Tag: příroda

Články k tagu

Útok medvěda: Muž na Slovensku zemřel po devastačním poranění hlavy. Chystá se masový odstřel

Pátrání po nezvěstném muži na středním Slovensku, který se v neděli večer nevrátil domů z procházky, skončilo nálezem těla oběti. Informovala o tom mimo jiné televize JOJ s tím, že pravděpodobnou příčinou mužovy smrti je útok medvěda. Muž podle informací slovenských médií utrpěl „devastační poranění“ hlavy. Neštěstí se přitom stalo jen pár set metrů od okraje třináctitisícového města Detva, uvedla televize. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba v reakci ohlásil plán odstřelit 350 medvědů.

Vzácná želva vyplavená ve Walesu se nemůže vrátit domů do USA. Kvůli Trumpovu dekretu

Vzácná želva, která uvízla na pobřeží Walesu, čelí v návratu domů do Spojených států neočekávané překážce - prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. A to kvůli dekretu, kterým pozastavil mezinárodní pomoc, včetně ochrany mořských želv. Karetu menší jménem Rhossi vyplavilo moře na ostrově Anglesey u severozápadního pobřeží Walesu koncem roku 2023. Uzdravovala se pomalu, nyní je však v dobré kondici a mořská zoologická zahrada na ostrově uvedla, že Rhossi je připravena vrátit se zpět do volné přírody u pobřeží USA.

Podléška

Drobné modravé kvítky jaterníků potkáváme v našich lesích zejména v bučinách, habřinách a doubravách. Jestliže se o některých rostlinách říká, že jsou běžci na dlouhou trať, pak tady je toto přirovnání zcela namístě. Setkání s nimi je vždy mimořádné a tak trochu sváteční, řekl bych až oslavné. Drží se totiž toliko na místech dostatečně nedotčených a ničím nerušených po dlouhá desetiletí, ba staletí. Mezi nánosy listí dokážou žít i vlastně docela samotné, občas s nějakou tou sasankou, plicníkem či mařinkou.

Jelení louky v ohrožení. Místní protestují proti developerovi v srdci Krkonoš

Obcházení územního plánování, selhání samosprávy i poškození krkonošské lokality. Na světlo světa opět vyplul kontroverzní stavební projekt firmy Bergalm, která chce v srdci Krkonoš postavit luxusní apartmá Bouda Jelení potok. Penzion s kapacitou 42 lůžek, 13 parkovacími místy a 10 ubytovacími jednotkami by měl vyrůst v přísně chráněné přírodní lokalitě Jelení louky v Zeleném údolí, pouze tři kilometry od centra Pece pod Sněžkou. Stavbu schválilo město, Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) i stavební úřad v Trutnově.

Jmelí

V zimních měsících jmelí často prozrazuje jeho vlastní stálezelenost a pro rozdílný odstín i texturu ho můžeme vypozorovat i v jedlích nebo borovicích. Tento poloparazit nás těžko kdy přestane fascinovat svou přičinlivostí i neúnavným šířením. Před pár týdny jsem narazil na staré krásné jabloňové sady, které jmelí dokázalo naprosto zdecimovat. Některé staré stromy se začaly dokonce pod vahou jeho obřích kotrčů lámat, čímž se ho tak trochu samy zbavovaly.

Trnky

Menší černé stromy se toulají v řadách po svazích, jak si mez řekne. Tu je řada kratší, tam zas delší. Rozbíhají se po pastvinách zdánlivě nepravidelně po jednotlivých lánech vlastníků a každý ví, který strom komu patří. Můžete v nich hledat snad i jakýsi kód, podpis tohoto kraje. Tichov vypadá shora skoro jako pták s roztaženými křídly. Valašské osady jedna vedle druhé mají svůj půvab a život.

Po havárii v Hustopečích zachraňují hasiči nedaleké jezero. Stěny mají zabránit pronikání benzenu

V některých z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku jsou stále naměřené nebezpečné koncentrace par. Hasiči proto pokračují v jejich odpařování, sdělil dnes mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Teprve poté bude možné cisterny odklidit. Hasiči také v následujících dnech budou instalovat zábrany tzv. larsenové stěny, které mají zabránit pronikání benzenu do jezera poblíž místa nehody. Hasiči poslední tři zbylé vagony z 12 poškozených cisteren čistili také v noci na pondělí.

Mlčení jehňátek v Českém středohoří

Mít za svou uměleckou tvorbou silné téma ještě neznamená napsat dobrou básnickou sbírku. Přesvědčit jsme se o tom mohli nedávno v tzv. příležitostné poezii reflektující válku na Ukrajině nebo v básních tematizujících střelbu na filozofické fakultě. Naštěstí v současné české poezii máme i témata, v nichž velké dějinné příběhy absentují. Pro její inspiraci je důležitější subjektivně prožívaný mikrosvět, který přesto promlouvá v nějaké přesahující univerzálnosti. Takovým příkladem je i prvotina básnířky Lenky Chýle s názvem Raná / Deník pastýřky.

Benzen z havarovaných cisteren zasáhl podzemní vody. Hygienici prověří studny, rybáři mluví o tragédii

Toxický benzen, který unikl minulý týden v pátek z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, zasáhl podzemní vody. Potvrdily to kontrolní sondy vyhloubené do dvou metrů, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká. Bude nutná sanace zeminy a odčerpání kontaminovaných vod. Práce je potřeba provést bezodkladně. Katastrofa tohoto typu je bezprecedentní.

Perry

V západní Anglii na hranici Walesu najdete oblast tří hrabství, která jsou vyhlášena produkcí ovoce. Najdete zde i bájnou „Májovou horu“, z níž můžete přehlédnout za dobrého počasí významnou část pahorkatiny, jež dala za vznik tolika ovocným sadům. Zatímco jižnější polohy jsou rovinaté a daří se na nich především jablkům pro slavné anglické cidery, pomezí hrabství Herefordshire a Gloucestershire je jako stvořené pro hrušky. Z nich se tu vyrábí kdysi slavné perry, které nyní tak trochu vstává z mrtvých.

Únik benzolu v Hustopečích může mít obrovský dopad na životní prostředí

Únik benzolu z havarované železniční cisterny v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku může mít obrovský dopad na životní prostředí, míní chemik z olomoucké přírodovědecké fakulty Pavel Hradil. Benzol totiž obsahuje benzen, což je karcinogenní látka, poškodit může i spodní vodu, řekl Hradil. Obavy z dopadu této nehody mají také rybáři v oblasti a zemědělci obhospodařující okolní pole, situaci budou na místě posuzovat pracovníci životního prostředí.

Thenford

Diváci šesté řady seriálu The Crown (Koruna) mohli snadno přehlédnout epizodní roli, kterou sehrál Michael Heseltine. Pamětníci jeho úlohu ve vládách Margaret Thatcherové a Johna Majora ovšem těžko. Vysloužilec vrcholné britské politiky koupil v polovině sedmdesátých let v Thenfordu venkovský dům z 18. století spolu se zahradou, farmou a pozemky a více než stošedesátihektarovou usedlost kultivoval v pozoruhodné dílo člověka. Zaslouženou pozornost budí zejména třicet hektarů někdejších porostů, které proměnil v uznávanou zahradu a živé arboretum.

K Etně se sjíždějí tisíce turistů. Touží vidět erupci, nerespektují při tom pravidla

Tisíce turistů, kteří touží vidět erupci Etny, se k této sopce sjíždějí, blokují auty ulice a tedy i průjezd záchranných služeb, stěžují si úřady na Sicílii. Podle nich návštěvníci navíc zbytečně riskují, napsal server britského deníku The Guardian. Šéf sicilské civilní ochrany Salvo Cocina popsal turismus na Etně v posledních dnech jako divoký a mimořádně nebezpečný. Varoval, že návštěvníci, které přitahuje výjimečná podívaná, parkují svá auta v úzkých ulicích a zamezují tak průjezdu sanitek.

Od krupny ke květnici

První městské parky vtrhly do pražského městského prostoru před bezmála dvěma stoletími a procházka po Chotkových sadech či promenádě Na Šancích při Koňské bráně patřila mezi kratochvíle nového životního stylu. Do ulic a na rynky či někdejší tržiště vtrhly nečekaně stromy, hradby byly strženy do příkopů a na nich vznikaly nedělní promenády z fundací mecenášů a obecní smetánky. V kioscích hrála kapela, stánky nabízely první kávu, teplé mléko a cukrlata.

Inteligentní život může být na planetách podobných Zemi běžný, tvrdí vědci

Jsou mimozemšťané skuteční? Mléčná dráha by mohla mít 40 miliard planet o velikosti Země, ale mnoho evolučních vědců předpokládá, že inteligentní život je mizivě vzácný. Nová studie toto přesvědčení vyvrací a navrhuje, že evoluce člověka byla pouze přirozeným planetárním procesem, který může probíhat a pravděpodobně probíhal i na jiných planetách podobných Zemi, píše Forbes. V červenci vědci naznačili, že tektonika zemských desek může být klíčovým důvodem, proč zde existuje složitý život, ale jinde ne.

Flora řídce vysázená

Pozorovatel současné české literatury si mohl všimnout výskytu žánru, jemuž by se dalo říct „neduživá apokalypsa“. Jde o texty pochmurné až depresivní, chudokrevné ve formě i v obsahu, což ovšem je rys pozitivně vnímaný, neboť „vysátí krve“ je jaksi projevem porozumění době. Taky by se dalo mluvit o vampýrské literatuře, dobrovolně anemické a bledolící, kdy neduživost je žádoucí a spřízněnou klientelou (prořídlými řadami literárněkritických zombií) oceňovaná a žádaná.

„Mocenská arogance.“ Po emočně vypjatém jednání poslanci podpořili vznik NP Křivoklátsko

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji ve čtvrtek podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny starostů z Křivoklátska, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí.

Proč pěchava?

Marketing proniká i do zahradnického světa a síla značky může nad kvalitou zvítězit i v docela nečekaných kláních. Ve světě běžné spotřeby nás to nepřekvapí a jsme více či méně odolní díky každodennímu tréninku. Nejspíš každý z nás je někdy nucen podlehnout a koupí prakticky prázdný obal s modifikovaným škrobem ochucený neznámou sloučeninou v ceně oběda s polévkou i moučníkem.

O míchání hrušek s jablky

Dobrá diskuse dříve nebo později musí dojít do fáze, kdy to někdo nevydrží a vysloví trochu nepatřičný, až zavádějící argument na podporu své teze. To je ta chvíle, kdy někdo z přítomných musí nutně prohlásit: „Teď nám tu ale mícháš hrušky s jabkama.“ Přesně tak. A to se nedělá. Ani v kuchyni, ani v sadě, ani ve sklepě, prostě hrušky a jablka jsou dvě různé věci. Co to plácám? Já vím, že se výše uvedené mnohde děje, ale jsou to spíše obezličky. Pokud jste někdy jedli například pravý neslazený frgál s povidly z křížal, dáte mi za pravdu.

Zemní baly

Každá profesní hantýrka má svá specifika a zrovna spojení „strom dobývaný se zemním balem“ může znít třeba i srozumitelně, ale co se za ním, sakryš, vlastně skrývá? V poslední dekádě nabylo sázení stromů na popularitě, po prvotním nadšení a smělých plánech jsme se ale dostali do fáze vystřízlivění. Z mnoha velkolepých projektů nezůstalo nic, jiné jsou pod těžkou palbou kritiky. Proč? Ukázalo se, že řada lidí podporovala sázení stromů se vcelku legitimním očekáváním jejich růstu. Tedy že se jaksi ujmou a budou za deset let třeba krásné.

Staré, nebo nové odrůdy?

Svět pěstování nových a starých odrůd jabloní má zastánce, jejichž cesty se moc neprotínají. Moderní odrůdy, často odolné až rezistentní vůči houbovým chorobám, se staly doménou zahrádkářů, kteří si hýčkají své výpěstky u domu na typových podnožích v nízkých tvarech. Cílem jsou jablka na zpracování a především k uskladnění. Tedy zdravé pěkné plody. Staré odrůdy oproti tomu míří nejčastěji ve vysokokmenech na semenáčích do krajiny coby stromy podél cest a do extenzivních sadů. Plody sice nějaké očekáváme, ale střídavá plodnost nám nevadí

Lidová pomologie

Zahradník, vydavatel a zahradní architekt Josef Vaněk z Chrudimi by se patrně zapýřil, kdyby viděl, jak dnes jeho desetidílná „Lidová pomologie“ stoupá na ceně. Jeho nejrozsáhlejší nakladatelský počin vycházel od roku 1935 a byl zastaven až rokem 1948, přičemž ze slíbených dvaceti dílů vyšla polovina. Dodnes se lidé ptají po ořešácích, révě vinné či druhé stovce hrušek, které bohužel nikdy nevyšly.

„Snězte svůj vánoční strom,“ šokovalo belgické město ekologickou výzvou

Belgické město Gent vyvolalo vlnu bouřlivých reakcí poté, co jeho radnice navrhla místním obyvatelům, aby po svátcích vánoční stromky nevyhazovali ale aby v zájmu omezení plýtvání jejich části snědli. Doporučení město zveřejnilo na svém webu s tím, že se mělo se inspirovat skandinávskou praxí. Ta prý spočívá v tom, že se sušené jehličí z jedlí používá k výrobě nejrůznějších pochutin, třeba pomazánkového másla. Město Gent je známé svými ekologickými iniciativami.

Co se změnilo?

Když se zahradníci sejdou kolem stolu, rádi si zavzpomínají na své začátky, školní léta, praxi a vůbec. Také se vzpomíná na závody dávno zaniklé, šéfy, kteří už se dívají shora, a jak se co dřív dělalo. V kaskádě naprosto nekritického vzpomínkového optimismu se skrývá ale také několik poměrně velkých změn, ke kterým došlo poměrně nedávno. Na prvním místě je to kvantum všelijakých strojů a stroječků, které jako zahradníci využíváme. Pro mnoho z nás jsou to akumulátorové či benzinové hračky a přinášejí obvykle velkou pomoc.

Pocit duše po katastrofě

V noci z 25. na 26. listopadu roku 1967 došlo v lisabonské oblasti k jedné z nejvíc ničivých evropských povodní 20. století. Zahynulo při ní asi 500–700 lidí. Skutečný počet se nepodařilo zjistit, protože portugalská vláda neštěstí bagatelizovala a mrtvoly byly odplaveny do moře. Šlo o druhou největší přírodní katastrofu po zemětřesení roku 1775. Portugalsko byla v té době chudá země s přelidněným venkovem, a tak se lidé stěhovali, jak už to bývá, do velkých měst. Tam si stavěli svá příležitostná obydlí v místech, která byla z různých důvodů nevyužitelná, kromě jiného v plochých říčních nivách přecházejících až do moře.

Knihy

Okno do světa zahrad otvírají stovky a stovky knih, v kterých je opravdu těžko se vyznat. Která je spíš pro laika, nadšeného pěstitele či zahrádkáře? A která cílí na profesionální zahradníky, jsouc pro náhodného kolemjdoucího nečitelná? Rozdíl mezi profesionální a hobby literaturou se nám v době pofaktické tak nějak setřel. Jako by všichni rozuměli všemu a nebylo se co nového učit. Všechno máme přece po ruce na tři kliknutí. Možná i méně. Stačí, aby nás cokoli napadlo, a „on“ už ví, na co myslíme.

VIDEO: Na Havaji se probudila sopka Kilauea. Noční podívanou sledují davy

Jedna z nejaktivnějších sopek na světě se v pondělí po tříměsíčním období klidu opět probudila k životu a začala chrlit lávu až do výšky 80 metrů ze dna kalderového jezera. Vulkán Kilauea na největším z Havajských ostrovů vybuchl v noci na pondělí místního času (odpoledne SEČ), oznámila geologická služba Spojených států (USGS), a erupce pokračují až dosud. Informovaly o tom stanice CNN nebo list The Guardian.

Vždyzelený strom

Stálezelené dřeviny u nás značně nabyly na popularitě a s nimi i různé další rostliny „zimních zahrad“. Pro mnohé z nás má „zimní zahrada“ tak trochu dva významy. Buď jde o skleník přisazený k domu, do kterého si na zimu schováme palmy a oleandry, anebo nám vytane na mysli obraz černých holých stromů zasypaných sněhem. Jako od Lady. Jenže taková zima přichází dnes již spíš ve formě katastrof a dá se říct, že kromě horalů jsme jí i trochu odvykli. Bez sněhu začaly být zahrady velice pusté. A to nás posouvá k rostlinám stálezeleným.

Po hladině Odry plavou stovky mrtvých ryb. Hasiči řeší možnou otravu řeky kyanidem

V řece Odře v Ostravě uhynulo větší množství ryb. Hasiči zjišťují příčinu. Zatím nedokážou určit, o jak masivní úhyn jde. Na místě je i chemická laboratoř, která odebírá vzorky vody. Z preventivních důvodů hasiči před Bohumínem instalují norné stěny, řekla mluvčí moravskoslezských hasičů Kamila Langerová. Na místě jsou i pracovníci České inspekce životního prostředí.