Ondřej Štindl

/

Žije v Praze, poprvé publikoval v Kritické příloze Revolver Revue, pracoval v Lidových novinách, české sekci BBC, časopise Týden, opět v Lidových novinách, nyní v Echo24.cz. Od roku 1990 je příležitostným DJ na pražském Rádiu 1. V roce 2010 měl premiéru film Pouta podle jeho scénáře, na podzim 2013 vyšla jeho prozaická prvotina Mondschein, jeho druhou realizovanou předlohou by se letos na podzim měl stát snímek Místa.

Články autora

Moderní puritánství a jeho perverze

O současné době se někdy mluví – v souvislosti s kampaní MeToo a vůbec snahou vymyslet a kodifikovat nová pravidla kontaktu mezi muži a ženami – jako o čase návratu puritánství, nějaké jeho nové, odduchovnělé mutaci, možná i perverzi, o sexuální kontrarevoluci a podobně. Něco na tom je, ale ne nutně jenom v tom prvním plánu, restrikci sexuálního chování a sexualizovaného vyjadřování se. Nakonec každá revoluce projde jednou nějakou korekcí, může se obrátit ve svůj opak, tak proč by se to nemělo týkat i té sexuální?

Talking Heads v Africe jako doma

Západní hudba už dlouhou dobu čerpá také z hudebních tradic jiných kultur, ten pohyb, inspirace proudí ale také opačným směrem, je to tak už odedávna. Bílí kluci z Evropy zkoušejí po svém hrát hudbu černochů z amerického Jihu (a vydrží jim to až hluboko do penze, jak v Praze nedávno předvedli Rolling Stones), černí kluci z Afriky berou za svou třeba evropskou instrumentaci a způsob aranžmá. Jestli se vůbec dá mluvit o nějaké kulturní apropriaci, je všestranná a velmi často taky prospěšná.

Radní proti „pornu“

Člověk by zřejmě neměl zanedbávat poslech Českého rozhlasu, a to bez ohledu na to, jak vytížený si připadá a jak málo má času. Na stanici Vltava tam prý v dopoledních hodinách vysílají „porno“, „drsné maso“ a podobně. Tvrdí to aspoň někteří členové rady ČRo v reakci na uvedení ukázky z prózy známého britského spisovatele Alana Hollinghursta Linie krásy. Byla součástí hudebně-literární koláže Ahoj, na počátku byla voda.

Petr Hruška: básník, který si dovolil odejít

Básník Petr Hruška v reakci na vyslovení důvěry Babišově vládě odstoupil z poroty, která vybírá laureáty Státní ceny za literaturu. „Jistě, každá vláda je pochybná a ve své podstatě nebezpečná, vůči každé vládě lze mít oprávněné výhrady a námitky, neboť lidé jsou nedokonalí, a tedy k vládnutí v pravém slova smyslu nepředurčení. (...) My ale máme od včerejška stát představovaný vládou, která na takové úsilí rezignovala. Poprvé od listopadu 1989 se nepokrytě a ochotně využívají politické síly, jež považuji za nelidské a zhoubné.

„Civilizovaní“ sní o „zaostalých“

Existuje tvorba a existuje produkce, výroba – velmi zjednodušujícím a zevšeobecňujícím způsobem řečeno. To první vzniká také (nikoli výhradně) z vnitřní potřeby, ambice cosi ukázat či sdělit, lhostejno, jestli impulsem byla nějaká zakázka, nebo ne. Za tím druhým spíš než aspirace tvůrců je vidět atmosféra výrobní porady, na níž manažeři umění stanovují a vyvažují parametry žádoucího produktu.

O lidech a stromech

Součástí údělu nedávno skončeného návštěvníka filmového festivalu je zhlédnout takové množství filmů, až je obtížné je jeden od druhého odlišit, vnímat je, připustit si je k tělu. Celý ten maraton projekcí ale je (kromě třeba pracovních povinností) motivovaný přetrvávající a realitu festivalového a filmového provozu popírající nadějí, že někde v té hromadě snímků je třeba jeden, který člověkem v tom dobrém slova smyslu otřese, navodí v něm podobný stav hlubokého zásahu, jaký zažíval kdysi na počátku své dráhy diváka, kdy to ještě nebylo z profese a oči byly neopotřebované.

Mel Gibson: důsledně rozporný muž

Širší publikum na karlovarském festivalu nejvíc zajímá, jaká přijede hvězda, většinou aby převzala cenu za přínos světové kinematografii. Představuji si, že sehnat nějakou dá dost práce, nakonec se ale zadaří, někdo přijede, cenu převezme, fanouškům se ukáže, očekávatelně zdvořilé fráze pronese, někdy třeba i něco víc. Jistým způsobem atypická návštěva do Varů dorazila před čtyřmi roky. Mela Gibsona tehdy asi nebylo obtížné uhánět, nikdo ho nikam nezval.

Provařené dny 8: A tělo říká: Jdi

Signály, jimiž tělo a snad i podvědomí, nebo dokonce nevědomí dávají najevo, že nastal čas z festivalu zmizet, přibývají a stávají se čím dál nekompromisnějšími. To se třeba jeden dopoledne vykope na projekci údajně epické kolumbijské gangsterky o počátcích obchodu s kokainem a zjistí, že si spletl kino. Ne, ne. Žádná epika, žádný kokain. Ale nesnesitelný a hysterický rakousko-americký pokus o filmové umění.

Andres Escobar: mučedník fotbalu

Mezi radostnější zážitky, které mi přineslo sledování letošního mistrovství světa ve fotbale, určitě patřilo vítězství Kolumbie nad Polskem. Ne snad, že by jeden našim severním sousedům, západoslovanským bratrům a vůbec sympaťákům přál to vyřazení, jež jim drtivá prohra s Kolumbijci přinesla. A pohled na tváře polských hráčů slzících ještě před závěrečným hvizdem by nepohnul jen srdcem z kamene.

Hlavolam pro otupělé

Úspěšný americký seriál Westworld má mnoho oddaných fanoušků, kteří jej považují za vrcholné dílo a jsou schopni trávit čas v debatách o tom, jaká tajemství autoři v nadcházejících dílech odhalí a jaký je skutečný význam viděného. A opravdu je to velmi ambiciózní dílo – na hlavy jeho protagonistů prší velké existenciální otázky, dotýká se témat odvěkých i momentálně aktuálních, je na televizní poměry velice výpravný, obsazený známými herci.

Antonín Panenka: česká fotbalová rockstar

Česká fotbalová reprezentace se na letošní mistrovství světa neprobojovala. Asi je to tak dobře, sebevědomí místních fanoušků by jistě neprospělo, kdyby se důvod jejich několikaletého trápení promenoval na obrazovkách před zraky globálního publika. Někdy je lepší zůstat si s tím svým průšvihem hezky sám, tiše si ho hýčkat a před zbytkem světa předstírat, že vlastně ani neexistuje.

Duch vane nad fotbalovým hřištěm

Mistrovství světa ve fotbale je velká událost, spoustě lidí přináší spoustu příležitostí – některým třeba k ostentativnímu projevování nezájmu nebo lamentacím nad bezduchou zábavou, která dnes jediná dokáže spojovat lidi, a tak dále a tak podobně.

Brát si do postele pro jistotu právníka?

Ve Švédsku bude muset každá dvojice mít před sexem podepsaný souhlas, jinak hrozí obvinění ze znásilnění. Tahle zpráva se v posledních týdnech rychle šířila mezi českými uživateli sociálních sítí. Nový švédský zákon nic takového nepřikazuje, zavádí ale nutnost tzv. afirmativního konsentu, souhlasu vyjádřeného slovně nebo tělem.

Novější články Starší články