Celá řada amerických univerzit v Texasu zakazuje svým studentům používání aplikace TikTok, pokud využívají wi-fi připojení v areálu školního kampusu. Texaské univerzity zakázali používat čínskou sociální síť na univerzitní půdě kvůli obavám z porušení kyberbezpečnosti, píše deník Daily Mail. Zástupci školy v Austinu se obávají toho, že TikTok sdílí data amerických uživatelů s Čínou.
Generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer si přečetl aktuální průzkum vysněných firem a institucí, pro které by chtěli pracovat mladí absolventi ekonomie na českých vysokých školách. Výsledek ho vyděsil tak, že k němu napsal komentář do Hospodářských novin. „Studenti českých ekonomických škol chtějí pracovat pro stát. Mladá generace, která by měla brzy převzít otěže při tolik potřebném restartu české ekonomiky, si do top desítky ideálních zaměstnavatelů z poloviny navolila státní instituce? Znamená to snad konec podnikavosti mezi současnou mladou generací?“
Prezidentská kandidátka Danuše Nerudová zveřejnila poslední den roku obsáhlé vyjádření k pochybnostem, které panují okolo jejího působení na Mendelově univerzitě. Když byla Nerudová rektorkou brněnské školy, mělo zde docházet k porušování zákona o vysokých školách i vlastních předpisů, někteří zahraniční studenti se navíc měli dostat k titulu rychlejší a snadnější cestou. Nerudová nyní prohlásila, že šlo o jednotlivé případy z několika tisíc, které nebylo možné ohlídat, a že sjednala nápravu hned, jak se o věci dozvěděla.
Pokud je Evropa konfrontována s jasnou situací, tak si dokáže poradit, shoduje se německý právník a spisovatel Bernhard Schlink s českým velvyslancem v Berlíně, básníkem a překladatelem Tomášem Kafkou. „Musíme udělat všechno pro to, abychom si mohli dovolit ignorovat Rusko, stejně jako to Rusko dělalo vůči nám,“ dodává Kafka v rozhovoru pro NN Magazine u příležitosti představení divadelní hry Mitteleuropa, kterou společně napsali a kde reflektují historii a význam Střední Evropy.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová se v posledních dnech dostává do čela průzkumů, které se věnují favoritům ve volbách prezidenta republiky. Ve stejné době pak na veřejnost unikly dosud neveřejné výsledky kontroly Národního akreditačního úřadu (NAÚ), která upozorňuje na řadu závažných pochybení na Mendelově univerzitě, která pod vedením Nerudové údajně porušovala předpisy a dokonce i zákon o vysokých školách. Zprávu přinesl Deník N.
Děkan Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavel Žufan rezignoval. Důvodem jsou pochybnosti kolem doktorských studijních programů na fakultě, informoval Deník N. Potvrdila to mluvčí školy Tereza Pospíchalová. Žufan svou rezignaci oznámil nejprve vedení fakulty, poté o plánech informoval fakultní akademický senát.
Třebaže by se z minulého týdne mohlo zdát, že se v univerzitních stávkách za klima angažuje většina českých studentů, čísla to vidí jinak. Kupříkladu prohlášení iniciativy Univerzity za klima, která stávky zastřešovala, podepsalo k 21. listopadu necelých 500 lidí, zatímco podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vysoké školy v tuzemsku studuje asi 300 tisíc studentů. Konkrétně prohlášení podepsalo k pondělnímu poledni 495 studentů či pedagogických pracovníků.
„Strana říkala, že Oceánie nikdy nebyla v alianci s Eurasií. On, Winston Smith, věděl, že Oceánie byla v alianci s Eurasií před pouhými čtyřmi roky.“ S koncem studené války se zdálo, že této fantazii George Orwella jsme unikli, že svět směřuje ke globalizaci. Jenže v posledních letech se již zcela otevřeně mluví o konci globalizace. V dokumentech vlád se mluví o geopolitickém soupeření, v odborných kruzích o ekonomickém „decouplingu“. Zdá se, že vize budoucnosti, jaké šíří frekventanti Světového ekonomického fóra v Davosujsou slepým ramenem vývoje.
Poprvé od listopadu 1989 se na našem území ve větším rozsahu odehrávají na vysokých školách okupační stávky. Děje se to v rámci akce „Univerzity pro klima“, akční těžiště je, zdá se, v Brně na Masarykově univerzitě. Asi nevyhnutelně se studenti-okupanti dovolávají étosu roku 1989 (byť nikoli toho, co bezprostředně následovalo, tedy 90. let): „Minulé okupační stávky hrály klíčovou roli v událostech, které vedly ke svobodě a obnovily naději na budoucnost.“ Je to ukázková uzurpace slavné historické události, kdy se intence dokonale míjejí.
Od pondělí probíhá studentská stávka za klima na několika univerzitách v Praze, Brně, Plzni či Hradci Králové. Mezi vysokými školami je zastoupena např. FSS Masarykovy univerzity v Brně, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, FAMU, DAMU, brněnská JAMU nebo FaVU. Na fakultách studenti přespávají, pořádají přednášky, promítají filmy nebo organizují koncerty. Na stěnách budov se objevují transparenty s nápisy „Kapitalismus je ekocida“, „Nerůst“, nebo „Pane Fialo, plyn, uhlí, ropa je zlo“
Jindra Tichá je pozoruhodná dáma s pozoruhodným životem a s pozoruhodně otevřenými názory. Přednášela logiku na Karlově univerzitě a po odchodu z vlasti v roce 1969 na nejlepší univerzitě na Novém Zélandu v městě Dunedin. Psala knihy odborné, ale především beletrii, psychologické prózy. Stará vlast ji nikdy nepřestala zajímat, i když ji pozoruje z protilehlé strany zeměkoule. Echo chystá k vydání její vzpomínky Praha v mé krvi.
Studenti a studentky z Masarykovy univerzity v Brně se dožadují „genderově neutrálních“ toalet. Skupina studentů kvůli požadavku zveřejnila petici „Genderově neutrální WC na MUNI“, kterou do úterý podepsalo 340 lidí. Zástupci a lidé stojící za peticí nechtějí nahradit binární toalety, ale chtějí přidat nebo změnit nekteré již existující WC na neutrální. „V nejhorší situaci se ocitají studenti, kteří se identifikují jako nebinární,“ stojí v petičním textu.
Konflikty, hlášení šikany nebo sexuálního obtěžování. I těmito podněty se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabývá od září nová ombudsmanka, kterou se stala Pavla Špondrová, právnička zabývající se problematikou genderové diskriminace. Na západě jsou školní nebo univerzitní ombudsmani již běžným inventářem, v Česku je jich zatím jen pár, rychle jich ale přibývá. Jako první zřídila pozici ombudsmana Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
Minulý týden přinesl důležité zprávy pro studenty. V New York Times přišli s esejem Jonathana Malesice, který učí kreativní psaní na dvou texaských univerzitách. Doplňuje osobními pozorováními to, co potvrzují testy a známky: distanční výuka, která trvala na amerických univerzitách převážně až do loňského podzimu, zanechala na studentech stopy, a to neblahé. Utrpěly nejen znalosti, ale vůbec schopnost studentů učit se. Nedostavují se, neodpovídají na otázky, usínají.
Na konci týdne oznámili rektoři vysokých škol, ředitelé fakultních, tedy těch největších nemocnic a hejtmani, že od nového roku budou očekávané ceny elektřiny likvidační. Vysoké školy hrozí opětovným zavedením on-line výuky, nemocnice budou nuceny omezit lékařskou péči a šetřit na lécích.
Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním projevu na pražské Karlově univerzitě nepředstavil žádné dalekosáhlé vize evropské politiky, ale hovořil spíše o návrzích na reformu Evropské unie. Napsal to list Süddeutsche Zeitung. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zase uvedl, že řada návrhů nebyla nových a že kancléř některé úvahy o změnách nechal bez podrobnějšího vysvětlení. Německá média si také shodně všímají toho, že kancléř si pro svůj projev o budoucnosti Evropy zvolil pražskou Karlovu univerzitu.
V poslední době už nelze pochybovat, že probíhá válka – zuřivá válka proti západní civilizaci. Není tomu ale tak jako kdysi, když se střetávaly armády a vyhlašoval vítěz. Dnes čelíme neúprosnému ideologickému útoku na samotné základy západní tradice, na všechno pozitivní, co kdy Evropa objevila a vykonala. Ta válka byla zpočátku skrytá, ačkoli mnozí z nás tušili, že něco není v pořádku. Divili jsme se, proč se najednou ozývají tak jednostranné, agresivní názory a tak nesplnitelné požadavky, léta jsme si neuvědomovali skutečný záměr nepřítele, protože útok se vedl podivným jazykem a slova ztratila svůj smysl.
Mezi 1000 nejlepších vysokých škol na světě se v letošním žebříčku zařadilo osm českých univerzit, o jednu více než loni. První desítce seznamu nejlepších vysokých škol ARWU (Academic Ranking of World Universities) vévodí americké a britské univerzity, první místo si už podvacáté v řadě vysloužila Harvardova univerzita. Nejlepší českou školou je podle žebříčku Univerzita Karlova, která skončila na děleném 301.-400. místě. Takzvaný šanghajský žebříček ARWU patří mezi nejprestižnější mezinárodní hodnocení vysokých škol.
Britští studenti se bouří proti krokům svých alma mater. Univerzity totiž ze seznamů literatury vyřazují díla, která by mohla být příliš „náročná“ nebo mohla studentům způsobit psychické trauma. Mezi ně nově spadají i některá dramata Williama Shakespeara či knihy držitelů prestižních cen. K takovým krokům přistoupila i prestižní britská skupina univerzit Russel Group. Informovaly o tom americké Timesy.
Diskuse? Ale my jsme univerzita. Takto reagovala Humboldtova univerzita v Berlíně poté, co začínající bioložka Marie-Luise Vollbrechtová představila téma své přednášky, kterou chtěla proslovit na červnovém festivalu Lange Nacht der Wissenschaften. Teze nebyla přehnaně ambiciózní a na popularizační festival vhodná. Navzdory tomu, co slýcháváme ve veřejných debatách, existují – z čistě biologického hlediska – přesně dvě pohlaví, tvrdí začínající bioložka. Proti záměru se vyslovil studentský spolek právníků a právniček, na jehož stranu se postavilo univerzitní vedení a domluvenou přednášku zamítlo.
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) volá po tvrdším přístupu k Rusům v Česku. Zatímco Rusko podle ní bez okolků posílá rakety na ukrajinské univerzity, na některých českých univerzitách roste zájem o studium ze strany ruských studentů. „Dokud Rusko nezastaví válku a nezaplatí škody, nemají tu co dělat,“ uvedla Němcová v pátek na svém Twitteru. Vládní postup vůči studentům z Ruska i jemu spřáteleného Běloruska stojí zejména na zákazu studia tzv. strategických oborů, které by mohly Rusku přinést strategické znalosti.
Ruské jednotky v pátek zaútočily nejméně deseti střelami na dvě největší univerzity v ukrajinském městě Mykolajiv. Na svém twitteru o tom informoval vedoucí Mykolajivské oblastní vojenské správy Vitaliy Kim. „Dnes ruští teroristé zaútočili na dvě největší univerzity v Mikolajivu. Útočí na naše školství. Žádám univerzity všech demokratických zemí, aby přiznali, čím Rusko doopravdy je, a to teroristickým státem,“ uvedl na svém twitteru Kim.
Jeden z nejzajímavějších amerických textů posledních týdnů se přímo nezabýval žádným z chytlavých hesel kulturní války, jež dnes zaručují kliknutí. Nevyšel ani v žádném prestižním médiu, ani na Substacku, nýbrž v nové webové publikaci Palladium, jedné z těch, jež se snaží o trochu něco jiného a kupodivu pořád vznikají. Jmenuje se Válka Stanfordu se společenským životem a není to žádná velká investigace, nedávná absolventka této univerzity Ginevra Davisová vycházela z osobních zkušeností. To mu neubírá na ceně.
Postavení ruských studentů na českých univerzitách se opět dostalo pozornosti. Server Meduza přinesl příběh studentky, která si stěžuje na údajnou diskriminaci na Ostravské univerzitě. Strávila totiž ze zdravotních důvodů prakticky celý letní semestr v Rusku a následně se ptala, jak to bude se zkouškami na jeho konci. V odpovědi od jednoho z pedagogů ji však přišla zřejmě nečekaná odpověď: pokud je problém politická situace, musíte ji změnit a svrhnout Putina. „V žádném případě se nejedná o diskriminaci,“ odmítl pro deník Echo24 biolog Marek Eliáš.
Na česká vědecká pracoviště dorazily západní trendy. Do žádostí o granty či vnitřních hodnocení ústavů Akademie věd přibývají kolonky hodnotící genderové složení týmů, užívání vhodného jazyka či počty žen ve vedoucích pozicích. Zatímco podle zastánců jde o zlepšení pracovního prostředí i vědeckých výsledků, podle části vědců jde jen o ideologii, která jim často nelogicky narušuje práci. A z jejich řad se začíná ozývat ostrá kritika.
Mendelova univerzita v Brně přišla kvůli pochybením o institucionální akreditaci pro doktorské studium ekonomických oborů. Rozhodl o tom Národní akreditační úřad (NAÚ). Vyplývá to ze zápisu z květnového jednání jeho rady. Informaci dnes potvrdil zástupce úřadu Jiří Smrčka. Univerzita si tak podle něj v doktorském typu studia pro ekonomické obory už nebude moct schvalovat nové studijní programy sama, ale bude se muset s žádostí o jejich povolení obrátit na akreditační úřad.
Univerzita v Princetonu v pondělí s okamžitou platností propustila profesora antické literatury Joshuu Katze pro vztah s mladší studentkou. Celý případ se udál v roce 2006 a Katz za něj byl již na rok suspendován v roce 2019. Univerzita se případem začala znovu zabývat v roce 2021 poté, co studentka, která s ním byla ve vztahu, požádala o znovuotevření případu. Katz jako skutečný důvod propuštění vidí svou esej z roku 2020, ve které upozornil, že upřednostňování černých studentů je amorální.
Národní akreditační úřad (NAÚ) zahájil řízení k omezení akreditace na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Rozhodl tak na základě provedené kontroly, která konstatovala závažné nedostatky při uskutečňování magisterského studijního programu Právo a právní věda. Informaci ČT potvrdil zástupce akreditačního úřadu Jiří Smrčka. Úřad podle něj zjistil nedostatky v nastavení přijímacích zkoušek. Škola může omezení akreditace zabránit nápravou chyb, dodal.
Stopy ve vnímání okolního světa na Jiřím Černickém zanechalo mj. toxické prostředí periferie – mezi skládkou a chemičkami v panelákovém předměstí Ústí nad Labem 70.–80. let minulého století, tříměsíční předrevoluční studijní pobyt v Sovětském svazu, tříletá brigáda v hnědouhelných dolech nebo cestování šestnácti zeměmi Afriky. Už tituly jeho materiálově i obsahově pestrých a vynalézavých děl naznačují obsah: První sériově vyráběná schizofrenie, Pluh na rytí držkou v zemi, Bin Ladinova lampa, Pomník obětem ruské mafie, Anatomie sněhuláka, Děvka svobody atp.
Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Vyplývá to z aktuálního návrhu think-tanku Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání 21, který dnes na tiskové konferenci představili jeho zástupci spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN).
