Koalice Petra Fialy je jedním z nejrychlejších kabinetů posledních desetiletí

Vláda do těžké doby

Koalice Petra Fialy je jedním z nejrychlejších kabinetů posledních desetiletí
Vláda do těžké doby

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Čím složitější jsou podmínky, tím jsou často snadnější a rychlejší dohody. Není čas na spory, které by v klidnější době spotřebovaly spoustu času a energie. Přesně tak vypadá start koaličního kabinetu Petra Fialy. Spojení stran, které by ještě před rokem vypadalo jako obtížně představitelné, se přetavilo do vládní koalice s hotovým programem, strukturou vládnutí i personálním obsazením nejrychleji od vzniku České republiky. Takhle rychle neměl koaliční smlouvu podepsanou žádný předchozí kabinet. Má ji podepsanou dřív, než byl vůbec lídr nové většinové koalice Petr Fiala jmenován premiérem a než předchozí kabinet Andreje Babiše podal demisi. Podoba příští vlády je hotová ani ne měsíc od voleb.

Do rychlosti a soudržnosti vedou koalici koalic velmi různorodých stran velmi složité vnější podmínky. Žádná jiná vláda za poslední dvacet let nenastupovala do tak těžké doby. Do tak silné globální krize s hlubokými dopady na životní úroveň lidí. A do tak složitých domácích vnitropolitických podmínek, kdy kvůli nemoci prezidenta nebylo zřejmé, kdo bude vládu jmenovat.

Pro tento vývoj bylo zásadní, že nová sněmovní většina od prvního večera po volbách dala najevo, že má zcela jasno v tom, že vládnout bude jedině spolu. A začala to své vládnutí aktivně připravovat. Převzala iniciativu a začala udávat tón bez ohledu na to, že Petr Fiala neměl v kapse žádný příslib od prezidenta Miloše Zemana, že ho skutečně premiérem jmenuje. Fiala se choval sebevědomě, jako by to tak bylo a žádná jiná alternativa vůbec nepřipadala v úvahu. Bez zaváhání se tak jelo od prvního povolebního večera, kdy strany nové vládní koalice podepsaly memorandum o výhradní spolupráci.

Koalice tvoří hru

Tím nastavily novou politickou realitu, které se Andrej Babiš musel přizpůsobit. Od následujícího dne po volbách věděl, že vládnout nebude a odchází do opozice. Podle informací z jeho okolí už ten den nastoupil na novou strategii. Z opozičních lavic odstartuje svou prezidentskou kampaň. V těžké době vidí spoustu příležitostí k ostřelování vlády a věří, že ho hlasy nespokojených, kterých bude přibývat, vynesou na Pražský hrad. Ví, že je to pro něho jediná příležitost, jak se udržet u moci a pokusit se ochránit svou osobní svobodu před obžalobou z dotačního podvodu a následným ohrožením svého majetku, kdyby mu banky jako rizikové osobě předčasně zesplatnily úvěry. Těch má jeho Agrofert za 43 miliard korun. To by ho finančně položilo. Sám ze svých vlastních průzkumů ví, že cesta na Hrad je pro něho extrémně složitá až neprůchodná. Je mimořádně polarizující figurou. Těch, pro něž je naprosto nepřijatelný, je podle jeho vlastních aktuálních průzkumů, které potvrzují i jiné agentury, kolem 67 procent. Pro druhé kolo prezidentské volby to teď vypadá jako naprosto ztracené. Babiš se často a rád chlubí svým horolezeckým genem odhodlání; teď doufá, že atmosféra krize a nespokojenosti mu pomůže ten dnes nepřekonatelný odpor prorazit. De facto nemá co ztratit. Může jen získat.

Prezident Miloš Zeman, který skončil den po volbách ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích, naskakuje do provozu až teď. Teprve v prvním listopadovém týdnu mluvil s Andrejem Babišem a Petrem Fialou. Tím, že budoucí vládní koalice hrála rychle a aktivně, Miloši Zemanovi už nezbylo nic jiného než přijmout realitu. V krátkém telefonickém rozhovoru pro Frekvenci 1 z nemocnice řekl, že přispěje k rychlému vzniku Fialovy vlády. Zopakoval to, co už předtím řekl dosluhující premiér Andrej Babiš. Pověření k sestavení nového kabinetu by nepřijal, protože s ním o vládě nikdo nechce jednat. Koalice koalic byla od první chvíle tak soudržná, že se Babiš vzdal šance ji nějak diverzně rozbíjet.

Článek 66

Prezident se i přes indispozici vážnou nemocí, kterou potvrdil člen jeho nového lékařského konzilia profesor Pavel Pafko, rychle v nové realitě zorientoval. Pochválil Občanskou demokratickou stranu, že je mu její program sympatický. A jede se dál. Pro dny příští je velmi důležité, že Miloš Zeman ukázal, že je čilý. A přestože je vážně nemocný a nemůže plnit všechny své pracovní povinnosti, základní ústavní pravomoci při sestavení nové vlády zvládá. Proto padl pod stůl tlak na dočasné zbavení prezidenta pravomocí podle článku 66 Ústavy České republiky, což navrhoval Senát ve chvíli, kdy nebylo vůbec jasné, jak na tom prezident zdravotně je. Bez pachuti odstavování prezidenta se bude nové vládnutí startovat lépe.

Je tak vysoce pravděpodobné, že kabinet se podaří sestavit do konce roku. To je velmi důležité proto, aby si noví ministři mohli vyměnit lidi na svých úřadech. Na poměry bylo rychlé a bez větších konfliktů také rozdělení a obsazení vlády. Jede se systémem, že se křesla dělí mezi obě dvě koalice Spolu a PirStan. Jednotlivé strany uvnitř koalic si je pak dál obsazují po vzájemné dohodě. V nové vládě nakonec bude osmnáct členů namísto současných patnácti. Přibudou ministři zodpovědní za evropské záležitosti, legislativu a vědu a výzkum. Nastupující premiér Petr Fiala ujišťuje, že to v žádném případě nebude znamenat bobtnání úřadu. Noví ministři převezmou část agendy ze současných ministerstev. Každý ministr navíc musí ve výdajích na platy v příštím roce ušetřit podle zadání Petra Fialy 6 procent. Třeba příští ministr vnitra Vít Rakušan, lídr Starostů a nezávislých, tvrdí, že už si s ekonomem projel rozpočet a úspory 4,5 procenta už vidí dřív, než na úřad přišel.

Nejsou lidi

Osmnáct vládních křesel se rozdělilo na 11 versus 7 ve prospěch koalice Spolu. To odpovídá volebnímu výsledku. Spolu získalo 27,7 procenta hlasů, PirStan 15,6 procenta. Přestože jména nových ministrů nebyla ani v pondělí 8. listopadu večer, kdy odcházelo do tiskárny toto vydání Týdeníku Echo, oficiálně ohlášena, u většiny křesel je už teď zřejmé, kdo do nich zasedne. Občanští demokraté budou mít v kabinetu šest míst. Kromě premiéra Petra Fialy to má být ministr financí Zbyněk Stanjura, ministryně obrany Jana Černochová, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministr dopravy Martin Kupka a ministr kultury Martin Baxa. V sestavě ODS není žádné velké překvapení. Všechno jsou to lidé, kteří se na tyto funkce chystali v opozici. U ministerstva spravedlnosti se očekávalo, že by ho mohl obsadit Marek Benda. Ten dal ale nakonec přednost vedení poslaneckého klubu a zároveň byl zvolen do vedení pražské ODS. Funkce šéfa klubu ho posouvá do nejužšího vedení ODS, s nímž předseda konzultuje klíčová rozhodnutí. Pavel Blažek už byl ministrem spravedlnosti v Nečasově vládě v letech 2011 až 2013. Je spojkou strany s prezidentem Milošem Zemanem, který ho má v oblibě. Před volbami na schůzku s prezidentem doprovázel Petra Fialu právě on. S Markem Bendou dlouhodobě fungují v symbióze právničtí lídři strany.

Lidovci budou mít v kabinetu křesla tři. Od začátku se snažili, aby to byla ministerstva, kde se bude formovat česká pozice k evropské zelené regulaci Green New Deal a přes která potečou do země zelené dotace. Z prvotního přání mít životní prostředí, zemědělství a průmysl zůstala dvě. Průmysl si vybral jako prioritu STAN pro svého místopředsedu Věslava Michalika. Lidovcům naopak v portfoliu přistálo ministerstvo práce a sociálních věcí, po kterém původně toužili Piráti pro Olgu Richterovou i TOP 09 pro svou předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou. Obě dámy nakonec nesebraly odvahu usednout do křesla, které bude v energetické krizi velmi exponované. Právě tady se budou navrhovat kompenzace rodinám kvůli prudce rostoucím cenám energií. A to ve chvíli, kdy vláda z druhé strany bude snižovat obrovské schodky rozpočtu, které jí zanechá Andrej Babiš. Je to ministerstvo první krizové linie. Předseda lidovců Marian Jurečka se nakonec rozhodl, že si na klíčové ministerstvo půjde sednout on sám. Lidovci ještě v pondělí neměli úplně jasno, kdo půjde do čela zemědělství a v současné době mimořádně strategického resortu životního prostředí.

TOP 09 získala dvě křesla. U této strany je nejvíc vidět, jak nejsou lidi. Topka měla výrazný problém vybrat si a obsadit ministerstva poté, co do vlády odmítla jít i sama předsedkyně strany. Přirozeným kandidátem na ministra zdravotnictví byl měsíce před volbami místopředseda, profesor a přednosta radiologie ve Fakultní nemocnici Brno Vlastimil Válek. Ten však ještě před oficiální nominací začal svými velmi chaotickými veřejnými vystoupeními budit pochybnosti uvnitř samotné strany, jestli je schopen v pandemii covidu mimořádně exponovanou funkci zvládnout. Emisaři topky se dokonce začali vyptávat u lidovců, jestli by na zdravotnictví nechtěli poslat trojku pražské kandidátky Spolu, přednostu pražské Thomayerovy nemocnice Toma Philippa. Ten už byl náměstkem ministra zdravotnictví v letech 2014 až 2018. Ve hře byla výměna zdravotnictví za ministerstvo práce. Tam ale mířil předseda lidovců, takže otázka, co s Vlastimilem Válkem, je politicky poměrně náročná. Jde ale stále o výměnu křesel uvnitř koalice Spolu, což nijak nezasahuje koaliční smlouvu.

Tři pirátští ministři

V koalici PirStan se křesla dělí v poměru čtyři ku třem. Piráti přes svůj volební debakl, po němž jim zbyli jen čtyři poslanci, budou mít ve vládě tři ministry. Ivan Bartoš bude ministrem pro místní rozvoj, kam se mu ale z jiných úřadů přesunou všechny agendy digitalizace veřejné správy. Jan Lipavský se má stát ministrem zahraničních věcí a Jakub Michálek ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády. Podle oficiálních koaličních vysvětlení má být jakýmsi kontrolorem, aby vláda neprodukovala legislativní zmetky a protiprávní rozhodnutí, jako to v pandemii covidu předváděl kabinet Andreje Babiše.

U Starostů a nezávislých bylo jasno od začátku o třech klíčových křeslech pro lídry strany. Vít Rakušan bude ministrem vnitra, Věslav Michalik ministrem průmyslu a Petr Gazdík ministrem školství. K tomu si Starostové jako o prioritu řekli o ministerstvo pro záležitosti Evropské unie. To bylo překvapivé rozhodnutí. Dlouho se očekávalo, že toto křeslo bude za prioritu považovat ODS a posadí do něj člověka se zkušeností z evropských vyjednávání jako pravou ruku Petra Fialy, který ponese za naši pozici v Unii zodpovědnost. Nakonec se evropským ministrem nejspíš stane olomoucký radní STAN Radim Sršeň, který nemá z nejvyšší evropské politiky žádné zkušenosti. Víc než ostrým pitbulem pro prosazování našich zájmů v Bruselu to bude provozní řídící našeho předsednictví, které nás čeká příští rok.

Přestože mezi Piráty a STAN létají po volebním debaklu Bartošovy strany ostrá slova, rozdělení vládních postů proběhlo v klidu. STAN byl k Pirátům velkorysý a pustil jim dokonce ministerstvo pro místní rozvoj, které dlouhodobě považuje za mini sterstvo „starostů“.

Ve vládě nejsou kontroverzní jména. Spíš je až zarážející, jak některým stranám, hlavně topce a lidovcům, chybějí do těch křesel jasní a vyprofilovaní adepti. Proto budou klíčové posty náměstků. Těch politických bude minimum. Každá koalice bude moci dodat jednoho politického na ministerstvo, které patří koalici druhé. Ostatní pozice jsou obsazeny lidmi, kteří se tváří jako odborní náměstci a spadají pod zákon o státní službě. Často jsou to přitom lidé odcházejících ministrů, s nimiž ti noví pracovat nechtějí. To se dá řešit takzvanou systemizací. Jednou za rok je možné na všechna tato místa vypsat nová výběrová řízení. Vtip je v tom, že se to musí zvládnout k prvnímu lednu. Proto je klíčové, aby vláda vznikla nejpozději během prosince.

Čas je proti nám

Jasné už naopak je, že do příštího roku vstoupíme bez schváleného státního rozpočtu. Vláda ten, který jí odkáže Andrej Babiš se schodkem 377 miliard korun, hodí do koše a začne připravovat nový. Se schodkem aspoň o 80 miliard korun nižším. První měsíce se tedy bude vládnout v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Nastupující ministr financí Stanjura očekává, že nový rozpočet by měl být schválen do března.

Na složitost vládnutí pěti stran a prezidenta v omezeném provozu jdou zatím věci rychle. Vypadá to, že to nebude kabinet, kde se hledají rozdíly ve věcech, o kterých se teď nemusí rozhodovat, ale minimální společný zájem do těžké doby. Pokud bude Fialova vláda minimalistickým kabinetem omezujícím se na kvalitní zvládnutí aktuálních krizí, bude to úspěch.