Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše, které volilo skoro 30 procent voličů. Druhá skončila ODS s víc než osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonala ještě TOP 09 i Starostové a nezávislí (STAN).

V dolní komoře tedy zasednou kandidáti devíti uskupení, což je nejvíc od vzniku samostatné České republiky. Účast v letošních volbách se těsně před sečtením všech hlasů pohybovala kolem 60,83 procenta, což je o něco více než před čtyřmi lety, kdy přišlo vybírat poslance 59,48 procenta voličů.

ANO podle konečných výsledků získalo 29,64 procenta hlasů, což pro něj znamená 78 mandátů. Druhé ODS přineslo 11,32 procenta hlasů 25 poslanců. Piráti za 10,79 procenta a SPD za 10,64 procenta hlasů získají po 22 poslancích. KSČM díky 7,76 procenta a ČSSD za 7,27 procenta hlasů budou mít po 15 poslancích. KDU-ČSL obdržela 5,8 procenta hlasů a deset míst ve Sněmovně. TOP 09 za 5,31 procenta hlasů obhájila sedm křesel a STAN za 5,18 procenta hlasů získal šest mandátů.

Hnutí ANO se v letošních volbách stalo stalo prvním celostátním vítězem, který triumfoval také ve všech 14 krajích. Dosud nejvíce se podobnému výsledku přiblížila v roce 2002 sociální demokracie, která tehdy nezvítězila jen v Praze a Libereckém kraji. ČSSD letos úplně propadla, proti minulým volbám přišla o 650 tisíc hlasů. 

Nejvíc preferenčních hlasů získal lídr ANO Andrej Babiš, druhý skončil Václav Klaus ml., který kandidoval na třetím místě pražské kandidátky ODS, třetí byl Karel Schwarzenberg, jednička na pražské kandidátce TOP 09.

Vzápětí po oznámení volebních výsledků se objevily první úvahy o příštím vládním uspořádání. Prezident Miloš Zeman chce zahájit konzultace se sněmovními stranami až po 28. říjnu. První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek navrhne, aby hnutí ANO s nabídkou spolupráce primárně oslovilo své dosavadní koaliční partnery ČSSD a lidovce. Mluvit o možné vládní spolupráci chce ale se všemi sněmovními stranami, a to na základě programových priorit. Premiérem by podle něj měl být šéf hnutí Andrej Babiš.

Potenciální koaliční partneři ovšem už dali najevo, že je pro ně nepřijatelné být ve vládě s obviněnými. Babiše i Faltýnka stíhá policie kvůli údajnému dotačnímu podvodu v kauze Čapí hnízdo.

Občanští demokraté vylučují spolupráci s hnutím ANO a komunisty. Lídr Pirátů Ivan Bartoš opakovaně vyloučil spolupráci s SPD, KSČM a kvůli trestnímu stíhání Babiše a Faltýnka také s hnutím ANO. Okamura očekává, že první oťukávání s ostatními sněmovními stranami začne dnes večer při televizní debatě. Pro jeho hnutí je klíčovou otázkou prosazení referenda.

I přes volební debakl zůstane vedení ČSSD zřejmě až do jarního sjezdu strany. Úřadující předseda strany Milan Chovanec řekl, že strana chce nyní zpracovat analýzu, ve které zhodnotí příčiny propadáku. ČSSD podmiňuje jednání o vládě programovým průnikem. Neumí si také představit spolupráci s obviněnými politiky.

Rozladění panuje i u komunistů – s necelými osmi procenty dosáhli nejhoršího výsledku v parlamentních volbách od svého vzniku v roce 1921. Místopředseda KSČM Pavel Kováčik nevyloučil ani nevyvrátil možnost, že by KSČM podporovala menšinovou vládu hnutí ANO. Lepší výsledek čekali i lidovci. Jejich předseda Pavel Bělobrádek řekl, že i přes neúspěch nehodlá rezignovat. Nevylučuje jednání s ANO, ale ani lidovci podle něj nebudou ve vládě s obviněnými.

TOP 09 prožívala drama se šťastným koncem. I přes nadšení ve volebním štábu politici této strany vyjadřovali zklamání z toho, proč lidé volili hlavně protisystémové strany jako hnutí ANO, komunisty a Okamurovo hnutí. Předseda Miroslav Kalousek prohlásil, že není možné složit demokratickou prozápadně orientovanou většinu a TOP 09 zůstane v opozici. Také STAN počítá s tím, že bude plnit opoziční roli.

Chtěl jsem slíbit našim voličům, že s Burešem budu bojovat i zpoza sněmovny. Vypadá to ale, že si to dáme i ve sněmovně. Nic nevzdáváme!

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 21. října 2017

Výsledek voleb je podle jednoho z prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše největší politickou změnou od roku 1989. Volební výsledek podle něj nesmí vést ke změně základních hodnot a orientace země. ANO je podle dalšího uchazeče o Hrad Michala Horáčka nesmírně silným vítězem voleb, který může obrovskou moc využít prospěšně, hrozí ale také opojení mocí. Někteří umělci a další osobnosti v reakcích na volby vyjadřovali překvapení z velkého úspěchu populismu ve sněmovních volbách. Někteří z nich se obávají ztráty svobody.

Do Sněmovny se nedostali Zelení, získali méně než 1,5 procenta, čímž ztratili i nárok na finanční příspěvek od státu. Předseda strany Matěj Stropnický už oznámil, že odstupuje. Před branami Sněmovny zůstanou i Svobodní, Strana práv občanů a Realisté. Celkem se o přízeň voličů ucházelo 31 uskupení.

Ve volbách českých poslanců na zahraničních zastupitelských úřadech se dařilo zejména TOP 09 a Pirátům. TOP 09 získala největší podíl hlasů v Evropě, Americe, Asii i Africe, z jednotlivých zemí ve Spojených státech, Belgii, Německu, Rusku a na Slovensku. Piráti byli v šesti zahraničních volebních oblastech druzí, vyhráli v Austrálii a Oceánii. ANO vyhrálo pouze v Afghánistánu. 

České volby komentovaly i světové tiskové agentury. Francouzská AFP o jasném vítězství hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše píše jako o vzestupu českého Donalda Trumpa, agentura Reuters se zase pozastavuje nad neschopností dosud vládní ČSSD zúročit ve volbách nynější hospodářskou prosperitu země. Americká AP uvedla, že výsledek znamená ránu pro tradiční politické strany.

Glosa komentátora Echo24 Petra Holuba: „Vítězná strana pod třiceti procenty, další čtyři strany těsně nad nebo těsně pod deseti procenty, tři s odřenýma ušima nad pětiprocentní hranicí pro vstup do sněmovny, jedna strana těsně pod ní. Takový výsledek parlamentních voleb zaznamenali Slováci loni v březnu a tomu odpovídají takřka do detailu první průběžné výsledky v Česku. Ukazují to přinejmenším průběžné výsledky z dvanácti procent volebních okrsků a prognóza agentury Median. V této obecné rovině se na výsledku už mnoho nezmění. Na Slovensku to znamenalo, že se u moci udrží premiér Robert Fico ze strany Smer, která však musela přibrat další dvě strany do koalice. V Česku to znamená politický převrat prvního řádu. Suverénem parlamentu se podle výsledků stává hnutí ANO Andreje Babiše, kterému na rozdíl od slovenských kolegů přeje i systém přepočtu hlasů na mandáty. Teoreticky mu bude stačit jediný partner,“ píše Petr Holub.    

Před čtyřmi lety vyhrála předčasné sněmovní volby podruhé po sobě ČSSD se ziskem 20,45 procenta hlasů. ANO 2011 skončilo druhé se ziskem 18,65 procenta. Třetí místo obsadila KSČM s 14,91 procenta hlasů. Čtvrté místo patřilo TOP 09, kterou volilo 11,99 procenta lidí. ODS na pátém místě dalo hlas 7,72 procenta voličů. Okamurův Úsvit získal 6,88 procenta hlasů a do Sněmovny se vrátila KDU-ČSL díky 6,78 procenta hlasů. Volební účast v roce 2013 dosáhla 59,48 procenta, byla druhá nejnižší od roku 1989.