„Konečně se probrali.“ Evropští průmyslníci bojují proti drtivým dopadům Green Dealu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Evropští byznysmeni a průmyslníci se krátce před volbami postavili proti drtivým dopadům Green Dealu. V belgických Antverpách se sešlo více než 70 výkonných ředitelů velkých průmyslových skupin a zástupců asociací, kteří přijali tzv. Antverpskou deklaraci žádající vytvořit Evropskou průmyslovou dohodu, která doplní tzv. Green Deal a zaměří se na kroky potřebné pro podporu průmyslu v EU. Čeští politici pro Echo24 uvedli, že deklarace je „správným směrem“.
Antverpská deklarace žádá vytvořit Evropskou průmyslovou dohodu (European Industrial Deal), která doplní Zelenou dohodu (Green Deal) a zaměří se na podporu průmyslu v EU. Tím má pomoci zvýšení jeho konkurenceschopnosti, která je Green Dealem podle expertů výrazně ohrožena. Deklarace podporuje využití energeticky udržitelných a inovativních technologií. Prosazuje také podpory a záruky pro energeticky náročná odvětví jako je chemický průmysl.
EU se má v novém období EK začínajícím od ledna 2025 strategicky zaměřit na vybudování potřebné infrastruktury, podporu vnitřního trhu, zajištění surovinové bezpečnosti a podporu průmyslových inovací. Jednání v Antverpách se konalo za účasti belgického premiéra Alexandra De Croo a předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. K deklaraci se připojily stovky asociací po celé Evropě, včetně českých. Mezi nimi třeba Ocelářská unie či Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je průmyslová dohoda krok správným směrem. „Zatím se probouzeli pouze farmáři na Západě a teď se konečně probudili i byznysmeni a průmyslníci. Každý krok k tomu, aby se v oblastech spojených s Green Dealem nepoužíval jenom plyn, ale také brzda a volant, je dobrý, protože jinak se vybouráme. Konečně jim to začíná docházet,“ řekl pro Echo24 Vondra s tím, že jde o součást tlaku spojeného s evropskými volbami. Po nich by se opravdu mělo podle něj „začít šlapat na brzdu“.
„Jinak nás úplně odrovná Čína, která zahltí náš trh, byznys odejde do USA a evropský průmysl zkrachuje, což si určitě nikdo nepřeje. A už vůbec ne Česko, které má jeden z nejvýznamnějších podílů průmyslu na HDP v Evropě,“ dodal Vondra s tím, že doufá, že tlak průmyslníků bude mít větší dopad než tlak zemědělců, kteří takoví podíl na HDP nemají. „Jeden takový lakmusový papírek je, že se toho chytila Ursula von der Leyenová, která chce obhájit pozici předsedkyně Komise a myslím si, že jí došlo, že když se nebude věnovat hospodářskému dopadu Green Dealu, tak nemá šanci,“ dodal Vondra.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) pro Echo24 řekl, že doplnit stanovení cílů a politik v oblasti snižování emisí skleníkových plynů politikou politikou, která usnadní ekonomice, tedy firmám i občanům, k těmto cílům přispět, je požadavek, který podle něj zejména Evropská lidová strana vznáší už dlouho.
„Akcent na něj zesílil poté, co USA přijaly zákon o snížení inflace, který v některých oblastech silné stimuly nastavil. Zdá se mi z tohoto pohledu, že náš dosavadní postup, který akcentoval finanční podporu transformace v chudších zemích, ze které naše země masivně benefituje (modernizační fond), nebo podporu sociální, nejsou pro optimální průběh transformace dostatečné, respektive tzv. ‚first best‘,“ míní Niedermayer a dodává, že některé možnosti, jak přechod financovat existují, nicméně fakticky EU podle něj „bohužel nemá dostatečné finanční nástroje pro ‚jednotnou‘ podporu slučitelnou s logikou společného trhu“.
Snad není pozdě, zní z ANO
Lídryně kandidátky hnutí ANO, které je favoritem eurovoleb, Klára Dostálová pro Echo24 řekla, že deklaraci vnímá jako jasný vzkaz, že to EU přehnala se zelenými cíli a až teď si uvědomuje, jaké to bude mít negativní dopady na průmysl, zaměstnanost, životní úroveň a konkurenceschopnost v Evropě. „Obecně tuto iniciativu vítám, snad nepřichází příliš pozdě. Jednoznačně to potvrzuje, co celou dobu tvrdíme. Tedy že je nutné Green Deal změnit, aby jeho negativní ekonomické a sociální dopady nevedly k tomu, že v Evropě se nám povede hůře,“ řekla Dostálová.
„Věřím, a v EP se o to budeme zasazovat, aby nezůstalo jen u deklarace. Bude nutné přijmout celou řadu kroků, abychom firmám usnadnili život. Nejde jen o finanční podporu, ale obecně o zlepšení podnikatelského prostředí například cestou odbourání regulací, snížení administrativní zátěže a nastavení motivačních prvků cestou daňových a jiných pobídek. Je ale nutné konat rychle, globální konkurence na nás nečeká a pokud budeme v Evropě dlouho váhat, ujede nám v tomto vlak,“ dodala Dostálová.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že řadě lidí v průmyslu začalo pomalu docházet, že některé cíle v Green Dealu jsou nesplnitelné, nebo za cenu naprosté devastace průmyslu. „V roce 2025 budou chtít revizi. A je dobře, že se (průmyslníci) začali ozývat. Když jsem na to začal systematicky upozorňovat už v roce 2017, hodně lidí se tvářilo, jak to všechno průmysl zvládne. Díky tomu mohli zelení fanatici v čele s Franzem Timmermansem přicházet s řadou různých opatření, jejichž dopad pro životní prostředí je nulový, ale pro průmysl zcela devastující,“ uvedl Zdechovský v narážce třeba na zákaz spalovacích motorů.
Europoslanec a kandidát Pirátů na eurokomisaře Marcel Kolaja redakci řekl, že deklarace správně poukazuje na to, že Green Deal nedostatečně podporuje investice, které mají umožnit ekonomickou transformaci probíhající po celém světe. „Piráti si to uvědomují a intenzivně se tím zabýváme. Příští týden představíme konkrétní kroky, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropy,“ uvedl Kolaja.
Jeho stranický kolega Mikuláš Peksa sdělil, že je s ohledem na deklaraci opatrný. „Vnímám, že je to iniciativa tažená především velkými chemičkami, přichází před volbami, chce měnit zákony. Rád s nimi budu mluvit o konkurenceschopnosti českého průmyslu, ale v žádném případě nechci opakování podobných incidentů, jako jsme viděli na řece Bečvě,“ připomněl Peksa kauzu z roku 2020, kdy došlo k únikům toxických látek, které způsobily úhyn milionů tun ryb.