S tímto sousedem si opravdu přes plot nekoukáme. V Rakousku nemají ponětí o tom, že české parlamentní volby mohou 21. října fatálně změnit demokratické poměry, ovšem ani Češi netuší, že výsledky rakouských voleb příští neděli nejspíš zařídí největší převrat od druhé světové války. Jediný rozdíl je v tom, že každý informovaný tuzemec volební krizi čeká už dlouhé měsíce, u jižních sousedů to začalo nečekaně.
Něco se stalo, říkají si v posledních měsících politici tradičních západních politických stran. Jmenoval se tak román Josepha Hellera, druhý po slavné Hlavě 22, a připomíná ho to víc než jen názvem. Ten román není o tom, co se stalo. Je o pocitu, že se protagonistovi něco stalo. Ne o vzpomínce, co to bylo, ale o úzkostném pocitu, že věci jsou tak divné, že se bezpochyby něco stát muselo, že takhle to přece nikdy nebylo.
Slavnostním ceremoniálem začalo v neděli večer v Praze v zaplněném staroměstském kostele svaté Anny letošní Forum 2000. Jeho 21. ročník, kterého se účastní víc než sto delegátů z různých zemí, nese podtitul Jak posílit demokracii v nejisté době. Delegáti se budou po tři dny zabývat děním ve světě a jeho důsledky na demokratické vládnutí.
O případné těžbě lithia v České republice a jejích podmínkách se bude krátce před volbami zřejmě debatovat v obou parlamentních komorách. Zatímco KSČM chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, ODS chce tento bod zařadit na schůzi Senátu, která se uskuteční ve středu. V nedělní Partii televize Prima o úmyslu ODS hovořil předseda této strany Petr Fiala. Jeho oponent v debatě a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek řekl, že je dobré vysvětlit, o co v kauze jde.
Až mi zase někdo bude vyprávět, jak jsou veřejnoprávní média garantem nezávislosti, otevřenosti a demokracie, budu mu vyprávět následující příhodu, která se odehrála dnes, v pátek odpoledne. Už čtrnáct dní předem jsem byl s spolu s komentátorem Bohumilem Doležalem, šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským a komentátorem MF Dnes Lubošem Palatou pozvaný do pořadu ČRo Plus Názory a Argumenty, tématem měla být předvolební situace.
Největší důvěře občanů se nyní těší ministr obrany Martin Stropnický. Za ním se umístil šéf SPD Tomio Okamura. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který předtím průzkumy dlouhodobě vedl se propadl na třetí místo.
Ve věku 75 let ve středu odpoledne zemřel po dlouhé nemoci karikaturista a ilustrátor Vladimír Renčín. Sdělila to jeho dcera Zuzana Renčínová. Rozloučení se podle ní uskuteční v kruhu rodiny a přátel. Ve svých kresbách často karikoval politickou scénu. To si dovolil i za předlistopadového režimu. Vysloužil si za to zákaz publikování.
Nejtragičtější masakr střelnou zbraní v dějinách Spojených států oživil v zemi debatu o přijetí přísnějších pravidel držení útočných zbraní. Senátoři z tábora Demokratické strany vyzvali Kongres k co nejrychlejší reakci na krveprolití v Las Vegas. Podle amerických komentátorů je však šance na zpřísnění zbraňových zákonů malá kvůli očekávanému odporu republikánů a síle lobby majitelů zbraní.
Do sněmovních voleb zbývá méně než měsíc, předvolebních průzkumů ale vychází pomálu. Zatímco v západních zemích, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie, vychází v předvolebním období nějaký průzkum prakticky každý den, české výzkumní agentury se k tomu nemají. Vydávat ho nebude STEM ani Kantar.
Hlavní sezona průzkumů veřejného mínění, signalizujících náladu ve společnosti, zpravidla přichází těsně před volbami.
Vůči něčemu, co se jmenuje ÚDHPSH, by člověk měl být ostražitý už z estetických důvodů – zní to jako z nějaké špatné satiry na byrokracii.
Nejde jen o to, že občané nemají k dispozici věrohodné průzkumy. Ani programy nemají kvalitu, aby mělo valný smysl o nich diskutovat.
Zase to vypadalo, jako že předseda lidovců Pavel Bělobrádek dělá z ničeho velké Něco, ale jeho popuzení bylo namístě.
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Evropa je pořád ve stínu Ameriky. Mezi nejrazantnější a finančně nejvydatnější rozhodnutí Evropské komise patří ta, jež se týkají daní či soutěžního chování amerických firem.
Platy českých učitelů jsou ve srovnání s profesemi žádajícími podobnou kvalifikaci nejnižší ze všech vyspělých zemí Evropy zastoupených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Zatímco německý učitel si přijde na 89 % procent průměrného platu ve srovnatelně kvalifikovaných profesích, rakouský na 75, francouzský na 76, polský na 82, maďarský na 71 a slovenský na 61 %, v Česku je to pouhých 56 %.
Španělský státní zástupce nařídil prošetřování stovek katalánských starostů, kteří se podílejí na přípravě referenda o nezávislosti regionu. Připraveno je i zatýkání. Jak španělský král, tak premiér považují katalánské referendum za protiústavní. Informuje o tom Deutsche Welle.
Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždy. Dnes už kultovní výrok bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina na českou anabázi s povinným rokem mateřské školy sedne jako ulitý.
Člověk s trochu otevřenýma očima nepochybuje, že v této zemi jsou chudí a že chudoba není nějaká abstrakce, kterou si vymýšlejí demagogové, i když těm se hodí.
Pro politika na úrovni předsedy strany platí, že všechno, co na veřejnosti dělá, je politické – ať už se tak tváří, nebo ne, ať už chce, nebo ne.
Navzdory tomu, že on sám podobné dohady vyvrací, v médiích se začínají šířit spekulace o tom, že zakladatel a výkonný ředitel Facebooku Mark Zuckerberg by mohl usilovat o prezidentské křeslo v Bílém domě. V souvislosti s tím se ale také objevují varování ohledně nebezpečné pozice, kterou nejrozšířenější sociální síť na planetě má v oblasti reklamy a ovlivňování uživatelů. Jestli Zuckerberg kandidaturu ohlásí, Facebook bude muset projít úpravou.
Americký sever Politico sestavil seznam deseti „nejtrumpovitějších“ zemí Evropy. Na první místo klade Politico Českou republiku. Dokazuje to dvě věci: obsahová vata ve stylu článků „10 důvodů, proč se nikdy nestanete milionářem“ se z popkulturních webů jako Buzzfeed a Cracked už definitivně etablovala i v seriózních médiích.
Zrod českého Sorose včera ohlásily Hospodářské noviny, respektive v rozhovoru s redaktorem se k této ambici přihlásil pražský developer Luděk Sekyra.
O tzv. fake news se hovoří často, přesto žádné zprávy nejsou jako fake news odhalovány. Když se tedy člověk s fake news nesetká, může si skoro myslet, že neexistují.
Odkud jsou kandidáti ucházející se v říjnových sněmovních volbách o čtyřletý mandát poslance? Na to odpovídá nová unikátní mapa, kterou vytvořil Daniel Kerekes z POLITICALCONSULTING.SK. Použil přitom informace z veřejně dostupných dat o bydlištích jednotlivých kandidátů.
Katalánský parlament, v němž mají většinu separatisté, ve středu podle očekávání schválil zákon o referendu o nezávislosti Katalánska. Plánováno je na 1. října. Jednání o zákonu vyvolalo bouřlivou reakci centrální vlády v Madridu. Kabinet oznámil, že se obrátil na ústavní soud, aby debatu anuloval. Premiér Mariano Rajoy chce také požádat soud, aby trestní odpovědnost nesli i členové vedení katalánského parlamentu za to, že hlasování o zákonu vůbec umožnili.
V Srbsku zatkli tři účastníky autonehody, jejímž účastníkem byl i vůz s prezidentem Aleksandarem Vučičem. Vládní list Politika dnes napsal, že se nehoda stala v sobotu ráno v bělehradské čtvrti, kde prezident bydlí. Vučičovi se nic nestalo.
O historický okamžik opravdu nejde. Takový pocit musel mít každý, kdo sledoval ve středu některé ze zasedání parlamentních výborů, dokonce i ten, kdo navštívil mandátní výbor, který navrhl zbavit imunity oba lídry ANO, Babiše i Faltýnka.
Nedávno věhlasný americký politolog Fareed Zakaria otiskl v deníku The Washington Post článek s provokativním názvem „Vítejte v postamerickém světě“. Dalo se tušit, že jiskrný intelektuál, donedávna placený poradce bývalého prezidenta Obamy, se pokusí dokázat, že vina za současný propad americké autority padá celá na hlavu furianta Trumpa.
Nezávislý vermontský senátor a loňský neúspěšný uchazeč o prezidentskou nominaci Demokratické strany Bernie Sanders je nejpopulárnějším politikem Spojených států. Vyplývá to z průzkumu, který si u společnosti Harris a Harvardova politického institutu nechal vypracovat portál The Hill.
