Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami a kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Podle DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.
Běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi se podařilo uměle vyvolat migrační krizi na hranicích s Polskem a Litvou. Jeho plán byl jednoduchý. Přímými lety dopravit migranty z Blízkého východu, hlavně Iráku a Sýrie, a pak je poslat přes hranice do Evropské unie. Výsledkem je, že jen minulý měsíc Polsko zaznamenalo 17 tisíc pokusů o nelegální překročení hranice. Polsko i Litva postavily na běloruských hranicích plot, vyslaly do oblasti posily a vyhlásily výjimečný stav.
Za prokázání se covid pasem někoho jiného pokuta v přepočtu 125 000 korun (5 000 eur). To nyní hrozí devětačtyřicetiletému muži, který se v litevském hlavním městě Vilnius prokázal při vstupu do hypermarketu certifikátem o očkování či provedeném testu nebo prodělané nemoci jiné osoby. Odhalil ho při tom pracovník ostrahy obchodního řetězce, který covidové certifikáty kontroloval a neváhal přivolat policii. O zprávě agentury BNS informoval server Delfi.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v reakci vymyslel důmyslný plán nátlaku na EU. Začal přímo z Iráku dopravovat migranty, které pak běloruská policie a armáda převezly na litevské hranice. Zatím tento rok vstoupilo do Litvy nelegálně 4100 migrantů. Proud zpomalilo zahájení stavby plotu na litevsko-běloruské hranici, hotový má být do září 2022.
Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom v pondělí zpravodajský server Delfi. Konflikt podle místního starosty vznikl po návštěvě televizního štábu, kdy migranti v přítomnosti kamer začali skandovat „Freedom“ (Svoboda) a předkládat požadavky, které nebyly místní úřady nemohly splnit. Později obyvatelé tábora původem z Iráku odmítli stravu.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici nadále zesiluje. Do pobaltské země přišlo za uplynulý půlrok již 27krát více běženců než za celý předchozí rok. Zatímco ostatní evropské státy včetně Česka posílají do země vybavení a pomoc, irácké aerolinie oznámily zdvojnásobení počtu letů do běloruského Minsku. Právě z Běloruska přitom překračují hranici do Evropské unie migranti, kteří pocházejí zejména z Blízkého východu. Informuje o tom litevská televize LRT.
Česká republika by mohla v případě potřeby pomoci Litvě kvůli přílivu migrantů z Běloruska finančně či vysláním policistů. Situací se dnes ráno zabývala Bezpečnostní rada státu, řekl novinářům ve Sněmovně vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Konkrétní materiál resortů vnitra a zahraničí by podle něj mohla v pondělí projednat vláda. „Je jasné, že je potřeba Litvě pomoci. Běloruský režim dováží organizovaně do Běloruska migranty ze Středního východu, ze Střední Asie,“ řekl Hamáček.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici, která vypukla letos na jaře, nadále zesiluje. Jen za poslední dva měsíce litevské úřady odhalily přes 1500 migrantů, což je dvacetinásobek proti loňskému roku. Detenční tábory jsou již několik měsíců plné, a tak Litva staví nové stanové kempy. Tento týden otevírá jeden z dalších. Maximum možných sil mezitím vrhá právě k běloruské hranici, kde probíhá stavba 550 kilometrů dlouhého plotu s ostnatým drátem.
Tiskovou konferenci litevského prezidenta a španělského premiéra na letecké základně NATO v Litvě přerušil poplach kvůli dvěma neohlášeným a neznámým vojenským letounům v oblasti Baltského moře. Vzlétly k nim dvě španělské stíhačky, z nichž jedna předtím vytvářela kulisu při setkání státníků s novináři. S odvoláním na španělskou vládu o tom informovala agentura AP. Podle španělských médií a jednoho zdroje se Severoatlantické aliance příčinou byly dva ruské bombardéry Su-24; Moskva tvrdí, že šlo o rutinní let v neutrálním prostoru.
Zvýšená frekvence záchytu ilegálních imigrantů na bělorusko-litevské hranici zase jednou ukázala, jak nesamozřejmá je politika. Vládne jí Darwin, nikoliv Newton a jednotliví hráči jsou přizpůsobiví. Týká se to i běloruského prezidenta Lukašenka a jeho konfliktu s Evropskou unií. Letecké spojení mezi Minskem a EU tak de facto skončilo. Ale východní „oklikou“ přes Rusko se z Minsku dá létat stále
Vakcinaci v největší pobaltské zemi provází chaos v očkovací strategii a také značná nedůvěra v oficiálně schválené preparáty. Zatímco v Česku chce být naočkováno přes 80 % seniorů, v Litvě se v některých oblastech nedaří dosáhnout ani desetiprocentní hranice. Je všední dopoledne a na ulicích Kaunasu, druhého největšího litevského města, se pohybuje jen málo lidí. Většinou jde o důchodce směřující do nedalekého obchodního centra.
Provozovatelé plynárenských sítí Polska a Litvy ve čtvrtek podepsali dohodu o vybudování přeshraničního propojení jejich plynovodů. Oznámila to polská společnost Gaz-System. Projekt počítá s výstavbou plynovodu o celkové délce 522 kilometrů, z toho 357 kilometrů v Polsku a 165 kilometrů v Litvě.
Plzeňská Škoda Electric se bude významně podílet na dodávce 41 trolejbusů pro hlavní město Litvy Vilnius. Do všech vozů vyrobí kompletní elektrickou výzbroj a zajistí finální montáž vozidel, řekl mluvčí mateřské Škody Transportation Michal Tobrman. Cenu kontraktu, na němž už v Plzni začali pracovat, firma neuvedla, ale podle informací ČTK se bude podíl plzeňských strojíren pohybovat v řádech desítek milionů korun.
Rusko dopravilo do Kaliningradské oblasti další mobilní balistické rakety Iskander, které tam budou umístěny trvale. Při návštěvě jednotky NATO v litevském městě Rukla severozápadně od Vilniusu to v pondělí prohlásila litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Rakety v ruské enklávě mezi Polskem a Litvou jsou podle prezidentky „hrozbou pro polovinu evropských států“. Vysoký ruský představitel informaci o nových raketách v Kaliningradské oblasti potvrdil.
O historický okamžik opravdu nejde. Takový pocit musel mít každý, kdo sledoval ve středu některé ze zasedání parlamentních výborů, dokonce i ten, kdo navštívil mandátní výbor, který navrhl zbavit imunity oba lídry ANO, Babiše i Faltýnka.
Ukrajina v pondělí důrazně protestovala proti podobě chystaných nových polských pasů, na nichž má být vyobrazena kaple polských vojáků na hřbitově v západoukrajinském Lvově. Polského velvyslance si pozvalo kyjevské ministerstvo zahraničí, podle něhož Ukrajina považuje vyobrazení svého města v polských pasech za nepřátelský akt. Proti podobě polských pasů v minulých dnech nótou protestovala i Litva.
Když během druhé světové války dorazila nacistická armáda do Litvy, mnoho místních vojáky srdečně vítalo květinami či hajlováním. Věřili, že je německá vojska osvobodí od sovětské okupace. Teď jsou Němci zpět a znovu jsou s nadšením vítáni.
Litvu už opustilo více než 70 procent běženců z Blízkého východu, které země přijala na základě uprchlických kvót. Informoval o tom v pátek litevský list Lietuvos žinios. Podle deníku ze země odjelo 230 z 309 uprchlíků, kteří do Litvy přijeli na konci roku 2015. Do konce letošního roku má přitom do země přijet dalších 796 běženců.
Rusko vytváří falešnou historii, jenž popírá právo pobaltských států na existenci. Nejvyšší litevští představitelé v tom vidí alarmující paralelu s ruským ospravedlňováním anexe Krymu a předzvěst možné invaze. Litevský ministr obrany Raimundas Karoblis a úředníci z oddělení strategické komunikace armády řekli deníku Guardien, že je potřeba brát velmi vážně hrozbu dezinformační kampaně pod taktovkou Moskvy, jenž má za cíl destabilizovat region.
Pětice českých vojáků, která měla nedávno incident u nočního podniku v Litvě, byla ze cvičení v Pobaltí stažena. Novinářům to ve středu řekl ministr obrany Martin Stropnický. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře ještě není známo oficiální stanovisko litevské policie, vojáci ale podle něj trestný čin nespáchali.
Soud v litevském městě Šiauliai poslal v úterý 10 a půl roku do vězení Rusa Sergeje Mojsejenka za špionáž. Na pět let byl odsouzen jeho litevský komplic Sergej Pusin, bývalý důstojník litevského letectva, který ruskému agentovi předával tajné informace.
Pětice českých vojáků, kteří jsou se svojí jednotkou na tříměsíčním cvičení v Litvě, měli v noci na neděli incident s policií v přístavu Klaipeda. Server IHNED.cz s odvoláním na litevskou policii a ruská a litevská média dnes uvedl, že vojáci byli opilí a dožadovali se vstupu do tamního nočního klubu. Ochranka je tam ale nechtěla pustit a poté, co začali být agresivní, zavolala policii.
Na litevskou vojenskou základnu Rukla dorazili první příslušníci armádního praporu NATO, který má zmírnit obavy pobaltských států z rostoucí militarizace Ruska. Jednotka o 1200 mužích je složena z vojáků z Německa, Nizozemí, Belgie a Norska.
Pobaltské státy čelí nejvýraznější bezpečnostní hrozbě od obnovení své státnosti v roce 1991. Jejich poloha spojnice mezi Ruskem a Evropou byla vždy dvojznačná. Oboustranně prospěšné hospodářské vztahy se střetávaly často s protikladnými politickými a strategickými zájmy. Region se může snadno stát obětí širšího konfliktu v Evropě.
