Tag: Česká historie

Články k tagu

Zrádci, nebo hrdinové? Před 50 lety vznikl „dopis 99 pragováků“

Za zrádce i hrdiny byli v minulosti označováni signatáři „dopisu 99 pragováků“ z 18. července 1968, který komunistům posloužil jako reprezentativní hlas československé dělnické třídy k ospravedlnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Dopis, jehož iniciátorem prý byl velitel Lidových milicí v pražské automobilce Praga (tehdy Automobilové závody Klementa Gottwalda), byl údajně 23. července předán na sovětské velvyslanectví a 30. července 1968 jej publikoval na titulní straně sovětský deník Pravda.

Před 50 lety vyšel manifest Dva tisíce slov. Varoval před sovětskou vojenskou intervencí

Jedním z hlavních symbolů obrodného procesu Pražského jara v Československu v roce 1968 bylo prohlášení Dva tisíce slov, jež před 50 lety, 27. června 1968, zveřejnily Literární listy, Mladá fronta, Práce a Zemědělské noviny. Prohlášení napsal spisovatel Ludvík Vaculík z podnětu vědců Otty Wichterleho, Jana Broda, Otakara Poupy a Miroslava Holuba. Důvodem pro jeho vznik byla obava o další osud obrodného procesu v zemi.

Posselt poděkoval Merkelové za výrok o vyhnání Němců. České politiky kritizuje

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt kritizoval „útoky“ českých politiků na kancléřku Angelu Merkelovou kvůli jejím slovům o tom, že pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění. Část českého establishmentu podle Posselta míří ke komunistické minulosti.

Václav Havel jako muž, který se nemohl rozhodnout

Začneme nezdvořile o někom jiném než o autorce knihy: o její hlavní postavě. Život Václava Havla se odehrával z velké části v prostoru ostře nasvíceném různými bodovými reflektory. Bylo na něj vidět víc než na koho jiného, ale byla tam i místa tmavá, neprůhledná. Do určité míry to byl veřejný, odkrytý život. Už dlouhé roky před prezidentstvím pod policejním dozorem, ale i před zraky desítek přátel (Havel by mimořádně družný člověk), pak již stovek známých, spoluspiklenců či tisíců sympatizantů. Byl to život naprosto naplněný událostmi a činnostmi různého druhu, které vedly k tomu, že ať již vědomě, či jaksi spontánně se Havel stal hlavní postavou opozice, což vyústilo v onen prezidentský mirákl konce roku 1989.

Ostatky diktátora Franca budou exhumovány, potvrdil premiér Sánchez

Ani ne měsíc po nástupu nové španělské vlády lídra socialistů Pedra Sánchez se opět rozvířila debata o odstranění ostatků diktátora Francisca Franca z Údolí padlých nedaleko Madridu, kde je pohřbeno i přes 30 000 obětí španělské občanské války (1936-1939). Sánchez v pondělí potvrdil, že Frankovy ostatky budou exhumovány a předány rodině. Neřekl ale, kdy se tak stane, uvedl v úterý deník El País.

Před 70 lety se komunista Gottwald stal prezidentem Československa

Klement Gottwald, kterého před 70 lety, 14. června 1948, Národní shromáždění zvolilo prezidentem Československa, nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident seděl na Pražském hradě pět let, životní dráha jedné z osudových postav československých dějin, která má na svědomí mnoho nevinných obětí, se uzavřela v březnu 1953.

„Oběť třídního teroru.“ Jak to bylo s vraždou funkcionářky KSČ Anny Kvašové?

Z plánovaného zastrašení se stala vražda, která odstartovala monstrproces Státní bezpečnosti. Tři lidé dostali trest smrti a dalších sedm strávilo v některých případech i dvacet pět let za mřížemi. Funkcionářka KSČ Anna Kvašová, která prosazovala kolektivizaci a šikanovala lidi ve vesnici, byla zastřelena za nejasných okolností v lednu 1952 v lese v Ratajské oboře v Posázaví.

Krváceli za ruskou svobodu

Za zvuku písně Kde domov můj? vyplula z přístavu v Simbirsku flotila dvaceti lodí. Bylo 1. srpna 1918 a tisíc legionářů zamířilo na sever proti proudu Volhy na dobrodružnou výpravu do Kazaně, odkud měli vyhnat bolševiky. O pět dní později, 6. srpna večer, se legie pod vedením poručíka Josefa Švece vylodily na jižním kazaňském předměstí a s podporou srbského praporu majora Blagotiče přes noc ovládly centrum města.

Národe můj, zapomeň...

Ve středu 5. dubna revolučního roku 1848 začaly v Praze vycházet Národní noviny, první deník (byť jen čtyřstránkový) psaný českým jazykem. V čele redakce stanul šestadvacetiletý muž, jehož jméno už bylo známé: Karel Havlíček Borovský. Měl za sebou zdrcující literární kritiku Josefa Kajetána Tyla, ale i zkušenosti z ruského pobytu.

Jídelníček z Pražského jara: Brežněvova žebírka, Gomulkův jazyk, vejce Todora Živkova

Na jaře 1968 Alexandru Bovinovi, pracujícímu na ústředním výboru sovětských komunistů, známí přivezli z Československa hospodský jídelníček, na kterém se vyjímaly játra Jánose Kádára, žebírka Leonida Brežněva, mozeček Waltera Ulbrichta, jazyk Wladyslawa Gomulky a vejce Todora Živkova. Cenzura v tehdejším Československu padla nejen ve sféře restaurací a jídelen. Před srpnem 1968 věci dospěly až ke zveřejňování Brežněvových karikatur, napsal internetový list Gazeta.ru.

Buď připraven! Vždy připraven!

Mluvčí prezidenta a emeritní redaktor komunistických Haló novin Jiří Ovčáček nedávno na sociální síti zveřejnil dvě kompromitující fotografie Miroslava Kalouska – jak se k nim dostal, zůstalo zatajeno, nejspíš mu je nějaká dobrá duše podstrčila. Je na nich hoch nejspíše čtrnácti- či patnáctiletý, který stojí na pódiu a něco recituje nebo předčítá: na obou má otevřené desky a též ústa.

Masaryk na koni, Kubelík nikde

Letošní sté výročí obnovení české státnosti se nabízí jako vhodná příležitost k rekapitulování klikaté cesty, již naše společnost prošla od Masaryka s Kramářem až po Zemana s Babišem. Dají se důležité události politické, kulturní, vědecké, sportovní a jiné, často kuriózní, poutavě vyložit také dětem? Ano, je to možné, dokonce nutné. Takových pokusů se asi objeví víc.

Česká princezna? Kdybychom měli monarchii, mohla by ji být Eleonora Habsburská

Česká republika si letos připomíná 100 let od vyhlášení samostatnosti. Do té doby Čechy patřily do multinárodnostního svazku Rakousko-Uhersko, jemuž vládli mocní Habsburkové. Evropská dynastie přišla o svou moc po skončení první světové války v roce 1918. Nezmizeli ale úplně. Modrou krev mocných králů a císařů v sobě má i 24letá Eleonora Habsbursko-lotrinská. Usměvavá blondýnka studuje, cestuje po světě, dělá modeling a používá Instagram. Nedávno poskytla rozhovor pro módní server BeauMonde.nl.

Povinný smutek a velkolepá tryzna. Pár dní po Stalinovi zemřel Gottwald

Před 65 lety, 14. března 1953, zemřel první komunistický prezident Klement Gottwald. Hlavou státu byl pět let. Nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Za jeho vlády se počátkem 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů, které nakonec dopadly i na komunistické funkcionáře. Po Gottwaldově smrti zachvátila celou zemi organizovaná pompézní tryzna, při níž jej na poslední cestě doprovázely statisíce lidí.

Rok 1948 a Masaryk: početí, porod a sebevražda demokratů

Ve středu 10. března 1948, něco po páté hodině ranní, dva topiči z Černínského paláce, vracející se z půdy, kde stahovali z budovy státní vlajku, objevili na dlažbě druhého nádvoří bezvládné tělo ministra Jana Masaryka. Byla to smrt, která otřásla zemí, ve které se před čtrnácti dny dostali k moci komunisté. Otřásla, ale na faktu nastupující diktatury nic nezměnila. Do Salonu Týdeníku Echo, konaného na téma únor 1948 a Jan Masaryk, přišli sešli historici Jiří Pernes a Vít Smetana, oba z Ústavu pro soudobé dějiny, a spisovatel Pavel Kohout, jemuž bylo v roce 1948 devatenáct let.

Lidé protestují proti Ondráčkovi, strany projednají jeho odvolání

Po celé republice v pondělí lidé demonstrovali proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ondráček za totality zasahoval jako policista proti účastníkům protirežimních demonstrací. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes uvedl, že poslanecký klub ANO projedná v úterý Odráčkovo odvolání. Podle opozice by ale bez poslanců ANO Ondráček nebyl zvolen, a Babiš tomu mohl lehce zabránit. Babiš byl terčem kritiky i na demonstracích.

Ondráček vyvolal hněv. Do ulic se chystají tisíce lidí po celé zemi

Tři dny poté, co byl zvolen komunista Zdeněk Ondráček do čela sněmovní komise pro GIBS, se v pondělí chystají demonstrace v jedenácti českých městech. Demonstranti budou také podepisovat petici za novou volbu šéfa komise. Archy s podpisy organizátoři ve středu předají sněmovnímu petičnímu výboru. Až v předvečer demonstrací se k Ondráčkovi vyjádřil i premiér v demisi Andrej Babiš. Prý navrhne Ondráčkovo odvolání.

Tenkrát v Luhačovicích

Ruda Bruner-Dvořák, komorní fotograf Jejich c. a k. Výsosti nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este a pana arcivévody Ferdinanda Karla. Tato slova měl známý pražský fotoateliér na razítku, jímž označoval své produkty, černobílé fotografie na tvrdém papíře. Ti z nás, kterým se takové rodinné památky dostaly do rukou, údivem zatajili dech nad jejich řemeslnou poctivostí a uměleckou kvalitou. Kdo takové štěstí neměl, může se dnes potěšit dobovými snímky díky knížce Blanky Petrákové nazvané Obrázky z lázní / Luhačovice před 100 lety objektivem Brunera-Dvořáka.

Šéf KSČM nechápe demonstrace proti novému šéfovi komise pro GIBS

Předseda KSČM Vojtěch Filip nechápe důvody demonstrací proti zvolení expolicisty Zdeňka Ondráčka (KSČM), který před listopadem 1989 zasahoval proti odpůrcům tehdejšího komunistického režimu. Ondráček byl v pátek na pátý pokus těsně zvolen do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Kritici prý nejsou demokraté a nerespektují pravidla občanské společnosti, uvedl dnes Filip v pořadu Partie televize Prima.

Je romský holocaust bílým místem české historie?

Lidovci navrhují, aby Poslanecká sněmovna na své příští schůzi odvolala svého místopředsedu Tomia Okamuru. Ten v krátkém rozhovoru s redaktorkou DVTV na volební party prezidenta Miloše Zemana 27. ledna na její otázku k táboru v Letech u Písku za druhé světové války prohlásil, že řada jeho židovských přátel se diví, „proč v České republice stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech a vyhlazovací tábor v Osvětimi“.