Ondřej Šmigol

/

Články autora

Trump a pornohvězda. Morální, ne právní prohřešek

Vyspat se s pornohvězdou za zády své manželky a pak jí platit za mlčení je morálně opravdu nechutné chování, a kauza tak Americe připomíná, že Trump je morálně zdiskreditovaný člověk. Eugen V. Debs je jméno, které byste si měli zapamatovat. Je tu totiž vysoká šance, že v následujících měsících bude často skloňováno. Debs byl americký socialista nesouhlasící se vstupem USA do první světové války. V roce 1918 byl za svá protiválečná prohlášení zatčen a odsouzen k deseti letům vězení za pobuřování.

Válka na Ukrajině je i příležitost

Když Rusko napadlo Ukrajinu, Česká republika jako jedna z prvních zemí rezolutně podpořila Kyjev a poslala tam těžké zbraně. Českou politiku vůči Ukrajině hodnotí poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Jak vidíte naše snažení pomoci Ukrajině? Co se povedlo a co se nepovedlo? "V zásadě se to asi nemohlo povést lépe, a to jak humanitárně, tak i vojensky a koneckonců i na evropské úrovni, na které jsme se spolupodíleli (...)."

Na olympiádu by neměl jet nikdo nikdy

Po vpádu SSSR do Afghánistánu v roce 1979 se Spojené státy rozhodly k bojkotu olympiády v Moskvě a vyzvaly ke stejnému kroku své spojence. Britská premiérka Margaret Thatcherová si velmi přála, aby se její země k bojkotu přidala. Britský olympijský výbor to odmítl. Účast nechal na jednotlivých sportovních svazech, z nichž drtivá většina dala najevo, že je nějaká politika nezajímá, že chtějí hlavně soutěžit o medaile.

TikTok a vleklý konflikt s Čínou

Šéf TikToku Šou C’ Čche by měl chtít zpátky své peníze. Americký Kongres si ho předvolal, aby vypovídal o napojení své firmy na Komunistickou stranu Číny. Čche slyšení rozhodně nepodcenil a najal si ty nejlepší washingtonské lobbisty, aby ho na grilování připravili. Místo toho, aby uklidnil nevraživě naladěné kongresmany a odvrátil hrozbu zákazu, jenž jeho firmě hrozí, nejspíše ji notně přiblížil.

Dilemata americké zahraniční politiky

V San Diegu v Kalifornii je druhá největší námořní základna Spojených států, sídlí tam většina povrchových plavidel tichomořské flotily i jediná loděnice na výstavbu ponorek na západním pobřeží. Pokud by vypukla válka mezi USA a Čínou, San Diego, spolu s Havají, kde je velitelství tichomořské flotily, by se tak stalo centrem amerického válečného snažení. Nebyla nejspíš náhoda, že minulý týden tam lídři USA, Austrálie a Británie představili detaily nového protičínského paktu. Dohoda známá jako AUKUS byla oznámena již před 18 měsíci. Bezprostředním výsledkem byla uraženost Francouzů.

Polsko se hlásí o vůdcovství EU

Polsko se přihlásilo k vedení Evropy. Předevčírem polský premiér Mateusz Morawiecki pronesl státnický projev na půdě univerzity v Heidelbergu. Symbolicky tím navázal na tradiční evropský duumvirát Francie a Německa. Emmanuel Macron měl zásadní proslov v roce 2017 na pařížské Sorbonně. Olaf Scholz loni v Praze na Karlově univerzitě. Oba mluvili převážně o budoucnosti Evropy, což v jejich podání znamená především více EU. Taktéž Morawiecki mluvil hlavně o budoucím uspořádání evropského kontinentu. Postavil se tak na roveň francouzskému prezidentovi a německému kancléři.

Pravda Tuckera Carlsona

Televize Fox News je oblíbeným strašákem americké levice. Označují ji za propagandu, prý šíří samé lži a nenávist a vůbec jde o zločineckou organizaci. Nejsledovanější americký zpravodajský kanál vznikl v roce 1996 a svůj úspěch založil na tom, že se zaměřil na mezeru na trhu, na půlku USA. Americká pravice neměla svůj kanál a Fox News se rozhodla ji obsloužit.

Nad Ukrajinou začíná být horko

Britský historik Antony Beevor v dějinách druhé světové války popisuje, jak nacisté překročili řeku Mázu, čímž prolomili spojeneckou obrannou linii a donutili Francouze kapitulovat. Francouzský velitel měl německé vojáky na mušce a mohl je zavalit dělostřeleckou palbou. Rozhodl se však šetřit municí, domníval se, že německý útok nezačne ještě další dva dny, než dorazí jejich dělostřelectvo.

Evropská unie chystá konec svobody

Evropská komise nedávno ke všeobecnému zděšení představila novou regulaci automobilů, známou jako Euro 7. Podle mnohých kritiků by zavedení této normy do praxe znamenalo likvidaci automobilu jako dopravního prostředku pro široké vrstvy. Jedním z nich je i Alexandr Vondra, europoslanec za ODS a zpravodaj normy v Evropském parlamentu. V druhé půli rozhovoru pak probíráme budoucnost V4, organizace, kterou Vondra pomáhal zakládat a proti které se nedávno vymezil nový prezident Petr Pavel.

DeSantis hází Ukrajinu přes palubu

Spojené státy jsou impérium. Na tom není nic špatného. Časy dominance jednoho státu bývají pro lidstvo obdobím míru a prosperity. Starověký Pax Romana byl vrcholem římské civilizace, mongolská říše zajišťovala bezpečný obchod podél hedvábné stezky, což vedlo k rozkvětu obchodu mezi Asií a Evropou, první vlna opravdové globalizace v 19. století byla umožněná královským námořnictvem střežícím světové oceány.

Petr Pavel ve stopách Miloše Zemana

Ve svém inauguračním projevu Petr Pavel potvrdil domněnky, že pasivní hlavou státu být rozhodně nehodlá. Miloš Zeman byl prvním přímo zvoleným prezidentem Česka a zkusil toho využít k maximálně aktivistické politice. Jak přiznal ve svém posledním rozhovoru ve funkci, během prvního funkčního období se pokusil zavést prezidentský systém. Pokud můžeme soudit podle prvního projevu Petra Pavla, v aktivistickém pojetí úřadu se chystá Zemana následovat.

Tajemství Wu-chanu

Předminulý víkend přišel deník Wall Street Journal s opravdu závažným zjištěním. Americké ministerstvo energetiky se domnívá, že covid-19 pravděpodobně unikl z laboratoře. Na první pohled se může zdát, že ministerstvo energetiky nemůže o virech nic vědět. Opak je však pravdou. Spadá pod něj totiž Lawrence Livermore National Laboratory. Toto výzkumné středisko, založené v roce 1952 v reakci na odpálení sovětské atomové bomby, patří mezi špičková vědecká centra. Jeho součástí je takzvaná Divize Z, přísně utajované pracoviště, které má na starosti monitoring zbraní hromadného ničení.

Eutanazie a návrat trestu smrti

V Evropě jsou v současné době už jenom dvě země, které stále mají trest smrti. Ruská federace, jež však uvalila na praxi moratorium a nikoho nepopravila od roku 1996, a pak ještě Běloruská republika. Nyní se k nim překvapivě přidalo Belgické království, i když jaksi neplánovaně. Vražedkyně Genevieve Lhermitteová požádala o eutanazii a bylo jí vyhověno. Fyzicky přitom byla zdravá a rozhodně neumírala. Případ Lhermitteové je obzvlášť tragický. V únoru 2007 zavraždila svých pět dětí, nejmladšímu byly tři roky, nejstaršímu čtrnáct, v době, kdy byl jejich otec pryč.

Roald Dahl a čtenáři citlivosti

Je dobře známo, že čarodějnice se poznají podle nechutných pařátů a plešaté hlavy. Proto se na veřejnosti skrývají tak, že nosí rukavice a paruky. To je ponaučení, které si odnesly miliony dětí z knihy Roalda Dahla Čarodějnice. Má to však háček. „Nemůžeš přece obcházet všechny paní a tahat je za vlasy, i kdyby nakrásně měly rukavice. Jen to zkus a uvidíš, co se bude dít,“ poučovala svého vnuka-vypravěče v díle babička. Jenže už nepoučuje. Tato čistě praktická žena se v nejnovějším vydání proměnila v moderní progresivistku.

Návrat šaríi v Británii

Strachy ohledně islamizace na Západě jsou jak z nějaké minulé éry. Jen to, že je překryla pandemie a válka na Ukrajině, ale neznamená, že vzrůstající vliv islámu v oblastech s vysokou mírou přistěhovalectví zmizel. Naopak se zdá, že v některých se již plně zabydlelo právo šaría. Je to třeba případ britského hrabství Yorkshire.

Co si americké velení opravdu myslí o válce na Ukrajině

Otřepané klišé zní, že novinařina je prvním hrubým nástinem historie. Na serveru Politico se to rozhodli vzít doslovně a publikovali obsáhlou orální historii začátku války na Ukrajině. V rozhovorech s mnoha čelnými osobnostmi hlavně americké, ale i britské politiky, diplomacie a vojenství mapují, jak se vyvíjelo uvažování Washingtonu. Na záznam promluvili například americký ministr zahraničí Anthony Blinken, poradce pro národní bezpečnost Jack Sullivan, předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley.

Země tartanu hledá náčelníka

Kulturní války jsou často považovány za nafouknutou, ale bezvýznamnou část politiky. Je to zábava zajištěných intelektuálů, kteří se hádají o nejrůznější gendery, míru rasismu a utrpení zvířat, zatímco většinové obyvatelstvo řeší, kolik ho bude stát nájem a jestli mu inflace nezlikviduje úspory. Na tom je mnoho pravdy. Zároveň se ale ukazuje, že otázky kulturních válek mohou stát kariéru politiky v těch nejvyšších pozicích a ovlivnit směřování celé země možná na desítky let. Příkladem je pád šéfky skotské vlády Nicoly Sturgeonové ze Skotské národní strany (SNP).

Ukrajina je rozhodnuta bojovat do vítězství, ne do míru

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynul již rok. Kyjev se ubránil počátečnímu náporu a vytlačil útočníka z části okupovaného území. Válka od té doby jen nabírá na intenzitě. Svět sleduje prudké boje u Bachmutu. O tom, v jaké fázi konflikt právě je, jak účinná je západní pomoc a jaké jsou šance na konečné ukrajinské vítězství, debatují bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií na FSV UK Jan Ludvík a vedoucí vydání televize Prima CNN, který byl na Ukrajině jako válečný reportér, Matyáš Zrno.

Biden i Putin: Tato válka bude ještě dlouhá

V pondělí americký prezident Joe Biden přijel do Kyjeva, setkal se se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, prošli se spolu po městě, poklonili se památníku padlých a pak Biden odjel. Praktických výsledků příliš není. Kvůli oznámení dalšího balíčku americké pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů nemusel Biden jezdit na Ukrajinu. Symbolický význam celé akce je však obrovský. Zhruba před rokem nejspíše svou procházku po Kyjevě plánoval Vladimir Putin.

Čína žije v neustálém stavu paranoie

Americký generál Mike Minihan nedávno vyzval své podřízené, aby si dali do pořádku osobní záležitosti a začali cvičit. Do dvou let totiž očekává válku s Čínou. Přes svou důležitost na světové scéně fungování a tradice říše středu zůstávají na Západě značně nepochopené. V poválečné historii na ně nikdo neměl větší vliv než Mao Ce-tung, předseda Komunistické strany Číny v letech 1943 až 1976. Dovedl komunisty k vítězství v občanské válce, zahájil velký skok vpřed, jenž měl Čínu rapidně zmodernizovat, a místo toho způsobil největší hladomor v dějinách a nakonec rozpoutal chaos kulturní revoluce.

UFO nad Amerikou. Dorazil konečně E.T., nebo jen Číňané?

Svět zažívá první momenty z filmu o začátku mimozemské invaze. Americké letectvo již sestřelilo čtvrtý nebeský objekt v řadě, z toho u tří vůbec netuší, po čem vlastně střílelo. Popisy se dost různí a někteří piloti tvrdí, že neviděli žádný pohon. Je jisté, že máme co do činění s nefalšovaným UFO, tedy s neidentifikovaným létajícím objektem.

Nejprogresivnější země na světě

Král Karel I. se pokoušel svá království centralizovat a skotské církvi vnutit anglikánské zvyklosti. I když obě církve byly protestantské, skotská varianta byla mnohem puritánštější a Skotové se vzbouřili. Zároveň se Karel v Anglii pokoušel o absolutistickou vládu bez parlamentu, který proto od roku 1629 nezasedal. Skotská krize ho donutila parlament znovu svolat. Poslanci za svou podporu však žádali záruky, že „jedenáctiletá tyranie“ se nebude opakovat. Vyjednávání selhalo a Anglie se propadla do občanské války mezi králem a parlamentem. Historie se nyní částečně opakuje a Skotové znovu rozkládají ústavní a politický pořádek Británie pochybnými nápady.

Dejte Zelenskému všechno, co chce

V říjnu 1973 arabské státy napadly Izrael a zahájily takzvanou jomkipurskou válku. Poprvé se jim podařilo nenáviděného souseda překvapit a izraelská armáda se ocitla na pokraji svých možností. Izraelští představitelé proto kontaktovali Američany. Přiznali, že situace je přes pozitivní veřejná prohlášení kritická. Za tři dny přišli o 500 tanků z 1800 a 49 letadel. Žádali proto Washington o pomoc. Prezident Richard Nixon autorizoval obří materiální pomoc. USA měly dodat židovskému státu munici, tanky i letadla.

Sedm dnů s balonem

Spojené státy mají s balony špatnou zkušenost. Od listopadu 1944 až do dubna 1945 japonská armáda vypustila 9300 zápalných balonů, které měly přeletět Pacifik a vyvolat rozsáhlé požáry. Ty sice popadaly po celém západních pobřeží Severní Ameriky, od Kanady až po Mexiko, větší škody však nenapáchaly. Nyní Američany fascinoval jiný asijský balon, tentokrát čínský. Ten vletěl do amerického vzdušného prostoru na Aljašce, přeplul Kanadu, znovu vstoupil na americké nebe nad Idahem a pokračoval ve své cestě přes většinu USA, až ho nad Atlantikem sestřelilo americké letectvo.

Vítězství formy nad obsahem

Během této volební kampaně si jen málokdo mohl stěžovat na nedostatek prezidentských debat. Každá ze tří velkých televizí, ČT, Nova i Prima, přinesla jednu prezidentskou debatu před prvním kolem a pak další před druhým. Do toho nejrůznější servery a deníky pořádaly další střetnutí. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl debaty před prvním kolem bojkotovat, přišel pouze na Novu, před druhým kolem dorazil neočekávaně do debaty České televize. Byl to první náznak, že jeho tažení na Hrad je opravdu ve velkých problémech.

Čínský balon a Thukydidova past

Před pár dny generál amerického letectva Mike Minihan varoval své podřízené, že válka s Čínou začne do dvou let. Vojákům a letcům radí, aby si dali do pořádku „své soukromé záležitosti“ a začali více cvičit. Minihan velí transportní části letectva, spadá pod něj například logistika tankování za letu. O víkendu to však vypadalo, že válka mezi Amerikou a Čínou nevypukne za dva roky, ale za dva dny.

Tři roky po brexitu Británie stále nefunguje

Do slovníku je potřeba přidat nové slovo bregret. Jedná se o sloučení brexit a regret (zklamání, lítost). Český volný překlad tedy je zklamání z brexitu. Včera to byly přesně tři roky od oficiálního vystoupení Velké Británie z EU. Série průzkumů veřejného mínění ukazuje, že Britové svého rozhodnutí litují. Například podle průzkumu společnosti Focaldata pro web Unherd, který probíhal na obřím vzorku 10009 lidí, 54 % souhlasí s tvrzením, že „Británie udělala chybu, když opustila EU“.

Falešné burgery neuspěly. Budeme jíst cvrčky?

Před pár dny médii proběhla rychlá zpráva, EU schválila přimíchávání prášku z cvrčků do mouky. Zkušení pozorovatelé boje proti globálnímu oteplování okamžitě zbystřili. Věštby o tom, jak všichni brzy budeme jíst brouky, se ve světě objevují s železnou pravidelností. „Může hmyz být zázračným jídlem budoucnosti?“ ptala se v roce 2014 BBC. „Pokud chceme zachránit planetu, budoucností jídla je hmyz,“ hlásal titulek The Guardianu. Brouky za jídlo budoucnosti prohlásily americké televize CNN, CNBC, katarská Al Džazíra nebo magazín The Economist. Všechny vycházejí ze zhruba stejného předpokladu.

Babiš využívá strach, který tu už je

Druhé kolo prezidentské kampaně začalo velmi ostře. Andrej Babiš se rozhodl tu svou postavit na naznačování, že jeho oponent Petr Pavel zatáhne Česko do ozbrojeného konfliktu. Vyvolalo to pozdvižení. Prezident nemá pravomoc vyhlásit sám od sebe válku, ani kdyby chtěl, což Petr Pavel nechce. Zároveň se v temných zákoutích internetu začala šířit zpráva, že se chystá vyhlášení mobilizace, pokud Pavel bude zvolen. To vedlo k osočování Babiše, že šíří dezinformace a nahrává Rusku. Nakolik šíření pochybných zpráv ovlivňuje politickou debatu, popsal Vojtěch Bahenský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, expert na tzv. hybridní hrozby.

Novější články Starší články