Čínský virus tvrdě polarizoval Evropany podle věku

Rozděleni covidem

Čínský virus tvrdě polarizoval Evropany podle věku
Rozděleni covidem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Kosmopolitní Bulhar Ivan Krastev je jeden z nejzajímavějších politologů dnešní doby. Přestože sám sebe řadí k liberální moderní levici, nepodléhá jejím předsudkům a z nadhledu je schopný pitvat současnou západní společnost a velmi přesně upozorňovat na její rozkladné tendence. Velkou pozornost získal svou knihou Soumrak Evropy (2017), kde popisuje rozklad současné Evropské unie. Teď přichází s brilantní, rozsáhlým výzkumem veřejného mínění podloženou analýzou, jak covidové restrikce vlád polarizovaly a rozložily evropskou společnost. Vydal ji v think-tanku European Council on Foreign Relations, jehož je spoluzakladatelem. Zpracoval ji společně s ředitelem institutu Markem Leonardem. Má výstižný titulek. Europes invisible divedes: How covid 19 polarising European politics (Neviditelné rozdělení Evropy: Jak covid-19 polarizoval evropskou politiku).

Výzkum formou dotazníků na reprezentativních vzorcích ve dvanácti zemích Evropy provedla renomovaná agentura YouGov. Ve výzkumu bohužel není zařazena Česká republika. Data dělící kontinent podle reakce na covid na severozápad a jihovýchod mají ale silnou vypovídací schopnost a dají se vztáhnout i na nás. Krastev s Leonardem zkoumali poměry v Rakousku, Dánsku, Švédsku, Německu, Francii, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Španělsku, Itálii a Nizozemsku. Popisují trendy, které polarizovaly celou Evropu. Zároveň ale pečlivě vypichují, jak rozdílná ta polarizace byla. Střední, východní a jižní Evropy byly po všech stránkách zasaženy covidovou krizí hůř než západ a sever kontinentu. Nejsilnější trend je ostré rozdělení na staré a mladé. Střet generací, jehož důsledků se Krastev velmi obává. Mladí mají pocit, že jejich život byl obětován zájmům starších. Může to být jeden z rysů ukazujících, jak nebezpečný bude život ve stárnoucí Evropě, kde ubývá mladých a přibývá starých. A mladí mají dojem, že jejich zájmy nikdo nehájí. „Koronavirová krize dál oslabila důvěru mladých Evropanů v jejich politické systémy, což by mohlo mít dlouhodobé důsledky pro budoucnost demokracie. Každá vleklá krize posledních desetiletí rozdělila Evropu podle různých linií mezi jednotlivými státy i uvnitř zemí. Krize eura (v roce 2010 pozn. red.) rozdělila Evropu na dlužníky a věřitele. Migrační krize roku 2015 vytvořila dělicí linii mezi Východem a Západem. Ale zatímco tato rozdělení byla velmi viditelná a vykrystalizovala do odlišných táborů, které měly dopad na další oblasti politiky, pandemie covidu zpočátku Evropany jakoby sjednotila. Krize začala jako národovecký okamžik, kdy vlády zemí Evropské unie ze dne na den uzavřely hranice. Ale velmi rychle se vyvinula v evropský moment, když se členské země dohodly na společném nákupu vakcín,“ píší Krastev s Leonardem. „S odstupem času je však stále jasnější, že zkušenosti s pandemií se v mnoha částech Evropské unie výrazně liší. Znovu se objevily některé staré rozdíly. Jak geografické, tak generační.“

Po téměř dvou letech covidu 54 procent Evropanů tvrdí, že epidemií nebyli nijak zasaženi. Ani zdravotně, ani ekonomicky. U zdravotního dopadu se výzkumníci ptali, kdo měl vážný průběh covidu, byl hospitalizován, umřel mu někdo z příbuzných nebo přátel. Za zasažené jsou považováni ti, kdo aspoň na jednu z otázek odpověděli Ano. Za ekonomicky zasažené jsou považováni ti, kterým klesly příjmy, kteří ztratili práci nebo zakázky a zároveň nezažili žádný zdravotní dopad. Poměry se výrazně liší, jak u zdravotních, tak u ekonomických dopadů. Zatímco žádný vliv neměl covid na 72 procent Dánů, 65 procent Němců a 64 procent Francouzů, jsou na druhé straně Maďaři, kde to štěstí mělo jen 35 procent lidí, Španělé s 36, Poláci a Portugalci s 39 procenty. Zdravotní dopady zažilo 48 procent Maďarů, 47 procent Poláků, ale jen 19 procent Dánů a 21 procent Francouzů.

A dostáváme se k tvrdému generačnímu dělení. Covidem nebylo zasaženo jen 43 procent mladých do 30 let. Na druhé straně ale 65 procent lidí z generace 60 plus. Nedůvěra k politice mezi mladými rostla nesrovnatelně víc než v jakékoli jiné věkové skupině. Právě kvůli tomu, že jejich životní styl a zájmy byly obětovány.