Litva zpřísňuje brannou povinnost a rozšiřuje počet branců. Nově bude muset každý občan v 17 letech před komisi a odvodům se zcela nevyhnou ani studenti, kteří budou na vysokých školách. "Všichni nesou stejnou zodpovědnost," uvedla premiérka Ingrida Šimonytėová při schválení zákona, který prošel v parlamentu naprostou většinou, když proti byli jen 3 poslanci. Informuje například litevský veřejnoprávní LRT.
Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová přiznala porážku v prezidentských volbách, ve kterých vyzvala současnou hlavu státu Gitanase Nausédu. Ten následně podle agentury Reuters oznámil své vítězství. Průběžné výsledky ukazují, že Šimonytéová za svým politickým soupeřem výrazně zaostává. Podle serveru Delfi má Nauséda po sečtení hlasů ve více než dvou třetinách volebních místností přes 80 procent hlasů, Šimonytéová přes 18 procent.
Rusko hodlá překreslit námořní hranice s Litvou a Finskem v Baltském moři. Ruská federace to oznámila skrze vyhlášku zveřejněnou na svých oficiálních internetových stránkách. Severské země ruský pokus o změnu námořních hranic označily za provokaci. Jednostranné rozhodnutí Moskvy, která si uzurpuje východ Finského zálivu a okolí Taranského mysu u Litvy, nebylo ani mezinárodně uznáno, píše ukrajinský deník The Kyiv Independent.
Litevští vojáci by již brzy mohli být vysláni na výcvikovou misi na Ukrajinu. Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová deníku Financial Times (FT) řekla, že Litva je připravena a premiérka má k tomuto kroku parlamentní povolení. Zda k tomu skutečně dojde ale zatím není jasné, existují totiž obavy z ruské odvetné reakci na tento krok, informuje FT.
Ukrajině zoufale chybí západní systémy protivzdušné obrany, řekl ve středu podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě Vilniusu, kde jednal s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou. Ten Ukrajině přislíbil za Litvu další pomoc, a to v hodnotě 200 milionů eur (4,9 miliardy Kč). Nová pomoc z Litvy bude zahrnovat obrněné transportéry, munici, detonační systémy nebo generátory. Litva bude taktéž poskytovat výcvik ukrajinským vojákům.
Bundeswehr poprvé v historii Spolkové republiky Německo trvale rozmístí celou novou brigádu na východním křídle NATO v Litvě, tedy přímo na hranicích s "Putinovým brutálním impériem," píše dnes německý deník Bild.
Litevský představitel při Evropské unii Arnoldas Pranckevičius ostře kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho odmítavý postoj ke vstupu Ukrajiny do bloku. Prohlásil, že pokud Maďarsko nebude sdílet názory ostatních členských států, Budapešť by měla zvážit své stažení, píše Yahoo News, s odkazem na The New Voice of Ukraine. Příspěvek na Facebooku velvyslance už ale není dostupný.
V Litvě se konal dlouho očekávaný summit NATO, očekávaný především ukrajinskou vládou a pak „jestřábím“, východním křídlem Aliance. Tyto dvě entity dlouho naléhaly, aby už ve Vilniusu byl Kyjevu dán pevný příslib členství v NATO, jízdní řád pro přijetí. Uzávěrka tohoto čísla byla před summitem, nicméně v pondělí bylo jasné, že tyto maximalistické požadavky splněny nebudou. Joe Biden se nechal slyšet, že Ukrajina není zatím na členství připravena. Argument pro přijetí Ukrajiny zní skoro jako z kategorie „Komentuje se samo“: Rusko loni 24. února rozptýlilo poslední pochybnosti o jeho vrozené agresivitě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO. Řekl to na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. O zklamání z výsledků summitu se mluví i přímo na Ukrajině, kde skoro 90 % obyvatelstva podporuje členství v alianci, píše Kyiv Independent.
Lídři členských zemí NATO se v první den summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu do aliance odstraněním Akčního plánu členství, kterým běžně žadatelé členství prochází. Ukrajinu ujistili, že její budoucnost je v alianci, avšak vstoupit bude moci až po válce, kterou rozpoutalo Rusko. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.
Lídři členských zemí NATO se dnes na summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak na vrcholné alianční schůzce, která dnes začala v litevské metropoli a které se jako host účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán.
Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel dnes o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře. Prezident se zúčastnil veřejné diskuse pořádané na okraj summitu.
Bylo by absurdní, kdyby dnes začínající summit ve Vilniusu nestanovil harmonogram ani pro pozvánku pro členství Ukrajiny v NATO. Uvedl to na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poukázal přitom na údajné signály o tom, že se bez Ukrajiny diskutuje o vágních formulacích stanovujících podmínky pro přizvání Ukrajiny k členství v NATO. Podle Zelenského nejistota ohledně budoucího členství Ukrajiny v alianci jen motivuje Rusko k pokračování teroru.
Ve Vilniusu dnes začala jednání Severoatlantické aliance na nejvyšší úrovni. Prezidenti a premiéři budou hovořit o pomoci Ukrajině, vstupu Švédska do NATO i růstu výdajů na obranu. Jednání zahájil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jemuž zasedl po pravici americký prezident Joe Biden. Druhým řečníkem byl prezident hostitelské Litvy Gitanas Nauséda. Českou republiku na dvoudenním jednání na nejvyšší úrovni zastupuje prezident Petr Pavel.
Evropa nechápe, že přibližování infrastruktury NATO k ruským hranicím je chybou, prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Doplnil, že vyznění summitu Severoatlantické aliance, který dnes začal ve Vilniusu, bude zcela určitě protiruské, a že Moskva ho bedlivě sleduje. Přibližování infrastruktury NATO se podle Peskova stalo „jednou z příčin, které nás dovedly do současné situace“.
Ukrajina ušla velký kus cesty a se Severoatlantickou aliancí si je mnohem blíže než dřív. Mělo by se to odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, uvedl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krátce před začátkem dvoudenního aliančního summitu ve Vilniusu. Takzvaný akční plán je předstupněm plného začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu na začlenění Ukrajiny do NATO aliance zveřejní ve společném komuniké.
Německo chce do Litvy natrvalo poslat asi 4000 vojáků, aby posílilo východní křídlo NATO. V pondělí to při návštěvě Vilniusu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Podmínkou pro to je, aby vznikla potřebná infrastruktura pro ubytování příslušníků bundeswehru a aby měli kde cvičit, píše DPA. Doposud bylo sporné, zda tam němečtí vojáci mají být rozmístěni na stálo, což si velmi přála vláda ve Vilniusu. Nicméně Berlín se k tomu dlouho stavěl zdrženlivě.
Litva údajně dál bojkotuje snahu EU uvolnit pravidla pro převoz zboží do ruské enklávy Kaliningradu. Svým novým krokem by tak porušila pravidlo EU ze dne 22. července, kdy Unie vyjmula Kaliningrad ze seznamu sankcí proti Rusku. Litevští politici jednání EU před tím ostře kritizovali. O novém vývoji informoval dnes polský server Do Rzeczy nebo server vaaju s odkazem na litevský server Delphi. Zprávy vycházejí z rozhodnutí litevské banky, která už jediná uskutečňovala transakce do Ruska a Běloruska.
Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží podléhajícího sankcím Evropské unie do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na ruskou agenturu RIA Novosti. Litva zakázala dopravu sankcionovaného zboží po železnici do Kaliningradu v červnu. Rozhořčila tak Rusko, které pohrozilo odvetnými opatřeními.
Evropská unie hodlá zařídit, aby Rusko mohlo bez omezení dopravovat zboží přes Litvu do své Kalingradské oblasti na baltském pobřeží. Informoval o tom deník Izvestija s odkazem na své zdroje z ruské diplomacie. Brusel podle deníku údajně Moskvě předal dokument s návrhem, který „zcela vyhovuje“ jejím požadavkům. Litva minulý měsíc zakázala přes své území do Kaliningradu přepravovat zboží, na které se vztahují protiruské sankce Evropské unie.
Litva v souladu se sankcemi Evropské unie rozšířila omezení na převoz zboží přes své území do ruské kaliningradské enklávy, informovala v pondělí agentura Reuters. Opatření se nově vztahuje na alkohol, cement nebo dřevo, uvedl mluvčí litevské celní správy. Gubernátor Kaliningradské oblasti následně v reakci navrhl kompletní zákaz tranzitu zboží mezi všemi třemi pobaltskými státy a Ruskem. Omezení přepravy dalších druhů zboží do ruské oblasti u Baltského moře podle litevských médií odpovídá sankčnímu balíku EU,
Přeprava zboží skrz Litvu do ruské exklávy Kaliningrad by se měla do několika dní vrátit do předsankčního stavu. Agentuře Reuters to tvrdí dva zdroje z EU obeznámené s vyjednáváním. Kaliningradská oblast je odříznuta od dopravy některých surovin od 17. června v důsledku sankcí, které na Rusko uvrhl Brusel kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Do Kaliningradu se v současnosti nedostanou materiály jako je ocel, v červenci se mají sankce rozšířit například i na cement nebo alkohol.
Litva Rusku neustoupí a bude nadále blokovat přepravu sankcionovaného zboží přes své území do ruské Kaliningradské oblasti, prohlásil v pátek litevský prezident Gitanas Nausėda. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po sobotním setkání s Vladimirem Putinem řekl, že izolace této exklávy se podobá vyhlášení války. Litva přitom má 10. července rozšířit sankce na další zboží. Mezitím v Rusku sílí už tak silné protilitevské hlasy, které například zpochybňují litevskou státnost.
Rusové pokračují ve vyhrožování Litvě. Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí známá svými ostrými výroky, mluví o „praktické“ odpovědi na blokádu dovozu zboží do Kaliningradu. O jakou odpověď půjde, zatím Kreml nespecifikuje, příliš praktických es v rukávu však Rusko na Litvu zřejmě nemá. Pokud by tedy nechtělo jít do otevřeného konfliktu.
Kreml zuří a hrozí Litvě odvetou za blokádu dopravy do západní ruské enklávy Kaliningradu. V ruských médiích se tak objevují úvahy, jak má Rusko proti litevským krokům „udeřit“ i varování, že Litevci odvetu silně pocítí.
Rozhodnutí Litvy zablokovat Rusům železniční spojení s Kaliningradem, touto enklávou Ruska ve staré Evropě, přišlo v sobotu. Dochází nám, co všechno se takovým tahem najednou ocitlo ve hře? Litva se odvolává na instrukce Evropské komise ohledně sankcí na ruský import přes území EU, v tomto případě zásobování Kaliningradu uhlím, kovy, stavebním materiálem aj. V ruské enklávě mezi Polskem a Litvou žije téměř milion lidí, tamní gubernátor odhaduje, že zakázané položky dohromady tvoří asi 50 procent dovozu z Ruska.
Litevci rozzuřili Kreml. Zasáhli totiž proti přepravě zboží do ruské Kaliningradské oblasti. Rusko to označuje za bezprecedentní a nezákonné. Litva o víkendu zakázala převážet do nejzápadnější ruské enklávy na březích Baltu po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Rusko hrozí odvetnými opatřeními. Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo litevskou chargé d´affaires v Moskvě, aby protestovalo a pohrozilo odvetnými opatřeními, pokud omezení nebude zrušeno.
Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Čínská celní zpráva podle úřadů ve Vilniusu pozastavila vývoz s odkazem na „nedostatečnou dokumentaci“. Žádné další podrobnosti nejsou k dispozici. Tento krok ale přišel poté, co Litva umožnila Tchaj-wanu otevřít v zemi oficiální zastoupení.
Ještě než současná dvojkoalice vyhrála volby, byl jejím zástupcem v ústavních funkcích Miloš Vystrčil, předseda Senátu. A ten si vytvořil image mimo jiné hlavně svou cestou na Tchaj-wan a podporou této ostrovní země, jež podle komunistické Číny patří jí. Teď je tedy u moci v zahraničněpolitickém smyslu „Vystrčilova vláda“ a solidarita s Tchaj-wanem může být její erbovní politikou – aspoň to máme právo očekávat. A dost možná se právě na ní ukáže, jak je vláda připravena.
Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami a kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Podle DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.
