KSČM a SPD do (Babišovy) vlády
Jiří Drahoš se dopustil názoru a Mirek Topolánek ho za něj stírá.
Jiří Drahoš se dopustil názoru a Mirek Topolánek ho za něj stírá.
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš by byl ochotný jmenovat menšinovou vládu s podporou SPD a komunistů, pokud by taková vláda měla předem domluvenou důvěru v Poslanecké sněmovně. Řekl to v rozhovoru pro server Info.cz. Drahošův postup rozdělil další prezidentské kandidáty.
„Piráti“ slíbili ve své předvolební kampani žertovnou formou, že se zasadí o to, aby se u nás zase zavíralo. Na mušce měli tehdy i tři významné politiky, Petra Nečase (někdejší předseda vlády), Miroslava Kalouska (opakovaně ministr financí) a Bohuslava Sobotku (ministr financí a později premiér). A zdá se, že si jdou důsledně za svým. Teď navrhli s podporou poslanců z ANO, SPD, předsedy KSČM Filipa a mj. i poslance Feriho z TOP09 (viz zpráva z IDNES 6. prosince) zřízení vyšetřovací komise ke kauze OKD. Zřízení komise slíbila podpořit i poslankyně za ČSSD a exministryně školství Valachová, která samotný návrh nepodepsala.
Hlasovací stroj Babiše, Okamury a Filipa rozdal karty při sestavování sněmovny a otevřel cestu k menšinové vládě hnutí ANO. Tím se Česko vydává cestou národního státu, který je v opozici vůči Evropské unii. Když se za obranu českého národa berou rodáci z Bratislavy a Tokia, pak vyhlídky pro národní věc nejsou nejlepší.
Předsedou sněmovního výboru nad Generální inspekcí ozbrojených složek (GIBS) se stal komunistický poslanec Ondráček, někdejší příslušník pohotovostního pluku VB, který zasahoval během Palachova týdne.
Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) požádá komunisty, aby zvážili nominaci na šéfa Komise pro kontrolu generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) někoho jiného než je Zdeněk Ondráček (KSČM). Babiš nominaci považuje za problematickou
Těžko říct, jaká motivace vedla Miloše Jakeše, že se nechal dva roky natáčet ve stylu časosběrného dokumentu režisérem Pavlem Křemenem.
Směřování a poměry v naší zemi se zásadně mění, i když pro někoho zatím jen plíživě. Ale první indicie jasně naznačují, že je zpochybněno demokratické a prozápadně orientované směřování republiky. Není mnoho těch, kteří si rozsah nastupujících poměrů ve své plné nahotě uvědomují.
Nastává něco, co jsme ještě nezažili. Do vysokých státních funkcí nastupují nereformovaní komunisté v míře nevídané od roku 1989. Spolu s nimi zahájili pochod institucemi nacionalisté z hnutí SPD, s nimiž dosud jsou minimální zkušenosti. Kde se rudé a nahnědlé tažení zastaví?
Hnutí ANO Andreje Babiše podpořilo do funkce místopředsedy dolní komory komunistu Vojtěcha Filipa a šéfa SPD Tomia Okamuru, ale nezvedlo ruku pro předsedu druhé nejsilnější strany ODS Petra Fialu. Zvyklostí přitom je, že druhá nejsilnější strana zástupce ve vedení sněmovny má. Je to demonstrace síly, kritizuje hlasovací koalici ANO, komunistů a SPD opozice.
Hnutí ANO svolalo měsíc po volbách první schůzku zástupců všech sněmovních stran. Hnutí na ní má představit svůj návrh na podobu jednotlivých výborů a jejich vedení. Opozice tento krok ANO vítá, ale jedním dechem kritizuje, že k němu dochází příliš pozdě. „Kdyby byla taková schůzka dřív, tak jsme dnes mohli být dál,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Od návratu demokracie nebyli extremisté nikdy tak blízko moci. To není výsledek rozhodnutí voličů, protože strany SPD a KSČM, které mají k extremismu blízko, získaly dohromady 37 poslanců, méně než komunisté a Úsvit při minulých volbách.
Komunisté podpoří návrh hnutí ANO o tom, že by měl budoucí Poslaneckou sněmovnu vést Radek Vondráček (ANO). KSČM však nemá zájem vstupovat s hnutím do vlády. Řekl to ve čtvrtek po jednání se zástupci ANO předseda strany Vojtěch Filip. První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek potvrdil, že hnutí výměnou za to podpoří Filipovu kandidaturu na post místopředsedy dolní komory.
Předseda KSČM Vojtěch Filip na úterním setkání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech vyjmenoval sedm podmínek, za nichž by komunisté podpořili menšinovou vládu šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Tři z nich – zákon o obecném referendu, trvalé zvyšování minimální mzdy a ochrana přírodního bohatství – jsou přitom nepřekročitelné.
Komunisté by mohli tolerovat případnou menšinovou vládu hnutí ANO. Řekl to v pondělí v České televizi předseda strany Vojtěch Filip. Musela by ale podle něj nastat vážná situace, kdy by bylo Česko dlouhodobě bez vlády, a program vlády by musel KSČM vyhovovat. Plnou podporu takové vládě však Filip neslíbil. Předseda ANO Andrej Babiš chce v příštích dnech s ostatními stranami vyjednávat o podpoře menšinové vládě. S komunisty se sejde v úterý.
Týden od vyhlášení výsledků voleb je jasné, že letošní volby řádně zametly ve vedení několika parlamentních stran. ‚Končím‘ už zaznělo od pěti předsedů politických stran. V pátek na seznam k Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), Petru Machovi (Svobodní), Matěji Stropnickému (Zelení) a Janu Velebovi (SPO) přibyl předseda komunistů Vojtěch Filip.
Vládě někdo musí dát důvěru. Anebo, jak víme, může docela dlouho vládnout i bez důvěry, ale někdo jí musí schvalovat zákony. A tady by konečně nastoupila organická koalice ANO–SPD–KSČM.
ANO, ČSSD a KSČM podepsaly dohodu o spolupráci ve středočeském zastupitelstvu. V krajské radě budou ANO a ČSSD, hejtmankou zůstává Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). ANO bude mít v jedenáctičlenné radě šest křesel a ČSSD pět, řekla novinářům Pokorná Jermanová. Jednání s ODS o alternativní koalici podle ní zkrachovala.
Předseda KSČM Vojtěch Filip se v neděli ráno sešel se zástupci hnutí ANO v Průhonicích. Schůzka se točila především kolem uspořádání nové Sněmovny a priorit stran, řekl Filip. Babiš se sešel i s ekonomem Janem Švejnarem. Ten v ČT uvedl, že mluvili o ekonomické situaci, jak v Česku, tak ve světe. Odpoledne mají na stejné místo zamířit i představitelé Starostů a nezávislých.
Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).
Na předvolební plakáty pražské KSČM začali lidé lepit poslední dopis Milady Horákové, který popravená advokátka napsala před svou smrtí v roce 1950. Dopis se objevil hlavně na postavě poslankyně Marty Semelové (KSČM), která dlouhodobě vzývá někdejšího prezidenta Klementa Gottwalda, jenž rozsudek smrti nad Horákovou podepsal.
Existuje v Česku jedna strana, jejíž volební výsledek neinspiruje k všelijakým spekulacím, stejně jako role v budoucím parlamentu či vládě.
Představitelé vládních stran ANO a ČSSD se dva týdny před volbami střetli kvůli memorandu o porozumění o těžbě lithia na Cínovci, které v pondělí podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou firmou European Metals Holdings (EMH).
V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
Favoritem sněmovních voleb je podle nejnovějšího modelu agentury Median stále hnutí ANO, jeho podpora ale stagnuje okolo 27 procent hlasů. Druhá ČSSD by získala 13,5 procenta hlasujících, jen o jedno procento méně pak komunisté. Okamurova SPD má šanci získat až 10 % hlasů. Průzkum se konal v poměrně dlouhém období, od 28. srpna do 25. září.
Jsou mladí, energičtí, politikou se nezašpinili a nepřistoupí na kompromisy. Jejich zvolením se svět změní k lepšímu. Tak zní definice nových stran, které přinášejí naději do domácností obyčejných lidí. Ti se proto zvednou, půjdou hlasovat a transfuzí nové krve oživí skomírající parlament. Nové strany oživují, případě tříští politickou scénu v celé Evropě.
Velkým favoritem říjnových voleb do Poslanecké sněmovny je podle bookmakerů stále hnutí ANO s kurzem 1,1:1 – 1:13:1. Na jeho vítězství jde také zhruba polovina sázek. Zatímco ještě koncem června sázkové kanceláře považovaly za téměř jisté překročení 27 procent (1,45:1), nyní už je podle nich tato varianta velmi nepravděpodobná (až 4,6:1). Vyplývá to z vyjádření oslovených sázkových kanceláří. Za ANO následují ČSSD (8:1 – 9:1) a KSČM (11:1 – 13:1).
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Sněmovna ve středu dala souhlas s ratifikací hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU, jejími členskými státy a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Má také pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu.
Komunisté v sobotu formulovali sedm podmínek pro kandidáta na prezidenta, kterého by strana mohla podpořit v lednových volbách. Chtějí, aby s nimi prezident mluvil, respektoval jejich program, podpořil myšlenku zdanění finančních náhrad církevních restitucí či zákona o obecném referendu. Podmínkou pro podporu kandidáta je také ochrana českých zájmů a respekt k zahraniční politice všech směrů.