Tag: vojenství

Články k tagu

„Ztratili jsme kontrolu nad městem.“ Izrael vyhlásil kvůli nepokojům výjimečný stav ve městě Lod

V Izraeli a Pásmu Gazy se zhoršují nepokoje. Ve městě Lod vyhlásil Izrael výjimečný stav kvůli ostrým střetům mezi židovským a muslimským obyvatelstvem, které vyústily ve vypálení tří synagog, několika obchodů a aut a vážným zraněním nejméně dvanácti osob. „Ztratili jsme nad městem a ulicemi kontrolu,“ prohlásil starosta města Yair Revivo. Pokračují zároveň raketové útoky mezi oběma stranami. Informace přinesl izraelský deník The Jerusalem Post.

Čína zvažovala koronaviry coby možné biologické zbraně, píší v Austrálii

Čína se posledních šest let připravovala na třetí světovou válku, která by podle závěrů tamních vědců byla vedená prostřednictvím biologických a genetických zbraní. Mezi ně mohly patřit koronaviry typu SARS, mezi které patří i virus SARS-CoV-2, původce současné globální pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z čínského dokumentu z roku 2015, který se prý dostal do rukou amerických vyšetřovatelů, píší australská média.

Británie vyslala do Lamanšského průlivu dvě vojenské lodě kvůli sporu s Francií o rybolov

Britský premiér Boris Johnson nařídil vyslat k ostrovu Jersey v Lamanšském průlivu dvojici vojenských hlídkových plavidel kvůli sporu o práva francouzských rybářů lovit v britských vodách. Londýn zapojil své námořnictvo po varování rozvědky, že se desítky francouzských rybářů se svými čluny chystají zablokovat přístav St Helier, napsal list The Times. Francie ve středu ostrovu Jersey pohrozila odříznutím od elektřiny, pokud se spor o rybolovná práva nevyřeší.

Dej si pozor, prezidente

„Dej si pozor, prezidente, nebo to vezmeme do ruky sami!“ Tak by se dal vyložit text výzvy, který podepsalo přes tisíc bývalých vojáků francouzské armády, včetně dvacítky penzionovaných generálů. I načasování bylo symbolické, text totiž spatřil světlo světa 21. dubna 2021. Právě šedesát let předtím se armádní jednotky dislokované v Alžírsku vzbouřily proti pařížské vládě.

Policie zadržela pět lidí, podezřívá je z terorismu kvůli bojům na východě Ukrajině

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu v noci zadrželi pět lidí, které podezírají z teroristických činů kvůli zapojení do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. Nikdo zatím nebyl obviněn. Na webu o tom informoval státní zástupce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství Praze. Zadržené české občany kriminalisté podle několika zpravodajských serverů podezírají, že jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů, nebo takové cesty chystali či organizovali.

Napětí na Ukrajině: Ruské letectvo a námořnictvo uskutečnilo cvičení v Černém moři

V době vyhrocených sporů s Ukrajinou uskutečnilo ruské letectvo a námořnictvo společné cvičení v Černém moři, jehož cílem byl nácvik obrany před "nepřátelským útokem". Rusko kvůli manévrům uzavřelo rozsáhlý námořní i vzdušný prostor v blízkosti poloostrova Krym. Situace na východě Ukrajiny se v poslední době dramatizuje. Kyjev a povstalci se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Moskva vyslala k hranicím desítky tisíc vojáků.

Porážka v Afghánistánu

Afghánistán si vysloužil pověst „pohřebiště impérií“. Může za to katastrofa britské armády, která byla v roce 1842 téměř naprosto vyhlazena při snaze stáhnout se zpět do Indie. Ze 16 tisíc lidí se podařilo vrátit jedinému Britovi a pár indickým vojákům. O téměř 150 let později podobný osud potkal Sovětský svaz, který nedokázal zpacifikovat Afghánce a po více než devíti letech války raději Afghánistán vyklidil. Zpackaná válka je považována za jednu z příčin rozpadu SSSR.

„Diplomacie je zpět.“ Biden bombardoval Sýrii

Trvalo to něco málo přes měsíc, než se nový americký prezident Joe Biden rozhodl bombardovat jinou zemi. Ve čtvrtek americké letectvo zacílilo na pozice proíránských milic v Sýrii. Zaleží, komu věříte, ale při útoku zemřel jeden člověk (tvrzení milicionářů) až 22 lidí (podle syrských exilových organizací). Podle Američanů šlo o odvetu za raketový útok na americké jednotky v Iráku, při kterém zemřel jeden člověk.

Pelosiová hovořila s nejvýše postaveným generálem, jak zabránit Trumpovi v jaderném útoku

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová uvedla, že hovořila s nejvýše postaveným americkým generálem Markem Milleyem o tom, jak odcházejícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi v posledních dnech jeho mandátu zabránit v tom, aby nařídil vojenské kroky či jaderný útok. Pelosiová, která Trumpa označila za nepříčetného a nebezpečného, to podle agentury AP uvedla v pátečním vyjádření zaslaném svým kolegům z Kongresu.

Úspěch Izraele. Iron Dome poprvé sestřelil raketu s plochou dráhou letu

Izraelský protiraketový systém Iron Dome poprvé sestřelil raketu s plochou dráhou letu nebo například dron. Po úspěšném protiraketovém cvičení, které označil za „bezprecedentní“, to v uplynulém týdnu oznámil izraelský ministr obrany Benny Gantz. Během cvičení také poprvé všechny tři systémy izraelské protiraketové obrany úspěšně spolupracovaly a byly schopny zasahovat společně v reálném čase. Cvičení bylo také signálem Íránu, že Izrael nadále posiluje svou obranu a je schopen se potencionálně bránit i jeho útokům, píše například The Jerusalem Post.

Čína se připravila na jaderný útok USA. Svůj arzenál ukryla pod zem i do moře

Jaderné zbraně schoval Peking do 5000 kilometrů tunelů. Čína se podle bývalého vysoce postaveného důstojníka čínské armády posledních dvacet let soustředila na to, aby v případě napadení mohla odpovědět vlastním jaderným útokem. Pro případ nejhoršího scénáře vybudovala rozsáhlý systém podzemních tunelů a rozmístila jaderné hlavice tak, aby je ochránila před zničením nepřátelským útokem.

Ruské válečné námořnictvo směřuje do Afriky. Bude mít základnu v Súdánu

Snaha o přístup k jižním mořím a kontrola nejdůležitějších obchodních cest byla vždy jedním ze základních pilířů ruské zahraniční strategie, která se ale začala částečně naplňovat až v moderní době. Teprve až nyní od dob Sovětského svazu zvýšila Moskva svou schopnost dislokovat námořnictvo v dalších oblastech světa. To potvrzuje i zpráva agentury TASS z tohoto týdne. Podle ní ruský premiér Michail Mišustin schválil návrh dohody o zřízení námořní základny v Súdánu, který následně předloží prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Jak se z pluku Svatého Václava stal pluk Jana Husa

V první části Salonu Týdeníku Echo o Bílé hoře (viz č. 44/2020) jsme mluvili o tom, co rozhodlo o porážce vzbouřených českých stavů. Došli jsme k tomu, že stavovskému vojsku chyběla motivace, morálka a možná i náboženský zápal, to naopak nepostrádala druhá strana. Každá taková historická událost, která skončí vítězstvím jednoho a porážkou druhého, vyvolá důmyslné úvahy, co by se stalo, kdyby to bylo naopak. V případě Bílé hory, od níž 8. listopadu uplyne rovných 400 let, je to obzvlášť lákavé – i když také zavádějící.

Naštvaní proti rezignovaným

Před sto lety, v roce 1920, to bylo snadné. Češi se právě zbavili „třísetleté poroby“, jak se tehdy všeobecně psalo a možná i věřilo. A „pohroma bělohorská“ se zdála pro převládající (nikoli celou!) část společnosti jasným milníkem, kterým ta „poroba“ začínala a která je vznikem republiky konečně překonána. Jenže dějiny šly dál a máme za sebou dalších sto let, které měly být bez té poroby, jenže se ukázalo, že to není tak snadné, neboť po habsburském útlaku přišly ještě horší poroby, takže se zdálo, že ta rakouská byla docela snesitelná.

Byl jsi komouš, ale časy se změnily

Zdravotní stav Miloše Zemana svádí některé jeho odpůrce k obavě, že by se prezidentské volby mohly konat dřív, než si myslíme, a je zaskočit nepřipravené. I proto od podzimu ve veřejném prostoru náhle skokově přibylo armádního generála ve výslužbě Petra Pavla. Kromě toho, že do roku 2015 velel české armádě, posléze řídil i vojenský výbor NATO - a podle dostupných informací ho spojenci mají rádi.

Macron a evropská obrana

O mozkově mrtvém NATO v podání Emmanuela Macrona se možná tolik psalo proto, aby se nemuselo psát o jiných jeho výrocích, které jsou možná ještě explozivnější. Proto se taky ve světě dostalo jeho rozhovoru pro The Economist pozornosti, jakou by si zasloužil už jeho projev k francouzským velvyslancům letos v srpnu. Od „mozkově mrtvého“ NATO se koneckonců dá převést řeč na Trumpa. Ale těžko spojit s Trumpem, když Macron řekne:

Válka a klima

Nedávno byla zveřejněna padesátistránková zpráva Army War College s názvem „Význam klimatické změny pro americkou armádu“. V současné době o klimatu slýcháme hodně protichůdných zpráv, takže nebude na škodu připomenout některé závěry této studie. Můžeme přitom vycházet z toho, že každá armáda potřebuje peníze, takže se snaží na rizika spíš upozorňovat, tedy volit spíš horší scénáře, ale nemůže to zase – zejména v americkém klimaskeptickém prostředí – přehnat.

Zrazení Kurdové

V ten samý den, kdy celý svět řešil vystoupení Grety Thunbergové v OSN, vystoupil na téže půdě i jiný řečník. Jeho proslov ale na rozdíl od Gretina získal velmi malou pozornost – turecký prezident Erdoğan v New Yorku představil svůj plán na zábor severní Sýrie. „Chceme vytvořit bezpečnou zónu 30 x 480 km v Sýrii a přesunout sem až dva miliony syrských uprchlíků. A to s podporou mezinárodního společenství.“ O dva týdny později najednou vyhlásil americký prezident Trump, že se USA stahují ze Sýrie a opouštějí svoje spojence – Kurdy. Pár hodin poté do Sýrie vpadla turecká armáda se svými syrskými žoldáky a začala obsazovat území Kurdů. Obrovská vojenská operace nazvaná Pramen míru začala 9. října. Když začali umírat civilisté, rozhodly jsme se odjet a přinést očité svědectví přímo z místa.

Armádu čekají výrazné změny ve velení, vrací se ke třístupňovému systému

Českou armádu čekají od začátku roku podstatné změny ve struktuře velení. Z dosavadního dvoustupňového systému, který byl zaveden kvůli úsporám před několika lety, se vrátí zpět na systém třístupňový. ČTK to řekl ředitel sekce plánování schopností Jaromír Alan. Cílem je zabezpečit lepší způsob velení jednotkám při operacích. Změny ve velitelské struktuře budou znamenat navýšení o 300 až 400 velitelů.

Jak zbrojí Budapešť

Jen málo evropských politiků budí tak silné emoce jako maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kritikové v něm vidí rádobydiktátora, jenž porušuje principy právního státu a křísí staré přízraky nacionalismu, zatímco jiní jej chválí jako realistického státníka, který pomáhá chránit Evropu před migrací. V některých diskusích ale zaznívá také vojenský aspekt, jelikož Maďarsko nyní nakupuje moderní zbraně opravdu nevídaným tempem.

Němci se musí rozhodnout: buď USA, nebo Čína

Demonstrace v Hongkongu proti přílišnému vlivu Číny na život bývalé britské kolonie se odehrávají na pozadí velkého geopolitického střetu mezi Čínou a USA. Americký prezident Donald Trump otevřel vůči Pekingu politickou a obchodní válku odvetou za machinace s měnovým kurzem nebo krádeže autorských práv. Za jednoho z exponentů této války můžeme označit brigádního generála v. v. Roberta Spaldinga. Generál pracoval jako vojenský přidělenec na velvyslanectví USA v Pekingu, poté byl hlavním stratégem americké armády pro Čínu. Podílel se na přípravě nové bezpečnostní strategie Bílého domu. S Týdeníkem Echo si povídal v polské Krynici, kde patřil k hvězdám letošního ročníku Ekonomického fóra.

Otazníky nad tajemným výbuchem u Severodvinska. Nová verze exploze budí dohady

Výbuch u Severodvinska na severu Ruska, po kterém 8. srpna nakrátko prudce stoupla radiace, nezpůsobila exploze raketového motoru na námořní plošině, jak tvrdily ruské uřady; výbuch nastal při pokusu vyzdvihnout jadernou střelu z mořského dna. S touto novou hypotézou přišla televize CNBC s odvoláním údaje americké rozvědky. Ruští i zahraniční experti, oslovení stanicí BBC, ovšem věrohodnost této verze hodnotí odlišně.

Americké vrtulníky pro české vojáky

České ministerstvo obrany momentálně posuzuje dvě možnosti nákupu amerických vrtulníků. Rozhodnutí, které má padnout ještě letos, by mělo završit dlouhý proces řešení otázky, jak by měla dále pokračovat vrtulníková bojová složka Armády ČR. Obě alternativy mají přednosti i nevýhody, každopádně platí, že

Netanjahu nařídil pokračovat v útocích na Pásmo Gazy. Na Izrael z něj vyletělo přes 600 raket

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě pokračovat v útocích na radiály z palestinského Pásma Gazy. Za víkend odtud bylo na Izrael vypáleno více než 600 raket, uvedla izraelská armáda. Nová vlna izraelsko-palestinského násilí si od pátku podle médií vyžádala na palestinské straně 11 mrtvých, na izraelské tři. Izraelská armáda poslala na hranici pásma další brigádu a podle svého mluvčího se připravuje na několikadenní boj. Írán odsoudil podle něj „brutální“ útok Izraele na Pásmo Gazy.