Požár katedrály Notre Dame šokoval celý svět. V jednu chvíli byl v sázce nejen pozoruhodný kus historie, ale přímo jedno z vláken, jež po tisíc let držely naši kulturu pohromadě. Není divu, že to mnoho lidí vnímá jako symptomatické. Ve svém nitru tuší, co britský spisovatel Douglas Murray vystihl slovy: „I pokud dnešní katastrofu způsobila kuriózní nehoda, naše éra vejde do dějin jako ta, v níž jsme ztratili Notre Dame.“
Viktoru Orbánovi ani jeho kritici nemohou upřít, že je mimořádně schopný (a všehoschopný, dodávají jedním dechem). Kromě domácích politických úspěchů sehrává již dnes na evropské politické scéně výrazně větší roli, než jaká by odpovídala reálnému významu Maďarska. Ale Orbánovou ambicí je udávat směr celé Evropě. Rozjel proto vysokou hru, jejíž součástí je také budování určitého intelektuálního zázemí, platformy pro nekonformní názory.
Co bylo po ohlášení prvních odhadů nejisté, je při pohledu na sečtených 97 procent hlasů téměř na beton. Benjamin Netanjahu jde vstříc pátému premiérskému mandátu a pravděpodobně se stane nejdéle sloužícím premiérem v historii židovského státu. Chybějící tři procenta z vojenských základen a od krajanů už s výsledkem nemohou zahýbat.
Než jsem se letos v lednu vypravila do Tanzanie, neměla jsem moc přesnou představu, do čeho jdu. Afrika je velmi různorodý kontinent a jednotlivé země se od sebe výrazně liší. Mluvit o Africe jako o celku – a většinou ještě stylem: hladová, nebezpečná – je proto vždy problematické. Absolvovala jsem povinná očkování, nebála se, ale ani netěšila. Pomáhat jsem jela hlavně sama sobě; přemáhat vlastní úzkostlivost a pohodlnost. Kromě toho mě zajímalo, jak funguje pomoc Africe v lokálním měřítku.
Slovensko si zvolilo první prezidentku v historii. Je to pohledná, sympatická dáma, která chce podle svých slov společnost spojovat. To chtěl na začátku i Miloš Zeman, ale on už si na rozdíl od Zuzany Čaputové vybral svůj čas hájení a prezidentský úřad za tu dobu proměnil v továrnu na trolling. Čaputová ani v kampani nevystupovala agresivně a je dobrá šance, že to nebude dělat ani jako prezidentka.
Ve věku 95 let zemřel v Nice francouzský pilot Michel Bacos. Jako kapitán letu společnosti Air France z Tel Avivu do Paříže uneseného v červnu 1976 teroristy odmítl opustit pasažéry a zůstal s nimi až do slavného vysvobození izraelským komandem. Operace Blesk se nejdříve jevila jako neproveditelná, ale později vešla do historie jako nejslavnější akce na záchranu rukojmí v moderních dějinách.
Nad členstvím maďarského Fideszu v Evropské lidové straně zůstává i po dnešku viset otazník. Jen ho ostatní členové obtáhli fixou. Výsledek se nerozpakují prezentovat jako své vítězství jedni ani druzí; z obou stran vyhrál hlavně chladný pragmatismus zaobalený do lidoveckého „nevím“.
Začnu „šokujícím“ přiznáním: chci mít děti. Nejlépe větší počet, tři a možná i víc. Cítím se trochu nepatřičně, když o tom píšu, vždyť je to moje věc a nikoho to nemusí zajímat. Jak sama narážím na vnitřní zábrany, divím se o to víc, že je někdo nemá a svým rozhodnutím nemít dítě musí oblažit celý svět. V poslední době se roztrhl pytel s lidmi, kteří děti nemají údajně ze vznešených důvodů. Sepisují o tom deklarace a knihy, ostatní nabádají, aby se zařídili stejně.
V polovině února psala britská média o protestu stovek muslimských rodičů v Birminghamu, kteří požadovali, aby jejich škola ustoupila od vyučování o LGBT a genderu. Rodiče, mnoho žen v hidžábech s transparenty „Vzdělání, ne indoktrinace“, „Moje dítě, moje volba“ nebo „Nechte děti být dětmi“ stáhli své potomky z první vyučovací hodiny a demonstrovali s nimi před budovou školy. Někteří tvrdili, že radši opustí Británii, a avizovali další protesty.
Komunikaci ministra zemědělství Miroslava Tomana kolem skandálu s hovězím masem z Polska nejlépe vystihuje dotaz na Rádio Jerevan: „Je pravda, že Ivan Ivanovič vyhrál v loterii automobil?“ „Ano, to je pravda. Nebyl to však Ivan Ivanovič, ale Sergej Sergejevič. A nevyhrál automobil, ale ukradli mu kolo.“
Několik měsíců před vypuknutím aféry kolem firmy Huawei přišel francouzský deník Le Monde s ohromujícím odhalením: Číňané měli pět let každý den vysávat data z počítačů v sídle Africké unie v etiopské Addis Abebě. Monumentální komplex Čína stavěla a dodávala i veškeré IT vybavení a odborníky na kyberbezpečnost. Tato legrace Čínu stála 200 milionů dolarů a bylo bláhové si myslet, že si je na ničem nevybere. Dar Africe, humanitární štěnice.
Blízkovýchodní konference ve Varšavě je minulostí, blbá nálada ale zůstává. Pro Poláky to měl být diplomatický úspěch, potvrzení rostoucího geopolitického významu Polska. Výsledkem je nevyvětratelný smrad, oslabení proamerického sentimentu a šarvátka s Izraelem. Kdyby konferenci z utajení řídil Putin, nemohlo by to dopadnout lépe.
Debatu o homosexuálním manželství, která v Česku dosud probíhá, v sousedním Rakousku ukončil Ústavní soud, když se povýšil na zákonodárce a navzdory nesouhlasu obou vládních stran redefinoval manželství na svazek dvou osob s platností od 1. ledna 2019. Rakouský novinář Martin Leidenfrost napsal po rozhodnutí komentář pro prestižní deník Die Presse – a text mu zásadně změnil život.
Minulý čtvrtek zemřel ve Varšavě bývalý polský premiér Jan Olszewski. Uzavřel se výjimečný životní příběh. Varšavský rodák (nar. 1930) zahájil svůj boj proti totalitě již za druhé světové války, ve dvanácti letech se stal členem harcerské odbojové organizace Šedé řady. Už na podzim 1944 začali Sověti s likvidací domácího odboje, především Zemské armády, jejíž mnozí členové nikdy neopustili ilegalitu a z ozbrojeného odporu proti Němcům přešli plynule do ozbrojeného odporu proti Sovětům.
Pozornost letos vzbudil nový stranický plán na podporu porodnosti, o němž se mluvilo delší dobu, ale až Orbán v neděli odhalil podrobnosti.
Tlak na odstoupení Ralpha Northama, guvernéra státu Virginie, kvůli rasistické fotce ve školní ročence lékařské fakulty z roku 1984 nepolevuje. Stále se přesně neví, který z mužů na fotografii je Northam, pravděpodobnější je postava vlevo se začerněnou tváří, takzvaným blackface karikujícím černocha. Ta postává vedle druhého člověka v převleku příslušníka Kukluxklanu.
Je pondělí 28. ledna a v subkomisi Sněmovny delegátů, nižší komoře parlamentu amerického státu Virginie, právě probíhá nezáživné zasedání, jemuž předsedá republikán Todd Gilbert. Novináři z regionálního tisku si nudou okusují propisky, je to příšerná rutina, demokratka Kathy Tranová předkládá návrh, který by posílil ochranu motýlů. Přesto bude jí a Gilberta už večer plný internet – a s hmyzem to nebude mít nic společného.
Smrt dlouholetého primátora Gdaňsku Pawła Adamowicze Polsko šokovala. Chladnokrevná vražda před očima diváků a za vykřikování politických hesel skutečně není způsob, jak ve střední Evropě politici běžně odcházejí. Bohudíky, chtělo by se napsat. Ale i jeden lidský život je moc, jedna zbytečná smrt manžela a otce dvou dcer.
„Muzungu, muzungu!“ a už mě objímají desítky malých ručiček. Muzungu je bílý člověk, v tanzanském sirotčinci stovky kilometrů od metropole Dar es Salaam největší atrakce. Když muzungu přijedou, děti je vítají palmovými ratolestmi. Někteří, nejmenší chovanci ústavu, kteří při loňské návštěvě muzungu nebyli ještě ani na světě, ale při pohledu na bělocha strašně pláčou.
Polská civilní kontrarozvědka (ABW) už v úterý zadržela kvůli podezření ze špionáže Poláka a Číňana, z nichž ten první, Piotr P., byl do roku 2011 vysokým pracovníkem ABW a ten druhý, Wej-ťing W., údajně vystupující pod krycím jménem Stanisław, měl prodávat produkty firmy Huawei veřejnému sektoru. To je zvlášť pikantní pro nás, protože na obhajobě čínských produktů a zájmů si prezident Zeman vystavěl novou zídku, z níž provokuje ty, které nenávidí.
Psát o takzvaném otrokářském zákonu je nevděčná úloha. Už samotný název, který zákonu přiřkla opozice a od ní jej přebrala všechna zahraniční média, vymezuje hřiště, na němž se debata vede. Bez znalosti maďarštiny se nelze dobrat znění legislativy, protože se ho nikdo neobtěžoval přeložit do angličtiny. A pak, a to především, je těžké psát o něčem, co je poměrně přiznanou záminkou, dalším z mnoha katalyzátorů nespokojenosti části společnosti s vládou Viktora Orbána od roku 2010.
Když před Vánoci propukly protesty proti maďarskému zákonu o přesčasech, zahraniční média tomu věnovala až překvapivě velkou pozornost vzhledem k tomu, že protivládní protesty – řádově větší – nejsou v Maďarsku ničím výjimečným. Po volbách v dubnu minulého roku se konala demonstrace, kam podle odhadů pořadatelů přišlo vyjádřit nespokojenost přes sto tisíc lidí, tedy asi desetkrát více než na největší z protestů proti takzvanému otrockému zákonu.
Bývalý polský prezident Lech Wałęsa poskytl rozhovor ruskému portálu Sputnik – v české mutaci známému hlavně tím, že si nejsou schopní opatřit editora, který by uměl česky – a svými výroky pořádně nadzvedl vládnoucí konzervativce, proti nimž poslední roky vede zákopovou válku. Opozici se nejnovější přehmat spojence bude vysvětlovat těžko.
Deset společností svá média neziskové Nadaci středoevropského tisku a médií (KESMA) darovalo, nikoli prodalo. Pod hlavičkou nadace se sdruží provládní pravicové televize, internetové servery, tištěné noviny, ale třeba i srdeční záležitost Viktora Orbána, deník Nemzeti Sport („jediná věc, co ho ráno dostane z postele“, jak se v jednom rozhovoru vyjádřila jeho choť). Jakkoli to zní bombasticky, čtenář změnu nepocítí, zajímavější je pozadí celé transakce.
Na jaře 2017 vyšla v magazínu City Journal zdařilá esej Christophera Caldwella, šéfredaktora časopisu The Weekly Standard, která do určité míry vysvětluje původ Hnutí žlutých vest, minimálně tedy v první fázi protestů, než se staly prostředkem k vyjádření nespokojenosti všech nad vším. Několik volných citací:
Potom, co právní služba Evropské komise dospěla k závěru, že je český premiér ve střetu zájmů při čerpání eurodotací, jednal na podnět frakce Zelených o jeho případu i Evropský parlament. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger během debaty prohlásil, že dokud se spor nevyjasní, nehodlá EU vyplácet firmám spojeným s Agrofertem žádné dotace. Andrej Babiš se teď bude tvářit jako politicky pronásledovaný. Voliči by mu to neměli spolknout.
Barbara Bushová byla první dámou jen čtyři roky, přesto se do amerických dějin zapsala výjimečným způsobem – byla totiž nejen manželkou, ale i matkou prezidenta, což se kromě ní poštěstilo pouze Abigail Johnsonové v 18. století. Neuvěřitelných třiasedmdesát let trvající manželství s Georgem H. W. Bushem ukončila až její smrt v dubnu 2018. Bývalý prezident ji přežil o osm smutných měsíců. Jejich svazek byl tak staromódní jako jejich smrt – oba zemřeli v kruhu rozvětvené rodiny, kterou tvoří pět žijících dětí, sedmnáct vnoučat a sedm pravnoučat. Těžko se hledá lepší vizitka pro leckdy vysmívané a údajně „nežitelné“ konzervativní hodnoty, které snad nepřinášejí tolik okamžitých požitků jako jejich moderní náhražky, zato nabízejí trvalé a smysluplné životní ukotvení.
Podle údajů ČSÚ počet cizinců na území České republiky mezi roky 1994 až 2017 stoupl o 402 % na 524 tisíc. Slováci tvoří zhruba jednu pětinu z celkového počtu.
Pravděpodobnost, že by jakékoliv zjištění Evropské komise Babišovi ublížilo u jeho voličů, se rovná téměř nule a existuje nemalé riziko, že by se to mohlo svézt přesně opačně.
Nový brazilský prezident Jair Bolsonaro je politický turista a jeho program je tak radikální, že se pro něj při inflaci pojmů jako „populista“ nebo „krajně pravicový“ těžko hledá adekvátní pojmenování. Ač nazýván „tropickým Trumpem“, rétorikou má mnohem blíž k filipínskému prezidentovi Rodrigu Dutertemu. Kriminalitu podle něho vyřeší střílení, zbraně a trest smrti.
