Minulý týden byl v bublině spíš klidný, asi se na tom podepsala kombinace prodloužených víkendů a zvýšená biometeorologická zátěž. Nebo se podepsala na mně a zabránila mi vnímat přes vrstvu mžitek dramatický potenciál probíhající virtuální debaty. Bylo výročí konce války, většina Evropy si ho připomínala 8. května, agilní (i když asi ne výrazně početná) slavjanofilská sekce tuzemského Facebooku to ale rozjela tradičně o den později, na Děň Pobědy.
Dolní zámek v Panenských Břežanech u Prahy, který za druhé světové války obýval zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, byl v pátek vydražen za 38,7 milionu korun. Vyplývá to z webu exekutorského úřadu. Kdo bude novým majitelem, není známo. Hodnotu nemovitosti znalec odhadl na 36 milionů korun, vyvolávací cena byla 30 milionů. Elektronická dražba trvala 1,5 hodiny. Dražební jistotu složili tři zájemci. O zámek, který jen od roku 2017 kulturní památkou, se utkali dva z nich.
Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu předneseném v ruštině stejně jako loni přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval k boji proti teroristům, dokud si jejich činy nevyžádají stejně obětí jako činy nacistů. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.
Generaci, která dospívala v době komunistického režimu, tahle roční doba asociuje také všudypřítomné plakáty a transparenty – na nich podivnou kombinaci šeříků a tanků a číslic 1, 5 a 9, data „slavných májových dnů“. Tanky na obrázcích samozřejmě patřily k sovětské Rudé armádě – osvoboditelce. Moudré velení na vrcholu se Stalinem pokuřujícím fajfku, zapálení komunisté z Fadějevovy Mladé gardy, únavné filmové eposy, v nichž se do jednoho záběru povedlo dostat rekordní množství obrněnců, memorované verše v češtině i ruštině, náležitě pohnuté hlasy učitelů občanské nauky.
Členové nacionalistického ruského motorkářského klubu Noční vlci se v pondělí na své cestě do Berlína zastavili na Olšanských hřbitovech v Praze, aby uctili památku ruských vojáků padlých za druhé světové války. Více než stovku motorkářů z Ruska, Česka a dalších zemí přišly podpořit další desítky příznivců. U brány na hřbitov pak na ně čekaly asi dvě desítky demonstrantů s vlajkami EU, USA a NATO. Jeden z přívrženců Nočních vlků chtěl strhnout plakát demonstrantů.
Německo by mohlo dlužit Polsku více než 850 miliard dolarů (19,6 bilionů Kč) na odškodnění za ztráty, které Poláci utrpěli německou vinou během druhé světové války a brutální nacistické okupace. Agentuře Reuters to řekl poslanec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Arkadiusz Mularczyk, který v dolní komoře polského parlamentu vede podvýbor pro reparace.
Ačkoli byl Rus, stál u zrodu československé armády a chtěl před nacisty bránit zemi, jež se mu stala novou vlastí. Generál Sergej Vojcechovský velel legionářům v Rusku a mezi válkami i zemským velitelstvím v Brně a Praze. Jako odpůrce bolševiků byl ale v roce 1945 odvlečen na Sibiř, kde šest let nato, 7. dubna 1951, zemřel v gulagu. Spolek odboje v čele s Gabrielou Havlůjovou si památku připomíná. Sama Havlůjová odhalila před dvěma lety na Sibiři pamětní desku.
Členové kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci, který je známý vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, i letos uspořádají k výročí konce druhé světové války jízdu do Berlína. Informoval o tom v pátek na tiskové konferenci šéf spolku Alexandr Zaldostanov. Trasa již páté akce Cesty vítězství i tentokrát vede přes Českou republiku a Slovensko.
Ředitel Židovského historického institutu Pawel Spiewak se v Polsku stal debatovanou postavou. V rozhovoru pro Týdeník Echo totiž prohlásil, že Poláci mohli během 2. světové války zabít více Židů než Němců. Této teze si všimla polská média, která vyjádření profesora Spiewaka označují za „skandální“ či „ohromující“.
Zástupci obou komor Parlamentu, ministerstva obrany, Prahy i odbojářských sdružení v pátek uctili památku hrdiny protinacistického odboje Václava Morávka. Učinili tak samostatně hodinu před akcí kontroverzního vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), od nějž se místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) distancoval.
Rusko vyjádřilo nevoli nad tím, že se Varšava rozhodla připomenout si 80. výročí vypuknutí druhé světové války jen s nejbližšími spojenci a bez ruského prezidenta Vladimira Putina. Před deseti lety se Putin vzpomínkové akce v Gdaňsku zúčastnil. Nynější polské rozhodnutí nepozvat Putina do Gdaňsku ale podle agentury AFP souvisí spíše s aktuální situací než s historickými důvody.
V posledních týdnech pozornost médií přitáhla další krize na linii Polsko-Izrael, tentokrát vyvolaná prohlášením nového izraelského ministra zahraničí, který připomněl výrok, že „Poláci sají antisemitismus s mateřským mlékem“ a že se musí přiznat ke svému podílu na holokaustu. V Polsku byl označen za rasistický a vyvolal řadu reakcí. Autorem jedné z nich je i současný polský velvyslanec v Izraeli Marek Magierowski. Echo24 přináší jeho text publikovaný v Jerusalem Post s titulkem Moje babičky přežily válku.
Více než dva tisíce osob stále dostává z Německa důchod určený lidem, kteří za druhé světové války spolupracovali s německou okupační mocí, nebo osobám, které byly násilím přinuceny vstoupit do německé armády. S odvoláním na data německého ministerstva práce o tom informovala agentura AFP. Podle ní žijí tři čtvrtiny lidí, kteří rentu dostávají, v Evropě. Devadesát čtyři osob pobírá tento důchod také v Česku.
Sotva dva dny uběhly od smrti námořníka George Mendonsy známého díky slavné fotografii, na které líbá zdravotní sestru na newyorském náměstí Times Square v den kapitulace Japonska na konci II. světové války, a už je jeho jméno haněno. Neznámí vandalové poničili pomník zpodobňující Mendonsu s onou zdravotní sestrou ve floridské Sarasotě, na který nasprejovali #MeToo, tedy heslo kampaně proti sexuálnímu obtěžování. Objevují se totiž názory, že námořník zdravotní sestru slavným polibkem sexuálně obtěžoval. Informaci přinesl časopis Hollywood Reporter.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) odmítl převzít záštitu nad akcí Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), Praha mu ani nezapůjčí sál. Hřib to uvedl na twitteru a serveru Aktuálně.cz informaci potvrdil předseda svazu Jaroslav Vodička. ČSBS chtěl na Staroměstské radnici uspořádat akci k 80. výročí okupace Československa nacistickým Německem.
Reportérka americké televize MSNBC se ve středu dopustila solidního přešlapu, když na kameru prohlásila, že židovské povstání ve varšavském ghettu z roku 1943 bylo vedené vůči „polskému a nacistickému režimu“. Kritika na sebe nenechala dlouho čekat, například polská ambasáda ve Spojených státech přispěchala s opravou, že povstání bylo „hrdinským činem“ namířenému čistě proti útlaku okupujícího Německa, které na území Polska vystavělo hned několik koncentračních táborů.
Smutné výročí si bude připomínat hlavní město Praha, kde před čtyřiasedmdesáti lety dopadly bomby spojeneckých letounů. Tragická událost se odehrála pár měsíců před koncem druhé světové války a tehdejší nacistický i pozdější komunistický režim využil navigačního omylu k propagandě. Během ničivého náletu zemřelo na sedm set obyvatel a poškozeno bylo více než dva a půl tisíce domů.
Jeruzalémské Centrum Simona Wiesenthala, pojmenované po slavném "lovci nacistů", ve středu vyzvalo Chorvatsko, aby nedovolovalo popírání zločinů ustašovců za druhé světové války. Na svém twitterovém účtu to dnes prohlásil vedoucí centra Efraim Zuroff. Ustašovci je označení chorvatských fašistů za druhé světové války. Podle agentury DPA tak Zuroff reagoval na informace, že se v jednom záhřebském kostele chystá křest kontroverzní knihy, která zlehčuje zločiny spáchané v chorvatském koncentračním táboře Jasenovac.
V Izraeli zemřel v sobotu ve věku 94 let poslední přeživší židovského povstání ve varšavském ghettu Simcha Rotem. Muž, známý také pod jménem Kazik, patřil k těm, kdo se postavili nacistům v době masových deportací Židů z polské metropole.
Nové vymáhání válečných reparací po Německu by destabilizovalo úplně vše. Myslí si to historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny. V Polsku se v poslední době otázka vymáhání válečných reparací znovu otevřela.
Česká vláda nepovažuje v tuto chvíli za aktuální otázku požadavku na vymáhání reparací od Německa. Případné rozhodnutí odškodnění vymáhat by nepokládala za šťastné. Uvedl to předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance KSČM Jiřího Valenty, která se týkala nároku české strany na případné reparace od Německa. Valenta svojí interpelací reagoval na záměr Polska, které chce od Německa vymáhat odškodnění.
Když Američané za druhé světové války bojovali proti japonské císařské armádě v Pacifiku, jejich strategií byl „island hopping“, pozvolný postup po jednotlivých ostrovech a souostrovích od Nové Guiney na sever. Při tomto postupu bylo na řadě ostrovů nutno zřídit provizorní letiště uprostřed džungle. Tato letiště, používaná pro dopravu lidí a materiálu (anglicky „cargo“), však měla význam jen v době války a po kapitulaci Japonska byla opuštěna.
Před 80 lety, 29. září 1938, podepsali představitelé evropských mocností – britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler tzv. mnichovskou dohodu, ve které odsouhlasili postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda znamenala podle historiků faktický počátek druhé světové války.
Britský parlament to zažil jenom jednou. „Stáli jsme na lavicích, mlátili do nich programem a křičeli, až nám bylo horko. Byla to scéna nepopsatelného nadšení. Věděli jsme, že mír musí být zachráněn a s ním celý svět,“ popsal událost konzervativní poslanec Henry Channon. „V té vteřině ztratil anglický parlament nervy. Poslanci vyskočili, křičeli a tleskali, galerie burácely jásotem.
Sedmdesát let musel čekat profesor Ludovít Végh na to, aby se dozvěděl více o osudu svého bratra. Mikuláš Végh roku 1940 uprchl z nacisty okupovaného Československa na území Sovětského svazu, krátce poté byl však zatčen a v prosinci 1941 odsouzen k 5 letům v pracovních táborech. Jeho příběh i osudy více než dvacítky dalších československých židů v letech 1939–1941 popisuje kniha rozhovorů Židé v Gulagu. „Úmrtnost v těch táborech byla zhruba patnáctiprocentní,“ řekl na představení publikace Jan Dvořák, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a jeden z jejích autorů.
Nizozemský odboj byl za druhé světové války převážně mužskou záležitostí, našly se však i výjimky. Freddie Oversteegenové bylo 14 let, když se poprvé zúčastnila protinacistické činnosti, třebaže se svými dlouhými černými vlasy spletenými do copů vypadala ještě mladší. Když na kole projížděla ulicemi Haarlemu západně od Amsterdamu se zbraněmi ukrytými v košíku, málokdo ji zastavil. Když lákala německé důstojníky na odlehlé místo, nikdo netušil, že se je chystá zlikvidovat. Oversteegenová zemřela letos 5. září, den před svými 93. narozeninami, píše Washington Post.
Do britských kin vstoupil nový válečný film režiséra Davida Blaira Hurricane, jenž vypráví příběh polských letců z 303. stíhací perutě, kteří bojovali za druhé světové války v bitvě o Británii. Vedle Brita Iwana Rheona, který se proslavil postavou Ramsayho Boltona v seriálu Hra o trůny, či syna Mela Gibsona Mila si ve filmu zahrál také český herec Kryštof Hádek, který ztvárnil roli příslušníka perutě, českého stíhacího pilota Josefa Františka. Osobnosti „českého hrdiny bitvy o Británii“ v sobotu obsáhlý článek věnoval zpravodajský web BBC.
Před 77 lety byla v Moskvě podepsána dohoda mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, která přímo vedla k vypuknutí druhé světové války. Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop se dohodl se svým sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Hitlerovi se tak otevřela cesta k napadnutí Polska.
Krátce po osvobození, zhruba v polovině května 1945, se v pražském hotelu Belvedere na Hradčanech sešla zvláštní společnost. Ke stolu usedli důstojníci Obranného zpravodajství, jmenovitě kapitán Černý, nadporučík Zícha a poručík Čupka.
Americké úřady deportovaly do Německa 95letého Newyorčana Jakiva Palije. Muž údajně působil jako dozorce v nacistickém pracovním a koncentračním táboře Trawniki. Americký soud nařídil jeho vypovězení ze země už před 14 lety. Podle dnešního prohlášení Bílého domu byl Palij deportován dnes brzy ráno. Polský rodák Palij po 2. světové válce tajil svůj podíl na vyvražďování židů v táboře Trawniki v okupovaném Polsku.
