echo bylo jedním z prvních médií, jež se rezolutně postavila na barikády a varovala před zhůvěřilostí, kterou představují papírová brčka. Nyní, když se ukazuje, že tyto rozmočené, nechutné a rozpadající se papírové trubky jsou nejspíše méně ekologické než plastové alternativy a nejspíše obsahují škodlivé chemikálie,

Nedá se na to koukat

Minulý týden oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura dlouho očekávané parametry státního rozpočtu na rok 2024. Deficit má dosáhnout 252 miliard korun, což je o čtyřicet miliard méně než letos. Stanjurův dávný předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek to považuje za fatální zprávu o nedostatku vůle Fialovy vlády dát státní kasu do pořádku. A upozorňuje, že nebýt kosmetických úprav, byl by citelně horší i očekávaný stav letošního rozpočtu.

„Chováte se zodpovědně ke klimatu, vodě a celé společnosti?“ Tlak na firmy se rozjíždí

Vodítko pro investory a přehledné informace o udržitelnosti byznysu. K tomu má sloužit tzv. ESG reportování, které bude poté, co nyní Evropská komise přijala jeho finální podobu, postupně povinné pro všechny firmy. Dosud se vykazování týkalo hlavně bank a finančních institucí. To se nyní změní. Paradoxní je, že jedna z předních ratingových agentur Standard & Poor nedávno oznámila, že dopad udržitelných investic už do svého úvěrového ratingu započítávat nebude.

Británie se obrací proti zelené politice

Velká Británie patří k politicky nejzelenějším zemím na světě. Závazek dosáhnout uhlíkové neutrality byl donedávna nezpochybnitelný. Proti se nestaví žádná z velkých stran. Byli to konzervativci, kdo v roce 2019 uzákonil, že Británie se stane uhlíkově neutrální do roku 2050. Letos v únoru vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu. Britové jako národ jsou nostalgici, kterým se vhání slzy do očí jen při pomyšlení na „zelenou a příjemnou zem“, jak popsal William Blake Anglii v jedné ze svých básní.

Habeck věští Němcům těžké roky. Aby německý průmysl přežil a zazelenal, budou muset připlatit

Odborníci i sami němečtí politici předpovídají Evropě, a především Berlínu těžké časy. Podle nich je čeká několik let složité transformace na „zelenější“ ekonomiku, která se neobejde bez značné zátěže na obyvatelstvu. Současně pak varují před tím, že kombinace drahých energií a přílivu čínských elektromobilů může starý kontinent do budoucna v kontrastu s evropským Green Dealem znevýhodnit. Potíže a krušné časy očekává nově i zelený ministr hospodářství Robert Habeck.

Skandál. Zákazník nechce elektroauta

Málokoho z advokátů elektroautomobility napadne, že trh je prostě nasycen, že prudký růst čísel prodaných elektroaut v posledních dvou letech způsobili jednak fandové technologií, především ale příslušníci zelené buržoazie, pro něž je hlavně Tesla statusový symbol. Nedávná řeč generálního ředitele Volkswagenu Thomase Schäfera, o níž Echo24 referovalo ve čtvrtek, dokončila o víkendu cestu přes média, která jsou ještě ochotna všímat si také ideově nevhodných skutečností a trendů. Ta řeč obsahuje přiznání, že mezi zákazníky dramaticky klesá poptávka po elektroautech. Schäfer sám ji popisuje jako „poslední zvonění“.

Greta Thunbergová se vysmála poraženým europoslancům. Ukázala jim prostředníček

Klimatická aktivistka Greta Thunbergová oslavila přijetí kontroverzního zákona o ochraně přírody v Evropském parlamentu, kde se při té příležitosti vysmála poraženým europoslancům a ukázala jim vztyčené prostředníčky. Thunbergová oslavovala nový zákon chránící přírodu v EU a její drzé gesto zachytil objektiv fotoreportéra AFP, píše zpravodajský portál Blick. Kromě toho aktivistce hrozí několik měsíců odnětí svobody kvůli neuposlechnutí policejní výzvy.

Pilíř Green Dealu prošel „s odřenýma ušima“. „Evropská komise se ocitla úplně na okraji“

Návrh Evropské komise na obnovu přírodních ekosystémů dokázal ustát několik snah o definitivní konec a nakonec dokázal s těsnou většinou projít Evropským parlamentem. Nevyšel z něj však v původní podobě, ale po poměrně radikálních změnách. „Komise se ukázala ve své plné nahotě,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Konec věčného Marka. Proč se sesypala nizozemská vláda

Podobně jako Merkelová, i Rutte byl při výkonu své funkce neustále pronásledován problémem imigrace, který se v Nizozemsku vyhrotil ještě dříve než v Německu. Nizozemská vláda pod vedením Marka Rutteho se sesypala, což není v místní politické tradici nic výjimečného; v zemi tulipánů se totiž do parlamentu dostane kdekdo (žádná pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny neexistuje) a důsledkem toho je koktejl pidistran, ze kterých je těžké poskládat funkční majoritu. Rutte to nicméně vždycky nějak zvládl a sahal přitom po partnerech odleva doprava; celkově si tak v úřadě odbyl třináct let.

Státy na východě EU ignorují její klimatické cíle. Česko boduje jen díky Zelené úsporám

Členské státy střední a východní Evropy nesplňují očekávání EU pro národní energetické a klimatické plány, uvádí nová zpráva CEE Bankwatch Network. S vypuknutím války na Ukrajině se mnozí vrátili ke starým zvykům tím, že místo obnovitelných zdrojů podporovali spotřebu plynu a uhlí, píše se například ve zprávě. Zpráva NECP se poukazuje i na povedené projekty ve střední a východní Evropě. Za Česko zmiňuje jen Novou zelenou úsporám, která dotuje domácnostem a firmám nákup fotovoltaiky.

Pilíř Green Dealu se otřásl. Může definitivně skončit

Myšlenka sice hezká, ale provedení zásadně špatné. Jeden z pilířů evropského Green Dealu, směrnice o obnově přírodních ekosystémů, odmítl podpořit i evropský výbor pro životní prostředí a na plénum parlamentu tak zamíří se značně negativním doporučením. Kritici neshazují myšlenku obnovit strádající evropskou přírodu, odmítají však podle nich příliš tvrdá či nedomyšlená řešení, která mohou poškodit evropské zemědělství, lesnictví či obecně přidat k přeregulované ekonomice.