Tag: 2. světová válka

Články k tagu

Vrchol přehlídky podle Putina. Nad Moskvou poletí jeho letoun pro „soudný den“

Moskva se chystá na oslavy 77. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zatímco ruští vojáci okupují území Ukrajiny, na Rudém náměstí se bude konat tradiční vojenská přehlídka s účastí 11 tisíc vojáků se 131 kusy vojenské techniky, což je asi o třetinu méně než loni. Mezi hosty nebudou žádní zahraniční představitelé, dokonce ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Poprvé od roku 2010 by se kromě jiné vojenské techniky mělo oslav zúčastnit i velitelské letadlo Iljušin Il-80.

Nejvíc úmrtí od konce druhé světové války. Statistici nevyčíslili, koho zabil covid

„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Největší čin odboje v Evropě: Kubiš a Gabčík vyskočili z letounu v 2.24

Jako největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války je hodnocen atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Protektorátu Čechy a Morava v květnu 1942. Osud „kata českého národa“ Heydricha, jenž ihned po svém nástupu v září 1941 rozpoutal teror proti českému národu a zahájil holokaust protektorátních Židů, se začal naplňovat již na podzim 1941. Exilová londýnská vláda začala tehdy spolu s Brity plánovat větší akci.

Kdo pozapomene, ten nemá budoucnost

Anna Böhm, Franz Böhm, Anna Richter, Anton Skudel, Ferdinand Tröster, Emilia Tröster… Jména, jména, jména. Nejsou to, řečeno s Ivanem Blatným, „jména skutečná a jména vymyšlená“, pseudonymy tady nehledejme. Jde o jména na náhrobcích sudetských Němců, kteří vlastně měli štěstí: zemřeli dřív, než mohli být českými spoluobčany ze svých domovů po skončení druhé světové války vyhnáni; mnozí čeští historici, učitelé a žurnalisté stále ještě eufemisticky říkají „odsunuti“.

První německý prezident se uklonil památce výsadkářů, kteří zlikvidovali Heydricha

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Národní památník hrdinů heydrichiády navštívil během své třídenní návštěvy Prahy jako první německý prezident. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

Děsivý nález v „údolí smrti“. Nacisti popravovali v zákopech, našel se masový hrob

Polští archeologové odkryli nedaleko města Chojnice na severu Polska masový hrob obětí nacistů. Podle odhadů pohřebiště obsahuje pozůstatky až 500 obětí, zřejmě včetně členů odboje. Informuje o tom server Live Science. Pozůstatky výzkumníci objevili v lokalitě známé jako „údolí smrti“. Nacisté totiž v roce 1939 po okupaci země v Pomořansku na severu Polska zavraždili až 35 000 lidí. V roce 1945, ke konci druhé světové války, se do kraje vrátili zabít ještě více lidí a zakrýt známky předchozích masakrů.

Zemřel poslední známý pamětník bojů ve varšavském ghettu. Leonu Kopelmanovi bylo 97 let

V pátek zemřel Leon Kopelman, poslední známý přeživší, který bojoval v povstání ve varšavském ghetu v roce 1943. Pamětníkovi, který se dvakrát vyhnul transportu do koncentračního tábora Treblinka a podařilo se mu uprchnout přes Itálii do Palestiny, bylo 97 let. O úmrtí informuje například Times of Israel či i24 News. Povstání ve varšavském ghettu vstoupilo do dějin, jako jedno z největších povstání civilního obyvatelstva v průběhu druhé světové války.

Lidická žena židovskou podnájemnici neudala, tvrdí drtivá většina posudků historiků

Lidickou ženu Alžbětu Doležalovou nelze kategoricky vinit z udání židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové, kterou následně v roce 1942 zavraždili nacisti v Osvětimi. Vyplývá to z nově zveřejněných posudků historiků pro Památník Lidice. S názorem historika Vojtěcha Kyncla, který údajné udání popsal předloni v reportáži ČT, se ztotožnil pouze jeden posudek. Památníku jich bylo po oslovení deseti institucí dodáno 13, uvedl ředitel památníku Eduard Stehlík.

Veliká poziční bitva na nebi nad Londýnem

Je krásné žít na kontinentu, kde po mnoho desetiletí panuje mír (s nějakými těmi výjimkami), kde národy nesoupeří na poli bitevním, ale jen na sportovních kolbištích, kde spory minulosti jsou již dávno zapomenuty a každý gentleman (woman) se řídí pravidlem, jež před lety zformuloval velmistr diskrétní komunikace Basil Fawlty: „Hlavně nemluvit o válce.“

V troskách sestřeleného letadla se našly ostatky české posádky

Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva (RAF), který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu. „Vrak letadla obsahuje pozůstatky pěti členů české posádky,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Dodalo, že jde o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF.

Pomníky budou žít – i po smrti

Aby existovala nějaká paměť, potřebuje se něčeho chytit. Proto se dělají třeba uzle na kapesníku – neznám sice nikoho, kdo by to dělal, ale víme, o co jde… Pro historickou paměť jsou takovými uzly na kapesníku tzv. místa paměti. To je oblíbený termín historiků, ale znamená to v podstatě to, že lidé mají potřebu se k něčemu vztahovat, něco uctívat, něco si připomínat. Podoba takových míst zásadně závisí na okolnostech, nejčastěji na tom, jaký režim vládne.

„Překrucujete a přepisujete. Prahu zachránila Rudá armáda,“ vyčítá Rusko Čechům

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo archivní dokumenty, které se věnují roli Sovětského svazu při osvobozování Česka v roce 1945. Materiály jsou dostupné na webu pod titulem „A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat“. Autoři na stránkách píší, že se Češi v posledních letech „aktivně pokoušejí bagatelizovat rozhodující roli Rudé armády při osvobozování země za druhé světové války“.

Pirátská senátorka chválila skejtování na pomníku hrdinů. Po kritice se omluvila

Pirátská senátorka za Kladno Adéla Šípová vyvolala vlnu kritiky poté, co na sociální síti Twitter napsala, že se na památníku na pražském Klárově „dobře jezdí na skatu“. „Měla by se stydět,“ reagoval například bývalý poslanec Miroslav Kalousek. Pirátka se po řadě negativních reakcí za svůj výrok omluvila. Senátorka Šípová komentovala příspěvek na Twitteru, který se pozastavoval nad umístěním památníků v Praze.

Vždy budeme hájit naše zájmy, prohlásil při přehlídce Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zdůraznil, že Rusko bude vždy rozhodně hájit své národní zájmy. Řekl to v projevu, jímž zahájil vojenskou přehlídku uspořádanou v centru Moskvy na Rudém náměstí u příležitosti 76. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. "Válka přinesla tolik nesnesitelných zkoušek, zármutku a slz, že na ni nelze zapomenout. A neexistuje odpuštění ani omluva pro ty, kteří znovu uvažují o agresivních plánech," prohlásil Putin.

Velvyslanec Pivoňka se zúčastní přehlídky v Moskvě. Skandální, píše Pirát Lipavský

Vojenské přehlídky u příležitosti konce druhé světové války se v neděli 9. května na Rudém náměstí zúčastní i český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Krok rozpoutal vášnivou debatu na sociálních sítích v souvislosti se současnými napjatými vztahy mezi Českou republikou a Ruskem. „Bez heroické oběti 27 milionu sovětských občanů, kteří zahynuli během války, by vítězství nebylo možné. Ruská vláda se jistě snaží využívat odkaz vítězství pro své politické cíle. Promítání dnešních vztahů s Ruskem do historických událostí však nesmí vést k relativizaci významu vítězství ve válce,“ napsal mj. ministr Kulhánek.

Po stopách otců

Minulý týden vysílala Česká televize dokument Zemřel vestoje aneb Partyzáni bez legend. Nebudu předstírat, že se neznám osobně s režisérem filmu Břetislavem Rychlíkem, stejně jako s protagonisty, Petrem Placákem a jeho fámulem, spisovatelem Jáchymem Topolem, kteří jsou ve filmu jakýmisi průvodci po historii, jíž jsou oni už vlastně také nějak součástí. Tato známost snad úplně nezabraňuje ocenit „objektivně“ film jako cenný příspěvek k něčemu, co je cenné samo o sobě, jen je to třeba čas od času připomenout.

Říkám si obecní sochař

Jednou mu kolega v nadsázce řekl: „Socha má být vážná a tvrdá, ty je děláš veselé a měkké, to nejsou sochy.“ Kurt Gebauer toho naštěstí nedbal a dál vytvářel objekty, které působí, že je s nimi člověku lépe. Jsou nejen měkké a veselé, ale také živé a vtipné a přátelské – tedy ne všechny, na takové trpaslíky si musíme dávat pozor.

Ani 2. světová nezpůsobila tolik škod jako covid, řekla Maláčová. Omluvte se, vyzval ji Skopeček

Ministryně práce Jana Maláčová přirovnala v neděli epidemii covidu-19 svými následky ke druhé světové válce, navíc šíření koronaviru podle ní napáchalo škody ještě výraznější. „Ani druhá světová válka nezpůsobila takové potíže jako covid,“ řekla Maláčová v debatě na CNN Prima News. „To nemyslíte vážně, rovnou se za to omluvte,“ reagoval její oponent, poslanec a ekonomický expert Jan Skopeček (ODS). Vláda bude podle Maláčové jednat v pondělí o finanční motivaci lidí tak, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Ve hře je příspěvek, nebo vyšší nemocenská, řekla.

Česká historička popsala lesbický vztah mezi vězenkyní a nacistickou dozorkyní. Čelí žalobě

Dcera ženy, která přežila holokaust, se v Německu pustila do soudního sporu proti české historičce Anně Hájkové, aby ochránila památku své matky před tvrzením, že udržovala v koncentračním táboře lesbický vztah s příslušnicí SS. Soud v Německu už dříve rozhodl, že Hájková porušila zákon a poškodila posmrtná práva přeživší tím, že o údajném lesbickém vztahu informovala.

Boj o černou krev

Uprostřed pandemie čínského koronaviru si připomínáme 75. výročí konce největšího konfliktu v celých dějinách lidstva. S pandemií souvisí také turbulentní dění na trzích s ropou, která stále zůstává jednou z klíčových surovin globální ekonomiky, ovšem stojí za zmínku, že také druhá světová válka těsně souvisela s ložisky „černého zlata“. A aby toho nebylo málo, lze najít i úzký vztah mezi ropou a propuknutím první světové války.

Generalissimus Stalin, otec zakladatel Ruské federace

Každoroční květnové oslavy vítězství v 2. světové válce probíhaly letos v Rusku kvůli pandemii covid-19 takřka ve ztlumeném režimu. Byla zrušena jak vojenská přehlídka na moskevském Rudém náměstí, tak Kremlem podporovaná společenská akce „Nesmrtelný pluk“, v jejímž rámci se na Den vítězství 9. května tisíce Rusů procházejí ulicemi svých měst s portréty příbuzných, kteří se kdysi zúčastnili bojů proti nacistickému Německu.

Jak Sověti dojeli do Berlína v amerických džípech

Letošní 75. výročí konce druhé světové války znovu otevřelo otázku, kdo se na vítězství nad hitlerovským Německem nejvíc podílel. Stěží se dá zpochybnit přispění Sovětského svazu. Podle historika Normana Daviese uštědřili západní spojenci Německu nějakých 25 % ztrát (myšleno padlých, zraněných a zajatých), z toho vyplývá, že 75 % připadalo na Sověty. John Ellis zase vypočítal, že na východní frontě bojovalo 79 % nacistických sil. I prostý pohled na padlé ukazuje obří nepoměr.

Pietní akt na Vítkově se konal v netradičním duchu. Babiš zkritizoval Radu bezpečnosti OSN

Čelní politici si 75. výročí konce druhé světové války připomněli položením věnců u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Jako první přišel prezident Miloš Zeman, po něm individuálně následovali předsedové horní a dolní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO).

O hladu, v mrazu a mučeni. Osud dvou milionů sovětských vojáků je stále neznámý

Dokonce i 75 let po válce zůstává neznámý osud dvou milionů sovětských zajatců, upozornil ruský list Kommersant. „Nepátrají po nich ani vdovy, ani děti, ale vnuci a pravnuci. Je to bolest, kterou je stále cítit,“ řekl listu Kommersant Viktor Tumarkin z nevládní organizace Memorial, která svého času spustila první databázi s údaji o zajatých vojácích.

Holocaust rozpouštěný a vypuštěný

Sedmdesát pět let po osvobození Osvětimi (KZ-Auschwitz), což připadá na dnešní den, jsou svědkové holocaustu stále vzácnější. Skvělé Ditě Krausové, kterou bylo možné obdivovat v sobotu na ČT, bylo v květnu 45, kdy ji položivou vynesli z Bergen-Belsenu, patnáct let. Události, které tu díky lidem jako ona byly ještě před takovými deseti lety (pamatujeme třeba na Arnošta Lustiga) přece jen živé, reálné, bylo do nich možné „vložit prst“, se plynule mění v historii, na kterou, jak známo, vždy padá prach.