KOMENTÁŘ

Z České republiky se stává ostrov epidemiologického stalinismu

KOMENTÁŘ
Z České republiky se stává ostrov epidemiologického stalinismu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Poslední dny se proměnily ve vyhlížení normálu, tedy chvíle, kdy začneme vycházet z karantény. Ty země Evropy, k nimž máme blíž zeměpisně, průběhem epidemie a nízkým počtem mrtvých, rozvolňují rychleji než my.

Polský ministr zdravotnictví za přítomnosti premiéra Morawieckého sice včera sadisticky hrozil nošením roušek a sociální distancí pro příští dva roky, současně ale Polsko už 24. dubna otevírá většinu obchodů. Rozvolňují Německo a Rakousko, dva sousední státy, podle nichž jsme posledních třicet let byli zvyklí měřit svůj vývoj.

V Německu se od pondělí, tedy o týden dřív než u nás, otevřou obchody, a to obchody do 800 metrů čtverečních, tj. se čtyřikrát větší povolenou rozlohou než u nás. Školy se mají v Německu postupně otevírat počínaje začátkem května – v tomto případě o tři týdny dříve. Roušky mají Němci vládou doporučené, nikoliv nařízené. (Byť Sasko právě zavádí povinnost roušek v obchodech a hromadné dopravě.) Spolkové hranice se kontrolují, avšak jen směrem na západ, nikoliv k nám nebo do Polska. Vyjíždět se samozřejmě smí. Přitom toto tempo uvolňování se v Německu považuje za další důkaz slavné obezřetnosti Angely Merkelové, jež se rozhodla pro nejopatrnější scénář z těch, které byly ve hře. V Prymulově republice by kancléřka Merkelová byla radikál.

My jdeme spíš tempem zemí víc na Západ a s ničivějším průběhem pandemie, kde jí rovnaly cestu mj. horší zdravotnictví a sociální péče a etnicky přece jen exotičtější skladba obyvatelstva, než je pořád zvykem ve střední Evropě. Úřadující britský premiér Dominic Raab v podstatě oznámil, že tvrdá karanténa potrvá čtvrt roku, do června. Francouzský prezident Emmanuel Macron drakonický režim (ještě drakoničtější než u nás) prodloužil do 11. května.

Proč se česká vláda chová, jako kdyby Lombardie, New York či Londýn ležely na jejím teritoriu? Základ samozřejmě spočívá v tom, že si může být jista vysokou podporou obyvatelstva. Může se to měnit, nespokojených pomalu přibývá, z průzkumu agentury Behavio pro Seznam.cz vyplývá nejen mírný nárůst lidí nespokojených s vládní politikou (podle jedenácti procent respondentů to vláda nezvládá, dalších 27 má k její práci velké výhrady), ale hlavně to, že strach z viru už byl vystřídán strachem z ekonomických následků – a je třeba do zblbnutí opakovat, že to nebudou následky epidemie, nýbrž až karantény. Zatím však má tábor „poplašených“ nad táborem „otevíračů“ početní převahu i systémovou výhodu pohřební propagandy na televizních kanálech (výkon ČT, u níž má člověk právo očekávat střízlivost a souvislosti, by po odeznění pandemie stál za speciální rozbor; vyzdvihované veřejnoprávní zpravodajství se přeměnilo na stroj zkázy dosavadní civilizace).

Důležitým prvkem ve vládním výkladu je dobrá pozice České republiky v evropském srovnání. To má samozřejmě reálný základ – především 170 mrtvých (u nichž byl virus identifikován) je ve srovnání s čísly mnoha zemí v tisících a desítkách tisíc úlevou. Stopy světa, v němž se všechno točí kolem místa v pomyslném evropském žebříčku mrtvých s onemocněním covid-19, nalézáme nejen v projevech premiéra (jako byl ten ze začátku Velikonoc), o pochvalných článcích Financial Times a jiných zahraničních médií se mluvilo přímo na schůzích vlády.

Vzniká důvodné podezření, že pro tohoto premiéra se mezinárodní tabulka s počtem mrtvých „v souvislosti“ s koronavirem stala tím hlavním kritériem, jímž dnes poměřuje život a práci vlády. Ve chvíli, kdy jsou po celém světě velké pochybnosti o metodologii, a tím pádem i o statistikách, ve chvíli, kdy se začaly objevovat i jiné ukazatele – zvýšený počet mrtvých na jiné, méně sexy nemoci, ekonomický propad – se tato Babišova (a Prymulova) fixace pro nás stává vážným handicapem.

18. dubna 2020