ÚSTAVNÍ SOUD

Pavel odsouvá jmenování soudce Fremra. Chce si prověřit informace z jeho minulosti

ÚSTAVNÍ SOUD
Pavel odsouvá jmenování soudce Fremra. Chce si prověřit informace z jeho minulosti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Prezident Pavel při návštěvě Ústavního soudu ohlásil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, třebaže jeho jmenování posvětili senátoři. Hlava státu si nejdříve chce prověřit informace o jeho působení před listopadem 1989. Plánuje se sejít se soudcovými kritiky a pročíst si dostupné informace. V posledních týdnech se totiž objevilo, že Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech minulého století odsoudil přes sto lidí za emigraci.

Pavel své rozhodnutí oznámil při své návštěvě Ústavního soudu v Brně. Podle svých slov reagoval na některé nově zveřejněné údaje a emotivní vyjádření. Nechce tak situaci „lámat přes koleno“. Délku prozatimního odkladu nechtěl specifikovat.

„Nechci dát prostor pochybnostem o morální integritě jakéhokoliv kandidáta na ústavního soudce. S vážností proto sleduji i nové informace, které se objevily v souvislosti se jmenováním Roberta Fremra. Podrobím je důkladné analýze právníků a historiků a prozatím jmenování odložím,“ řekl prezident.

„V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ dodal.

Média v posledních dnech rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli uvedl, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 také odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí. V osobním dopise pak Hilšer s další senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na Ústavní soud je nevhodná.

Deník Echo24 s informací přišel jako první. 

„Nová zjištění považuji za závažná i vzhledem k tomu, že pan doktor Fremr v Senátu tvrdil, že žádné politické kauzy nesoudil. Odsouzení československých občanů za odcestovaní do zahraničí, zabavování majetku a perzekuci rodin považuji za souzení v politickém zájmu a projev hluboké nespravedlnosti. Mnoho rodin bylo kvůli této politické zvůli na dlouhá léta rozděleno. Soudce Fremr se pod tyto rozsudky podepisoval. Lidé, kteří se tímto způsobem podíleli na komunistické nespravedlnosti, nemají být povyšováni do nejvyšších justičních funkcí. Uškodí to vnímání spravedlnosti v naší zemi,“ sdělil redakci Hilšer.

Ústavní soud je nyní uprostřed personální proměny. Rodí se jeho čtvrtá sestava v historii samostatného Česka, každou z nich formoval jiný prezident. Soud letos posílil nejprve vysokoškolský pedagog Jan Svatoň, poslední nominant předchozí hlavy státu Miloše Zemana.

Pavel poté navrhl soudce Josefa Baxu a Danielu Zemanovou a také ústavního právníka Jana Wintra. S nominacemi uspěl v Senátu, stejně jako později, když navrhl profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a soudce Veroniku Křesťanovou s Fremrem. Baxa bude od úterý novým předsedou ÚS po Pavlu Rychetském, Ronovská je místopředsedkyní. Na jmenování čekají Křesťanová a Fremr.

jhr