Tag: právo

Články k tagu

Poučení z kauzy Fremr: Marvanová a Blažek vyzývají k očistě soudů a otevření archivů

Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti některých soudců.

Fremr vzdal kandidaturu na Ústavní soud. Mluví i o nevybíravém tlaku

Soudce Robert Fremr stáhl svou kandidaturu na post ústavního soudce. Oznámil to v pondělí odpoledne na brífinku na Nejvyšším soudě v Praze, kde je místopředsedou. Podle něj ke svému rozhodnutí dospěl sám a informoval o něm prezidenta Petra Pavla, který jej přijal. Nominant hlavy státu byl v minulých týdnech kritizován za své rozhodování během komunismu, mimo jiné za podíl na kauze Olšanské hřbitovy, souzení emigrací nebo odsouzení skladového dělníka pro kritiku režimu. Na tento případ upozornil deník Echo24.

Konec kauzy Fremr? Kandidát na ústavního soudce svolal mimořádný brífink

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr oznámil mimořádný brífink k aktuální situaci týkající se jeho nominace na ústavního soudce. Fremr čelí několika kauzám týkajícím se jeho působení v předlistopadové trestní justici. Podílel se na zpolitizovaném soudním procesu Olšanských hřbitovů a v 80. letech také soudil stovky lidí za emigraci. Jak upozornil deník Echo24, Fremr v roce 1985 odsoudil na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.

S Fremrem o jednu éru pozadu

Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.

Hrad k novým zjištěním z Fremrovy minulosti: Nemáme všechny informace

Prezident Petr Pavel se ještě v kauze soudce Roberta Fremra neseznámil se všemi informacemi, které si vyžádal, vzkazuje jeho hradní kancelář. Hlava státu po Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) do bádání zapojila i Archiv hlavního města Prahy. Právě z něj pocházejí nové skutečnosti, na které v neděli upozornil deník Echo24. Podle nich kandidát prezidenta na post ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.

Fremr poslal do vězení dělníka za nadávky komunistům. Zpětně upravil rozsudek

Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.

Ředitel ÚSTR Kudrna: „Přece nikdo nikoho nenutil, aby se za normalizace stal trestním soudcem“

Některé mýty ohledně práce soudců před rokem 1989 vyvracel v rozhovoru pro Rádio Prostor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Podle něj není pravda, že soudci neměli jinou možnost než odsoudit nedovolené opuštění republiky. Kudrna se zamyslel i nad celkovým postavením soudců za totality: nikdo podle něj nikoho nenutil stát se trestním soudcem. Debatu nad justicí v dobách nesvobody v české společnosti vyvolala kandidatura Roberta Fremra do Ústavního soudu.

Izrael se obrátil naruby

Stát Izrael byl vždy vnímán jako úspěšný experiment, jemuž nebezpečí hrozilo nanejvýš zvenčí. Teď se zdá, že největší nebezpečí číhalo uvnitř. Mnozí překvapeni nejsou, existuje dlouhá tradice vypočítávání vnitřních slabin židovského státu, ať vyslovovaná s obavami, nebo zadostiučiněním. Izraelsko-arabský nebo palestinský konflikt, zpětné dopady okupace, vztah státu a náboženství nebo růst ultraortodoxní komunity. Jenže to vše překryl zcela jiný spor, který má dva kořeny. Etnické napětí uvnitř židovského společenství a odlišnou představu o tom, co je demokracie.

Absurdní, nenormální. Právníci i politici cupují šéfa Nejvyššího soudu za slova o Fremrovi

Bouři nevole vyvolalo prohlášení předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který se nepřímo zastal kontroverzní nominace soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Šéf NS prohlásil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, což je jeden z „prohřešků“, který teď někteří Fremrovi vytýkají. Angyalossyova slova se ale stala terčem kritiky, když se do něj pustili disidenti, právníci i politici.

Fremr zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce. Počká na verdikt Pavla

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Pokud tak učiní, stane se to podle něj až poté, co jeho kandidaturu, kterou již schválil Senát, znovu vyhodnotí prezident Petr Pavel. Fremr to uvedl v pořadu Interview ČT24. Místo u ústavního soudu se mu však začalo vzdalovat kvůli pochybnostem o jeho působení v justici za totality. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Případ Fremr a melancholie dějin

„Minulost je cizí země. Dělají tam věci jinak.“ To jsou snad nejcitovanější úvodní věty v britské literatuře dvacátého století (pocházejí z románu L. P. Hartleyho The Go-Between z roku 1953). Jsou tak citované možná i proto, že postihují melancholický pocit, jenž někdy člověka při setkávání s historií přepadá. I to, co jsme sami zažili, je někdy v přítomnosti nesdělitelné a nevysvětlitelné. Jak bychom mohli někdy pochopit události vzdálenější?

Pavel si vyžádal informace ke Fremrovi z archivů, rozhodne podle nich

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to uvedl na sociální síti X, dříve twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Šéf ÚSTR ke kauze kolem soudce Fremra: Soudce emigrantů věděl, že porušuje mezinárodní pakt

Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to v úterý uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

Velké selhání prezidenta a senátorů

Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.

VIDEO: Nově objevený film o Fremrově procesu. „Musel to stoprocentně vědět,“ říká historik

Značná část debaty, která se točí okolo případného jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem, vychází z toho, že se měl ještě před rokem 1989 podílet na zpolitizovaném soudním procesu Olšanské hřbitovy. Fremr se hájí tím, že se rozhodnutí trestního senátu, který vedl, dle jeho vědomí nikdo nesnažil ovlivnit. Jeho kritici nicméně poukazují na to, že tehdejší Československá televize natočila o případu propagandistický dokument, a soudce tedy musel vědět, že se komunistický režim snaží proces zpropagovat.

Hrad i Senát jsou lajdáci

Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?

„Na Fremrovi se ukáže, jestli se dá minulost přemlčet. Na tahu je Pavel“

Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla.

Činnost Fremra za komunismu posoudí ÚSTR. „Justice byla součástí režimu“

Působení kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Soustředí se jednak na tzv. kauzu Olšanských hřbitovů, jednak na trestání emigrantů za opuštění republiky. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Prezident Petr Pavel oznámil, že jmenování Fremra odloží do doby, než se informace o soudcově rozhodování před rokem 1989 vyjasní. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí

„Nemám tak dobrou paměť, snad jeden případ.“ Baxa připustil, že také soudil emigraci

Po minulosti soudce Roberta Fremra se teď řeší i někdejší rozhodování nového předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy. Ten na pondělní tiskové konferenci při návštěvě prezidenta Petra Pavla připustil, že mohl mít podobný „škraloup“, a sice že před rokem 1989 možná soudil emigraci z republiky. Video s Baxovým vyjádřením je dostupné zde, Baxa mluví přibližně v čase 12:05. Fremrovi je v poslední době vyčítáno, že se podílel na zpolitizovaném soudním procesu a soudil okolo stovky případů emigrace z Československa.

Pavel odsouvá jmenování soudce Fremra. Chce si prověřit informace z jeho minulosti

Prezident Pavel při návštěvě Ústavního soudu ohlásil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, třebaže jeho jmenování posvětili senátoři. Hlava státu si nejdříve chce prověřit informace o jeho působení před listopadem 1989. Plánuje se sejít se soudcovými kritiky a pročíst si dostupné informace. V posledních týdnech se totiž objevilo, že Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech minulého století odsoudil přes sto lidí za emigraci.

Nové dokumenty: Fremr za totality odsoudil přes sto lidí za emigraci, na ÚS jít nemá, tvrdí Hilšer

Senátor Marek Hilšer (hnutí Marek Hilšer do Senátu) uvedl, že kontroverzní kandidát do Ústavního soudu Robert Fremr v letech 1983 až 1985 odsoudil přes sto lidí za emigraci. Podle Hilšera tedy nemluvil pravdu, když před Senátem řekl, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce ve středu schválil Senát.

Prezidentovu soudci Fremrovi schází soudnost

Senátoři dnes rozhodnou o dalších třech nominantech prezidenta Petra Pavla do nejmocnější instituce země, Ústavního soudu. Pár hodin před finišem to vypadá, že to tentokrát nebude taková selanka jako s první trojicí ve složení Jan Wintr, Josef Baxa a Daniela Zemanová. V druhém triu je mimořádně kontroverzní postava, kterou se podle informací dostupných večer před hlasováním senátoři chystají odmítnout. Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr konečně dokázal přitáhnout k prezidentovým nominacím do Ústavního soudu pozornost, kterou si to žádá.

Advokátní úschovy budou transparentnější. Komora zpřísňuje předpisy

Česká advokátní komora změnila s účinností od 23. července 2023 systém advokátních úschov, tedy služeb, kdy si lidé nebo společnosti ukládají finanční prostředky u advokátů například při realitních transakcích. Cílem je zabezpečit, aby advokátní úschovy finančních prostředků klientů byly bezpečnější a transparentnější. Klienti se nyní s advokátem poskytujícím úschovu mohou dohodnout na tom, že pohyb jejich finančních prostředků uložených jako dosud na speciálním bankovním účtu, bude pod jejich pravidelným dohledem.

Reforma polské justice porušuje právo EU, rozhodl unijní soud

Polská justiční reforma zavádějící systém kázeňských postihů soudců porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise v několikaletém sporu s polskou konzervativní vládou o politické ovlivňování polských soudů. Kárné kolegium polského nejvyššího soudu, které mělo pravomoc rozhodovat o odvolání soudců, nebylo podle nejvyššího orgánu unijní justice nestranné a nezávislé.

Masivní korupce na Ukrajině: Policie zatkla předsedu Nejvyššího soudu, úplatek měl být 3 miliony dolarů

Ukrajinské úřady vyšetřují rozsáhlou korupci u Nejvyššího soudu. Jeho předseda Vševolod Knjazev měl převzít úplatek ve výši skoro 3 milionů dolarů. Píší o tom ukrajinská média. Masivní korupci u Nejvyššího soudu Ukrajiny odhalil Národní protikorupční úřad (NABU) a Specializovaná protikorupční prokuratura (SAP). NABU ve své zprávě nikoho nejmenuje, ale podle ukrajinských médií byl zadržen i sám předseda nejvyššího soudu Vsevolod Knjazev.

Platy žalobců a soudců přerostly politiky o desítky tisíc. Vláda prý vrací „sociální spravedlnost“

Vláda Petra Fialy se chystá sáhnout na platy ústavních činitelů. Tentokrát ovšem nejen politiků, ale také soudců, nebo státních zástupců, jejichž platy v poslední době významně přerostly odměny pro zákonodárce i ministry. Podle dat, která si zpracoval deník Echo24 je to běžně o desítky tisíc korun měsíčně. Kabinet to teď hodlá změnit. Argumentuje především nutností solidarity s občany, současně chce ale u nůžek mezi justicí a politiky nastolit „sociální spraveldnost“.

Lajky barvy krve

Před čtyřmi lety, 15. března 2019, se osmadvacetiletý Australan jménem Brenton Harrison Tarrant přihlásil na svůj Facebook z novozélandského města Christchurch a spustil živé vysílání. Až potud nic neobvyklého, živých vysílání se na jedné z největších sociálních sítí světa denně odehrávají miliony. Brzy se ale ukázalo, že tentokrát nepůjde o žádnou kratochvíli. Tarrant, vyzbrojený celkem šesti palnými zbraněmi, během zhruba čtvrthodiny povraždil padesát lidí v mešitě al-Núr a islámském středisku v nedalekém Linwoodu.

Pavel dál hledá ústavní soudce. Wintr potvrdil, že je možným kandidátem

Právník a pedagog Jan Wintr se sešel ve čtvrtek v odpoledních hodinách s prezidentem Petrem Pavlem. Po schůzce České televizi potvrdil, že je možným kandidátem na ústavního soudce. ČT to uvedla na twitteru. Prezident už Senátu navrhl za ústavní soudce dva jiné právníky – bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou a někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Kandidáty nyní hledá tři, protože 3. května vyprší mandát třem stávajícím soudcům.

„Protesty ohrožují bezpečnost Izraele,“ tvrdil ministr Galant. Netanjahu ho odvolal

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odvolal ministra obrany Joava Galanta, který v sobotu vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na premiérovu kancelář. Proti reformě, která v případě schválení podle kritiků omezí demokracii v zemi, demonstrují v Izraeli již řadu týdnů desítky tisíc lidí. Podle agentury AP odvolání Galanta signalizuje premiérovo odhodlání v plánu pokračovat.

Síla a slabost Izraele

Sto tisíc. Na tolik se odhaduje účast na demonstracích, které už celé týdny plní ulice Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst. V devítimilionové zemi je to právě takové množství, aby bylo těžké určit další vývoj. Na revoluci málo, ale na mávnutí rukou zas příliš. Před padesáti lety smetlo podobné pouliční hnutí z premiérského křesla Goldu Meirovou, kterou demonstranti vinili z katastrofální nepřipravenosti tehdejšího Izraele na krátkou, ale krvavou jomkipurskou válku.