Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Zimní multitalent Ester Ledecká se včera na čínském snowboardovém svahu stala čtvrtou nejúspěšnější českou sportovkyní v historii olympiád. O tuto příčku se dělí s rychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou. Víc zlatých už mají jen oštěpař Jan Železný a takové sportovní legendy, jako je Emil Zátopek s pěti a gymnastka Věra Čáslavská se sedmi zlatými medailemi. Ester Ledecká je mimořádně zajímavá osobnost svým mentálním ustrojením.
Poslední lednový den rezignoval nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam. Jen den předtím, než se měl ujmout své funkce. Čtyři dny od chvíle, kdy ho prezident Miloš Zeman hlavou univerzity jmenoval. Tomu devětatřicetiletý uznávaný profesor chemie, který na Mendelově univerzitě do té doby vedl Ústav chemie a biochemie a byl zároveň prorektorem, nezabránil, přestože v té chvíli byly na stole přesvědčivé důkazy o manipulacích s daty, kterých se v minulosti dopouštěl v řadě svých publikací.
Vláda Petra Fialy finišuje s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Má ho představit ve středu. Musí se v něm vypořádat s několika velkými výzvami. Slíbila, že proti původnímu návrhu Andreje Babiše sníží rozhazování státu přinejmenším o 80 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura zatím neohlásil, kde konkrétně se budou výdaje státu snižovat. V České televizi už ale řekl, že díky inflaci, která šplhá do rekordních výší, stoupnou proti očekávání příjmy rozpočtu o 61 miliard korun. Je to přirozené.
Proč se po celé Evropě ruší covidové restrikce, ale nová vláda Petra Fialy investuje tolik politické energie do rychlého prosazení nového pandemického zákona, který dává prostor k výrazně tvrdším restrikcím a omezování svobody jen pouhým rozhodnutím ministerstva? Autorky se na to v posledních dnech ptá hodně voličů koalice Spolu. Voličů, kteří tu koalici – stejně jako Piráty se STAN – volili proto, že čekali změnu. Změnu v tom, že už nebudou ve vzduchu viset žádné restrikce, ale že se bude občanům důvěřovat a kabinet půjde cestou doporučení a důvěry, že se lidé budou chovat rozumně.
Pandemie čínského koronaviru mutací omikron končí. Zdá se, že to, s čím si dva roky nedokázala poradit společnost, vyřešila nakonec evoluční biologie. Virus dopochodoval do stadia, kdy se s ním dá normálně žít. Jako s jinými viry. Dnes už se na tom shoduje značná část imunologů, expertů na infekční choroby i epidemiologů. Včetně Romana Prymuly, symbolu koronavirových lockdownů. Přestaňme plošně testovat, počítat nakažené.
Silná armáda je zásadní především proto, aby nikdy nemusela být použita. Ale protivník musí počítat s tím, že použita bude. Obávat se toho a přizpůsobit tomu své chování. To je ve zkratce definice síly. Když tu armádu někdo má, ale tvrdí, že ji rozhodně nepoužije. Nikoho tou silou neodstraší. Rusko se k tlaku a novým požadavkům na chování Severoatlantické aliance nevybralo náhodou dobu, kdy je Západ zranitelný. Pandemie koronaviru oslabila a vnitřně rozložila západní demokracie víc než autoritářské režimy typu Ruska a Číny.
Máme za sebou dva roky s virem, který bezprecedentně poznamenal svět. Jak moc epidemie a hlavně reakce na ni proměnily společnost? Přichází s novou mutací omikron konečně návrat k normálnímu životu? V Salonu Echa diskutují tři imunologové. Profesorka Martina Koziar Vašáková, profesor Vojtěch Thon, imunolog Jaroslav Svoboda a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zděněk Hostomský.
Někdy se události sejdou tak, že ostře nasvítí, jak různí lidé žijí v úplně jiném čase a prostoru, přestože realita kolem nich je stejná. Přesně to se včera přihodilo vládě Petra Fialy. A neukazuje ji to vůbec v dobrém světle. Ani náhodou nevypadá jako kabinet změny, který jen před pár měsíci sliboval, jak restrikce a dohlížení nahradí doporučeními a důvěrou v lidi.
Vlna čínského koronaviru mutace omikron k nám dorazila se značným zpožděním po Velké Británii, Francii, Španělsku. Máme tak luxus pozorovat, co se dělo na cestě, kterou jiní prošli před námi. Z příběhů těch zemí se dá vyčíst, co je omikron zač. Že je mnohem infekčnější, což nejlépe ilustrace rekordních 464 tisíc nakažených ve středu ve Francii. To bylo pozitivních 27,3 procenta provedených testů. Francouzi jich tehdy udělali ohromné dva miliony. U nás je pozitivita kolem 30 procent. Když budeme testovat tak masivně jako Francouzi, budeme mít nakažených násobně víc, než vidíme ve statistikách.
Na otázku Kde budete šetřit a snižovat ty obrovské schodky státního rozpočtu, do nichž Českou republiku stáhla vláda Andreje Babiše? především koalice Spolu a její lídr Petr Fiala odpovídali: Především omezením všech možných dotací, které stát poskytuje přímo firmám.
Lídři pěti stran vládní koalice se sejdou ke speciálnímu jednání. Dalo by se očekávat, že v současné těžké době budou probírat zásadní témata. Že se budou bavit o tom, jak projít covidovou vlnou jménem omikron s co nejmenšími restrikcemi.
Přepočítávat výhody členství v Evropské unii na má dáti – dal, na příjmy a výdaje je primitivní a dost krátkozraké. Hodnoty, které nám členství v Unii dává, jsou jiné. Obrovský otevřený trh se 450 miliony zákazníky snadno dostupnými každé české firmě a podnikateli. A donedávna, než začala pandemie čínského koronaviru, provázená návratem hraničních kontrol a covid pasy, i volné cestování po Evropě.
Energetika je jedním z největších témat, jež bude muset přinejmenším v prvních měsících svého vládnutí řešit vláda Petra Fialy. To téma si nevybrala. Spadlo na ni. Už v roce 2019, kdy se Evropská unie za pasivního přihlížení předchozí vlády Andreje Babiše rozhodla k cestě k bezuhlíkové ekonomice. Poté, co Evropská komise začátkem roku rozhodla, že zařadí v takzvané taxonomii, což je kádrování zdrojů na čisté a špitavé, atomovou energii mezi čisté, zelené zdroje, je zřejmé, že pilířem naší energetické budoucnosti je jádro.
Kosmopolitní Bulhar Ivan Krastev je jeden z nejzajímavějších politologů dnešní doby. Přestože sám sebe řadí k liberální moderní levici, nepodléhá jejím předsudkům a z nadhledu je schopný pitvat současnou západní společnost a velmi přesně upozorňovat na její rozkladné tendence. Teď přichází s brilantní, rozsáhlým výzkumem veřejného mínění podloženou analýzou, jak covidové restrikce vlád polarizovaly a rozložily evropskou společnost. Vydal ji v think-tanku European Council on Foreign Relations.
Je to ukázková lekce, jak se během pár měsíců z odborného a složitého tématu, které nezajímalo ani ty, které zajímat mělo, stane to nejvíc lidové téma, které zajímá úplně každého. Zajímá ho proto, že mu zcela zásadně zasáhne do jeho životní úrovně. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, v Evropě známé pod značkou Green New Deal (Nový zelený úděl), vstoupilo do velmi lidové fáze výrazně dřív, než jeho strůjci očekávali. Směřování energetiky se během toho budou snažit ovlivnit klíčoví hráči. Jaké mají dnes zájmy?
Každý sportovec ví, jak frustrující je střela do vlastní brány. A dává si na ni velký pozor. Premiér Petr Fiala po necelém měsíci vládnutí nechává projít už tři vlastní góly. To není po tak krátké době dobré skóre. Nejhorší případ se jmenuje Jan Farský. Jeden z předních mužů STAN, toho času předseda poslaneckého klubu druhé největší politické strany ve sněmovně, se rozhodl, že odjede na studijní stáž do Ameriky.
Jsou to samá nej. V tom špatném. Státní rozpočet za rok 2021 skončil nejvyšším schodkem v historii České republiky. Vláda Andreje Babiše utratila o 419 miliard korun víc, než vybrala na daních. Rok předtím dosáhl deficit 368 miliard korun. Na covid, který ochromil Českou republiku opakovanými lockdowny a chaosem, se to svést nedá.
Evropská komise vypustila na Nový rok do britského deníku The Financial Times, který funguje jako tradiční kanál řízených úniků připravovaných bruselských dokumentů, testovací balonek. Návrh, v němž zařazuje jadernou energetiku spolu s plynem dočasně mezi zelené zdroje. Podle takzvané evropské taxonomie, která kádruje různé obory na zelené a špinavé a určuje tím cenu jejich financování a pojišťování, je právě zařazení mezi zelené cestou k nejlevnějším úvěrům a pojistkám.
Premiér Petr Fiala označil ve svém novoročním projevu život s covidem za jednu z největších výzev letošního roku. Opakovaně zdůrazňuje život s covidem. Nikoliv covidové restrikce. Jeho nový kabinet zatím kromě toho, že neprodloužil nouzový stav, žádné zásadní rozhodnutí ve věci covid nepředvedl.
Začíná těžký rok. Nový premiér Petr Fiala v novoročním projevu řekl, že nejtěžší v historii České republiky. Není s tím názorem sám. Je hodně rozšířený a zdaleka se netýká jen naší země. Pro celou Evropu to bude nejspíš nejtěžší rok od konce studené války v roce 1989. Ale náročný bude pro celý Západ. Ty těžkosti však nepřinesla žádná přírodní pohroma. Pandemie čínského koronaviru byla jen katalyzátorem rozhodnutí, která si na sebe západní svět ušil sám.
Dnes začíná jeden z nejtěžších roků v historii České republiky. Alespoň to tak vypadá na jeho startu. To, že se zatím zdá být z nejtěžších, vůbec neznamená, že nemusí být dobrý a šťastný. Černá sjezdovka je nejtěžší, ale není špatná. Jen si žádá vyšší nárok a úsilí, než když se v klidu za ideálních podmínek vezeme po modré. Stejně jako vůbec nemusí být špatný souboj s těžším soupeřem. Jen má ta doba na nás všechny vyšší nárok. Žádá si pevnější hodnotový kompas a vyšší psychickou i fyzickou odolnost.
Prezident Miloš Zeman ve svém svátečním poselství z Lán navrhl mimo jiné vyvázání se z evropského Green Dealu. Jeho předchůdce na Hradě Václav Klaus by to měl glosovat slovy, že je to naprosto falešné a prázdné gesto. Naprosto falešné a prázdné je proto, že přichází víc než dva roky po sezoně. Po sezoně, kdy skutečně bylo možné evropský Zelený úděl vetovat. Měli jsme to právo.
Lékaři mají v ruce obrovský arzenál, jak předcházet vážným následkům a úmrtím na covid. Opět ale sahají především u očkování k plošnosti, která je podle zakladatele české imunologie Jaroslava Svobody, který dlouhé roky přednáší na lékařských fakultách Univerzity Karlovy a působil i ve slavném Pasteurově ústavu v Paříži, nebezpečná.
Nejen nás, ale podstatnou část Evropy čeká jeden z nejtěžších roků za poslední desetiletí. Už téměř dva roky západní společnost rozkládají restrikce spojené s pandemií čínského viru. K tomu se přidávají spirály zdražování kombinované se stagnací ekonomiky a životní úrovně, energetická krize s úvahami o hrozících black-outech, nevyzpytatelné zájmy Ruska. Naplnění pravidla, že nepříjemné události přichází v sériích a vytváří perfektní bouře.
Do nového roku vstoupíme s novou vládou premiéra Petra Fialy čítající pět stran. Bude to vláda s největším počtem stran, které se kdy v historii České republiky sešly v jednom kabinetu. Bude to jedna z mála vlád, v níž nesedí jediný bývalý komunista. Nakročeno k předlistopadové KSČ měl jen ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, který to ale dotáhl jen na kandidáta strany. Bude to jedna z nejmladších vlád, pokud počítáme průměrný věk jejích členů.
Jedním z největších úkolů nové vlády Petra Fialy je zastavit ničivé dopady, do kterých nás stahuje současná podoba Green New Dealu Evropské unie, která uměle různými formami uhlíkových přirážek zdražuje všechno zboží a služby, energiemi počínaje. Vůbec to nebude snadné. Vždycky jsou nějaké zlomové body, kdy se dají věci ovlivnit. V tomto případě to byly summity Evropské unie 16. prosince 2019 a 21. července 2020.
Až si zase někdo ze zemí střední a východní Evropy bude stěžovat, že se s ním v Unii jedná jako se členem druhé kategorie, vyplatí se vzpomenout si na následující příběh. Server Euroactiv.cz přinesl zprávu, že Evropská komise chystá masivní kampaň propagující očkování proti covidu. Na první pohled to vypadá jako další z dost mimózních nápadů nevyžádaných rad a pomocí, jako když posledně maltská komisařka chtěla přípisem vychovávat, aby se nepoužívalo slovo Vánoce.
Je to muž, který s předstihem předpověděl finanční krizi roku 2008. Vysloužil si za ni přezdívku Dr. Doom, doktor Zkáza. Teď přichází Nouriel Roubini, považovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v ekonomii, na scénu znovu a ohlašuje to, čeho se většina ekonomů bojí nejvíc ze všeho. Stagflaci. Velmi nebezpečný stav, kdy prudce rostou ceny a zároveň stagnuje ekonomický růst. „Kassandry se nevyplatí umlčovat,“ říká Roubini.
Nový premiér, profesor politologie Petr Fiala je zjevně velmi dobrým znalcem politiky amerického prezidenta Theodora Roosevelta a jeho hesla Mluv tiše, ale nos velký klacek. Právě tato politika zjevně Petru Fialovi pomohla k prosazení jeho vlastních záměrů s vládou proti vůli Miloše Zemana. Ten si vzal původně do hlavy, že nejmenuje ministrem zahraničí piráta Jana Lipavského, protože k němu měl čistě osobní výhrady.
Nový kabinet se musí ujmout moci. A Ústavní soud mezitím musí konat svou práci a rozhodnout léta se vlekoucí spor o prezidentskou pravomoc zasahovat do podoby vlády. Pokud soudci řeknou, že prezident toto právo nemá, Jan Lipavský se stane ministrem zahraničí. Pokud rozhodnou, že tuto pravomoc má, bude se premiér muset s prezidentem dohodnout jinak.
