Týden od vyhlášení výsledků voleb je jasné, že letošní volby řádně zametly ve vedení několika parlamentních stran. ‚Končím‘ už zaznělo od pěti předsedů politických stran. V pátek na seznam k Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), Petru Machovi (Svobodní), Matěji Stropnickému (Zelení) a Janu Velebovi (SPO) přibyl předseda komunistů Vojtěch Filip.

Nízký volební zisk naopak politicky přežil předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „Já jsem podle svého slibu dal funkci k dispozici se vší pokorou a s tím, že jsem vzal samozřejmě ten neúspěch, který jsme ve volbách zažili, na sebe. Myslím si, že to je správné. Nakonec jsem dostal poměrně výraznou podporu v tajném hlasování,“ řekl v pátek Bělobrádek. Celostátní konference KDU-ČSL jeho rezignaci nepřijala. Žádný jiný politik se navíc dle lidovců o post předsedy nepřihlásil.

Skončí ale doposud nejdéle sloužící předseda parlamentní strany, komunista Vojtěch Filip. Na mimořádném dubnovém sjezdu strany funkci obhajovat nebude, uvedl v pátek po zasedání ústředního výboru strany. V čele KSČM, jež letos získala nejméně procent od vzniku strany, byl 12 let. Post předsedy klubu naopak obhájil Pavel Kováčik.

Zemětřesení v ČSSD?

Změny čekají i sociální demokraty, již se po víkendových volbách pomalu vzpamatovávají. Svůj mimořádný sjezd svolala ČSSD na duben, rezignaci zatím neohlásil nikdo. Představa, že do jara bude v jejím čele triumvirát Lubomír Zaorálek, Milan Chovanec a Bohuslav Sobotka, je po ztrátě 35 poslaneckých křesel problémová pro část členské základny. Ozývají se hlasy, že by se sjezd měl sejít dříve. Do vedení už se hlásí exhejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. V případě zájmu členské základny prý zváží kandidaturu do vedení.

Volební lídr ČSSD Zaorálek už na mimořádném sjezdu do vedení strany kandidovat nechce. Pro páteční Právo uvedl, že obroda může přijít od mladých členů stran. „V kampani jsem spolupracoval s Mladými sociálními demokraty. Někteří mi přišli velmi šikovní. Strana potřebuje obrodit zespoda,“ řekl. Poslanecký klub ČSSD povede končící ministr pro lidská práva Jan Chvojka. Dosluhující premiér Bohuslav Sobotka už v létě oznámil, že do vedení strany znovu kandidovat nebude.

Bez kandidáta na post předsedy zatím zůstává TOP 09. Po Kalouskově oznámení, že post v listopadu nebude obhajovat, se hovořilo o místopředsedkyni Markétě Pekarové Adamové. Ta ale o funkci usilovat nebude, a spekuluje se tak o jménu senátora Tomáše Czernina, jehož navrhla středočeská organizace. Europoslanec a nově i člen TOP 09 Jiří Pospíšil bude kandidovat, bude-li ve straně zájem. „Jsem řadový člen. Nyní bude probíhat velmi hluboká debata, jak dál a co musí strana udělat. Do té debaty se zapojím a jsem připraven ji poslouchat. A zda na nějakou funkci budu kandidovat, to se rozhodnu na základě většinového názoru v TOP 09,“ řekl ve čtvrtek ČTK Pospíšil.

Změny ve vedení mohou čekat i druhou nejsilnější stranu ve sněmovně ODS. Její poslanec Václav Klaus mladší, jenž získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů, chce příští týden oznámit, zda bude usilovat o post ve vedení ODS.

Skončili i Veleba, Mach, Stropnický

Ve čtvrtek skončilo i vedení Strany práv občanů (SPO), blízké prezidentovi Miloši Zemanovi. SPO pod vedením Jana Veleby získala jen 0,36 procent. Mezi místopředsedy strany je i hlavní Zemanův poradce Martin Nejedlý. Nové vedení si strana zvolí v březnu.

Jako první oznámil odchod z čela strany předseda Zelených Martin Stropnický. Strana nezískala ani 1,5 procenta a Stropnický rezignoval ihned po vyhlášení výsledků. V úterý složil funkci dlouholetý předseda Svobodných Petr Mach a s ním i celé vedení. Svobodní se totiž nedostali do Poslanecké sněmovny a skončili něco málo přes 1,5 procenta daleko za hranicí pro vstup do dolní komory.

Exodus předsedů pokračoval v úterý, kdy předseda TOP 09 Miroslav Kalousek oznámil, že na listopadovém sněmu nebude obhajovat funkci.