Senátor Marek Hilšer (hnutí Marek Hilšer do Senátu) uvedl, že kontroverzní kandidát do Ústavního soudu Robert Fremr v letech 1983 až 1985 odsoudil přes sto lidí za emigraci. Podle Hilšera tedy nemluvil pravdu, když před Senátem řekl, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce ve středu schválil Senát.

„Podle nových zjištění kandidát na ústavního soudce JUDr. R. Fremr nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. V době mezi lety 1983-85 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. Neměl by být jmenován,“ napsal Hilšer na Facebooku.

„Vykonával nespravedlnost a legitimizoval systém. Nemusel to dělat. Mnoho lidí bylo poškozeno. Funkce ústavního soudce není nároková,“ doplnil Hilšer později. „Zločinec rozhodně není, ale neřekl všechno a nemluvil pravdu, pokud se to nehodilo. To by ústavní soudce dělat neměl. Jak budou v této zemi vnímat spravedlnost lidé, kteří byli jeho rozhodnutími poškozeni, a nyní musí být svědky jeho povýšení do výsostné justiční funkce,“ dodal senátor.

Informace o těchto odsouzeních pocházejí ze záznamů Archivu hlavního města Prahy, konkrétně se u Fremra mělo jednat o 107 případů. Emigranti byli souzeni podle paragrafu 109 trestního zákoníku z roku 1961. „Kdo bez povolení opustí území republiky, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo nápravným opatřením nebo propadnutím majetku,“ stálo v paragrafu. Podle zdrojů deníku Echo24.cz Fremr většinu obviněných soudil v jejich nepřítomnosti, ve dvou případech se ale jednalo o osoby, které se o opuštění republiky pokusily, byly tedy soudu přítomny a nastoupily trest.

Hilšer upřesnil, že jde o novou informaci, proto o ní s Fremrem nemluvil na senátním plénu.

Současný místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr čelí kritice ve více případech. Na mezinárodní scéně se stavěl proti Izraeli a USA. Jeho podporou v posledních dnech otřásly také informace o rozsudcích v tzv. kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, kde se na obžalobě podílela komunistická tajná policie StB. Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. Senátorům kauzu popsal osobně i v dopise.

Server CNN Prima News v neděli zase zveřejnila přepis dopisu, který zaslal odsouzený z kauzy Olšanské hřbitovy Alexander Eret nově zvolenému ústavnímu soudci Robertu Fremrovi. Eret v něm popisuje, jak ho spoluvězni týrali na cele a nutili ho, ať se dozná k věcem, které nespáchal. „U hlavního líčení je pak dokonce Fremr nechal vypovídat jako svědky mých údajných doznání na cele,“ píše. Také prý Fremr nemohl nevědět, že kauzu vyšetřovala StB, protože na všech vyšetřovacích protokolech bylo razítko StB.

Docela síla:

„Nemohl jste...nevědět, že kauza „Olšanské hřbitovy“ byla vyšetřována Státní bezpečností...Na první straně jednotlivých vyšetřovacích protokolů, ze kterých jste citoval, bylo razítko… StB a na poslední straně...slova: vyšetřovatel StB.“https://t.co/LNO4nDwDWT

— Miroslav Singer (@MiroslavSinger) August 6, 2023

Prezident Petr Pavel, který kandidáty navrhuje, si za Fremrem zatím stojí. „Jeho kredit je takový, že každý právník, se kterým jsem se bavil, mi jeho nominaci doporučil,“ prohlásil v horní komoře prezident.

V souvislosti s tím zmínil, že slyšel některé námitky vůči soudci od lidí, kterých si váží. „Zatím jsem nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Robert Fremr jako člověk či jako soudce selhal,“ uvedl ve středu.