Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Švédové nemají potřebu se s někým zvenčí poměřovat

Švédsko se během koronavirové krize dostalo do středu mezinárodní pozornosti. Pro svůj poměrně liberální postup, který je formulovaný státním epidemiologem Andersem Tegnellem a politicky zaštítěný premiérem Stephanem Löfvenem, bývá často kritizováno. O popis situace na místě a o pomoc s pochopením přístupu švédského státu k nemoci COVID-19 požádal Týdeník Echo velvyslance České republiky ve Švédském království Jiřího Šitlera. Velvyslanec Šitler je matadorem naší diplomacie, ve Stockholmu letos v létě završí čtyři roky.

Národe, svou vládu jsi zklamal

Proč ten zvrat v našich vyhlídkách, nevíme. Nikdo nic nikomu nevysvětluje. Česká republika se přeměnila v jakousi obří základní školu, kde je klasifikace stanovena naprosto svévolně. Z osazenstva ji nezná nikdo, snad s výjimkou učitelského sboru.

Blíží se digitální detox

Když před téměř šesti lety vznikalo Echo, přinesli jsme v prvním vydání profilový rozhovor s profesorem psychiatrie Manfredem Spitzerem. Svým způsobem to byla drzost, neboť rozhovor s autorem bestselleru Digitální demence byl zveřejněn ve fázi, kdy Echo ještě nevycházelo na papíře, pouze digitálně. Přísně vzato není Spitzer autorem termínu digitální demence, „jen“ jeho popularizátorem. Sousloví vzniklo kolem roku 2007 v Jižní Koreji, kde neurologové vypozorovali ztrátu smyslu pro orientaci u řidičů používajících v autě navigaci. Spitzer ve stejnojmenné knize (vyšla i česky roku 2014 péčí nakladatelství Host) bil na poplach před vysedáváním u počítače. Zvlášť varoval před působením smartphonů, počítačových her a světa internetu na malé děti. U těch prý může excesivní používání digitálních technologií způsobit nezvratné škody na mozku.

Vážně jsme uvažovali, že navrhneme otevřít všechno

České hospodářství má za sebou měsíc umrtvení, které mu vláda naordinovala v rámci svého boje s koronavirem. Co se v ekonomice reálně děje? Jak dlouho může přežít takový experiment? A jak firmám, jimž předtím vypnul trh, český kabinet pomáhá? V Salonu Týdeníku Echo se na dálku sešli náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková, pod niž na ministerstvu spadá sekce hospodářské politiky a podnikání, hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková a ekonom z Value Added Karel Kříž.

Babiš není hluchý

Podle některých náznaků z posledních dní i strůjci české karantény vidí, jak těžký nástroj vzali do ruky a že s ním napáchali i podstatné škody. Zajímavý je v tomto ohledu rozhovor s náměstkem Romanem Prymulou, který v neděli 5. dubna zveřejnila DVTV. Prymula je výslovně tázán, jestli zvolená opatření nebyla až moc přísná, a neodpovídá: Ne, v žádném případě, co vás nemá. Prymulovi slouží ke cti, že když mění názor, přizná to. Teď nově se kloní k tomu, že plošnou karanténu nelze dlouho udržet, že tzv. chytrá karanténa není všelék, takže z nezbytí směřujeme k jistému promoření populace virem.

Se Švédskem stojíme a padáme

I kdyby česká karanténa skončila zítra, je zřejmé, že hospodářské a sociální škody budou nemalé. Diskuse o tom, jestli karanténa byla přiměřená, nebo nepřiměřeně přísná, nás nemine. Ale prymulovci budou mít systémovou výhodu. Pokud bychom v republice i přes přijatá opatření registrovali stovky, ne-li tisíce „mrtvých s koronavirem“, mohou a budou tvrdit, že nebýt jejich drastické kúry, mrtvých by byly tisíce a desetitisíce. Pokud, doufejme, bude mrtvých méně, vláda, natož epidemiologové Prymulova typu, nikdy nepřipustí, že třeba tento koronavirus ve skutečnosti nebyl takový zabiják, jak se zdálo v době uvalení karantény. Bude to vždycky jen díky tomu, jak byli nesmlouvaví.

My nic, my poslanci

Česká vláda prodloužila do 11. dubna zákaz vycházení a zavřené obchody i restaurace. První dva týdny možná drakonická opatření dávala smysl, koronavirus tehdy byl nepřítel, o němž sice moc nevíme, ale působí hrozivě. Nicméně informací přibývá, také diskuse mezi epidemiology a virology získává tempo. Zodpovědná politika má povinnost na to reagovat.

Je čas začít zpochybňovat oficiální čísla o koronaviru

Od uvalení karantény na republiku uplynuly první dva týdny. Společenské i ekonomické náklady mohou být obří (aspoň už se o nich začalo mluvit). Na jižní Moravě se od pondělí začne pilotně zkoušet tzv. chytrá karanténa, avšak co se zbytku republiky týká, premiér Babiš dal dosti srozumitelně najevo, že směřuje k prodloužení karantény i po Velikonocích.

Musíme Turkům zase poslat peníze

Není jen koronavirus. Od konce února u hraničního plotu Turecka s Řeckem vytrvávaly desetitisíce běženců, kteří se tudy - za benevolentního přihlížení Ankary - pokoušeli dostat dál do Evropy. Orgány EU začaly rychle hledat dialog s Tureckem, aby byla obnovena dohoda o zadržování migrace přes Turecko, jejíž vypovězení prezidentem Erdoğanem stálo u vzniku současné krize. A podporovaly Řecko, jež se tentokrát snaží nepustit přes hranici ani jednoho ilegálního běžence.

Lidé, bděte a udávejte

Německými médii jdou zprávy o tom, že jejich země je světovými zdravotními experty považovaná za vzácný případ. Na 16 tisíc odhalených nosičů koronaviru registrue jen 31 mrtvých (stav pátek večer), což je opravdu útěšně nízké číslo. Ale Česká republika ho má ještě lepší, a to nekonečně. Zatím u nás z nosičů Covidu-19 za tři týdny, co o jeho výskytu na území ČR víme, nezemřel ani jeden. Bohužel je třeba počítat s tím, že krásná nula nevydrží věčně. Už proto ne, že, jak víme z příkladů jiných zemí, často jsou pacienti, kteří měli jiné vážné nemoci a zřejmě i na ně zemřeli, zahrnuti mezi oběti koronaviru, pokud jim byl také zjištěn. Koronavirus má dnes přednost všude, v médiích, politice, v nemocničních statistikách.

Čeká nás hospodářský pokles o 10 až 15 procent

Druhý český prezident Václav Klaus sedí v pondělí ráno, po první noci zostřeného nouzového stavu, v práci. Má dobrou náladu. Na informaci, že redakce Týdeníku Echo absolvuje v tu chvíli svou první poradu na dálku po internetu, reaguje poznámkou, že u takových progresivistů ho to nepřekvapuje. Koronavirus prý sice nesmíme bagatelizovat, české hospodářství čeká náraz a státní rozpočet katastrofální výpadek. Nicméně představitelé státu by měli hledat i důvody pro naději a tu předávat lidem. Kde ji čerpá on?

Národní stát byl od ďábla, i ten Masarykův

S více než desetiletým posečkáním vychází česky studie britsko-americké historičky Mary Heimannové nazvaná Československo - stát, který zklamal. Nakladatelství Petrkov knihu uvozuje reklamní kampaní představující Heimannovou jako hlas moderní západní vědy a korektiv k českým historickým mýtům a sebezahleděnosti. A zatímco u nakladatele se to ještě dá pochopit, má ostatně komerční zájmy, méně pochopitelná jsou vyjádření některých českých a slovenských intelektuálů – nadšenou předmluvu dodal Jan Urban, knihu doporučují Magda Vášáryová nebo Petr Pithart, vesměs lidé, kteří se spolu s mnoha dalšími publicisty a ve stejném duchu jako Heimannová vyjadřují už léta. Těžko tu mluvit o prolomení nějakých tabu, tabu lze snad prolomit jenom jednou, pak už není.

Nacisté viděli Čechy nadějně

Nakladatelství Petrkov z Havlíčkova Brodu přichází na trh s kontroverzní studií profesorky moderní historie Mary Heimannové z univerzity v britském Cardiffu: Československo – stát, který zklamal. Kniha vyšla původně anglicky v roce 2009 péčí známého amerického nakladatelství Yale University Press. K českému vydání dochází až po jedenácti letech.

To už je na další defenestraci

Nedávného „happeningu“ proti Airbnb v centru Prahy se zúčastnil i primátor Zdeněk Hřib. Akce je viditelným znamením napětí a nepřátelství, které se v centru hlavního města zmocňuje čím dál víc „normálních“ obyvatel. Stěžují si, že krátkodobí hosté v bytech přeměněných de facto na hotelové pokoje jim ze života dělají peklo. Vzniká jakási občanská sebeobrana, jejíž nejvýraznější tváří se stal Petr Městecký, předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy. Kromě něho do Salonu Týdeníku Echa přišel diskutovat Adam Zábranský, pražský radní za Piráty, a místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Zástupce agentury Airbnb pro Českou republiku byl pozván také, ale poněkud příznačně se omluvil, že je zrovna mimo republiku.

Na koronavirus nevymřeme

Pár set metrů od Dejvického náměstí v Praze, uprostřed rozlehlé budovy Ústavu pro organickou chemii a biochemii AV ČR z 20. let minulého století, stojí moderní pavilon, kompletně rekonstruovaný z licenčních poplatků za léky proti virům vyvinuté pracovníky ústavu a prodané do světa. Biochemik Jan Konvalinka vysvětluje, jak se dnes infekce po světě šíří, jaký je podíl českých vědců na boji s koronavirem a co už věda v minulých letech při potlačování vraždících virů dokázala.

Zelená revoluce v Německu akceleruje

Zemské volby v severoněmeckém Hamburku – to asi českému čtenáři nebude znít úplně sexy. Hamburk patří k nejmenším z 16 spolkových zemí v Německu, tento proslulý přístav je navíc od konce války většinou doleva. Levice zvítězila i tentokrát. Jenže tentokrát vyhrála o tolik a s tak vyhraněným programem, že patrně můžeme mluvit o novém fenoménu. Je dominance ekolevice v bohatých metropolích obrazem věcí příštích, aspoň tedy v západní Evropě?

Demokraté chtějí politickou čistku veřejného sektoru. Hádejte, kde

O krveprolití v Hanau, při němž ve středu útočník Tobias Rathjen zavraždil devět lidí a nakonec ještě svou matku, psal už kolega Jiří Peňás. Vrah byl podle manifestu, který předtím vytvořil, evidentně rasista a xenofob, a přestože žádná politická strana nemá rasismus ani etnickou nesnášenlivost v programu, vražda má ohromné politické dopady, poučné pro zbytek Evropy.

Novější články Starší články