Po Afghánistánu chtějí některé německé spolkové země neúspěšné žadatele o azyl vracet znovu i do Sýrie. Příslušný návrh, který předložily Sasko a Bavorsko, by měla příští týden projednat konference zemských ministrů vnitra, informovala v úterý agentura DPA. Už od počátku roku vrací Německo odmítnuté žadatele o azyl do Afghánistánu.
Včera před dvaceti lety dva klíčoví členové vládní strany veřejně vyzvali svého předsedu a premiéra k rezignaci.
Skupina Kabát vrací Českého slavíka pořádající agentuře Musica Bohemica. Pokud agentura doloží skutečné počty hlasů pro kontroverzní kapelu Ortel a Kabát jich bude mít více, přijme cenu zpět. V úterý to oznámil manažer Kabátu Radek Havlíček. Pořadatel chce s muzikanty o záležitosti jednat.
Připadají vám následující slova jako obstojný popis současné situace? „Rostoucí napětí mezi demokracií a liberalismem, vzestup ‚organizované netolerance‘, sílící volání po přímé demokracii a množství charismatických vůdců schopných mobilizovat hněv veřejnosti.“
Politolog Jonathan White vzbudil v roce 2015 pozornost studií Emergency Europe, v níž analyzoval, jak se spolu s řešením krize usadil v evropské politice nový způsob rozhodování.
Italská vláda převzala přímou správu nad pěticí radnic v regionu Kalábrie, který se nachází na „špičce“ italské „boty“. Všechna zastupitelstva byla infiltrována mafií. Letos úřady rozpustily vedení již 21 radnic, informuje server thelocal.it.
V anglosaské publicistice se často používá termín „new normal“, označuje se jím jev nebo situace dříve nemyslitelná, která se ale po nějakém vývojovém přelomu stala běžnou a měla by jako taková být brána.
Byla snad vyhlášena nějaká soutěž, jak vyrobit komentář, který by gramaticky a stylisticky korektně rozvedl co nejnesmyslnější tezi?
Máme za sebou další 17. listopad. Je to svátek, který se zajímavě vyvinul.
Šéf irské republikánské strany Sinn Féin Gerry Adams řekl, že v roce 2018 odstoupí z funkce a nebude usilovat ani o znovuzvolení do irského parlamentu. Adams stál v čele nacionalistické strany, která působí v Irsku i Severním Irsku, 34 let.
V Rakousku mají po volbách a sestavují vládu. Tak jako před 17 lety toto překlápění výsledků demokratických voleb vyvolává napříč Evropskou unií bolehlav. Na rozdíl od tehdejší situace už nehrozí diplomatický bojkot ze strany ostatních členských států, ale neoficiální izolací Rakouska v unijních strukturách se podle zákulisních zpráv vyhrožuje.
O polské veřejnoprávní televizi se dnes v českých médiích píše a mluví zásadně s přívlastkem „provládní“.
Poslanci v Evropském parlamentu chtějí odradit lidi od volení euroskeptických stran. Navrhli proto kampaň, která je cílená na volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Brusel chce bojovat proti negativnímu postoji řady voličů vůči EU a přesvědčit je, aby k volbám přišli ve větším počtu. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil server Politico.
Zimbabwská armáda ve středu zadržela autoritativního prezidenta Roberta Mugabeho i jeho manželku. Zároveň takřka bez odporu de facto převzala moc v zemi. Vojáci tvrdí, že nejde o převrat, ale o snahu odstranit zločince z okolí hlavy státu. Vývoj je součástí sporů o nástupnictví po Mugabem, v rámci kterých prezident před časem odvolal viceprezidenta, jenž se těšil podpoře v armádních kruzích.
Senátor a bývalý policista Václav Láska zakládá nové politické hnutí SENÁTOR 21. Jeho cílem je podpořit nezávislé osobnosti, které jinak nemají zájem o stranickou politiku, při kandidatuře do senátu. Hnutí chce zasáhnout už do voleb v roce 2018.
Někdejší slovenský premiér Vladimír Mečiar a čerstvě zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron „stáli modelem“ k dokumentárním portrétům, uvedeným na letošním festivalu dokumentárního filmu v Jihlavě. Jsou to osobnosti v různých ohledech protikladné, jeden dávno za zenitem, druhý na samém začátku, jeden velmi „východní“ a venkovský, druhý stoprocentně „západní“ a městský, jeden s výrazným sklonem k autoritářství, druhý oddaný demokracii, nebo tak alespoň působící.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého prezident Miloš Zeman pověřil jednáním o sestavení vlády, v rozhovoru s americkou zpravodajskou stanicí CNN odmítl, že je populista. Přihlásil se také k hodnotám Evropské unie, která ale podle něj musí ze všeho nejdříve vyřešit palčivé otázky terorismu a nelegální migrace.
Nejstarší ze tří dětí Pavla Tigrida, dcera Deborah, se s Týdeníkem Echo sešla po několikadenním pobytu v Čechách, kdy se v Ostravě a Semilech, rodišti svého otce, účastnila oslav jeho nedožitých stých narozenin.
Před stalinistickou dominantou Varšavy pustil z reproduktorů skladbu „Miluji svobodu“, rozhodil kolem sebe letáky protestující proti vládě, polil se hořlavinou a s výkřikem „Protestuji!“ se zapálil. Piotr S. zemřel deset dní poté. Předtím léta trpěl depresemi. Mohlo by se zdát, že Kaczyńského režim zrodil následovníka Ryszarda Siwiece, prostého muže, který se v září 1968 na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa upálil při dožínkových oslavách na varšavském Stadiónu Desetiletí. Čin Piotra S. ale mnohem víc připomíná dva poměrně nedávné případy sebeupálení. Zároveň dává nahlédnout na stav polských médií, která si spolu se změnou vlády prohodila role v bagatelizaci a glorifikaci lidského neštěstí.
Nechybělo mnoho, a volby vymazaly sociální demokracii z tuzemské politické mapy. Knokaut v přímém přenosu připomíná neblahé konce, jichž se letos dočkaly partnerské strany v Nizozemsku nebo ve Francii.
Slovenská generální prokuratura ve čtvrtek rozhodla, že kontroverzní amnestie bývalého premiéra Vladimíra Mečiara nemusí být promlčené. Mečiarovi hrozí stíhání za zneužití pravomocí veřejného činitele. Udělení amnestie se bude vyšetřovat jako možný trestný čin, informoval slovenský Dennik N.
Češi šli ve volbách proti establishmentu. Proti systému tradičních, hodnotově a ideově ukotvených stran, a rozhodli se vsadit na inovativní uskupení s protestním étosem. Tím potvrdili hlubší západní zeitgeist, jenž už dříve vynesl k moci Donalda Trumpa nebo Emmanuela Macrona, kteří přerýsovali politické mapy svých zemí. Tak zní jedna z hlavních interpretací výsledků parlamentních voleb.
Bezpečnostní informační služba (BIS) v loňském roce sledovala významné posilování vlivu velkých podnikatelských skupin na ekonomické rozhodování státu. Ačkoliv svůj vliv prosazovaly legální cestou, významně zasahoval ekonomické zájmy Česka, uvedla v úterý kontrarozvědka ve výroční zprávě za rok 2016.
Majitele a šéfa krachujícího potravinářského podniku Agrokor Ivicu Todoriče v Chorvatsku čeká vyšetřovací vazba, informovala tamní média. Postup chorvatské vlády v případu Agrokor kritizuje ruský finančního ústav Sberbank, podle něhož poškozuje práva věřitelů. Právě Sberbank je největším věřitelem společnosti Agrokor.
Ve středu začal v Pekingu sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, který je v zemi nejvýznamnější politickou událostí letošního roku. Na sjezdu bude podle očekávání vyměněna většina představitelů stálého výboru politbyra strany, který určuje dění v Číně. Předpokládá se také, že prezident Si Ťin-pching na sjezdu dále upevní svou moc a nedůležitější pozice ve vedení obsadí svými spojenci.
Rostlinolékař, tvůrce hádanek a hlavolamů, kuchař – angažovaný občan, státní úředník, hvězdář a zvoník. Kandidáti na poslance si na hlasovací lístek své strany do kolonky „povolání“ můžou napsat prakticky cokoliv. Nejsou omezeni ani prostorem, ministerstvo vnitra to nijak nereguluje. Někteří z nich toho využívají a ke svému jménu uvádí nejen svou profesi, ale třeba i své úspěchy.
Andrej Babiš, stejně jako třeba ruská propaganda, se v tomhle podivném světě skvěle zorientoval, ví, že může říkat, co ho napadne, a zpochybňovat, co ho napadne, pokud přitom zůstane Andrejem Babišem.
O podivnosti této volební kampaně bylo už leccos inteligentního napsáno: jak zmatečné jsou průzkumy veřejného mínění a jak jich ubylo; jak vysoko letos vystoupal počet váhajících voličů, aniž by o ně strany, které ty volby vyhlašují za osudové, vážně usilovaly; jak v kampani chybí přímý politický střet.
Za pár dní se budou konat zlomové parlamentní volby, kdy si Češi vybírají cestu mezi východní oligarchií v rusko-ukrajinsko-balkánském stylu a západní demokracií s rozdělenou a omezenou mocí. Atmosféra ve veřejném prostoru přitom vůbec nenapovídá tomu, že by se blížily vůbec nějaké volby. Natož takhle zásadní.
S tímto sousedem si opravdu přes plot nekoukáme. V Rakousku nemají ponětí o tom, že české parlamentní volby mohou 21. října fatálně změnit demokratické poměry, ovšem ani Češi netuší, že výsledky rakouských voleb příští neděli nejspíš zařídí největší převrat od druhé světové války. Jediný rozdíl je v tom, že každý informovaný tuzemec volební krizi čeká už dlouhé měsíce, u jižních sousedů to začalo nečekaně.
