Co můžeme čekat od nové vlády nastupující v nejtěžší době od vzniku ČR

Vláda důvěry a sebedůvěry

Co můžeme čekat od nové vlády nastupující v nejtěžší době od vzniku ČR
Vláda důvěry a sebedůvěry

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Do nového roku vstoupíme s novou vládou premiéra Petra Fialy čítající pět stran. Bude to vláda s největším počtem stran, které se kdy v historii České republiky sešly v jednom kabinetu. Bude to jedna z mála vlád, v níž nesedí jediný bývalý komunista. Nakročeno k předlistopadové KSČ měl jen ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, který to ale dotáhl jen na kandidáta strany. Bude to jedna z nejmladších vlád, pokud počítáme průměrný věk jejích členů. V historii jsme měli už výrazně mladší jednotlivé ministry. V tomto kabinetu je nejmladší pětatřicetiletý Jan Lipavský.

Páteř vlády tvoří generace 40 plus. K ní patří všichni vicepremiéři: Marian Jurečka, Vít Rakušan i Ivan Bartoš, ministryně obrany Jana Černochová, ministr kultury Martin Baxa, ministr dopravy Martin Kupka spolu s generací 50 plus. Tu tvoří premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, šéf resortu průmyslu Jozef Síkela a výše zmíněný Mikuláš Bek. Šedesátníci Vlastimil Válek a Alena Hubáčková jsou v menšině. Nižší věkový průměr a podpora mladších generací voličů, o niž se nová vládní koalice opírá, by mohly být jistým příslibem akčnosti a dynamiky. Babišův kabinet, opírající se o hlasy seniorů, ve svém rozhodování zohledňoval jejich zájmy a ty mladší včetně rodin s dětmi opomíjel. Teď je vládní kyvadlo blíž mladším generacím. Volby, v nichž nakonec vládní koalice K5 zvítězila a získala 108 křesel, byly do značné míry generačním střetem.

Kohabitace místo střetu

Vláda Petra Fialy je prvním kabinetem v historii samostatné České republiky, jmenovaným prezidentem nikoli na Pražském hradě, jak bývalo zvykem, ale na venkovském sídle hlavy státu v Lánech. K překvapení mnohých byla nakonec cesta nového kabinetu do Strakovy akademii hladší a rychlejší, než se čekalo. Přestože prezident ještě pár dní před jmenováním vetoval nového ministra zahraniční Jana Lipavského od Pirátů, nakonec opět k překvapení mnohých ustoupil. Veřejný prostor je plný spekulací o tom, co Zemana k razantnímu obratu v názoru přivedlo. Vysvětlení je řada. Nakonec velmi pravděpodobně platí v jakési mozaice všechna. Sám prezident Miloš Zeman na poslední adventní neděli v rozhovoru pro televizi Prima tvrdil, že ho přesvědčilo to, že premiér Petr Fiala osobně převzal za Jana Lipavského záruku. Sousloví politický obchod zní v českém kontextu velmi pejorativně, ale ve své podstatě je politika soubojem hodnot a zájmů. Miloši Zemanovi a Petru Fialovi po vzájemných debatách včetně různých zákulisních jednání pomocníků z obou stran, která se simultánně odehrávala, došlo, že spolupráce je pro obě strany výhodnější než souboj.

Zodpovědnost střídá „Všeci kradnú“

To by mohlo do veřejného prostoru vrátit to, co v něm v poslední době zoufale chybí a co tady za posledních osm let urputně ničily vlády, v nichž měl hlavní slovo Andrej Babiš. Heslo „Všeci kradnú“ bylo esencí té nedůvěry. Předchozí dvě vlády vyvolávaly dojem, že se nikomu nedá věřit. Každého je potřeba kontrolovat a pokud možno je nutné hodně lidí pozavírat. Tato atmosféra kulminovala v naprostém chaosu v době pandemie covidu. Vláda tvrdě nařizovala. Vůbec se ale neobtěžovala vysvětlovat, jaký to má všechno smysl. Proto lidé z velké části považovali restrikce za nesmyslné a nedodržovali je. To už bylo završení nedůvěry. Krize zpravidla doráží společnosti, které už měly potíže před nimi. V případě České republiky a nedůvěry se toto pravidlo naplňuje téměř doslova.

Pod palbou mluvících hlav

Nový kabinet čekají velké výzvy. Žádná vláda v historii České republiky nestartovala v tak těžké době. Kombinaci virové pandemie, inflační krize, která hrozí stát se érou dlouhodobé stagflace, což je nebezpečný stav, kdy ekonomika stagnuje a zároveň se prudce zdražuje. A krize energetické, kterou přímo vyvolává evropské tažení za bezuhlíkovou ekonomiku známé jako Green New Deal. To všechno musí Fialův kabinet začít řešit.

Nová vládnoucí koalice si dobře uvědomuje, že k tomu, aby uspěla, se musí zcela zásadně odstřihnout od dvou rysů babišismu. Nedůvěry státu ke svým občanům a občanů ke státu. A on-line politiky, kdy je veřejný prostor kontaminován neustálými výroky, úniky, reakcemi na vše možné, až se lidé ztrácejí v tom množství prázdných slov a balastu.

S komunikačním minimalismem, kdy se oznamují až zcela konkrétní rozhodnutí a dohody, už koalice začala při sestavování vlády. Žádá si to od vlády značnou sebedůvěru. Nenechat se vyprovokovat všemožnými mediálními útoky, výroky, spekulacemi, kauzami. Zatím se to opět k překvapení mnohých v tak široce rozkročené koalici daří. A bude se to dařit minimálně do prezidentské volby v lednu 2023. Vláda ví, že Andrej Babiš bude kandidovat, ale nechce mu dát příležitost, aby se vozil na jejích zádech. Naopak se mu bude snažit konsenzuálností a uměřeností přetáhnout voliče, aby na Hrad dostala svého kandidáta.

Chovat se zodpovědně

Snahu o obnovení důvěry začne Fialův kabinet zkoušet na přístupu ke covidu. Zatímco vlády napříč Evropou přicházejí s novými opatřeními kvůli nové mutaci omikron, která je sice výrazně nakažlivější než delta, ale zároveň má podle dostupných dat lehčí průběhy, Fiala a jeho koalice odmítli prodloužit nouzový stav. Petr Fiala chce nechat na lidech, aby se chovali zodpovědně. Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, známý spontaneitou svých výroků, rovnou říká, že „vláda nechystá opatření, protože nežijeme v komunismu a každý by se měl chovat zodpovědně“.

Různí mediálně aktivní komentátoři z řad vědců na vládu ostře útočí a obviňují ji z nezodpovědnosti. Jdou direktně přímo proti novému kabinetu. „Další vlna epidemie při neprodloužení nouzového stavu může znamenat také snížení věrohodnosti nově se konstituujících orgánů vlády. To je poslední, co společnost v současné době potřebuje,“ píší vědci z Učené společnosti. Ukončení nouzového stavu kritizuje i spolek MeSES infektologa Petra Smejkala, který nemá žádný oficiální mandát, ale zvykl si mít velký vliv na předchozí vládu.

Fialův kabinet si zjevně myslí opak a věří, že méně restriktivní přístup povede k obnově důvěry ve společnosti. Empiricky mu dává za pravdu příběh Švédska. Tam se lidem nenařizovalo, ale většinou jen s důvěrou doporučovalo. A právě tato země má za celou epidemii jeden z nejmenších počtů obětí v přepočtu na obyvatele a nejmenší počet občanů, kteří skončili na jednotkách intenzivní péče.

Bez sebedůvěry a důvěry nemá Fialova vláda šanci uspět ve výzvách, které ji čekají. Ty první jsou jasné. Ustát covid, obrousit dopady evropské zelené regulace na životní úroveň země a rozjet co nejrychleji tendr na výstavbu nových jaderných bloků.

22. prosince 2021