Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Nový kabinet se musí ujmout moci. A Ústavní soud mezitím musí konat svou práci a rozhodnout léta se vlekoucí spor o prezidentskou pravomoc zasahovat do podoby vlády. Pokud soudci řeknou, že prezident toto právo nemá, Jan Lipavský se stane ministrem zahraničí. Pokud rozhodnou, že tuto pravomoc má, bude se premiér muset s prezidentem dohodnout jinak.
Střet prezidenta Miloše Zemana s designovaným premiérem Petrem Fialou je zahalen mlhou, již způsobila komunikační úspornost a sebekontrola členů nastupující vládní koalice. Ta zdrženlivost, kdy se oznamují výsledky, nikoliv myšlenkové pochody a emoce a vášně, je osvěžující. Zvlášť po online politickém marketingu, kdy Andrej Babiš a jeho pobočníci valili každý den do veřejného prostoru tuny balastu a prázdných slov.
Uhlíková revoluce jménem Green New Deal, migrace z islámských zemí a kulturní války o identitu překreslují mapu spojenců v Evropě. Zájmy v těchto klíčových liniích, které budou určovat podobu společnosti v příštích letech, nás vzdalují některým zemím, které jsou dlouhodobě našimi blízkými partnery. A naopak přibližují zemím, které dosud stály se svými zájmy často na opačné straně. Základní střet o podobu Evropy se bude odehrávat mezi Německem a Francií.
Je to necelých deset let. Evropa za sebou měla horkou fázi krize eurozóny, kdy Němci ve jménu záchrany eura prolomili tabu, s nímž do měnové unie vstupovali. Nikdy se nesmějí sdílet dluhy. Nikdy nikdo nebude ručit za dluhy těch druhých. Stalo se. Jen to tehdy euro udrželo. Němce do toho dotlačili Francouzi. Ti po dluhové unii toužili od vzniku eura. Společné dluhy, společné ministerstvo financí. Evropská unie jako přerozdělovací unie. Francouzská vize Evropy.
Nastupující vládě Petra Fialy se daří držet komunikační zdrženlivost a minimalismus. Žádné zbytečné vypovídávání a odhalování myšlenkových pochodů na veřejnosti. Žádné úniky dohod a personálií, které by nebyly záměrné. Dodržel to včera i Jan Lipavský, kandidát na ministra zahraničí, když odjížděl ze schůzky s prezidentem Zemanem. Neodhalil nic z obsahu schůzky. Jeho věty byly velmi obecné.
Budoucí vláda premiéra Petra Fialy se sešla na první schůzi ještě předtím, než byla prezidentem Milošem Zemanem oficiálně jmenována. Přidala se i předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která je jediným stranickým šéfem mimo kabinet. Kromě fotografie žádný výstup. Autorka tohoto komentáře glosovala ten den politické dění pro veřejnoprávní zpravodajský kanál ČT24. Moderátor se hned na začátku opakovaně ptal, jestli nepovažuje za pozoruhodné, že kabinet nevydal ze schůzky žádný výstup.
Míříme do třetího kalendářního roku silně poznamenaného pandemií čínského koronaviru. Jak moc tato krize, která přinesla bezprecedentní omezení svobody a společenského života, proměnila ekonomiku? Jak urychlila technologickou revoluci a digitalizaci? Jak změnila to, jak nakupujeme, jednáme s lékaři nebo státními úřady? V Salonu Týdeníku Echo debatují Jan Růžička, Dušan Zábrodský a Martin Jahn.
Inteligence pochází z latinského inter-legere. Schopnost chápat, rozlišovat, poznávat. Je to dispozice pro myšlení a adaptaci, projevující se intelektuálním výkonem. Za bezmála dva roky s covidem už každý, kdo je schopen rozlišovat, poznávat a chápat, musel pochopit, koho čínský koronavirus skutečně vážně ohrožuje. Kdo končí na jednotkách intenzivní péče a kvůli komu hrozí kolaps zdravotnictví. Velká čísla z mnoha zemí mluví jasně, jsou to lidé nad 60 let, kteří mají nadváhu a většinou řadu civilizačních chorob medicínsky nazývaných komorbidity.
V neděli 28. listopadu proběhl ve venkovském sídle českých prezidentů na zámku v Lánech pozoruhodný ústavní akt. Jmenování Petra Fialy premiérem České republiky prezidentem Milošem Zemanem, který byl po čtvrtečním pozitivním testu na čínský koronavirus v izolaci. Zemana oddělovala od Fialy a dalších účastníků jmenování, jimiž byli hradní kancléř Vratislav Mynář a protokolář Vladimír Kruliš, plexisklová kukaň.
Nastupující vládní koalice Petra Fialy si plně uvědomuje, že Česko prochází, slovy příštího premiéra, „obrovskou covidovou krizí, kterou je potřeba řešit“.
Nový premiér České republiky Petr Fiala se při návštěvě hlavy státu v Ústřední vojenské nemocnici na státní svátek 17. listopadu dověděl, že ho Miloš Zeman jmenuje na zámku v Lánech tento pátek 26. listopadu. Krátce před Fialou navštívil prezidenta v nemocnici moderátor televize Nova Rey Koranteng. Z krátkého televizního rozhovoru, odvysílaného až po Fialově návštěvě, si každý mohl udělat obrázek, že je Miloš Zeman po více než měsíční hospitalizaci mentálně ve formě.
Rakouská cesta, bavorská cesta, německá cesta. Dosluhující vláda Andreje Babiše hledá v posledních dnech inspiraci v okolních zemích, kde pod tíhou rostoucích případů nákaz čínským koronavirem přistupují k novým restrikcím. Vnitřní covid pasy se postupně z pravidel očkování – prodělané onemocnění – test (ONT) mění na brutálnější ON, kdy už test nestačí.
Zdražuje se nejrychleji za posledních deset let. A to je teprve začátek. Nahoru jdou ceny energií, ale následně i dalšího zboží a služeb. Do toho se Česká národní banka chystá inflaci zbrzdit prudkým zvýšením úroků. Kdo, kdy a jak zastaví tuto vlnu zdražování? Na veřejném Salonu Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se sešli centrální bankéř Vojtěch Benda, budoucí ministr průmyslu Věslav Michalik ze STAN a hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář.
Je to příběh, v němž si v současné atmosféře vyhrocené vládními covidovými restrikcemi, které zjevně radikalizují společnost, každý najde to špatné. Bez ohledu na to, jaký má názor na covid a svět. Aktivistický miliardář Karel Janeček si přes financování populární showbyznysové ankety Český slavík rozjel prezidentskou kampaň. Tento pořad umístil na televizi Nova a prošpikovával ho svými politickými názory. Mimo jiné na covidové restrikce a očkování. Téma, které nyní nejvíc ze všech hýbe společností a polarizuje ji.
Dopady covidových restrikcí se spojily s nastupujícím evropským Green New Dealem a tažením za bezemisní ekonomiku. Výsledkem je prudké zdražování zboží a služeb napříč vyspělým světem. Evropa patří k nejvíc zasaženým. Začíná to cenami energií, které ženou vzhůru účty za všechno zboží a služby. Evropa se ocitla v pasti svého závazku vybudovat jako pionýr první bezemisní ekonomiku na světě. Při tom velkém tažení ale chybí odpověď na zásadní otázku.
Politici kladoucí květy a pózující kamerám na Národní třídě bohužel pod tíhou tohoto čísla neudrželi nervy a chladnou hlavu a pouštěli se pro média do hodně silných výroků. Letošní 17. listopad byl o hodně jiný než ty předchozí. Méně sváteční. Méně vzpomínkový. Hektický a provozní. Méně spojující. Víc rozdělující společnost než kdy předtím.
Budoucí ministerský předseda Petr Fiala v debatě na CNN Prima News trefně vypíchl, že v tak složité situaci, jako čeká jeho kabinet, žádná vláda v historii ČR zemi nepřebírala. Dobře že si to uvědomuje. S tímto poznáním si zcela jistě připouští, že jeho vláda nemá luxus žádných tradičních sto dní hájení. Žádný čas na rozkoukávání. Nutná je rychlá konsolidace úřadů rozvrácených předchozím kabinetem Andreje Babiše a sociální demokracie. Hned po nástupu je potřeba začít jednat a řešit hodně urgentní priority, které před Fialovým týmem stojí.
Cyničtí pragmatici, kteří chtějí moc jako konečný cíl, nikoliv prostředek k cíli nebo jako nástroj prosazení svých čistě osobních zájmů, se zpravidla vyznačují mimořádnou přizpůsobivostí.
Andrej Babiš předává nastupujícímu kabinetu Petra Fialy zemi se dvěma danajskými dary, symbolem jeho vládnutí. Jsou jimi nákup voličů z veřejných peněz a neschopnost se kvůli závislosti na dotacích ozvat a prosadit to, co bylo a je v zájmu České republiky. S prudce rostoucími státními dluhy a evropským Green New Dealem (GND), uměle zdražujícím ekologickými přirážkami a zákazy všechno zboží a služby, energetikou počínaje. Babiš mohl vetovat, ale šance promarnil.
Přebírá zemi ve velmi těžké době. Příští rok se očekává inflace přinejmenším šest procent. Nastupuje prudké zdražování energií. Přichází akutní ohrožení poklesem životní úrovně nejen na roky nejbližší, ale v delším časovém horizontu. To bude ohrožovat společnost rozvratem.
Čím složitější jsou podmínky, tím jsou často snadnější a rychlejší dohody. Není čas na spory, které by v klidnější době spotřebovaly spoustu času a energie. Přesně tak vypadá start koaličního kabinetu Petra Fialy. Spojení stran, které by ještě před rokem vypadalo jako obtížně představitelné, se přetavilo do vládní koalice s hotovým programem, strukturou vládnutí i personálním obsazením nejrychleji od vzniku České republiky. Takhle rychle neměl koaliční smlouvu podepsanou žádný předchozí kabinet.
Od první chvíle je zjevné, co bude prvním akutním úkolem nové koaliční vlády Petra Fialy. Minimalizovat destruktivní dopady série evropských regulací a zákazů známých jako Green New Deal na českou společnost. Na masivní zdražování všech základních potřeb, od energií po bydlení a potraviny. Bylo zřejmé, že jedním z nejdůležitějších lidí příští vlády bude těžká váha, schopná minimalizaci těchto dopadů v Bruselu vyjednat. Pokud se do toho tedy neopře sám premiér Petr Fiala.
Nová vláda Petra Fialy se ještě ani nezformovala, a už ví, co bude bez ohledu na program jejím prvním největším úkolem. Odvrátit energetickou krizi, která startuje vlnu obrovského zdražování. Ví, že bez ohledu na to, co si myslí o škodlivosti přerozdělování, bude muset ten prudký růst cen kompenzovat minimálně části společnosti. Kandidát na ministra financí nové vlády Zbyněk Stanjura tvrdí, že tyto kompenzace, ať už ve formě sociálních dávek, nebo daňových slev, dostane víc než 10 procent rodin. Zároveň ujišťuje, že to bude méně než polovina společnosti. Řeč je tedy minimálně o milionu lidí, k nimž zamíří další přerozdělování. Ty peníze, které dostanou, totiž bude muset někdo jiný ze svých účtů zaplatit.
Nová vláda Petra Fialy by měla velmi rychle po nástupu do úřadu představit jasnou energetickou strategii. Prosadit ji v Bruselu. A začít podle ní pracovat na naší energetické bezpečnosti. Západ v čele s Evropskou unií propadá v posledních měsících čím dál hlouběji do zajetí potěmkiád. Politici se snaží vydávat za fakta věci, které jsou zcela zjevně v rozporu s realitou. Jednou z nich je očkování proti covidu jako průkaz potvrzující bezinfekčnost.
Uplynuly už skoro tři týdny od voleb, které zásadně proměnily vládní většinu i celou politickou mapu České republiky. Mnohem větší veřejnou pozornost než vyjednávání o nové vládě ale přitahují spekulace, drby a podivně dávkované informace o zdravotním stavu prezidenta republiky a jeho schopnosti zastávat úřad. Není to překvapivé, dostali jsme se do informační pasti.
Nová vláda Petra Fialy, koalice koalic Spolu a PirStan s pohodlnou většinou 108 hlasů ve sněmovně, už získává konkrétní obrysy. Pětice lídrů v úterý ohlásila, že dohoda na programu nového kabinetu je fakticky hotová. A víceméně finální je až na několik otevřených bodů i personální složení nové vlády. Ukazuje se, že vážná krize (v tomto případě prudké zdražování a energetická krize) a silný jasný nepřítel (Andrej Babiš) spojují to, co by za klidnějších podmínek bylo nespojitelné a topilo se v řadě hodnotových střetů.
Nejdůležitějším křeslem v kabinetu po premiérovi je už dlouhou dobu ministerstvo financí. V éře prudkého zdražování jeho význam ještě stoupá. V nové vládě koalic Spolu a PirStan do něj téměř s jistotou usedne Zbyněk Stanjura z ODS. V klíčovém ekonomickém týmu expertů z pěti koaličních stran právě finišuje vyjednávání programu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, že Českou republiku čeká s novou vládou s jistotou v prvních měsících příštího roku rozpočtové provizorium, protože státní rozpočet po Andreji Babišovi bude nutné zásadně přepracovat.
Summit Evropské unie věnovaný mimo jiné energetické krizi s prudce rostoucími cenami skončil bez konkrétních výsledků. Evropští politici zjevně nevědí, co si v této situaci počít, pokud nechtějí vzdát cestu k evropské bezemisní ekonomice. Takže se neřešilo a nevyřešilo nic konkrétního, místo toho se spřádaly utopické plány na společné nákupy plynu a vytváření strategických rezerv. Co konkrétního si pod tím představit, ale nikdo nevysvětlil.
Automobilka Škoda Auto ve vlastnictví německého koncernu Volkswagen v pondělí zastavila nebo výrazně omezila výrobu ve všech třech českých továrnách. Chybí jí čipy, které jsou nedostatkovým zbožím po celém světě. Bez nich nemůžou auta fungovat. Je to základ elektroniky vozu. Kompletovat se budou jen některé rozdělané vozy. Není to poprvé, kdy výrobní linky v největší české automobilce stojí. Naposledy se kvůli nedostatku dílů zastavily 27. září.
Obchodník s energiemi pro drobné klienty, jehož služby u nás využívalo téměř milion zákazníků, minulý týden ohlásil konec. Ne přímo bankrot nebo insolvenci. Prostě jen ohlásil konec podnikání. Tvrdí, že to dělá právě proto, aby se do insolvence nedostal a dostál všem svým závazkům. Končí proto, že pod vlivem nové zelené energetické regulace zcela zkrachoval jeho model podnikání. V současných podmínkách politikou vyvolané nejistoty v energetice je neudržitelný. Podnikání Bohemia Energy stejně jako mnoha řady dalších obchodníků s energiemi u nás i po celé Evropě stálo na tom, že se lidem garantovaly ceny energií na několik let dopředu. Na jedné straně měly firmy smluvně zajištěné zákazníky, kterým se snažily od různých dodavatelů sehnat energie.
