Vláda se preventivně vyzbrojuje příliš silnou mocí k restrikcím

Fialova nebezpečná panda

Vláda se preventivně vyzbrojuje příliš silnou mocí k restrikcím
Fialova nebezpečná panda

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pandemie čínského koronaviru mutací omikron končí. Zdá se, že to, s čím si dva roky nedokázala poradit společnost, vyřešila nakonec evoluční biologie. Virus dopochodoval do stadia, kdy se s ním dá normálně žít. Jako s jinými viry. Dnes už se na tom shoduje značná část imunologů, expertů na infekční choroby i epidemiologů. Včetně Romana Prymuly, symbolu koronavirových lockdownů. Přestaňme plošně testovat, počítat nakažené. Na testy posílejme už je nemocné s příznaky. Začněme normálně žít bez restrikcí. Jistě, nikdo nezaručí, že se nemůže objevit nějaká další mutace. Třeba nebezpečnější. Nikdo taky nezaručí, že se neobjeví nějaký úplně jiný, výrazně nebezpečnější virus. Ale svět funguje tak, že nikdo nic nezaručí. Na většinu věcí se nedá specificky připravit, protože nikdo přesně neví, co přijde. Vyplatí se být připraven komplexně a všeobecně. Průběžně trénovat sílu, odolnost, rychlost rozhodování, pěstovat důvěru. Země s těmito vlastnostmi zvládly celou pandemie nejlépe.

Vláda Petra Fialy je ale výrazně zdrženlivější a váhavější než imunologové a experti včetně lockdownisty Romana Prymuly. Místo aby řekla jasné datum, kdy ukončí veškeré covidové restrikce včetně izolací, karantén a covid pasů, narychlo, pokoutně, bez veřejné debaty a v legislativní nouzi nasunula do sněmovny nový pandemický zákon. Ten dává vládě obrovskou moc zavést velmi tvrdé restrikce a omezení svobody bez schválení Poslaneckou sněmovnou.

Zákon píše ten, kdo ho vědomě porušoval

Petr Fiala i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek chvat a pokoutní přípravy vysvětlují tím, že vládu tlačí čas. Současný pandemický zákon skončí 28. února. Poté už vláda bude moci dělat restrikce jen podle zákona o ochraně veřejného zdraví, kdy zásah může být jen cílený, nikoli plošný. Druhou možností je vyhlášení nouzového stavu. Na třicet dní to může udělat samotný kabinet, poté potřebuje schválení sněmovny. „Ale znovu opakuji, že pandemický zákon je jenom to, co jsem říkal: že jsme připraveni na horší variantu. Neznamená to, že ho budeme používat. Já doufám, že od března vůbec už nikdy (...), ale bylo by nezodpovědné od vlády, aby neměla nástroj. Nemůžete vzít hasičům stříkačku. Můžete věřit, že ji nebudou muset použít, protože nebude hořet, ale tu stříkačku musí mít,“ řekl premiér Petr Fiala v pátek 28. ledna v rozhovoru pro Český rozhlas.

Ta Fialovými slovy řečeno stříkačka je hodně ostrá. Výrazně restriktivnější než současný pandemický zákon. Vláda si jím chce vzít i pravomoc dělat restrikce, které podle toho současného nemohla. A Nejvyšší správní soud to předchozímu kabinetu Andreje Babiše v několika desítkách rozsudků připomínal. Podle soudu nebylo možné podle dosavadního zákona, v kuloárech nazývaného panda, zavřít obchody, restaurace ani většinu škol. Fialova vláda už si novým zákonem tuto pravomoc chce vzít. Podstata Fialovy pandy číslo dvě se dá shrnout tak, že je to panda dosavadní doplněná o poučení ze všech rozsudků NSS. Co se zavřít nedalo, a soudci to explicitně řekli, je už teď právně ošetřeno tak, aby se to zavřít dalo.

Nemohlo to ani dopadnout jinak. Autorem Fialovy pandy je muž, který sepisoval mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví o restrikcích, která soudci jako na běžícím páse prohlašovali za protizákonná. Dokonce sepisoval vědomě protizákonná opatření, u kterých si tu protizákonnost dobře uvědomoval. Protože o ní otevřeně veřejně mluvil jeho tehdejší šéf, šestitýdenní ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Ten proslul výrokem, že restrikce dělat bude, i když ví, že jsou v rozporu se zákonem. To byl vrchol právního nihilismu a pohrdání zákonem. Za vyhotovování protizákonných pravidel pak dostal snížení platu od dalšího z Babišových ministrů zdravotnictví Adama Vojtěch. Ten muž se jmenuje Radek Policar. Je legislativním náměstkem ministra zdravotnictví. On je za ty protiprávní restrikce přímo zodpovědný. On jen pod nimi podepsaný. Případná obhajoba, že je to státní úředník pod státní službou, který jen loajálně plnil příkazy svých politických šéfů, neobstojí. On osobně byl jako právník a legislativec garantem respektování zákonů. A v té roli fatálně selhal.

Dalo se čekat, že nová vláda změny premiéra Petra Fialy se co nejrychleji zbaví člověka, který byl zodpovědný za flagrantní porušování zákonů a neoprávněné restrikce. Podle zákona o státní službě to není snadné. Kabinet ale nastoupil 17. prosince a na všech úřadech mohl udělat systemizaci: na náměstkovská místa se dala vypsat výběrová řízení. Radek Policar by s tím, co měl za sebou, mohl stěží uspět.

Na místo Radka Policara, který hned po Vánocích, týden po nástupu nového kabinetu, udělal další průšvih, když vydal nařízení, že čeští občané potřebují před návratem ze zahraniční na vstup do země negativní PCR test, se ale žádné výběrové řízení nevypsalo. Nový šéf zdravotnictví Vlastimil Válek mu dal generální pardon. Odpovědnost za špatně vydaná nařízení podle něho nese pouze ministr, nikdo jiný. Pokud „ministr není schopen tuto odpovědnost nést, je zbabělec. Opatření schvaluje vláda,“ řekl Válek 6. ledna pro Echo24.cz v odpovědi na otázku, co bude dál s náměstky včetně Radka Policara. Podle Válka bylo ministerstvo zdravotnictví vystaveno velkému tlaku, muselo často reagovat ve velké rychlosti: „Ti lidé jsou světci, že to přežili.“

Dotaženo do důsledku to znamená, že státní úředník v takto vysoké pozici je stroj na plnění příkazů ministrů bez jakékoli vlastní odpovědnosti a odborné garance. Pokud by to tak bylo, dá se státní správa prohlásit za sbor nebezpečných alibistů. Na mysl se se vkrádá teze filozofky Hannah Arendtové o banalitě zla. Lidech, kteří slepě slouží a je jim úplně jedno čemu. Prostě kvalitně slouží.

Zásah do svobody na hraně ústavy

Ministr Válek má v náměstka Policara nejspíš důvěru. Nejen že mu nechal sepsat nový pandemický zákon, ale vláda ho ještě nominovala do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Instituce, jíž protékají stovky miliard korun ročně. Do nového pandemického zákona si dal náměstek Policar všechny ty restrikce, které mu NSS shodil jako v rozporu s pandou číslo jedna. Kromě toho přibyly dvě další věci. Především časově neomezená platnost a možnost oznámit karanténu a izolaci, což je správní akt a výrazný zásah do osobní svobody pouhou SMS. Vláda k tomu dodala ještě překotnou rychlost, když se snažila protlačit pandemický zákon v legislativní nouzi. Argumentovala tím, že ten současný končí už 28. února a něco musí mít po ruce. Petr Fiala zároveň tvrdil, že je to až příprava na případné další vlny.

Celá operace pandemický zákon působila vysoce nedůvěryhodně. Okamžitě se rozjela ostrá kritika ústavních právníků, které nelze považovat za politicky podjaté. Předtím totiž velmi ostře kritizovali za covidové restrikce na hraně ústavnosti Babišův kabinet. „Je tam ale několik ustanovení, která vnímám jako ústavně natolik pochybná, že bych měl velký problém pro něj v této podobě bez nějakých pozměňovacích návrhů hlasovat. Jako největší problém vnímám to nové písmeno N a písmeno U, kde je možné obecným mimořádným opatřením stanovit plošně jakousi samokaranténu všem lidem, kteří mají pozitivní antigenní test nebo se vracejí ze zahraničí z nějaké rizikové oblasti. Riziková oblast není blíže specifikována. Připadá mi, že na jednotlivce zacílená razantní omezení svobody, jako je povinnost zdržovat se odděleně od ostatních osob, musí být rozhodnuta individuálně, a ne tímto plošným způsobem,“ řekl pro Český rozhlas Jan Wintr, profesor ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, člen legislativní rady vlády. Právě on patřil k nejostřejším kritikům Babišových restrikcí a porušování pandemického zákona. Teď varuje před tím, že Fialova vláda se s pandou dostává na hranu ústavy a mohl by zasáhnout Ústavní soud. „Toto překročení linie je ale zásah do nejzákladnějších lidských práv. Zároveň něco, co se obvykle dělá individuálním rozhodnutím, se tady nařizuje plošně. Myslím si, že je to něco, co by mohlo mít u Ústavního soudu problém.“

Za velmi pochybné považuje většina právníků i to, že Fialova panda měla v původním vládním návrhu časově neomezenou účinnost. To nakonec uznal po nárazu ve zdravotnickém výboru sněmovny i premiér. „My tam tu účinnost vrátíme. Nechtěli jsme, aby ta účinnost byla až do příštího roku, jak byla původně navržena, abychom nedávali signál, že to tady bude pořád. Je to logické rozhodnutí, jen se těžce vysvětluje,“ říká Fiala.

Vysvětlování se tady vládě opravdu nepovedlo. Pandemický zákon zarazila v jeho rychlém tempu parlamentní obstrukce Tomia Okamury. Sněmovna ho měla projednávat v úterý, den poté, co odešlo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny. Ideální by bylo, kdyby ho vláda ze sněmovny stáhla a nechala ho připravit v dílně někoho jiného než náměstka Policara.