Tag: výročí 17. listopadu

Články k tagu

Třicet pět let poté: dvě legendy a dva extrémy

Na podzim 2024 budeme jednou vzpomínat jako dnes na podzim 1989, kdy padla železná opona. Tehdy i dnes jsme svědky nástupu něčeho jiného. Přesné obrysy nové politiky zatím neznáme, ale cítíme, že nepůjde jenom o prostou výměnu garnitur. Ve středu 6. listopadu 2024 jsme byli svědky tří událostí, které předznamenají zítřejší posuny v evropské a světové politice. Brzy ráno probíhalo sčítání výsledků amerických prezidentských voleb. Zvolení Donalda Trumpa může být interpretováno různě. Rozhodně je to signál o nástupu odlišné politiky, nesené jinými společenskými a ekonomickými zájmy než dosud.

V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší

Pětatřicet let od 17. listopadu 1989 znamená pětatřicet 17. listopadů, kdy se připomínal hrdinný průvod studentů Prahou. Posledních deset let, ale možná i déle, buď od roku 1999 (Děkujeme, odejděte!), nebo nejpozději od roku 2014 (Červená karta pro Zemana), se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Za „vzpomínkový průmysl“ do Salonu Echa dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. Sestavu doplňuje influencer a youtuber Jan Špaček.

Cenu Paměti národa obdrželo pět lidí, kteří čelili nacistům a komunistům

Cenu Paměti národa obdrželo dnes večer v Národním divadle pět osobností, které čelily nacistům či komunistům. Ocenění získali Marta Neužilová a Pavel Záleský z Česka, Ladislav Szalay a Karol Dubovan ze Slovenska a Olha Hejková z Ukrajiny. Cenu Paměti národa každoročně uděluje společnost Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, loni ji rozšířila i na hrdiny současného dění. Od roku 2010 získalo ocenění 66 osobností.

Pavel: Neměli bychom si idealizovat sametovou revoluci a Havla. Chybí mu sebekritika, vzkázala Marvanová

K připomínce 35 let svobody se na Národní třídě vyjádřil i prezident republiky Petr Pavel. V rozhovoru pro Českou televizi varoval, před dojímáním se nad sametovou revolucí a idealizováním svého předchůdce Václava Havla. Za tento výrok se dočkal ostré kritiky od bývalé disidentky a současné senátorky Hany Kordové Marvanové. Ta na sociální síti X uvedla, že takové hodnocení si Václav Havel nezaslouží.

Fiala na Národní: Koalice Spolu musí volby vyhrát, jinak to nedopadne dobře

Premiér a předseda ODS Petr Fiala označil volby do sněmovny v příštím roce za zásadní pro další osud ČR. Na Národní třídě v Praze novinářům s odkazem na vzrůstající údajný populismus řekl, že koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) musí volby vyhrát - jinak to nedopadne dobře. K odpůrcům, kteří ho u památníku 17. listopadu 1989 hlasitě kritizovali, uvedl, že v roce 1989 by pískat na stejném místě nemohli. Stejně jako nyní v Moskvě. Nabytou svobodu, o níž je třeba se starat a bránit ji, vyzdvihli i lídři TOP 09 a KDU-ČSL Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný.

Jak jsme došli na Západ

Sedmnáctý listopad je v českém kalendáři vyhrazený pro střet narativů, sporů o povahu příběhu, který se odehrál na konci roku 1989. Pro lidi, kteří tenhle státní svátek vnímají jako skutečně slavnostní den, je to příběh osvobození. Zrodu nějaké sdílené naděje a cesty za jejím naplněním. Ta cesta jistě byla, je a bude nerovná a hrbolatá, ubíhá výrazně pomaleji, než se před čtyřiatřiceti lety čekalo, je a ještě dlouho bude zdaleka neukončená.

Symboly 17. listopadu byly ukradeny, řekl Klaus. Se Zemanem si vyměnili kontakty

Symboly 17. listopadu 1989, který odstartoval pád komunistického režimu v tehdejším Československu, byly podle někdejšího prezidenta Václava Klause ukradeny lidmi, kteří si to nezaslouží. Podle bývalého prezidenta Miloše Zemana nebylo násilné potlačení studentské demonstrace komunistickou policií před 34 lety masakrem. Celospolečenská podpora změnám se zvedla až po dezinformaci o úmrtí jednoho ze studentů. Klaus a Zeman to dnes uvedli ve společném rozhovoru pro CNN Prima News.

Moře svíček a tisíce lidí na oslavách 17. listopadu v Praze. Podívejte se

Tisíce lidí si v pátečním chladném počasí udělaly čas na to, aby zašly na pražskou Národní třídu a připomněly si 34. výročí sametové revoluce. Skupinky studentů, turistů či rodiny s dětmi pak v pozdním odpoledni zcela zaplnily prostor před Palácem Metro, aby si v symbolickém čase 17:11 vyslechly Modlitbu pro Martu. Největší akce v Praze se tradičně konaly na Národní třídě, kde dnes proudily davy lidí, pro které iniciativa Díky, že můžeme připravila v rámci pouliční slavnosti Korzo Národní bohatý program.

Demonstrace za klima odmítla kapitalismus. „Protestují proti svým zájmům,“ vzkázal jim Kalousek

Třetí den stávek za klima se vydalo asi 200 studentů na pochod z pražského Náměstí Jana Palacha na Albertov. Symbolicky tak chtěli odkázat na letošní oslavy 17. listopadu, kdy se kromě Dne boje za demokracii připomíná také Mezinárodní den studentstva. Podle přítomných se požadavky studentů z roku 1989 nenaplnily. Stávka měla podle studentů podpořit debatu o alternativním společenském uspořádání, jehož cílem má být život v ekologických limitech planety.

„Prezidentčík.“ Minulost si připomínám dodnes, reagoval Pavel na odpůrce z Národní

Demokracie není jednou provždy, její určité oslabování můžeme vidět i ve Spojených státech nebo Velké Británii, Česká republika není výjimkou, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi (ČT) na pražské Národní třídě. Proto je potřeba pro svobodu a život v bezpečné zemi něco dělat, dodal prezident. Oslav sametové revoluce se ve své funkci zúčastnil poprvé, u památníku potlačení studentské demonstrace položil věnec a jeho manželka Eva zapálila svíčku.

Na Rakušana křičeli odpůrci. Babiš poprvé prošel Národní třídou hladce

I svoboda pro nadávání politikům patří podle vicepremiéra a předsedy hnutí STAN Víta Rakušana k odkazu 17. listopadu. Řekl to dnes novinářům při položení květin u pamětní desky 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Výroky předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o nové totalitě jsou podle něj neuctivé. Zvláště od lidí, kteří sloužili skutečné totalitě za minulého režimu, uvedl. Ministr se na Národní třídě také potkal se svými odpůrci, kteří na něj pokřikovali. Občas se ozval i pískot.

Babiš na Národní třídě proti vládě. „Snaží se zprivatizovat demokracii“

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš využil výročí sametové revoluce ke kritice vlády a médií. Snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce v listopadu 1989, řekl. Politici, kteří se po revoluci dostali k moci a dnes opět vládnou, to podle něj nezvládli. Babiš to řekl novinářům poté, co u pamětní desky na místě, kde komunistická policie v roce 1989 násilně potlačila studentský průvod, položil kytici a zapálil svíčku. Na rozdíl od předchozích let při tom Babiš jako bývalý člen Komunistické strany Československa (KSČ) nečelil projevům nesouhlasu.

Havlův obývák, modlitba a ministr jako cirkusák. Co se bude dít 17. listopadu

Česká republika si v pátek připomene 34 let od počátku pádu komunistického režimu a 84 let od uzavření vysokých škol nacisty. U příležitosti 17. listopadu se uskuteční řada pietních akcí, happeningů, koncertů či průvodů. Někteří lidé pak využijí svátku výročí sametové revoluce i k demonstracím proti současnému vedení země. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se uskuteční v Praze i dalších městech. Hlavní vzpomínkové akce budou již tradičně před pamětní deskou na pražské Národní třídě.

Pětikoalice na štíru s duchem Listopadu

Dnes slavíme svobodu a demokracii, kterých se nám zázračně dostalo před 34 lety. Předáci pětikoalice se zcela upřímně považují za kustody listopadu ’89 a jeho hodnot – a je paradox, že ty hodnoty trpí nejvíc za vlády pětikoalice. Nahnutě to vypadalo, už když šel do politiky Andrej Babiš. Jeho necitlivost vůči svobodě projevu se projevila nákupem soukromých novin a soukromého rádia. Novum pětikoaliční vlády, úpadek od Babiše k Fialovi, je v tom, že teprve dnes svobodu projevu a atmosféru svobodomyslnosti okusuje stát. Babiš by to možná dělal taky.

Čaputová navštívila Prahu. Pravda a láska budou na obranu demokracie stačit, řekla

Sametová revoluce v roce 1989 byla společným dílem Česka a Slovenska, položila základy demokracie a dosud z ní čerpáme, řekla ve čtvrtek večer slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Praze poté, co položila květiny u pamětní desky 17. listopadu na Národní třídě. V obležení novinářů slovenská prezidentka poděkovala aktérům 17. listopadu. Do Prahy Čaputová den před výročím sametové revoluce přijíždí každoročně. Čaputová uvedla, že je ráda, že v předvečer sametové revoluce může opět být v Praze.

Přicházíme o svobodu, myslí si Češi. Obavu z budoucnosti má kvůli tomu 60 procent lidí

Obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu, má přes 60 procent Čechů. Zároveň si každý zhruba čtvrtý myslí, že už nyní v nesvobodě žije. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které každoročně pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu po celé České republice. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát.

„Hele, támhle ten parchant!“ Policie se zabývá rasistickým atakem na redaktora ČT

Policisté se začali zabývat také rasistickými urážkami, které od jednoho z účastníků čtvrteční demonstrace proti vládě a České televizi (ČT) zazněly směrem k redaktorovi ČT Richardu Samkovi, uvedla Policie na twitteru. Už v pátek kriminalisté oznámili, že se zabývají případem, kdy jeden z účastníků stejného protestu 17. listopadu v Praze napadl novináře serveru Aktuálně.cz Radka Bartoníčka. Na rasistické urážky Samka upozornil v pátek server Romea.cz a zveřejnil video natočené během protestu.

Kristovy roky naší kontrarevoluce

Pokud se shodneme, že listopad 1989 znamenal zásadní zlom v poměrech v této zemi (a on znamenal), pak následky té události vstoupily do Kristových let. V třiatřiceti letech je muž (u žen je to přece jen trochu jiné) zralý k tomu, aby udělal to, co má v životě udělat, a taky je zralý na to, aby ho za to ukřižovali, jako tehdy toho třiatřicátníka. To je samozřejmě podivné přirovnání a analogie, polistopadový režim opravdu není Vykupitel a nikdo se ho nechystá ukřižovat.

Tisícová protivládní demonstrace před Českou televizí. Protestující chtějí demisi vlády

V pražské Opletalově ulici poblíž Hlavního nádraží se odpoledne sešli účastníci protestního shromáždění, které svolal organizátor protivládních demonstrací Ladislav Vrabel. Krátce po 14:00 se vydali na pochod, přes magistrálu došli k budově České televize, kde demonstrují „za umožnění vystoupení ve vysílání ČT“ a především za demisi vlády. Podle informací deníku Echo24 se pochodu účastní tisíce lidí a na Kavčích horách už na demonstranty čekali protidemonstranté podporující ČT s hesly „Pracky pryč od ČT“.

17. listopad: Fiala varoval, že v Česku působí proruská dezinformační scéna a snaží se obyvatele znejistit

Dvojité výročí 17. listopadu připomíná nacistickou i komunistickou totalitu a nesamozřejmost i křehkost svobody a demokracie. Ukazuje na to, že je třeba o svobodu a demokracii pečovat, řekl dnes na pražské Národní třídě premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj si je naprostá většina mladých lidí vědoma významu svobody a demokracie. To je pro celou českou společnost naděje, že si je zachováme, dodal.

Kdož sú boží bojovníci a Pussy Riot. Oslavy 17. listopadu od rána až do večera

Pietní akce, ale i demonstrace, pochody, happeningy, koncerty či konference připomenou o čtvrtečním státním svátku výročí 17. listopadu. Námětem akcí bude nejen období 33 let od počátku pádu komunistického režimu a 83 let od uzavření vysokých škol nacisty, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Mezi hlavní dějiště bude patřit prostor před pamětní deskou na pražské Národní třídě, kde byl v roce 1989 komunistickou policií násilně potlačen studentský průvod.

Lžidědici listopadu 89

Poprvé od listopadu 1989 se na našem území ve větším rozsahu odehrávají na vysokých školách okupační stávky. Děje se to v rámci akce „Univerzity pro klima“, akční těžiště je, zdá se, v Brně na Masarykově univerzitě. Asi nevyhnutelně se studenti-okupanti dovolávají étosu roku 1989 (byť nikoli toho, co bezprostředně následovalo, tedy 90. let): „Minulé okupační stávky hrály klíčovou roli v událostech, které vedly ke svobodě a obnovily naději na budoucnost.“ Je to ukázková uzurpace slavné historické události, kdy se intence dokonale míjejí.

Když rozmrzávají konflikty

Milý čtenáři, otevřel jsi někdy ledničku, která byla pár týdnů bez proudu a ve které rozmrzlo a shnilo úplně všechno? Pokud ano, budeš asi souhlasit, že je to mimořádný zážitek. Když za velkých povodní v létě 2002 vypadlo zásobování proudem na obří studentské koleji 17. listopadu v Praze-Troji, shnilo tam těch ledniček více než pět set. Ležely pak chvíli na žalostné hromadě vedle koleje a byly cítit snad až na opačnou stranu Vltavy.

Nejšťastnější generace

Dvaatřicet let. V roce 1980 uplynula stejně dlouhá doba od Vítězného února, oficiálního „dňa rožděnija“ komunistického režimu v Československu. Soudruzi ještě neměli tušení, vlastně nikdo neměl, ale vstupoval do své poslední dekády, koncem léta začala stávka v Leninových loděnicích v Gdaňsku a vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který ten konec výrazně přiblížil.

Spiritistický kult VH útočí

To, co jsem spatřil, mělo podobu jednak bizarní, jednak strašidelnou. V prvním případě šlo o jakousi bojovou akci, při níž se přenášela bronzová hlava VH po Praze. Jaký to mělo smysl, mi nedošlo, ale zřejmě hluboký. Sen oživení ducha Václava Havla se pak doslova uskutečnil o několik set metrů dál, při večerním setkání občanstva na Václavském náměstí. Tam se Václav Havel zjevil již nikoli pouze jako bronzová hlava, ale jako celotělní bytost, od hlavy k patě.

17. listopad – omluva a lítost

Letos zaznělo zase o něco zřetelněji, že pro část lidí se z výročí 17. listopadu stalo cosi únavného. To, co mnohým může znít bezmála svatokrádežně, je myslím docela pochopitelné. Je to tím, že čas nestojí na místě. Pro část veřejnosti je to součást našich životů. Jenže pro rostoucí část populace už ne. Řekněme – zkusmo a neodborně –, že člověk začne vnímat společenské dění kolem sebe od patnácti let.

Covid je čistá politika. Není čas na alibismus odborníků

Politici kladoucí květy a pózující kamerám na Národní třídě bohužel pod tíhou tohoto čísla neudrželi nervy a chladnou hlavu a pouštěli se pro média do hodně silných výroků. Letošní 17. listopad byl o hodně jiný než ty předchozí. Méně sváteční. Méně vzpomínkový. Hektický a provozní. Méně spojující. Víc rozdělující společnost než kdy předtím.

„Potřebujeme prezidenta!“ Milion chvilek vyzval k hledání demokratického kandidáta

K hledání společného demokratického kandidáta na prezidenta vyzval dnes na shromáždění na Staroměstském náměstí spolek Milion chvilek. Hrozí podle něj to, že pokud nebude občanská společnost dost silná, bude se ve volbách v lednu 2023 rozhodovat mezi dvěma populisty či extremisty. Podle bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta by měli kandidáti s menší šancí na úspěch ve volbách ustoupit ze svých pozic ve prospěch nejsilnějšího kandidáta.

Fiala na Národní: Vládu nelze kvůli covidu předávat dlouho

Podle pravděpodobného budoucího premiéra Petra Fialy (ODS) musí rychle vzniknout odpovědný kabinet. Vládu nelze kvůli situaci s covidem předávat dlouho, řekl dnes novinářům poté, co politici koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) dorazili kolem 11:00 na Národní třídu v Praze položili květiny k pomníku. Fiala doufá, že z odpolední schůzky s prezidentem Milošem Zemanem vyvstane jasný harmonogram jmenování nové vlády. Tu tvoří ODS s Piráty a Starosty a nezávislými (STAN).