Tag: 2. světová válka

Články k tagu

Česko si připomnělo konec 2. světové války. Prezident mluvil i o válce na Ukrajině

Lidé v Česku si dnes připomněli 80. výročí konce druhé světové války v Evropě. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti zmiňovali současný konflikt na Ukrajině a zdůraznili význam toho, že Česko stojí na straně země napadené Ruskem. Europoslanec Ondřej Dostál (za Stačilo!) oznámil, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války, politici vládních stran to odsoudili. Kromě vzpomínkových akcí se dnes konaly i protivládní demonstrace.

Pevnost Moskva: Rudé náměstí se chystá na oslavy, Kreml žádá pochopení pro výpadky signálu

Kreml připravuje velkolepé oslavy na výročí 80 let od konce 2. světové války. Na Rudém náměstí propukne v pátek 9. května obří vojenská přehlídka, ruský prezident Vladimir Putin vystoupí s projevem k lidu a do Moskvy se chystají i někteří zahraniční lídři. Přípravy ale komplikují život v ruské metropoli. Kvůli nácvikům nefunguje mobilní signál a bankomaty, obchody přijímají pouze hotovost a nefungují ani kurýři s jídlem, informuje magazín NoelReports.

Generál Patton chtěl osvobodit Prahu, ale rozkaz zněl jasně...

Před 80 lety nacistické Německo podepsalo kapitulaci. Právě v českých zemích se přitom bojovalo i krátce poté. Jak probíhalo v roce 1945 osvobozování Čech Moravy a Slezska a jakou roli hrála i rivalita mezi USA a Sovětským svazem či zda velitel americké 3. armády George Patton chtěl osvobodit Prahu, o tom mluví historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, řekl Pavel na Vítkově

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, totéž očekávalo od svých spojenců v roce 1938, když čelilo požadavkům nacistického Německa. U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes na pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu. Ocenil také nasazení Čechů do boje proti nacismu.

„Nesklonili se před diktátorem, ale bojovali.“ Politici v Česku si připomínají Den vítězství

Lidé, kteří ve druhé světové válce bojovali za svobodu, se nesklonili před diktátorem, aby dosáhli spravedlivého a dlouhodobého míru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na síti X k dnešnímu Dni vítězství. Mír není nikdy samozřejmost, napsal na stejné síti předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Dnešní státní svátek v Česku podobně jako ve většině dalších evropských zemí připomíná konec druhé světové války v Evropě v květnu 1945.

Evropa si připomíná konec války. Paříž chystá vojenskou přehlídku, Britové a Němci bohoslužby

Evropa si dnes připomene 80. výročí konce druhé světové války. Vzpomínkové akce se budou konat například ve Francii, v Británii či v Německu, ale i v dalších zemích. Stín na ně vrhá válka na Ukrajině, kterou před více než třemi lety začalo Rusko. To si konec druhé světové války tradičně připomíná až 9. května. Francie za účasti prezidenta Emmanuela Macrona uspořádá vojenskou přehlídku na pařížském bulváru Champs-Élysées. Britský král Karel III. s manželkou Camillou se zase zúčastní bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství.

Vlastenecká scéna se šikuje do Prahy. SPD a spol. stoupají v průzkumech

V den 80. výročí konce druhé světové války se ve čtvrtek v centru Prahy schází demonstrace pořádaná hnutím PRO a dalšími uskupeními, která se profilují jako odpůrci současné vlády a zastánci „míru a národní suverenity“. Akce na Staroměstském náměstí, na níž vystoupí představitelé SPD, Trikolory, Svobodných i strany PRO, ukazuje poměrně nově sílící vliv vlastenecké a protestní scény – a podle posledních volebních modelů také její rostoucí podporu u části veřejnosti.

Kdo byli rudoarmějci?

Pohled na rozkvetlé šeříky má pro člověka mého věku zvláštní konotaci. Vyvolává představu tanku. To obrazové spojení jsem viděl tolikrát, až se mi zapsalo do mysli, asi nesmazatelně. Každý rok začátkem května bylo vidět ve výlohách obchodů, ve školách a veřejných budovách, v hodinách výtvarné výchovy je žactvo poslušně rozmnožovalo. Tanky a šeříky na oslavu „slavných májových dnů“ na památku Rudé armády – osvoboditelky. Pohled na rozkvetlé šeříky má pro člověka mého věku zvláštní konotaci. Vyvolává představu tanku. To obrazové spojení jsem viděl tolikrát, až se mi zapsalo do mysli, asi nesmazatelně.

„Je spravedlivé, že na ruském území není klid. Moskva ignoruje nabídku příměří,“ říká Zelenskyj

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském není klid. Řekl to bez dalších podrobností ve večerním proslovu pravděpodobně v souvislosti s vlnami dronových útoků, které Ukrajina v posledních dnech podniká proti Rusku, jež proti ní čtvrtým rokem vede válku. Zelenskyj podotkl, že Moskva ignorovala ukrajinskou nabídku na 30denní příměří a že tato iniciativa stále platí.

„Sověti nás neosvobodili, ale okupovali,“ tvrdí Foltýnův tým. Kalousek se ohradil: Rusákům jsme do chřtánu vlezli sami

Osmdesáté výroční oslavy konce 2. světové války vyvolává diskuzi o roli Sovětů na konci války v Československu i za našimi hranicemi. Česká republika se podle vládního odboru strategické komunikace přidává po bok pobaltských zemí jako je Litva, Estonsko, Lotyšsko, Polsko a Německo. Šéf odboru strategické komunikace vlády Otakar Foltýn pro deník Echo24 řekl, že příspěvek je překladem litevského originálu. "Z pohledu pobaltských států to sedí, ale z pohledu Československá se jedná o okupaci až od roku 1968," upozornil.

Morava má své „Lidice“. Nacisté se pomstili a v Javoříčku postříleli 38 mužů

K nejtragičtějším nacistickým masakrům za druhé světové války v českých zemích patří vypálení moravské obce Javoříčko nedaleko hradu Bouzov na Litovelsku nacisty na samém sklonku války. Nejspíš jako odvetu za pomoc partyzánům a po incidentu místní partyzánské skupiny obklíčili nacisté 5.výro května 1945 osadu a 38 mužů a chlapců starších 15 let na místě zastřelili. Většinu domů zničili pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty.

Dolanova česká mise

Zájem amerického Úřadu strategických služeb (Office of Strategic Services, OSS) o Československo jako by po debaklu slovenských operačních týmů a jejich povraždění Němci začátkem roku 1945 ochladl. Pouze v rámci operace „Cottage“ byl 19. února 1945 u Červené nad Vltavou letecky vysazen Vlastislav Žuk, vycvičený čs. sekcí středomořského velitelství OSS v Itálii. Mladý agent se bohužel při seskoku zranil a rozbila se mu i vysílačka, takže přes veškerou svou snahu nebyl schopen navázat spojení. Další připravované operační týmy s kódovými názvy „Freedom“ a „Ferndale“ se již do Protektorátu Čechy a Morava vyslat nepodařilo.

Pomněme i jiná květnová výročí

Jsou za námi první květnové dny, neúprosně se blíží osmdesáté výročí konce druhé světové války a atmosféra je zjančená. Může za to několik faktorů: jednak jsou to kulatiny, ale to je nejméně podstatné. Jednak je to výročí doslova živé, jelikož ještě pořád jsou mezi námi pamětníci tehdejšího jara – dokonce i takoví, kteří si ho dobře pamatují, protože jim bylo třeba deset. A jednak, a to je hlavní důvod, proč se jančí, je výročí využíváno a zneužíváno v aktuálních politických bojích, protože druhá světová válka je pořád vztažný bod dějin pro západní Evropu, pro Rusko, vlastně i Ameriku.

Není osvobození jako osvobození

„Příběh druhé světové války nás má spojovat, nikoli rozdělovat,“ hřímal během oslav osvobození Bratislavy slovenský premiér Robert Fico. Ve skutečnosti byl jeho projev jedním z mnoha příkladů toho, že 2. světová válka představuje i 80 let od jejího ukončení významnou dělicí čáru, která prochází napříč Evropou, ale i napříč řadou společností. Jsou různé konce 2. světové války. Ten americký a západoevropský, jehož obrazem jsou nadšené davy na londýnském Trafalgar Square během oslav „Victory Day“, správný hollywoodský příběh války dobra se zlem ukončený happy endem.

Chystá se ministr Rubio na přehlídku 9. května do Moskvy? Šíří to ruská média

Americký ministr zahraničí Marco Rubio by údajně mohl přijet do Moskvy na přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Uvedl to kanál Telegram deníku The Moscow Times s odkazem na zpravodajství televizní stanice Zvezda, kterou kontroluje ruské ministerstvo obrany. Americké ministerstvo se k tomu zatím nevyjádřilo. Televizní kanál ruského ministerstva obrany informoval, že se vojenské přehlídky, která se tradičně koná na Rudém náměstí v Moskvě, možná zúčastní i šéf amerického ministerstva zahraničí.

Šermovat dnes Hitlerem je blokáda rozumné diskuse

Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Nebo jsou naopak slova jako Mnichov a appeasement sugestivní zkratky, které nám znemožňují číst reálně současnost a komplikují hledání východiska z války?

Věznění nacisté netušili, že je někdo poslouchá. Přátelsky klábosili o vraždění Židů

Britské archivy přinesly po osmdesáti letech unikátní svědectví o holokaustu. Izraelským filmařům a mezinárodní skupině historiků se podařilo nalézt záznamy odposlechů tehdejších nacistických zajatců. Ti si krátili čas povídáním o hrůzných popravách a vraždění Židů v koncentračních táborech, nevěděli však, že je při tom odposlouchávají, píše německý deník Bild.

Putin vyhlásil třídenní klid zbraní během oslav konce druhé světové války

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během oslav 80. výročí konce druhé světové války, informují ruské státní agentury TASS a RIA Novosti. Rusko si konec druhé světové války tradičně připomíná 9. května a Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května. Ukrajina, která se brání ruské vojenské agresi už přes tři roky, zatím nereagovala.

Podivní spojenci na Labi a Krymu

Před osmdesáti lety si američtí a ruští, tedy spíš sovětští, vojáci podali ruce na mostu přes Labe u saského města Torgau. Událost, která vstoupila do dějin jako „setkání na Labi“, byla zaznamenána na fotografiích, jež také takzvaně vstoupily do dějin. Samozřejmě jako mnoho takových věcí byly snímky zinscenované: vojáci se k fotografování dostavili až druhý den po prvním kontaktu, k němuž došlo odpoledne 25. dubna. Toho dne průzkumná hlídka Williama D. Robertsona vjela bez boje do města, které bylo plné vzdávajících se vojáků wehrmachtu, kteří toužili mít už všechno za sebou, a přitom nepadnout do rukou Rusům.

Belgický král navštíví Česko. Zúčastní se oslav 80. výročí osvobození v Plzni

Belgický král Philippe navštíví 5. a 6. května Česko na pozvání prezidenta Petra Pavla, oznámil na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Naposledy belgický král do Prahy dorazil před 25 lety. Plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO) potvrdil, že král navštíví plzeňské Slavnosti svobody. Oslavy 80. výročí osvobození města americkou armádou, jedny z největších oslav konce druhé světové války v Evropě, se uskuteční od 2. do 6. května.

„Nač ten povyk?“ Hádka Bruselu s Ficem graduje: Jet slavit do Moskvy odporuje dohodám EU

Napětí mezi Evropskou komisí a slovenským premiérem Robertem Ficem se ve středu výrazně vyostřilo kvůli jeho záměru zúčastnit se oslav výročí konce druhé světové války 9. května v Moskvě. Evropská komise mu připomněla, že Slovensko se v roce 2022 zavázalo k tomu, že bude odmítat veškeré politické pozvánky na akce pořádané Ruskem, a očekává, že tento závazek dodrží.

Fico: „Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám nebo nemám cestovat,“ vzkazuje hrozící Kallasové

Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na Facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.

Tak prosím vás, Rusko nás neosvobodilo

Europoslankyně STAN Danuše Nerudová má metodu chodit do střetu s vybranými protivníky, takovými, o nichž může předpokládat, že mezi jejími voliči vzbuzují odpor. Takhle pomohla k překvapivě dobrému výsledku při eurovolbách Filipu Turkovi, ale pomohla i sobě. Takhle se pouští do komunistky Kateřiny Konečné. Ale dělá to mezitím tak, že Konečné pomůže a sobě uškodí. Včera během televizního duelu o něčem úplně jiném obě europoslankyně zabrousily do historie a Nerudová prohloubila svůj výklad konce druhé světové války na našem území.

Přeživší i státníci si připomněli 80. výročí osvobození Osvětimi

Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si dnes na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi – Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší Osvětimi.

Policie nařídila evakuaci rozsáhlé části centra Drážďan. Kvůli nálezu bomby z války

Kvůli nálezu bomby pod bouraným mostem v centru Drážďan musí být do čtvrtečních 09:00 evakuována rozsáhlá oblast v centru města, která zahrnuje i historické jádro s radnicí, zámkem, palácem Zwinger či kostelem Frauenkirche. V tiskové zprávě to ve středu oznámila saská policie, která na přiložené mapě evakuační oblast přesně vytyčila. V zóně je kromě bytů, úřadů a kanceláří také řada škol, školek a domovů pro důchodce. Noc na dnešek lidé podle policie mohou ještě strávit doma.

Churchill v Norimberku

Na Winstona Churchilla, britského premiéra a šéfa válečného kabinetu, byl na jaře 1944 vydán zatykač Mezinárodního soudního tribunálu v Ženevě za válečné zločiny, kterých se dopouští bombardováním civilních cílů v Německu. Letadla RAF totiž nerozlišují mezi vojenskými a civilními cíli, bomby dopadají na centra německých měst, nešetří kostely, katedrály, historické domy, univerzity, školy a tak dále. Pod troskami již zahynuly desetitisíce žen a dětí.

Ve věku 98 let zemřela poslední lidická žena Jaroslava Skleničková

Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí. Skleničková zemřela tiše a v péči rodiny ve svém domě v Lidicích, řekla dnes ČTK její dcera Jitka Pečová.

„Mnohokrát jsme slyšeli slova omlouváme se“. Zasloužíme si ale náhradu, řekl Duda k 85. výročí začátku války

Vypadá to, že dnešní 85. výročí zahájení 2. světové války útokem na Polsko si připomínají jen v Polsku. "Utrpěli jsme obrovské ztráty v důsledku německého barbarství, v důsledku krádeže naší země, ale především v důsledku ztráty obyvatelstva," řekl polský prezident Andrzej Duda ve Wieluni, městečku, které bylo hned na počátku německé invaze 1. září 1939 bombardováno a zahynulo zde na 1200 civilistů. O vzpomínkové akci informují polská média.