KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

DeSantis hází Ukrajinu přes palubu

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
DeSantis hází Ukrajinu přes palubu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Spojené státy jsou impérium. Na tom není nic špatného. Časy dominance jednoho státu bývají pro lidstvo obdobím míru a prosperity. Starověký Pax Romana byl vrcholem římské civilizace, mongolská říše zajišťovala bezpečný obchod podél hedvábné stezky, což vedlo k rozkvětu obchodu mezi Asií a Evropou, první vlna opravdové globalizace v 19. století byla umožněná královským námořnictvem střežícím světové oceány.

Role hegemona je velmi výhodná. Země má hlavní slovo ve světové politice, často kontroluje světový finanční systém, z čehož plynou mocenské i ekonomické výhody. Může to být zároveň prokletím. Velmoci se stávají objektem nenávisti, zároveň se od nich očekává role světového policisty, což vede k nepopulárním válkám. Přes všechny výhrady, které lze mít k americké zahraniční politice, faktem je, že výsadní postavení USA je i v zájmu Evropy a Česka. Všechny alternativy, což znamená nyní především Čínu, jsou horší, stejně jako chaos multilaterálního světa. V uplynulých dvou dnech přišly z Ameriky dva signály. První povzbuzující, že Washington bere své postavení vážně a plánuje dlouho do budoucnosti. Druhý naopak znepokojující, kdy vše můžou zvrátit jediné volby.

V Kalifornii proběhl summit USA, Austrálie a Británie. V pondělí prezident Joe Biden spolu s australským premiérem Anthonym Albanesem a britským předsedou vlády Rishim Sunakem představili jeho výsledky. Jednalo se hlavně o paktu AUKUS. Ten byl oznámen před 18 měsíci. Má jít o plán společné obrany Tichého a Indického oceánu a způsob, jak vyzbrojit Austrálii jadernými ponorkami (tedy plavidly na jaderný pohon, ne s jadernými zbraněmi).

Nyní státníci informovali o detailech. Britské a americké ponorky mají během pár let vyplouvat ze základny v západní Austrálii. USA rovněž prodají Austrálii ponorky třídy Virginia. Tři země mají rovněž začít se společným vývojem ponorky nové generace, jež bude nasazena někdy po roce 2040. Jedná se tedy o dlouhodobý závazek k obraně Pacifiku. A i když čelní představitelé nikde neříkají, proti komu je aliance určená, je jasné, že hlavním protivníkem je Čína.

Potvrzuje to i zároveň vydaná revize britské obranné strategie. V ní je Čína popsána jako „epochální a systémová výzva“ a poprvé mluví o „údajné hrozbě pro Tchaj-wan ze strany pevninské Číny“.

Zapojení Británie je dobrou zprávou. Američané tak propojují oblast Evropy a Dálného východu. Pokud Evropané pomohou v Asii, zvyšuje se šance, že Američané pomohou v Evropě, zvláště pokud se součástí nové aliance stanou Francouzi. Ti trucují, jelikož kvůli dohodě padl nákup francouzských ponorek pro australské námořnictvo. Před pondělním oznámením detailů Biden telefonoval svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. Bylo to gesto dobré vůle, a pokud to Paříži dovolí hrdost, mohl by se AUKUS rozšířit na FRAUKUS.

USA tak ukazují, že mají dlouhodobý plán, jak čelit Číně, jsou schopny získat spojence a s trochou štěstí by to mohlo pomoci i Evropě. V Austrálii a Británii má AUKUS podporu napříč stranickým spektrem, takže ho nemohou potopit volby. Slabým článkem tak jsou překvapivě Američané. Republikáni se v posledních letech posouvají k izolacionismu, a i když ohledně AUKUS se nevyjádřili, jejich rostoucí odhodlání soustředit se pouze na americké problémy a nezajímat se o svět se projevilo v otázce Ukrajiny.

Moderátor Fox News Tucker Carlson zaslal možným republikánským kandidátům na prezidenta dotazník, kde se ptal i na pomoci Ukrajině. Šanci získat republikánskou nominaci mají v podstatě dva lidé. Donald Trump a guvernér Floridy Ron DeSantis. Zatímco Trump se již dříve vymezil proti pomoci Ukrajině, a dokonce prohlásil, že by přenechal Rusku kus Ukrajiny, DeSantis se zatím přímé odpovědi vyhýbal. Již se nevyhýbá.

„I když mají Spojené státy mnoho životně důležitých národních zájmů – zabezpečení našich hranic, řešení krize připravenosti naší armády, dosažení energetické bezpečnosti a nezávislosti a zastavení růstu ekonomické, kulturní a vojenské moci Komunistické strany Číny –, další zaplétání se do územního sporu mezi Ukrajinou a Ruskem mezi ně nepatří,“ uvedl. Je to znepokojivý vývoj.

DeSantis jednak popírá sám sebe. Před osmi lety kritizoval Baracka Obamu za nedostatečnou pomoc Kyjevu a vyzýval k zahraniční politice ve stylu Ronalda Reagana. Svůj postoj se snaží zmírnit tím, že upozorňuje na Čínu jako hlavní hrozbu. To je oblíbený argument odpůrců pomoci Ukrajině. Jenže americká pomoc Ukrajincům spíše pomůže Čínu zastrašit, její odepření jen podnítí čínské expanzivní choutky. Navíc nejsou žádné indicie, že izolacionisti jsou ochotni se opravdu Číně postavit.

DeSantis se také tváří, že USA se musí rozhodnout mezi řešením domácích problémů a robustní zahraniční politikou. To ale není pravda. Amerika může podporovat Ukrajinu a přitom se například zaměřit na omezení ilegální migrace, není to hra s nulovým součtem. Porážka Ukrajiny by hlavně byla i porážkou amerického systému. Představa, že rozpínavost Ruska nebo Číny Ameriku neovlivní, je bláhová. V takovém světě Washington bude slabší, a nakonec tedy i chudší.

Navíc světové dění má tendenci USA vtahovat, ať se jim to líbí, nebo ne. V lednu 1916 Woodrow Wilson kandidoval se slibem, že nezatáhne Američany do války. V dubnu 1917 Spojené státy vstoupily do první světové války. Počínaje rokem 1935 americký Kongres schválil řadu zákonů zavazujících k přísně neutrální politice. V prosinci 1940 Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor a Američané se ocitli ve druhé světové válce.

Doufejme, že DeSantis ještě změní názor. Bylo by to dobře pro Ukrajinu, Evropu i Ameriku. Je tu jistá indicie, že by mohl. Jeho prohlášení totiž dále mluví o tom, že USA se nezapojí do konfliktu přímo, o čemž neuvažuje ani současná administrativa. Jeho prohlášení neobsahuje návrhy vyjednávání. Sice nechce Ukrajině dodávat stíhačky nebo dalekosáhlé střely, ale to nechce ani Biden. DeSantis si možná nechává otevřená vrátka, aby ponechal pomoc Ukrajině aspoň na současné úrovni.

15. března 2023