Šéf ÚSTR ke kauze kolem soudce Fremra: Soudce emigrantů věděl, že porušuje mezinárodní pakt
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to v úterý uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Kritice za souzení emigrantů aktuálně čelí kandidát na ústavního soudce Robert Fremr.
Na emigranty dopadal paragraf 109 trestního zákoníku, který nedovolené opuštění země trestal vězením od šesti měsíců do pěti let, propadnutím majetku nebo také zbavením občanství. "Československá socialistická republika 23. března 1976 ratifikovala mezinárodní pakt o občanských a politických právech a součástí tady toho paktu je i článek 12, který jasně uvádí, že každý může svobodně opustit svoji zemi a stejně tak se do ní svobodně vrátit. Pokud se někdo dnes hájí tím, že nemohl nic jiného dělat, tak to není pravda," prohlásil Kudrna v souvislosti s Fremrem.
"Ten pakt byl součástí našeho právního systému, takže soudce věděl, že se dopouští porušování mezinárodního paktu," pokračoval. Na dotaz, zda bylo běžné, že trestní soudci odmítali kauzy emigrantů rozhodovat, nicméně odpověděl, že se s nikým takovým nesetkal. Stejně tak nenarazil na případ, kdy by soudce obžalovaného osvobodil kvůli danému paktu. Připustil rovněž, že soudce si - stejně jako dnes - nemohl vybírat, co bude soudit. "Ty případy mu byly přiděleny," popsal.
Kudrna připomněl, že za komunistického režimu neexistovala nezávislost zákonodárné, výkonné ani soudní moci. "Pokud kdokoliv stanul před soudem a jeho případ získal punc politična, takový jedinec neměl právo na spravedlivý soudní proces," řekl.
Šéf ÚSTR, který nechal zřídit pracovní skupinu k přezkoumání Fremrova působení, se netají názorem, že prezident by Fremra jmenovat neměl. "Osobně si myslím, že lidé, kteří se neskutečně ušpinili s minulým režimem a způsobili neštěstí, respektive rozhodli v neprospěch často nevinných lidí, nepatří na Ústavní soud," prohlásil. Označil to za svůj občanský postoj, nikoliv za názor historika nebo ředitele ÚSTR.
Kudrna připomněl, že podle dostupných materiálů Fremr v období 1983 až 1985 odsoudil 145 emigrantů. "Já jsem se o tom bavil s kolegy, kteří jsou odborníky na dané téma, a mnozí z nich byli právě překvapeni tím, že to je počet velmi vysoký. Zvláště za tak krátkou dobu," zmínil. Čtyřem emigrantům Fremr uložil nepodmíněný trest, přičemž odvolací soud ve dvou z těchto případů zmírnil trest na podmíněný.
Komunistický režim odsoudil za emigraci na 110.000 lidí. "Samozřejmě se jednalo o politické kauzy. Všechny byly v roce 1990 en bloc soudně rehabilitovány," dodal Kudrna s tím, že v kauzách figurovala Státní bezpečnost, a to zejména v období normalizace, kdy byla případy emigrace zahlcena.