Včera snad poprvé měl člověk u českých vládních činitelů, kteří naším jménem bojují s koronavirem, docela silný pocit, že se před kameru postavila skupina dospělých. Především náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula jako kdyby prodělal metamorfózu. Pouhý den poté, co v novinách vyšly jeho temné hrozby o zavřených hranicích třeba až na dva roky, včera jak on, tak ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky a další nabídli veřejnosti světlo na konci tunelu.

Zatím máme v zadržování koronaviru vcelku příznivé trendy. Nákaza se do včerejška neutrhla, nárůst zjištěných nositelů je pozvolnější než nárůst testování. Skvělá zpráva – viru se dosud nepodařilo zaměřit české důchodce, přesněji lidi v kategorii 60+. Mezi registrovanými nositeli viru u nás pochází z této kategorie 17 procent, a protože v obyvatelstvu jich je 20 procent, ve statistikách pandemie zůstávají starší ročníky jasně podreprezentované.

Pokud se to dramaticky nezhorší, plošná karanténa se bude buď už před Velikonocemi (velikonoční neděle letos připadá na 12. dubna), nebo po nich uvolňovat. Zřejmě víc než kumulované napětí doma držených lidí znervózňovala vládu ekonomika. Prymula na jednom místě přiznává, že nepočítali se zastavením výroby ve velkých firmách, jako jsou automobilky, a dodává: „Zejména chceme, aby se lidi vrátili do práce.“ Ale je to pokrok. Ještě před týdnem jako by vláda ekonomické škody způsobené plošnou, můžeme říkat tupou, karanténou nebrala na vědomí.

Tupá karanténa má být vystřídána chytrou, Prymulovým slovníkem řečeno inteligentní karanténou. To znamená jednoduchou věc: mnohem víc testovat a lidi s pozitivním nálezem odtrasovat, tedy rekonstruovat jejich pohyb a sociální kontakty pět dní nazpátek, a lidi, s nimiž se nakažení kontaktovali víc než letmo, také poslat do karantény. Z toho se točí hlava, stát si tu poprvé vyzkouší sociální monitoring svých občanů, jak jsme o něm dosud jen nevěřícně četli. Ale v tuhle chvíli všechno lepší než udušení společnosti a ekonomiky, k němuž by jinak zhysterizovaná společnost a vláda asi postoupily. Záleží na svobodomyslném instinktu Čechů, jestli po návratu normálních časů budou přemýšlet o tom, jak vládě v trasování svých občanů z principu zabránit.

Krizový štáb včera přiznal, že ani inteligentní karanténa se nemůže dařit úplně, několikrát zaznělo v podstatě napřímo, že směřujeme k jistému promoření společnosti (tedy stádní imunitě, za jakou byl ještě před týdnem zesměšňován Boris Johnson; Británie se s námi mezitím v přístupu k nákaze prohodila). Z hlediska ekonomiky je ministrem Vojtěchem a jeho náměstkem Prymulou avizovaná změna jako rozdíl mezi životem a smrtí.

Kdybychom byli ideální zemí s geniální vládou, cílené, intenzivní testování by začalo hned po 1. březnu, hned s prvním hlášeným koronanosičem v republice. Točit se na tom nemá cenu teď, kdy se vede zadržovací boj, ale ani v lepších časech. Virus zaskočil i jiné formáty, než je Andrej Babiš. Teoreticky čítá zpoždění s testováním dva týdny, reálně tak týden. O tom, že kapacity na mnohem víc testování v republice existují, se veřejně ví z otevřeného dopisu Akademie věd, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, od jehož zveřejnění včera uplynul týden. Koordinátor celé akce za akademiky Jan Konvalinka se ještě několika dní poté musel vládě doslova vnucovat přes média.

Česká vláda udělala dobře, že když už chtěla zavést tupou karanténu, že s ní neváhala. Tady je v evropském srovnání nad průměrem. Koupila si tím čas, jak včera správně připomněl ministr Vojtěch. Současně už běžel jiný čas, po který měla vyvíjet systém inteligentní karantény, a ten zčásti a úplně zbytečně promarnila. Nakonec si to uvědomila. Není to k prsení, ale ani propadák. Pro politizaci nevhodné, z obou stran.