Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to uvedl na sociální síti X, dříve twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Pavel uvedl, že každou osobnost české justice, kterou navrhne na ústavního soudce, vybírá po pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací. „To platí i u Roberta Fremra. Není mi proto lhostejné aktuální prohlášení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), že se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů. Údajně je doposud nikdo systematicky nestudoval,“ dodal prezident.

Od nástupu do úřadu jsem opakovaně zdůrazňoval, že vystavět silný a nezávislý Ústavní soud je jednou z mých nejdůležitějších povinností. Každou osobnost české justice, kterou na pozici ústavního soudce navrhuji, vybírám po pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací.

— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 9, 2023

Pavel proto požádal o poskytnutí relevantních informací a zdrojů v této věci, aby se detailně seznámil s jejich obsahem, podotkl. Archiv hlavního města Prahy požádal o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají případů, kde Fremr rozhodoval. „Nemám v úmyslu jakékoliv rozhodnutí přezkoumávat, ale nechci ignorovat upozornění na nové, dosud neposouzené informace. Až se s nimi seznámím, bez odkladů zveřejním své rozhodnutí,“ uvedl.

Prezident v pondělí oznámil, že Fremra prozatím ústavním soudcem nejmenuje, i když pro něj získal souhlas Senátu. Nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989 chce prostudovat a konzultovat s odborníky, řekl. Fremr rozhodnutí respektuje.

Média v posledních dnech rozebírala Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Další informace zveřejnil v neděli senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Na sociální síti X napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil více než 100 lidí za emigraci, z nichž mnozí přišli o majetek a jejich rodiny byly postiženy perzekucí.

Pavel v Senátu minulý týden řekl, že Fremr získal nominace na ústavního soudce od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil. Respekt si Fremr v minulosti získal jako soudce českého Nejvyššího soudu, člen Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a soudce i místopředseda Mezinárodního trestního soudu. V posledních letech je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.