KAUZA FREMR

Hrad k novým zjištěním z Fremrovy minulosti: Nemáme všechny informace

KAUZA FREMR
Hrad k novým zjištěním z Fremrovy minulosti: Nemáme všechny informace

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Prezident Petr Pavel se ještě v kauze soudce Roberta Fremra neseznámil se všemi informacemi, které si vyžádal, vzkazuje jeho hradní kancelář. Hlava státu po Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) do bádání zapojila i Archiv hlavního města Prahy. Právě z něj pocházejí nové skutečnosti, na které v neděli upozornil deník Echo24. Podle nich kandidát prezidenta na post ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu. Dokumenty má podle informací Echo24 prezidentská kancelář k dispozici od středy. Pražský hrad ale v neděli večer uvedl, že se prezident Pavel chce nejdříve seznámit se všemi podrobnostmi, než se vyjádří, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, či nikoli.

Nominace Roberta Fremra do Ústavního soudu je vnímána jako reputační problém Petra Pavla. Ten musel během prezidentské kandidatury vysvětlovat svoji minulost komunistického rozvědčíka. Obdobně rozsudky z dob komunistické justice nyní dohání Pavlova kandidáta na ústavního soudce, který prošel přes prezidentův sbor právních poradců i Senát. Fremr je už několik týdnů mediálně propírán za svou úlohu ve zpolitizovaném případu Olšanské hřbitovy a také za odsouzení více než 170 emigrantů z Československa v letech 1983-85. Nyní byl o víkendu zveřejněn Fremrův problematický rozsudek nad skladovým dělníkem, kterého za nadávání na komunisty poslal soudce Fremr v roce 1985 na 10 měsíců do vězení.

Redakce se proto zeptala, jak prezident Petr Pavel vnímá nové informace o soudcově minulosti. „Pan prezident se k rozhodnutí jmenovat, či nejmenovat soudce Fremra vyjádří až poté, co dostane všechny informace od Ústavu pro studium totalitních režimů i z Archivu hlavního města Prahy, a s těmito informacemi se seznámí. Zatím se tak nestalo,“ uvedla pro Echo24 v neděli večer prezidentova mluvčí Markéta Řeháková.

Hrad koncem týdne informoval, že si prezident bere v následujících 14 dnech dovolenou, kterou chce strávit především s rodinou na chalupě. Volno plánuje přerušit v pondělí 21. srpna k uctění obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Vězení za antikomunistické řeči 

Aféra odsouzeného dělníka vyplynula na povrch o víkendu. Dělníka ze skladu Paláce kultury udal někdo z jeho spolupracovníků, že hrubě urážel představitele federální vlády, čímž se podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 dopustil trestného činu hanobení republiky a jejího představitele. „Vyjadřoval se o nich jako o ‚sklerotických dědcích, senilních dědcích a mozcích vylízaných‘ a dále urážel členy KSČ výrazy jako ‚komunisti zasraní, kurvy komunistický, debilové komunistický atd.‘, což vyvolalo pohoršení u jeho spolupracovníků,“ stojí v rozsudku, pod nímž je podepsán Robert Fremr jako předseda senátu a který má Echo24 k dispozici.

Soudce Robert Fremr poslal dělníka za nadávání komunistům na deset měsíců do vězení. V odůvodnění rozsudku uvedl, že „stupeň nebezpečnosti jednání obžalovaného pro společnost byl zvyšován dlouhou dobou páchání trestné činnosti, opakováním závadných
výroků a to i poté, co byl napomínán k slušnosti“. Obžalovanému podle rozsudku přitěžovalo, že se takového jednání dopustil jako člen KSČ, čímž poškodil reputaci strany i v očích nestraníků. Senát soudce Fremra navíc upravil původní verzi rozsudku a přiklonil se k přísnější právní kvalifikaci. Psali jsme o tom zde.

Kauza Fremr

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.

Fremr, místopředseda Vrchního soudu v Praze a trestní soudce s mezinárodním renomé, sice získal těsný souhlas Senátu pro jmenování ústavním soudcem, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech. Prezident proto odložil jmenování, dokud vše neprověří. Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Fremr ve čtvrtek v České televizi řekl, že zvažuje vzdání se kandidatury, ale čeká na výsledky prověrky stejně jako prezident. Do té prezident nově zapojil i pražský archiv.

 

Jan Hrdlička, edi