Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na Facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.

WARNING AND THREAT BY MS. KALLAS ARE DISRESPECTFUL AND I STRONGLY OBJECT TO THEM.

The EU High Representative for Foreign Affairs, Kaja Kallas, is warning EU leaders against participating in the May celebrations of Victory Day in Moscow. She claims that such participation will… pic.twitter.com/KsHGJtOVRO

— Robert Fico 🇸🇰 (@RobertFicoSVK) April 15, 2025

Šéfka unijní diplomacie v pondělí zemím sedmadvacítky po jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku podle serveru Politico vzkázala, že "účast na průvodech k 9. květnu a oslavách v Moskvě nebude z evropské strany brána na lehkou váhu vzhledem k tomu, že Rusko opravdu vede v Evropě válku". Evropské politiky vyzvala, aby místo toho projevili solidaritu s Ukrajinou. Ukrajinští představitelé zvou zástupce EU a zemí sedmadvacítky do Kyjeva, aby vytvořili protiváhu ruských vojenských oslav.

"Výstraha Kallasové potvrzuje, že v EU potřebujeme diskusi o podstatě demokracie. Paní Kallasová, rád bych Vám oznámil, že jsem legitimním premiérem Slovenska - suverénní země. Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám nebo nemám cestovat. Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování SR," vzkázal Kallasové Fico.

Slovenský premiér také napsal, že jako jeden z mála činitelů v EU neustále hovoří o potřebě míru na Ukrajině a že nepatří mezi horlivé zastánce pokračování nesmyslné války.

Nynější slovenský premiér dlouhodobě kritizuje dodávky zbraní na Ukrajinu od některých zemí. Jeho nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico také zopakoval, že Rusko se nestáhne z anektovaných či okupovaných oblastí na Ukrajině a nelze ho porazit v konvenční válce.

Předseda slovenské vlády, který dlouhodobě kritizuje protiruské sankce EU, v minulosti řekl, že po skončení války na Ukrajině chce obnovit standardní vztahy s Ruskem. Loni v prosinci se Fico sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tato schůzka odstartovala na Slovensku vlnu protivládních občanských manifestací.

Kallasová je jednou z nejvýraznějších zastánkyň tvrdého a nekompromisního postoje vůči Rusku v rámci celé EU. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 důrazně volá po udržení jednoty EU, zvyšování podpory Ukrajině a zpřísňování sankcí vůči Moskvě. Její politika je pevně ukotvena v přesvědčení, že bezpečnost Evropy je přímo závislá na porážce imperiálních ambicí Ruska.

Kallasová opakovaně varuje před jakýmkoliv relativizováním ruské agrese či návratem k "business as usual" s Kremlem. Zdůrazňuje také historickou zkušenost Pobaltí se sovětskou okupací a vnímá současné ruské chování jako pokračování agresivní imperiální politiky. V tomto duchu apeluje na evropské lídry, aby se vyvarovali účasti na symbolických událostech v Moskvě, jako jsou právě květnové oslavy konce druhé světové války, které jsou podle ní zneužívány ruskou propagandou k legitimizaci současné války proti Ukrajině.

Kallasová se netají kritikou těch členských států EU, které podporují mírová jednání za cenu ústupků Ukrajině, nebo prosazují pragmatický přístup vůči Moskvě. Její postoje jsou v ostrém kontrastu nejen s politikou slovenského premiéra Roberta Fica, ale také např. s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který volá po "realistickém" přístupu k Rusku.

Kallasová ale obecně není mezi evropskými politiky příliš oblíbená pro svou naivitu a podle některých diplomatů pro překračovaní svých pravomocí. Často se údajně chová, jako by byla stále estonskou premiérkou než unijní diplomatkou.