V posledních dnech objevující se označení „český Green Deal“ je trochu zavádějící. Vláda má ve středu na programu závazné plány toho, jak se v českých podmínkách bude zelená evropská přestavba naplňovat. Tedy jak chce česká vláda Evropské komisi vyhovět, jak převede různá opatření do naší legislativy a jak se tato opatření dotknou každodenního života. Dekarbonizace je obrovsky nákladná, takže ho zasáhnou hodně. Markantní je to například u zdražení benzinu a nafty kvůli rozšíření systému emisních povolenek. Zdražit některé oblasti každodenního fungování, aby mohly být nahrazeny novými, zelenými technologiemi, je cíl Green Dealu. Klimatické plány stojí především na redistribuci majetku a příjmů, tedy na přerozdělování směrem k chudším domácnostem, které na změny doplatí nejvíce.

Vláda bude jednat o třech dokumentech, kterými jsou Státní energetická koncepce, Národní klimaticko-energetický plán a Politika ochrany klimatu. Nadto je možné, že vláda oznámí i vítěze tendru na stavbu nových jaderných bloků. Původně se očekávalo, že si vezme čas až do konce srpna. Tématu se podrobně věnujeme zde.

Podíváme-li se ale na celý Green Deal od začátku, kdo a kdy tedy co schválil? Historie zeleného unijního plánu, tedy Green Dealu, se datuje do roku 2019, kdy ho brzy po svém nástupu do funkce v prosinci představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská rada ho jednomyslně schválila v prosinci 2019. Pro byl tehdejší premiér Andrej Babiš.

V polovině ledna 2020 podpořili opatření na ochranu klimatu poslanci Evropského parlamentu jasnou většinou, tedy poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo). Pro hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09, Pirátů a Starostů a nezávislých, proti byla ODS, SPD a KSČM. Lidovečtí poslanci se zdrželi.

V prosinci 2020 odsouhlasila Evropská rada cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. S tím opět souhlasil Andrej Babiš. Následně ve stejném měsíci závazek schválili ministři členských států, tedy i Česka, na Radě pro životní prostředí. V červenci 2021 dohodu posvětil Evropský parlament. Tehdy tedy Babišova vláda Green Deal definitivně odsouhlasila. Celé evropské zelené snahy a neustále zdůrazňovaný „boj s klimatickou změnou“ se pak zhmotnily ve známém balíčku Fit for 55 představeném Evropskou komisí v polovině července 2021.

Tento radikální klimatický plán Bruselu je souborem legislativních návrhů, jak cíle zredukovat emise dosáhnout, a je to zjednodušeně páteř celého Green Dealu. V polovině roku 2022 ho v rámci Rady EU podpořily členské státy. Za nás byla při souhlasu přítomna tehdejší lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Finální podobu jednotlivých opatření jsme si pak ještě dojednali jakožto předsedající země, k žádnému převratnému zmírnění mnohdy radikálních změn však nedošlo.

V dubnu 2023 Evropská rada přijala klíčové právní předpisy v rámci balíčku Fit for 55. Celou časovou osu schvalováním lze přečíst zde. Nejznámějším opatřením z balíčku je asi ukončení prodeje nových spalovacích motorů po roce 2035. Zcela zásadní je ale také rozšíření systému emisních povolenek od roku 2027 na vytápění budov a dopravu. Silniční i leteckou.

Benzin dražší až o 13 korun

S tím, že benzin i nafta zdraží, počítá už platná směrnice. Zde se mluví v přepočtu o dvou korunách za litr. V systému povolenek ETS 2 se počítalo s nastavením prahu pro cenu povolenky na 45 eur za tunu CO2 s tím, že „pokud bude tržní cena vyšší, uvolní se na trh dodatečné množství povolenek, aby se cena snížila“. Už loni se ovšem začaly objevovat varování a propočty, podle kterých bude cena povolenky v rozmezí 100 až 300 eur.

„Žádný z našich modelů nepočítá s cenou 45 eur. Pravděpodobněji půjde o ceny ve výši 100 až 300 eur,“ řekl k tomu Christian Flachsland, ředitel Centra pro udržitelnost na berlínské Hertie School. Pokud by cena povolenky byla 200 eur, rovnalo by se to cenové přirážce 53 centů za litr nafty a 47 centů za litr benzínu. Při současném kurzu eura lehce nad 25 korun to znamená, že benzin by mohl být o více než 13 korun dražší, nafta zhruba o 12 korun. Stejně tak loni na podzim německý think tank Agora Energiewende uvedl, že v roce 2027 by ceny povolenek mohly být na více než 200 eurech, což by znamenalo zvýšení ceny za litr benzinu o 38 centů, což je podle současného kurzu necelých 10 korun. Veliký dopad bude mít i zavedení povolenek na zmíněné vytápění budov.

Na klimatickou transformaci bude mít Česko k dispozici bilion korun. Z toho část peněz půjde z Modernizačního fondu, který je financován z výnosů z emisních povolenek. Peníze půjdou také z chystaného Sociálního fondu pro klimatická opatření, který bude opět čerpat z peníze z emisních povolenek, ovšem právě z nového doplňujícího systému povolenek. Česko by z něj mělo získat přes 50 miliard korun a dalších 50 miliard bude mířit na zmírnění dopadů klimatických opatření přímo do státního rozpočtu.

„Vyšší ceny fosilních paliv v důsledku zavedení nového systému obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a paliva však mohou mít dopad na osoby s nízkými příjmy a na mikropodniky. Z tohoto důvodu bude navrhovaný Sociální fond pro klimatická opatření poskytovat podporu zranitelným skupinám, jež jsou tímto novým systémem, který je součástí balíčku Fit for 55, zasaženy nejvíce,“ uváděla vláda v Národním klimaticko-energetickém plánu z loňského září. Ten následně poslala k posouzení Evropské komisi, která nařídila v plánech ještě přidat.

„Je to náročnější“

Vládní klimatický plán přímo přiznával, že dekarbonizace v budovách a dopravě je oproti dekarbonizaci v průmyslu a v energetice „náročnější“. A navrhoval tedy ještě větší přerozdělování v podobě zvýšení daní.

„Dá se předpokládat, že kdyby byly pro pokrytí investiční potřeby domácností alokovány značné prostředky, zejména před samotným zavedením ETS2 v roce 2026, negativní dopady by bylo možné eliminovat. Úprava daně z příjmu a / nebo sociálních odvodů by dále mohla být vhodným nástrojem pro řešení sociálních dopadů nízkopříjmových domácností ale i nižší střední třídy,“ tvrdí strategie.

V rámci aktualizovaného dokumentu Politika ochrany klimatu se řeší i investice do renovací domů a budov kvůli snížení energetické náročnosti. Podrobněji jsme o směrnici o energetické náročnosti budov, kterou europarlament schválil v březnu, psali zde. Jedná se o dohodu ještě předvolebního europarlamentu a Rady. České normy se budou definovat až podle nové směrnice. Z původních českých europoslanců v březnu podpořili směrnici Luděk Niedermayer (TOP 09), Stanislav Polčák (STAN), Markéta Gregorová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa (Piráti) a Radka Maxová (nestr., S&D).

Nová Státní energetická koncepce byla představena původně v únoru a potom prošla úpravami. Počítá s koncem uhlí v energetice v roce 2033, což má nahradit zvýšení podíl zemního plynu. Podrobně o celém nabourání plánu tím, že nad koncem uhelných elektráren a využívání uhlí je aktuálně velký otazník, píšeme podrobně zde.