Zbyněk Stanjura, kandidát na ministra financí v nové vládě, o kompenzacích chudším za drahé energie

Okamžitě seškrtáme dotace za šedesát miliard

Zbyněk Stanjura, kandidát na ministra financí v nové vládě, o kompenzacích chudším za drahé energie
Okamžitě seškrtáme dotace za šedesát miliard

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nejdůležitějším křeslem v kabinetu po premiérovi je už dlouhou dobu ministerstvo financí. V éře prudkého zdražování jeho význam ještě stoupá. V nové vládě koalic Spolu a PirStan do něj téměř s jistotou usedne Zbyněk Stanjura z ODS. V klíčovém ekonomickém týmu expertů z pěti koaličních stran právě finišuje vyjednávání programu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, že Českou republiku čeká s novou vládou s jistotou v prvních měsících příštího roku rozpočtové provizorium, protože státní rozpočet po Andreji Babišovi bude nutné zásadně přepracovat. „Schodek je potřeba snížit minimálně o 77 miliard korun.“ Jedním z prvních úkolů vlády bude omezit prudké zdražování.

Kdo vyjednává klíčové finanční záležitosti nové vlády?

Každá strana dodala do vyjednávacího týmu svého zástupce. Za nás jsem to já. Za KDU Jan Kasal. Za TOP 09 je tam Jan Jakob, za STAN Věslav Michalik a za Piráty Lukáš Wagenknecht. Těch vyjednávacích týmů je celkově jen šest, aby se nedělaly pro každé ministerstvo a kapitolu zvlášť.

Jsou ve finančním programu nějaké zásadní rozpory?

Doufám, že ne. Dáváme dohromady programy obou koalic. To, v čem se míjíme, nezařadíme.

Od chvíle, kdy jste psali programy, se v ekonomice dost vyhrotila atmosféra. Zažíváme aktuálně rekordní inflaci, prudký růst cen energií, který se postupně přelévá do cen všeho dalšího zboží. Co bude vláda s tou „Babišovou drahotou“ dělat?

Musíme urychleně omezit schodky státního rozpočtu, abychom sami dál inflaci nezvyšovali a nepřidávali k těm evidentně zahraničním vlivům. To je to nejlepší, co může vláda v této chvíli udělat. Pokud jde o prudce rostoucí ceny energií, je nutné si nejdřív vyjasnit, komu chceme pomoci, jak chceme pomoci, a pak hledat cestu, jak to udělat. Babišova vláda to dělá úplně naopak. Už vyhlašuje nulovou DPH na energie.

Jaké části společnosti chcete ulehčit od rostoucích účtů za energie?

Musíme to rozdělit na domácnosti a podnikatele. Máme představu, ale do chvíle, než se dohodneme v rámci koalice, tak nemůžu říkat podrobnosti. Máme docela podrobné statistiky, kolik platí které domácnosti za energie. Budeme pomáhat lidem do určité výše příjmů. A budeme to posuzovat podle nějaké průměrné spotřeby bytu nebo rodinného domku. Musíme se podívat, jaký je u konkrétních rodin, podle toho, čím doma topí, růst účtů za energie mezi lety 2020 a 2021. Od toho a od příjmu se odvine výše přímé kompenzace ze státního rozpočtu. Musíme se bavit o tom, kde bude hranice státní pomoci. Určitě to nebude pro všechny. A určitě nebudeme nikomu kompenzovat sto procent vzestupu ceny.

Jak velká část společnosti by tu pomoc od státu měla dostat?

Menší část společnosti.

Deset nebo dvacet procent lidí s nejnižšími příjmy?

Nedokážu to teď přesně říct. Určitě méně než polovina společnosti. Musí to být jednoduché a časově omezené. Nesmí to skončit v chaosu jako covidová pomoc. Chceme jít cestou přímých kompenzací a využít na to mimo jiné výnos z emisních povolenek. Tam je v letošním roce dodatečný výnos 27 miliard korun. Ty stát získal díky drahým povolenkám, které zvedají účty za energie. Stát tu ale není od toho, aby kompenzoval všem rostoucí ceny energií.

Ty přímé kompenzace dostane více než 10 a méně než 50 procent společnosti?

Ano. Detaily představíme po sestavení vlády.

Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan tvrdí, že nejlepší cestou by bylo nechat lidem víc peněz tím, že se jim sníží daně z příjmu. Konkrétně zvýšením slevy na dani. Není lepší cesta než kompenzace lidem ty peníze nechat?

Sleva na dani je od ledna zvýšena o tři tisíce korun. Teď není vůbec realistické bavit se o vzestupu slevy od ledna 2022. To se nedá stihnout v parlamentu schválit. Jako praktik z Poslanecké sněmovny a Senátu vám říkám, že rychlá novela není u změn daní možná. Vím, jak jsme v opozici bránili prosazení změn daní, které jsme nechtěli. Tu nastupující opozici jsme v tomto směru hodně naučili. Už ví, jak změny daní zdržovat.

Inflační spirála cen energií se dá zastavit jen velmi systémovými zásahy. Co uděláte?

Je potřeba se co nejrychleji dohodnout na zařazení jádra mezi zelené zdroje, rozhodnout o stavbě nových bloků. I my potřebujeme kromě toho nějaké obnovitelné zdroje. A je nutné vyjednat změnu systému emisních povolenek v Evropské unii. To první a třetí se dá prosadit relativně rychle, když najdeme v Evropě spojence. Samozřejmě se rýsuje ve Francii. V květnu mají prezidentské volby. Uvidíme, jaká vláda tam z nich vzejde. Jádro má v současné době obrovské výhody.

Bavili jste se už v koalici Spolu, kdo by měl mít na starosti vyjednání jaderné aliance s Francií a dalšími zeměmi, které mají o zařazení atomu jako zeleného zdroje velký zájem? Naše ekonomická strategie je zatím převážně otočená na Německo, které pro nás v energetice spojenec není.

Nevím, jestli už má Petr Fiala nějaké jméno v hlavě. Těch věcí, co je potřeba projednat, je spousta. Je třináct dní po volbách (rozhovor se konal v pátek 22. října – pozn. red.) Ještě jsme se o tom opravdu neradili.

Andrej Babiš nevyužil u Green New Dealu, který přináší zelené zdražování, právo veta ani na jednom ze dvou klíčových summitů. Všechno pokorně schválil.

To zdražování, co sledujeme, zatím ještě nejsou dopady Green New Dealu. To jsou teprve dopady cesty ke Green New Dealu. To hlavní teprve přijde. Je to jen malá ukázka toho, co se bude odehrávat, pokud by se Green New Deal prosadil v té nejtvrdší variantě, jak ji má vymyšlenou třeba místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Ale část už samozřejmě platí. V rámci zelených financí a taxonomie už banky kádrují úvěry na zelené a špinavé a podle toho nastavují úroky.

Jaké úpravy Green New Dealu se chystáte vyjednat v Evropské unii?

Kvůli Andreji Babišovi jsme nestihli uplatnit blokující žluté karty (výzva Evropské komisi, aby věc znovu otevřela – pozn. red.) podle Lisabonské smlouvy ve sněmovně. Senát ještě nějaké žluté karty udělí. Ale celý parlament už to bohužel časově nestihne. Myslím, že i v západní Evropě už politici začínají vnímat, že v této podobě si Evropa Green New Deal nemůže dovolit. Že odezva voličů v mnoha zemích by mohla být dramatická. Že to prudké zdražování energií vyvolané evropskou regulací otvírá prostor pro populistické a extremistické strany. Když se zeptáte lidí, jestli chtějí Green New Deal, většinou řeknou, že ano. Když se jich ale zeptáte, jestli jsou ochotni si za to připlatit, odpověď bude úplně jiná. Ty ideologické cíle musí pryč.

Jako pravděpodobný ministr financí budete řešit základní rozhodování v Green New Dealu. Rada ministrů financí bude brzy rozhodovat o nových energetických daních. Tam máme právo veta. Využijete ho?

Doufám, že se na tom v koalici dohodneme. Andrej Babiš se toho veta bál. Můžeme spekulovat, z jakých důvodů. Veta jsou přece od toho, abych si otevřel prostor pro další jednání. A vyjednal podmínky, které jsou výhodné pro mou zemi.

Bude se jednat i o rozšíření emisních povolenek (což není nic jiného než maskovaná ekologická daň) na další obory včetně bydlení. Tam už právo veta není.

Jsem proti tomu, aby se povolenky rozšiřovaly. Evropská komise stáhne z trhu 400 milionů povolenek a pak se diví, že jejich cena jde prudce nahoru.

To je bezprostřední zásah proti drahé energii. Jak snížíte po nástupu do vlády rozpočtový schodek ve státní pokladně, kde vám Andrej Babiš zanechá návrh rozpočtu se schodkem 377 miliard korun?

Pokud budeme ještě do konce roku vládnout, tak ten jeho návrh rozpočtu okamžitě stáhneme. Jdeme do vlády s jistotou rozpočtového provizoria. Není vůbec šance, že bychom rozpočet přepracovali a schválili do konce roku. Rozpočtové provizorium už je teď potřeba brát jako fakt.

Co budete v rozpočtu předělávat?

Klíčový je ten deficit. Schodek se sníží někde v rozmezí 100 miliard korun, což navrhujeme jako koalice Spolu, a 70 miliard, které navrhuje koalice PirStan. Deficit musí být pod 300 miliard korun. Seškrtat se musí výdaje minimálně za 77 miliard korun.

Kde se ty peníze ušetří?

Přesně o tom teď vedeme v koaličním týmu ta jednání. Šetřit budeme v první řadě na dotacích. Já jsem osobně velký odpůrce dotací.

Kolik se na nich dá narychlo už v rozpočtu na příští rok ušetřit?

Co nejvíc. Ideální stav národních dotací je nula. To se nám už od příštího roku samozřejmě narychlo nepovede. My tam vidíme okamžité škrty za 50 až 60 miliard korun. Jen pro představu. Letos je ve státním rozpočtu neinvestičních národních dotací za 105 miliard korun. Vím, že to nebude snadné. Když sáhnete na každou konkrétní dotaci, její příjemci vám snesou deset zásadních důvodů, proč zrovna tuto konkrétní dotaci ponechat. To bychom pak ale neušetřili nic. Od konce dubna do začátku voleb jsem jezdil mezi malé a střední podnikatele i neziskové organizace, Skoro všichni napříč republikou, bez ohledu na to, jestli jsou z vesnice, nebo velkého města, mi řekli: Zrušte dotace. Znělo to všude napříč obory. Ti malí a střední to vnímají jako nespravedlivý systém, na nějž dosáhnou jen ti velcí a vlivní. Předpokládám, že na tom bude v koalici poměrně rychlá shoda. Možná to první rok nebude o tolik, kolik bych chtěl. Ale soudě podle atmosféry v koalici budu možná příjemně překvapen, že to půjde rychleji, než čekám.

Schodek se bude snižovat především v dotacích?

V dotacích a provozních výdajích státu. V prvním roce beze změny zákonů moc nic jiného dělat nemůžete.

Nechystáte se omezit nadstandardní zvýšení penzí, které prosadil před volbami Andrej Babiš?

To je vyloučeno. To bych nerad dělal.

I vám jako ministrovi financí bude do rozpočtu zásadně promlouvat evropská regulace. Bude ve vládě člověk zodpovědný přímo za vyjednávání všech těchto věcí v EU? Vicepremiér, nebo ministr?

Myslím, že bude. Náš předseda Petr Fiala to říká docela jasně. Chce to. Chtěl to už před volbami. Je to mimořádně důležité. Nejen kvůli předsednictví Evropské unie, které nás čeká. Koordinace politiky a našich pozic v Evropské unii na jednotlivých ministerstvech je tragická. Přesněji řečeno: není vůbec žádná. Pak často začínáme něco řešit ve chvíli, kdy už je pozdě. Takovou kompetentní osobu velmi potřebujeme. Určitě ve vládě bude.

Na pozici člena vlády?

Určitě. Nemůže to být úředník. Jestli dnes máme nějakého státního tajemníka pro evropské záležitosti, tak je to úřednická pozice, která nemá politickou váhu ani dovnitř vlády, ani navenek.

Bude se o tuto pozici rozšiřovat počet členů vlády? Nebo se místo toho nějaká jiná vládní pozice zruší?

Zatím to nemůžu konkrétně říkat.

Evropská politika kompetencemi spadá přímo pod premiéra. Takže to bude muset být člověk Petru Fialovi velmi blízký. Bude to člověk z ODS?

Vede se debata, která koalice tuto pozici dostane. Ale vypadá to, že to nakonec získá naše koalice Spolu. My se pak uvnitř dohodneme relativně rychle na tom, kdo by měl tím klíčovým člověkem pro vyjednávání v Evropské unii být. Zatím to ale není uzavřené. Souvisí to přirozeně s tím, jak dopadnou jednání o jiných resortech.

Co uděláte s obrovskými schodky po Andreji Babišovi v dalším roce, kdy už budete mít na přípravu rozpočtu na rozdíl od letoška čas? A kompenzace na energie pro lidi s nižšími příjmy přijdou na desítky miliard korun.

No, jednotky miliard to nebudou. V roce 2023 by měl jít schodek zhruba na 220 miliard korun. Do roku 2025 na 100 miliard korun. V programu máme 1,5 procenta HDP. Takže to vychází zhruba na tuto částku.

To nepůjde bez zásahu do mandatorních výdajů státu, diktovaných zákony. Od čeho začnete?

Ze všeho nejdřív se musí začít pracovat na úpravě důchodů. Obrovské výdaje jsou ale platy zaměstnanců státu. Tam vidím velký prostor k tomu, abychom začali urychleně rušit agendy. Tím pádem rušit počty míst pro úředníky a šetřit tam velké peníze.

Kolik chcete na zrušení agend státu a omezení úředníků ušetřit?

Vyšší desítky miliard korun.

Kolik procent agend státu chcete zrušit?

Myslím, že cílem by mělo být snížení o čtvrtinu.

Když k tomu připočteme zvýšení efektivity díky digitalizaci státní správy, znamená to, že stát propustí aspoň třicet procent úředníků?

Nesmíme hlavně dopustit, že po zrušení nějaké agendy úřady pro ty lidi, kterým byla de facto zrušena práce, najdou jinou agendu. Tady nepředpokládám nějaký velký rozpor mezi koalicemi.