ÚSTAVNÍ SOUD V HLEDÁČKU

„Na Fremrovi se ukáže, jestli se dá minulost přemlčet. Na tahu je Pavel“

Soudce Robert Fremr. - Senát PČR
ÚSTAVNÍ SOUD V HLEDÁČKU
„Na Fremrovi se ukáže, jestli se dá minulost přemlčet. Na tahu je Pavel“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla. Další odborníci mají za to, že se případu musí ujmout především sám prezident Pavel a do budoucna nastavit rozumný směr.

Fremr vyvolává otázky kvůli jeho působení v předlistopadové trestní justici. Měl se totiž podílet na zpolitizovaném soudním procesu Olšanských hřbitovů a v 80. letech také soudit stovky lidí za emigraci. Hlava státu záměr odložit jeho jmenování ohlásila v pondělí při návštěvě Ústavního soudu v Brně.

Pavel nechce Fremrovo jmenování uspěchat, bude jednat se senátory, konzultovat s odborníky. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl.

Ostrá hranice neexistuje

Ústavní soud by tak alespoň na čas měl přijít o jednoho ze svých patnácti členů. To legislativa nezakazuje, ani prezidenta nenutí, aby Fremra po schválení Senátu jmenoval, podle odborníků by to ale také nemělo trvat příliš dlouho.

„Samozřejmě, že zákon počítá s tím, že soudců je patnáct a Ústavní soud má stálý nápad, který se nezastaví, to znamená, že by bylo dobré, aby byl Ústavní soud v kompletním složení. Ale jestli je ten problém hraniční po měsíci, nebo více, nelze říci. Ostrá hranice neexistuje,“ říká ústavní právník Marek Antoš.

„Prezident jistě může se jmenováním počkat v řádu dní či týdnů, existuje-li k tomu dobrý důvod. Obecně je žádoucí, aby Ústavní soud byl plně obsazen. Jinak se celkový objem projednávaných věcí rozděluje mezi menší počet soudců, což prodlužuje jejich projednávání. V řádu týdnů či nanejvýš několika měsíců to zpravidla není výraznější problém,“ doplňuje Jaroslav Benák z Masarykovy univerzity.

Dá se to přemlčet?

Podle politologů teď většina váhy leží na hlavě státu, která by se měla k věci postavit čelem. „Jsou dvě možnosti. Buď si pan Fremr uvědomuje, že nějaké problémy v jeho minulosti mohou být, a pak by samozřejmě bylo elegantnější, kdyby na nominaci rezignoval, nebo se to musí nechat na panu prezidentovi,“ myslí si politolog Jan Kubáček.

„Rozhodně by bylo dobře, kdyby pan prezident všechny argumenty se svým týmem zvážil, protože ta situace je velmi vážná. Do značné míry je to i určitý precedens, protože se na tom ukazuje, jestli se s minulostí dá hazardovat a dá se přemlčet, nebo naopak, jestli může někdo na základě nějakých dojmů někoho blokovat v jeho kariéře,“ doplňuje.

Roman Chytilek z Masarykovy univerzity soudí, že v tomto případě zafungovala jako solidní pojistka Senát, kde Fremr prošel o sotva pár hlasů.

„Pro prezidenta proto představuje teď situace s panem Fremrem problém, ale možná i příležitost. Může rozhodnutí různě odkládat, ale pak začne srovnávání jeho prezidentství s Milošem Zemanem, který si počínal při apelech, že někoho nemá jmenovat nebo případně odvolat, obdobně. Nebo může prezident Pavel rychle oznámit, že pana Fremra jmenuje či nejmenuje. Tím naopak ukáže, že se k problémům staví čelem a ještě více vymezí svůj výkon úřadu vůči svému předchůdci. Což je věc, o kterou stojí,“ myslí si.

Olšany a emigrace

Média v posledních dnech rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.

Případ projednával v létě 1988 Fremrův soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Pavel minulý týden uváděl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Fremr jako soudce nebo jako člověk v souvislosti s případem Olšanských hřbitovů selhal. Fremr podle něj získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil. Respekt si v minulosti získal jako soudce českého Nejvyššího soudu, člen Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a soudce i místopředseda Mezinárodního trestního soudu. V posledních letech je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.

Dalším potenciálně problematickým bodem je kauza odsouzených emigrací. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 také odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí. V dopise pak Hilšer se senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na ÚS je nevhodná. Pavel chce nyní jednat s nespokojenými senátory i předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), konzultovat bude i s historiky.

Fremr už dříve uvedl, že vnímá svoji problematickou minulost, ale že věří, že si ji v následujících letech odpracoval. Aktuální rozhodnutí prezidenta plně respektuje, uvedla mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová, kde Fremr momentálně působí jako místopředseda.

Jan Hrdlička