Není čas na žádných 100 dní hájení

Pět velkých výzev nové vlády

Není čas na žádných 100 dní hájení
Pět velkých výzev nové vlády

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Budoucí ministerský předseda Petr Fiala v debatě na CNN Prima News trefně vypíchl, že v tak složité situaci, jako čeká jeho kabinet, žádná vláda v historii České republiky zemi nepřebírala. Dobře že si to uvědomuje. S tímto poznáním si zcela jistě připouští, že jeho vláda nemá luxus žádných tradičních sto dní hájení. Žádný čas na rozkoukávání. Nutná je rychlá konsolidace úřadů rozvrácených předchozím kabinetem Andreje Babiše a sociální demokracie. Hned po nástupu je potřeba začít jednat a řešit hodně urgentní priority, které před Fialovým týmem stojí.

Politickou debatu posledních dní zaplňují mediální úvahy a spekulace, půjdou-li Piráti nakonec do vlády. Rozpitvávání jejich pověstného pirátského fóra, kde se otevřeně perou všechny negativní emoce a rozmíšky, je atraktivní potravou pro média a všemožné ideové odpůrce této strany. Ideální prostor ke spouštění škodolibosti nad hádavostí poražených. Samotný fakt, jestli nakonec členská základna schválí vstup své partaje do kabinetu, ale styl vládnutí nové koalice příliš neovlivní. Piráti se svými čtyřmi poslanci o osudu vlády s většinou 108 hlasů nerozhodnou. Šéf STAN Vít Rakušan už v neděli před pondělním výsledkem pirátského hlasování (Týdeník Echo odcházel tentokrát do tiskárny v neděli – pozn. red.) jasně řekl, že Starostové a nezávislí jdou do vlády i bez Pirátů.

Pirátská sebevražda mimo vládu

Tím, koho by pobyt mimo vládu poškodil, budou především sami Piráti. Jejich vedení v čele s Ivanem Bartošem si to moc dobře uvědomuje. S touto opoziční silou neprosadí vůbec nic. Navíc nebudou mít v opozici, kde by s nimi seděl už jen Andrej Babiš a Tomio Okramura, vůbec žádné partnery. Pobyt mimo vládu je pirátská politická sebevražda. Jediné, s čím by si Piráti mohli politicky pohrávat, je myšlenka, že by proti vládě, která bude rozhodovat v hodně složité době, mohli uspět v komunálních volbách v Praze. Tam za sebou ale jejich regionální vláda v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem nemá žádné oslnivé výsledky, na nichž by se dal stavět pokus o obhajobu.

Fialova vláda by bez Pirátů nemusela upravovat program. Potřebovala by si jen rozdělit a obsadit tři ministerstva, která jsou zatím podle současné koaliční smlouvy pro Piráty vyčleněna. Jedno z nich je přitom stále nejasné. Zatímco je zřejmé, že ministrem pro místní rozvoj se speciálním mandátem pro digitalizaci celé státní správy se má stát Ivan Bartoš a ministrem zahraniční Jan Lipavský, poslední křeslo ministra pro legislativu je stále neobsazené. Původně do něj měl usednout poslanec Jakub Michálek. Nakonec z něj byl svou stranou vytlačen, aby nekumuloval funkce. To je jedna z pirátských manter. Lipavský poslancem není. Kumulace zůstává jen u Ivana Bartoše.

Na Pirátech se nejostřeji projevuje trend, který je vidět i u dalších vládních stran s výjimkou ODS a STAN. Na ministerstva, která jim byla koaliční smlouvou svěřena, nemají lidi. Velmi silně je to vidět u lidovců. Těm nakonec spadlo do klína ministerstvo práce a  sociálních věcí. Jedna z prvních linií, kam bude upřena pozornost, až se budou připravovat kompenzace pro lidi zasažené prudkým růstem cen energií. Ministr práce bude ten, kdo bude s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou disputovat, komu a jak pomáhat. Bude to ta sociální tvář vlády, na které bude záležet, jak moc budou nakonec společnost frustrovat dopady prudkého zdražování. Lidovci na tento úřad v opozici trénovali svého místopředsedu Jana Bartoška. Nepočítali ale s tím, že jim zrovna toto ministerstvo připadne. Hlásily se na něj předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Obě to nakonec vzdaly a daly přednost klidnějším místům předsedkyně a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Marian Jurečka se nakonec rozhodl, že na ministerstvo práce půjde on osobně.

Na další lidovcům svěřená ministerstva zemědělství a životního prostředí, která jsou velmi zásadní pro vyjednávání dopadů Green New Dealu Evropské unie, nejde nikdo z první lidovecké ligy, ale blízcí lidé Mariana Jurečky. Na ministerstvo zemědělství Zdeněk Nekula. Starosta jihomoravských Těšic vedl za Jurečkova ministrování v letech 2016 až 2018 Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond. Do křesla ministra životního prostředí, kde se dlouho počítalo s mladým ambiciózním místopředsedou strany Petrem Hladíkem, nakonec zamíří senátorka Anna Hubáčková, jihomoravská krajská zastupitelka. Hladík ministerské ambice vzdal kvůli své rodině. Má pět malých dětí a žije v Brně. Personální nouzi měla i topka. Vlastimil Válek v roli nového ministra zdravotnictví vyvolává po svých zmatených veřejných výstupech čím dál větší obavy i uvnitř strany. Není ho ale kým nahradit.

Zdaleka ne všichni, kdo do křesel Fialovy vlády usedají, jsou na ministerské posty vytrénováni. Od prvních dní ale budou muset jet naostro. Před novým kabinetem je přinejmenším pět výzev, které je potřeba řešit hned po nástupu.

První je pandemie covidu. Počet případů stoupá. Vláda bude pod silným tlakem značné části médií a zdravotnicko-byrokratického komplexu, aby nějak konala. Bude stát mezi dvěma tlaky. Na jedné straně budou zájmy voličů, které moc dobře z průzkumů zná. Ti patří spíš k mladším generacím a jsou silnými odpůrci covidových restrikcí, které v této chvíli velmi výrazně doléhají na rodiny s dětmi. Pro ty se zkomplikoval společenský život, pokud své děti nenechají očkovat. Musejí na test před každou návštěvou restaurace nebo bazénu. Další restrikce by znovu dopadly právě na ně. Přesně tito voliči z mladších generací a jejich vysoká účast přinesli současné vládní koalici volební vítězství. Fialův kabinet by mohl a měl nechat zodpovědnost na lidech. Vakcíny jsou široce dostupné a zajišťují velmi spolehlivou ochranu nikoli proti nákaze, ale proti vážnému průběhu nemoci a tomu, že se člověk dostane do nemocnice. Stejně tak jsou k dispozici účinné protilátkové léky. Fungují, když se nasadí včas. Každý má možnost sám sebe chránit. Bez vládních restrikcí. Bude otázka, jestli k tomu Fialův kabinet sebere odvahu a půjde touto britskou cestou.

Druhou výzvou je obrana našich zájmů v Evropské unii a utlumení dopadů Green New Dealu, který hrozí výrazným zdražováním energií a následně dalšího zboží a služeb. Tady bude klíčové, koho si premiér Petr Fiala vybere jako takzvaného evropského šerpu, který bude všechna ta jednání o našich zájmech koordinovat a sledovat nesmírně složitou agendu s velmi protichůdnými zájmy různých zemí. A hledání strategických spojenců. Ten klíčový se teď rýsuje ve Francii.

Zatímco my a Němci sestavujeme vládu, Francouzi, které čekají prezidentské volby příští rok, pilně v Evropské unii vyjednávají. A podařilo se jim prosadit, že mezi zelenými zdroji v evropské taxonomii, která rozhoduje o výši úvěrů a cenách pojistek pro jednotlivé druhy energií, zboží a služeb, bude jádro a plyn. Prezident Emmanuel Macron už ohlásil přípravu na stavbu nových bloků. Mluví se o šesti nových francouzských jaderných elektrárnách. Pro nás je jádro cestou z pasti zeleného zdražování. Fialova vláda by měla následovat francouzský příklad. Velmi rychle o nových blocích rozhodnout a zadat jejich stavbu.

Rozpočet s nižším schodkem

Čtvrtou velkou výzvou je státní rozpočet. Petr Fiala i příští ministr Zbyněk Stanjura už řekli, že vláda půjde do rozpočtového provizoria. Odmítne rozpočet, který připravil Andrej Babiš se schodkem 377 miliard korun, a kompletně ho přepracuje. Koaliční smlouva slibuje snížení výdajů, a tím pádem i schodku o 80 miliard korun proti současnému Babišovu rozpočtu. Fialův kabinet také zruší již schválené plošné zvýšení platů státních zaměstnanců o fixní částku. Naopak nebude sahat na speciální zvýšení důchodů.

Pátou výzvou je krocení dopadu prudkého zdražování. Především účtů za energie. I to je položka, s níž kabinet musí v novém rozpočtu počítat. Příští ministr financí Zbyněk Stanjura naznačuje, že kompenzovat zdražování se bude několika desítkám procent domácností. Vládní koalice si uvědomuje, jak velmi svízelná situace vysoká inflace je. Jak ostře bude Andrej Babiš z opozice útočit na Fialovu drahotu. Jak moc to může mít dopad na komunální volby příští rok a prezidentskou volbu začátkem roku 2023. Andrej Babiš vstupuje do prezidentské kampaně, kterou rozehraje v roli lídra opozice s přesvědčením, že bude v těžké době lovit nespokojené voliče na tom, kam nás Fialova vláda dostala. Bude muset hrát pro mnohem širší publikum, než je těch skoro třicet procent věrných, kteří mu dávají hlas v parlamentních volbách. O tu většinu ale bude z druhé strany hrát i vládní koalice, aby byl její nebo jí blízký kandidát schopen v souboji o Hrad uspět.

Od převzetí vlády, které předseda lidovců Marian Jurečka čeká na Mikuláše, se pojede ostře naplno.