Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Už měsíc visí na webu zpráva jedné státní organizace, která by u představitelů českého státu měla budit nejvyšší pozornost. Ta organizace se nazývá Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) a každým rokem vydává analýzu nazvanou Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy České republiky do roku 2040, zkráceně zprávu o zdrojové přiměřenosti.
Za první tři měsíce letošního roku vykázal český státní rozpočet rekordní schodek 166 miliard korun. Současně ve vládní koalici vstupují do rozhodující fáze jednání o konsolidaci státních financí. Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) se točí kolem hospodářské situace a vůle vlády něco dělat jak s financemi, tak hlavně s inflací.
Když se to vezme kolem dokola, je Zbyněk Stanjura ve vládě a obecně v současné české politice světlý zjev. Nakolik je to tím, že od ministra financí se očekává starost o státní finance a on ji projevuje, a nakolik přirozenou inteligencí, teď neřešme. Fakt je, že Stanjura si uvědomuje potřebu s českým státním rozpočtem něco dělat. Tak, jak je nastavený dnes, má v sobě zabudovaný systémový deficit hodně přes 200 miliard korun ročně.
V březnu vydala Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) novou zprávu o „zdrojové přiměřenosti elektrizační sítě ČR do roku 2040“. Zpráva navazuje na hodnocení přiměřenosti zdrojů na evropské úrovni, které zpracovává Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Česká zpráva letos probírá čtyři různé scénáře vývoje elektroenergetiky v zemi. K jakým scénářům se kloní ředitel ČEPS Martin Durčák? Jak se podle něho po velké zelené tranzici k nové energetice změní životy nás, spotřebitelů, a má to smysl podstupovat?
Sága s odvoláváním Miroslava Ševčíka z čela Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické dospěla do bodu, z něhož jedna ze stran už nevyjde bez ztráty tváře. Skoro vzápětí poté, co senát fakulty svého děkana podpořil, takže špinavá práce (sundat Ševčíka si přeje ministr školství s velkými médii) přechází na rektora VŠE Petra Dvořáka a akademický senát, připojila se k honu na Ševčíka i Česká spořitelna. Ta VŠE přispívá finančním darem a pokračovat v tom bude, jen když škola Ševčíka odvolá. Tady někdo úplně vypadl z role.
České republice se poprvé za Fialovy vlády podařilo skórovat v Bruselu. Může za to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a jeho účast při sestavení koalice členských států, která na poslední chvíli prosadila částečný ústup Evropské unie od loni přijatého zákazu spalovacích motorů do roku 2035. Spalovací motory v autech se budou registrovat i po tomto roce za podmínky, že se do nich bude tankovat nikoli fosilními, ale syntetickými, tzv. uhlíkově neutrálními palivy.
Každým dnem se posouvají hranice myslitelného. Nejnověji chce české ministerstvo životního prostředí ve svém tažení za takzvanou rehabilitaci fotovoltaiky rozšířit solární panely na vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Nový agilní ministr Petr Hladík (Spolu) předkládá příslušnou novelu do vlády už v příštích týdnech. Říkají tomu agrovoltaika a jako by tím chtěli zastrašit obyvatelstvo, aby se při vědomí své odborné nedostatečnosti neptalo, co to zase je.
Jana Černochová uspěla s disciplinárním postihem pětibojaře a člena vojenského oddílu Dukla Praha Davida Svobody. Zlatý olympionik v ČT během rozhovoru, při němž šlo o účast ruských a běloruských sportovců na letní olympiádě, řekl dvě věty, z nichž jedna je myšlenkový zkrat – nebo možná byla zkratkovitě vyjádřena. Na slova redaktorky ČT, že Valné shromáždění OSN opakovaně odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině, a je tedy agresorem, Svoboda odvětil: „Může to být klidně mýlka, co já vím.“
A my naivové jsme si mysleli, že před rokem byla v EU rehabilitována jaderná elektrárna, když se úsilím Francie, České republiky a dalších zemí jádro dostalo v taxonomii mezi udržitelné zdroje. Jenže spor o jakousi celkovou přípustnost jádra rozhodnut nebyl, dnes se opět ocitá na stole. Tentokrát jde o návrh Evropské komise zvaný Net-Zero Industry Act, jak sjednotit podporu pro tzv. čisté technologie na unijní rovině.
Žijeme v časech, kdy se jakoby definitivně rozdvojuje vnímání skutečnosti. Na jedné straně stojí menšina s touhou dělat „něco“ proti klimatické změně, menšina stále víc připomínající apokalyptickou sektu. Proti ní, respektive vedle ní, respektive pod ní žije většina, která ty obavy nesdílí, avšak radikální menšině neklade žádný odpor, nestíhá ji ani politickou vzpourou, ani posměchem. Několik příkladů z posledních dní: Stovka českých obcí a měst samozřejmě v čele s Prahou vypnula v sobotu symbolicky na hodinu část veřejného osvětlení, čímž se připojila ke světovému happeningu Hodina Země.
Člověk by si myslel, že magistrátní alibismus je dán poměrem sil na magistrátu, kdy ODS sice má primátora, ale v radě převažují progresivní proudy a tón nadále udávají Piráti. Ale co když je to systém, toto nadbíhání malým voličským skupinám a velkému mediálnímu proudu: dnes večer se na padesát památek a významných budov hlavního města ponoří na hodinu do tmy. Praha se tím připojuje k celosvětové akci Hodina Země, což má být připomenutí klimatického armageddonu, do něhož se údajně řítíme a k jehož odvrácení prý máme poslední šanci (z každé takové poslední šance se naštěstí po jejím propásnutí stává předposlední šance).
Cesta nového českého prezidenta Petra Pavla na Slovensko mohla být zdvořilostní návštěvou. Ale stala se politickým gestem. Pavel se demonstrativně přátelí se svou slovenskou kolegyní, levicovou liberálkou Zuzanou Čaputovou, na Slovensku po jejím boku podpořil manželství pro stejnopohlavní páry nebo boj s „dezinformacemi“. Má to být pokus oslabit „reakční“ Visegrádskou skupinu? Jak silný je ve slovenské politice progresivistický tábor? Má Robert Fico, který nedávno zaujal kritický postoj k bezpodmínečné podpoře Ukrajiny, ještě šanci na politický comeback?Otázky pro intelektuála a bývalého politika Vladimíra Palka.
Uběhlo dvacet roků od zahájení invaze do Iráku. Bylo nás i v českém prostředí hodně, kdo jsme účast české armády na americké invazi a vůbec válku podporovali. Dnes už by tento útok obhajoval málokdo. Následovalo svržení diktátora Saddáma Husajna, velké prázdno na místech, kde měl Saddám schovávat zbraně hromadného ničení, 18 bilionů dolarů, které Amerika v rozpočtových výdajích utopila ve válce a následném „budování státu“ a které jí chybějí doma, destabilizovaný Blízký východ, vznik Islámského státu, jeho přelití do Sýrie, do jisté míry ještě migrační krize v roce 2015.
Český statistický úřad včera zveřejnil napjatě očekávaná čísla o demografickém vývoji za celý loňský rok. Tedy napjatě očekávaná... Na to, že první tři čtvrtletí roku 2022 jsme absolvovali nenormálně prudký propad porodnosti, by člověk například od vlády, která si správně dělá starosti o dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a vůbec ekonomiky, čekal větší zájem. Čísla za poslední tři měsíce roku 2022 jsou bohužel potvrzením, dokonce zostřením trendu. Celkově se v ČR loni narodilo 99 834 dětí, téměř o 12 tisíc méně než předešlý rok (111 793).
Pak prezident svůj podpis doprovodil gestem, které má věcný základ a konvenovat bude všem (voličům). Kritizoval pětikoalici za to, že před pár dny nepřistoupila na návrh ANO zmrazit platy ústavních činitelů, a vyzval ji k nápravě. Napravit to obratem slíbil vicepremiér Marian Jurečka.
Zásadní téma – proč jsou u nás tak drahé potraviny, proč za rok jejich zdražování předehnalo celkovou inflaci – řešíme v tomto čísle Echa po analýze Lenky Zlámalové také s lidmi z oboru, zástupci tzv. potravinové vertikály: za zemědělce,přišel šéf Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek, za zpracovatele potravin prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, za supermarkety prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Svým pohledem je doplňuje agrární analytik Petr Havel.
Petr Pavel včera dovršil svou dvoudenní návštěvu Slovenska a tím i první státní návštěvu ve funkci. Napišme hned, že za úspěšnou ji můžeme považovat jen zčásti. Je dobře, že se jel do Bratislavy oficiálně představit, dělali to tak i jeho předchůdci. Horší je, s jakým odhodláním se Pavel na slovenské politické scéně doslova zavěsil na svou kolegyni Zuzanu Čaputovou.
Předevčírem se v Praze na Václavském náměstí uskutečnila další protivládní demonstrace – a byla největší svého druhu od loňského 3. září. Tehdy na Václavské náměstí přišlo tolik lidí – i velmi konzervativní policie odhadovala 70 tisíc, spíš jich tam bylo přes 100 tisíc –, že to pomohlo rozhýbat vládu k tomu, aby přijala aspoň nějaký cenový strop na energie. Protest z 11. března je několikrát menší, ultranepřejícníci mluví o několika tisících, nepřejícníci o 20, jiní o 50 tisících.
Ve dnech, kdy vládní tábor vynaložil nesmírně mnoho energie na zbrzdění valorizace důchodů kvůli 19 miliardám korun, některé jiné zprávy působí, jako by byly z jiného světa, natolik jsou s tou velkou politickou bitvou v rozporu. Tak jsme minulý týden mohli číst slova ministra průmyslu Jozefa Síkely, že s Evropskou komisí vyjednává o dodatečných pěti miliardách korun, které potřebujeme vyčerpat z Národního plánu na obnovu. Síkelovi jde o uspokojení tisícovek neuspokojených zájemců o instalaci fotovoltaických panelů. Zájemců o dotaci je víc, než se čekalo, a fronta se stále prodlužuje.
Proč nás má v České republice zajímat, co přesně se stalo ve Washingtonu 6. ledna 2021, kdy během volby nového prezidenta Bidena příznivci toho starého, Trumpa, v domnění, že volby byly zfalšovány a ukradeny, vnikli do Kapitolu, sídla Kongresu? Protože to vypovídá nejen o stavu americké politiky, ale hlavně o práci s (dez)informacemi, které řádně upraveny pořád ještě dokážou vyvinout neuvěřitelnou sílu.
Po prezidentské volbě má vládní koalice dost naspěch. Člověk může nebo nemusí souhlasit se způsobem, jakým uchopila rozpočtové výdaje, že v legislativní nouzi upravuje důchody. Ale snad uzná, že u státního rozpočtu je spěch namístě. Kdy naopak člověka zarazí, jaké priority pětikoalice má, je pohled na program mimořádné schůze svolané na druhý březnový týden. Koalice se tu bude zasazovat o něco, z čeho se důchodce nenají a rozpočet nezasanuje: o změnu způsobu volby do televizní a rozhlasové rady. Hlavní změna spočívá v tom, že do rady už by nevolila jen dolní, ale nově i horní komora parlamentu.
Petr Pavel se týden před nástupem do úřadu v pátek sešel s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou. Prezidentka je v Praze, aby se rozloučila s Milošem Zemanem, o schůzku se Zemanovým nástupcem projevila zájem sama. Je to snad důvod k naději, že příští prezident omezí jednu svou začínající posedlost, a to je neustálá signalizace vlastní ctnosti (virtue signalling) na pozadí údajně vykřičené Visegrádské čtyřky. Není v tom naneštěstí ani zdaleka sám. Víceméně všechny složky pětikoalice, s důležitou výjimkou ODS, předvádí svoje demokratické ctnosti na kontrastu s Viktorem Orbánem.
Stěžejním tématem české ekonomiky je inflace a stěžejním problémem České národní banky, naší hráze proti inflaci, je dosud chybějící bezpečnostní prověrka guvernéra Aleše Michla. Jeho předchůdcem ve funkci byl do loňského června Jiří Rusnok. Probíráme s ním obě témata.
Ze setkání premiéra Petra Fialy s designovaným prezidentem Petrem Pavlem vzešly dvě zprávy: první, že se pánové dohodli na ladění not v zahraniční politice. Pavel bude republiku zastupovat na summitech NATO, Fiala si pro sebe podrží Evropské rady. Potud v pořádku, je to ostatně dosavadní praxe. Druhá dohoda se týká okamžitého jmenování Petra Hladíka na ministerstvo životního prostředí, což blokoval Miloš Zeman. Po Zemanově odchodu z Hradu Hladíkovi už nikdo nebude stát v cestě.
Uběhl rok od začátku krvavé války na Ukrajině. To, co k ní v tyto dny poznamenal Petr Pavel – že my nemůžeme Kyjevu doporučovat další postup, tedy ani jednání, pouze poskytovat, co po nás žádá – možná už přestává odpovídat politické realitě. Ukrajinci provozují satiricky pojmenovanou webovou stránku „Mirotvorce“, černou listinu lidí, kteří promluvili o míru, zatímco je třeba rozdrtit Rusko. Seznam by se teď mohl rozrůst o jména Sunak, Macron, Scholz. Deník Wall Street Journal píše, že předsedové vlád Británie, Francie a Německa Zelenskému předestřeli plán, který má vést k míru.
Ve dvou klíčových zemích Západu vzniká ohledně zástupné války s Ruskem politická pluralita, jaká tam dosud nebyla ani náznakem. Náš budoucí prezident Petr Pavel o ukrajinsko-ruské válce soudí, že my neválčící nemáme právo do toho Ukrajincům nijak mluvit, že dokud budou chtít válčit, nezbývá nám, než je ve všem podporovat. Vláda si myslí totéž, opozice není brána vážně. Reálně takový postoj znamená, že válka bude pokračovat, dokud Ukrajině nedojdou muži schopní být na frontě nasazeni. Prezident Volodymyr Zelenskyj totiž trvá na dobytí všeho, co zabralo Rusko, a to včetně Krymu.
Stejnojmenný, dnes už starší anglický film se odehrává v roce 2027. Lidstvo je z neznámého důvodu sterilní, už asi patnáct let se nenarodilo jediné nové dítě. Když se protagonisté filmu dovědí, že v utečeneckém táboře na pobřeží jihovýchodní Anglie byla spatřena těhotná žena, začíná boj o to, kdo se těhotné ženy a tím i budoucnosti lidstva zmocní. Ačkoli kolektivní neplodnost naštěstí i nadále zůstává neuvěřitelnou dystopií, loňský rok rok 2022 je pro řadu zemí vyspělého světa ve znamení dramatického propadu porodnosti.
Česká vláda, jíž jsme dlouho vyčítali neakčnost až nemohoucnost tváří v tvář zdražování energie a inflaci, se konečně probudila. Ministerstvo financí několik týdnů propočítává možné úspory a nyní vláda schválila návrh zákona, jímž bude valorizace důchodů v červnu ponížena více než o polovinu. Státní pokladna na tomto kroku ušetří 19 miliard korun. V mimořádném režimu by tuto valorizaci vládě měla sněmovna posvětit už za týden. Následující poznámka si neklade za cíl hodnotit samotnou konstrukci mimořádné valorizace.
Jitka Chalánková, senátorka z Prostějovska, po několikáté ukazuje, že i jedinec v politice (v klubu ODS, ale nezařazená a trochu na okraji) může prosazovat důležité věci a doprovodit je v legislativním procesu dosti daleko, třeba až těsně před cíl. Předpokladem je sveřepost. V Senátu teď ve středu Chalánkové chyběl jeden hlas k prosazení návrhu, jímž by se do ústavy vepsalo právo platit v hotovosti. Pro hlasoval téměř celý senátorský klub ODS, proti nebo se zdržela většina lidovců a zástupců STAN, skupina kolem expolicisty Václava Lásky.
Skončily prezidentské volby, v jejichž průběhu jako kdyby bylo kamsi na okraj vytlačeno povědomí o nedobrém stavu české ekonomiky. Od skončení voleb je vláda, především ministr financí Zbyněk Stanjura, ve fázi vysílání balonků. Vláda ví, že strukturální schodek přes 200 miliard korun není dlouhodobě udržitelný, začíná se spekulovat o vyšší dani z nemovitostí, o zvýšení některých sazeb DPH, o oddálení penze pro dnešní třicátníky. Do toho nedávno vstoupil vítěz prezidentských voleb Petr Pavel slovy, že vláda by neměla váhat s reformami daňového a důchodového systému.
