Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš využil výročí sametové revoluce ke kritice vlády a médií. Snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce v listopadu 1989, řekl. Politici, kteří se po revoluci dostali k moci a dnes opět vládnou, to podle něj nezvládli. Babiš to řekl novinářům poté, co u pamětní desky na místě, kde komunistická policie v roce 1989 násilně potlačila studentský průvod, položil kytici a zapálil svíčku. Na rozdíl od předchozích let při tom Babiš jako bývalý člen Komunistické strany Československa (KSČ) nečelil projevům nesouhlasu.

Demokracie je jen jedna a někdo se ji tady snaží zprivatizovat, řekl Babiš. Sametová revoluce podle něj znamená svobodu k vyjadřování, volbám, cestování a podnikání. "Lidé asi čekali po revoluci, že naši politici, kteří tehdy měli zvládnout takzvanou transformaci a dnes jsou znovu u moci, to nezvládli," řekl. Z práce lidí v Česku tak podle něj plyne 300 miliard dividend do zahraničí. Nynější vláda nenavázala na projekty vlád s účastí ANO, které zastavila pandemie covidu-19, uvedl také bývalý premiér. Spolu s Babišem s kyticí a svíčkou přišli k pamětní desce také místopředsedové hnutí ANO Karel Havlíček a Alena Schillerová.

Snahy "zprivatizovat demokracii" zmínil Babiš i na sociální síti X. Na facebooku napsal, že opoziční strany čelí denunciaci, nátlaku a kauzám, které je mají onálepkovat jako nedemokratické, mediálně poškodit, rozvrátit zevnitř a zničit, postěžoval si na facebooku. Spolu s ANO jmenoval i SPD. "I dnes, bohužel, jsou oponenti, lidé a stejně jako politická uskupení, mimoparlamentní aktivity, kteří nesouhlasí s vládní politikou, často v postavení, kdy vládnoucí režim a jeho podporující média jsou označována jako antidemokratická, antisystémová, ´dezolátní´, proruská a podobně. Je to podobná praktika, jakou používali kdysi i komunisté," uvedl.

Také v předchozích letech dorazil šéf ANO k pamětní desce 17. listopadu vždy ráno, předloni ještě za tmy. Chtěl se tak zřejmě vyhnout setkání se svými kritiky. Babiš v minulosti opakovaně čelil při oslavách 17. listopadu protestům veřejnosti. Lidé na něj křičeli a pískali, obviňovali ho ze zneuctění pietního místa a připomínali mu jeho dokumenty doloženou spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB). V roce 2018, kdy Babiš tehdy jako premiér pokládal květiny na Národní třídě 17. listopadu už krátce po půlnoci, vyhodili lidé Babišovu kytici do koše.

Babiš byl členem tehdejší Komunistické strany Československa (KSČ) v letech 1980 až 1989. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem "Bureš". Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal žalobu na ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ve více než deset let trvající kauze slovenské soudy naposledy rozhodly, že český expremiér měl žalovat ministerstvo vnitra, nikoliv slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).