Politická krize v Itálii vyvrcholila pádem vlády. Rozhodnutí stvrdil svou demisí premiér Giuseppe Conte, vše ale začalo před dvěma týdny, když ministr vnitra a předseda Ligy Matteo Salvini vypověděl koalici s Hnutím pěti hvězd.
Polská pravice má nového hrdinu. Patnáctiletý Jakub Baryła se s krucifixem v ruce postavil pochodu homosexuálů v Plocku, zbrzdil ho na půl minuty a nechal se odnést policií. Vznikly z toho ikonické fotografie, které se okamžitě po nahrání na internet začaly nekontrolovatelně šířit. Nejprve v Polsku a odtud mezi podobně názorově laděné uživatele sociálních sítí v Německu, Itálii, USA. Postupně se obrázky zbavily polského kontextu, v němž zapadly do probíhající ideologické řeže, jejímž nástrojem jsou pochody homosexuálů v polských městech významu Liberce či Pardubic na jedné straně, kontrademonstrace a většinou neúspěšné pokusy o zákaz na druhé. Trucakce na menších městech bývají větší a jsou složené z místních, zatímco průvody za práva LGBT se dávkují po víkendech proto, že je obrážejí ti samí aktivisté.
Festival Prague Pride druhý týden v srpnu už tradičně rozdělí národ na dva nesmiřitelné tábory příznivců a odpůrců a na třetí, v Česku pravděpodobně největší, kterému je to jedno.
Boris Johnson je britským ministerským předsedou týden.
V posledním týdnu proběhly dvě změny. Scruton je zpátky a Brokenshire jedním škrtem pera nového premiéra skončil. Konec dobrý, všechno dobré. Je čas bilancovat.
O Egyptě bylo i v českých médiích naposledy slyšet v souvislosti se smrtí exprezidenta Muhammada Mursího.
Poslední nedělní hlášení Andreje Babiše na Facebooku, takové to s rozsahem bakalářské práce, o němž všichni vědí, že to premiér nepíše a ani nejvěrnější fandové nečtou, obsahovalo tentokrát při vší infantilitě a rozvleklosti několik zajímavých informací k obsazování vrcholných postů v EU.
V jejich vidění světa jsme měli právo pouze tiše akceptovat zákulisní dohodu západních zemí o Timmermansovi. Všechno ostatní je intergalaktická ostuda podtržená tím, že ve dvou zemích vládnou národní konzervativci a u nás kleptokrat. Jsme malí a hanební.
Když před více než rokem zemřel britský chlapec Alfie Evans, pověst Británie utrpěla. Nevyléčitelně nemocný hoch se na pár dní stal nejsledovanějším batoletem světa. Rodiče se marně snažili o jeho převoz do Itálie, britské soudy a pak už i kordony policistů před nemocnicí v Liverpoolu jim v tom fyzicky zabránily.
V americkém prezidentském klání hraje Florida výraznou roli nejen kvůli počtu volitelů, třetímu nejvyššímu spolu s New Yorkem. Má to i svou symbolickou rovinu, vyhrát Floridu je něco jako polovina úspěchu. Výjimek z pravidla je málo, za posledních šedesát let jen dvě. Není tedy divu, že Donald Trump zahájil svou kampaň za znovuzvolení právě tady. Dělat Ameriku znovu velkou se už po čtyřech letech administrativy moc dobře nedá, a tak nové heslo zní: Udržme ji velkou!
Mariánských sloupů z pobělohorské doby je v Česku řada, z těch známějších morový sloup na Dolním náměstí v Olomouci. Ten na Staroměstském náměstí měl ale tu smůlu, že si ho v roce 1918 vybrala skupina kolem žižkovského anarchisty Franty Sauera, nesmyslně z něj učinila symbol habsburské monarchie a strhla ho. Od té doby se vymýšlejí „ušlechtilé“ důvody, proč to nebyl odsouzeníhodný vandalismus, a jak by ideu české státnosti poškodilo, kdyby se na tom místě sloup znovu objevil.
Navzdory ustupující hegemonii Spojených států je americký prezident stále považován za nejmocnějšího muže na světě. Přesto je řada oblastí, které prezident nemůže ovlivnit ani doma, natož venku. Tou první oblastí jsou média. Donald Trump je určitě nejnáviděnějším prezidentem v historii masových médií a tento trend má pouze vzestupnou tendenci už od doby, kdy jeho kandidaturu Huffington Post zařazoval do kategorie Zábava.
Demonstrace proti vládě Andreje Babiše pokračují a úměrně množství účastníků roste počet těch, kteří Babiše podle svých slov sice rádi nemají, „ale respektují volby“, se skrytou nebo explicitní výčitkou, že protestující to nedělají. Z veřejného povědomí jako kdyby se vytratil fakt, že pohnutkou demonstrací není svržení vlády, ale vyjádření nesouhlasu. Ne s výsledkem voleb, nýbrž se způsobem, jakým se s mocí obdrženou ve volbách nakládá.
Výsledky evropských voleb už známe, dvojblok lidovců a socialistů oslabil, ale jeho ztráty vykompenzovaly zisky liberálů a zelených. Tvrdá pravice posílila, ale ne tak, aby mohla reálně ovlivnit chod EU. České výsledky jsou specifikum, jsme asi jediná země, kde euroskepticky ladění voliči krmí frakci, jejíž představou o fungování EU jsou Spojené státy evropské. Řeč je o ANO v ALDE, kde zřejmě zůstane, aspoň tím Piráti odůvodňují angažmá u zelených. To přitom odpovídá dlouhodobému směřování strany, Piráti jsou zelení v zemi, kde mají zelení špatný zvuk.
Evropské volby byly svého druhu generálkou polské opozice před důležitějšími, parlamentními na podzim. A ačkoliv se pět stran sjednotilo do středolevého bloku, vládnoucí Právo a spravedlnost porazit nedokázaly. Konzervativci vyhráli víc, než čekali, se ziskem 45 procent se stali nejúspěšnější stranou v krátké historii polských eurovoleb (tentokrát i s rekordní účastí), v Evropském parlamentu, kde zasedají ve frakci Evropských konzervativců a reformistů spolu s ODS, budou s 21 poslanci patřit mezi vůbec největší strany.
Na sociálních sítích, v názorových rubrikách médií včetně Echa a mezi senátory se několik posledních dnů řeší výroky předsedy horní komory Jaroslava Kubery na terezínské tryzně za oběti šoa. K veřejné omluvě vyzvaly Kuberu ve společném prohlášení například organizace Česká ženská lobby, Amnesty International, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život, ale od jeho slov se distancovala i část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21, mimo jiné Jiří Drahoš.
Fotografie černošského páru s miminkem. Tisíce sdílení, stovky komentářů. Primitivně rasistických, v každém ohledu odsouzeníhodných. Autoři nejsou žádní skinheadi, působí jako běžní lidé z ulice, obou pohlaví, všeho věku a vzdělání, na fotkách mají děti, rozkošného jorkšíráka nebo třeba motorku.
ALDE i s poslanci ANO bude prosazovat slabší pozici národních států, tedy i Česka, silnější Komisi, jednotnou migrační politiku a tlak na Visegrád. Volič to má právo vědět, ať už si o tom myslíme cokoliv.
Srí Lanka se vzpamatovává z řádění islámských teroristů, kteří za sebou zanechali až tři stovky obětí – číslo není přesné, protože úřady za týden nedokázaly spolehlivě poskládat části těl. Útoky zasáhly hotely a kostely plné věřících slavících Velikonoce. Atentáty se připisují islamistické skupině Národní Tauhíd Džamáate (NTJ) vedené kazatelem Zahránem Hašímem.
Na umělé potraty však v České republice chodí nejčastěji vdané ženy, pro něž je nenarozené dítě druhé či třetí v pořadí.
S blížícími se eurovolbami přibývá varování před populisty, kteří by v případě svého – spíše nepravděpodobného – sloučení v jeden koordinovaný celek mohli výrazně ohrozit status quo. Ten se tak jako tak posouvá s obměnou vlád členských států, osazenstvo evropských institucí však zůstává od posledních eurovoleb v roce 2014 stejné.
Požár katedrály Notre Dame šokoval celý svět. V jednu chvíli byl v sázce nejen pozoruhodný kus historie, ale přímo jedno z vláken, jež po tisíc let držely naši kulturu pohromadě. Není divu, že to mnoho lidí vnímá jako symptomatické. Ve svém nitru tuší, co britský spisovatel Douglas Murray vystihl slovy: „I pokud dnešní katastrofu způsobila kuriózní nehoda, naše éra vejde do dějin jako ta, v níž jsme ztratili Notre Dame.“
Viktoru Orbánovi ani jeho kritici nemohou upřít, že je mimořádně schopný (a všehoschopný, dodávají jedním dechem). Kromě domácích politických úspěchů sehrává již dnes na evropské politické scéně výrazně větší roli, než jaká by odpovídala reálnému významu Maďarska. Ale Orbánovou ambicí je udávat směr celé Evropě. Rozjel proto vysokou hru, jejíž součástí je také budování určitého intelektuálního zázemí, platformy pro nekonformní názory.
Co bylo po ohlášení prvních odhadů nejisté, je při pohledu na sečtených 97 procent hlasů téměř na beton. Benjamin Netanjahu jde vstříc pátému premiérskému mandátu a pravděpodobně se stane nejdéle sloužícím premiérem v historii židovského státu. Chybějící tři procenta z vojenských základen a od krajanů už s výsledkem nemohou zahýbat.
Než jsem se letos v lednu vypravila do Tanzanie, neměla jsem moc přesnou představu, do čeho jdu. Afrika je velmi různorodý kontinent a jednotlivé země se od sebe výrazně liší. Mluvit o Africe jako o celku – a většinou ještě stylem: hladová, nebezpečná – je proto vždy problematické. Absolvovala jsem povinná očkování, nebála se, ale ani netěšila. Pomáhat jsem jela hlavně sama sobě; přemáhat vlastní úzkostlivost a pohodlnost. Kromě toho mě zajímalo, jak funguje pomoc Africe v lokálním měřítku.
Slovensko si zvolilo první prezidentku v historii. Je to pohledná, sympatická dáma, která chce podle svých slov společnost spojovat. To chtěl na začátku i Miloš Zeman, ale on už si na rozdíl od Zuzany Čaputové vybral svůj čas hájení a prezidentský úřad za tu dobu proměnil v továrnu na trolling. Čaputová ani v kampani nevystupovala agresivně a je dobrá šance, že to nebude dělat ani jako prezidentka.
Ve věku 95 let zemřel v Nice francouzský pilot Michel Bacos. Jako kapitán letu společnosti Air France z Tel Avivu do Paříže uneseného v červnu 1976 teroristy odmítl opustit pasažéry a zůstal s nimi až do slavného vysvobození izraelským komandem. Operace Blesk se nejdříve jevila jako neproveditelná, ale později vešla do historie jako nejslavnější akce na záchranu rukojmí v moderních dějinách.
Nad členstvím maďarského Fideszu v Evropské lidové straně zůstává i po dnešku viset otazník. Jen ho ostatní členové obtáhli fixou. Výsledek se nerozpakují prezentovat jako své vítězství jedni ani druzí; z obou stran vyhrál hlavně chladný pragmatismus zaobalený do lidoveckého „nevím“.
Začnu „šokujícím“ přiznáním: chci mít děti. Nejlépe větší počet, tři a možná i víc. Cítím se trochu nepatřičně, když o tom píšu, vždyť je to moje věc a nikoho to nemusí zajímat. Jak sama narážím na vnitřní zábrany, divím se o to víc, že je někdo nemá a svým rozhodnutím nemít dítě musí oblažit celý svět. V poslední době se roztrhl pytel s lidmi, kteří děti nemají údajně ze vznešených důvodů. Sepisují o tom deklarace a knihy, ostatní nabádají, aby se zařídili stejně.
