Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) loni hospodařila se ztrátou téměř 9,2 milionu korun, o rok dřív byla v zisku. Většinu výnosů představoval státní příspěvek, z nákladů šla největší část peněz na služby, kam patří volební náklady nebo opravy majetku, a mzdy. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou strana zveřejnila na svém webu.
Samozřejmě existuje třídní boj. Je to boj bohatých proti chudým a zoufale chybí levicová odpověď. S tím poselstvím objíždí svět univerzitní profesor a autor bestsellerů Didier Eribon a minulý týden vzbudil ohlas i ve Vídni. Novinářům vysvětlil, že boháči vedou třídní boj proti ostatním zpřísňováním pracovního práva, úspornou politikou, snižováním daní a tím, když staví s pomocí veřejných peněz své honosné vily.
Aspoň pětadvacátého února by měl člověk věnovat tichou vzpomínku na komunismus a komunisty, kteří tuto zemi čtyřicet let měli ve svém vlastnictví, takže se z toho nemůže dosud vzpamatovat.
Bohuslav Sobotka nemá dvakrát reputaci velkého drsňáka, nepůsobí tak a nejedná tak, ve volebním roce se ale snaží probudit svého vnitřního bijce.
Prezident Miloš Zeman nevyloučil, že by jmenoval vládu i se zástupci komunistů. Řekl, že je pro zrušení takzvaného bohumínského usnesení, které sociální demokracii zakazuje na úrovni vlády spolupráci s extrémními stranami včetně KSČM. Poznamenal, že na rozdíl od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) si ale myslí, že zmíněné usnesení by měl zrušit stranický sjezd sociální demokracie.
Sociální demokraté jsou ochotní jít do vlády s KSČM. „Spolupráci s komunisty nemá smysl se bránit – a to ani na vládní úrovni, “ uvedl předseda strany Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Fakticky to znamená, že by se komunisté mohli poprvé v historii České republiky ocitnout ve vládě. Sobotka považuje tzv. bohumínské usnesení za zastaralé a přijaté v jiném historickém kontextu.
Skupina poslanců KSČM navrhla včlenit do trestního zákoníku příživnictví. Trest by hrozil lidem, kteří se vyhýbají práci, ač by jim byla opakovaně nabízena, a žijí na úkor jiných. Komunisté zdůrazňují, že navzdory stejnému pojmenování nejde o navrácení trestného činu, jaký existoval za socialismu. K sankcím by patřil i zákaz činnosti.
Předvolební průzkum agentury CVVM ukázal zvyšující se podporu pro TOP 09. Podle lednového průzkumu by ji volilo osm procent lidí. Průzkum CVVM se tak ostře rozchází se včerejším modelem agentury STEM, který TOP 09 poslal až pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.
Sněmovní volby by v prosinci vyhrálo hnutí ANO s 29,7 procenta hlasů, druhá ČSSD proti říjnu posílila na 16,3 procenta. Podle ve čtvrtek zveřejněného volebního modelu STEM by se do sněmovny dostali také komunisté, ODS, lidovci a TOP 09, která zůstává těsně nad pětiprocentní hranicí volitelnosti. Pod ni kleslo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), přiblížilo se k ní naopak hnutí STAN.
Komunističtí poslanci chtějí, aby Česká republika vystoupila z NATO. Zákonodárci KSČM by rádi, aby o setrvání Česka v Severoatlantické alianci rozhodli lidé, proto chtějí vyhlásit referendum. Jejich kontroverzní návrh má na své příští schůzi projednat Poslanecká sněmovna, ovšem poslanci z opozičních i koaličních stran takový nápad odmítají a nečekají, že jej sněmovna schválí. Návrh, ke kterému vydala zamítavé stanovisko vláda, je podle nich jen dalším důkazem protidemokratického směřování KSČM.
Nápad šesti desítek poslanců, kteří se snaží do českého práva dostat urážku prezidenta a který si velice rychle vysloužil označení Lex Zeman, je podle odborníků protiústavní. Prezident Miloš Zeman není ani panovník ani nadčlověk a jako veřejně činná osoba musí počítat s tím, že ho lidé budou kritizovat. Pokud by návrh prošel, výrazně by podle nich ohrozil svobodu projevu.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO, které oproti září téměř ztrojnásobilo náskok před druhou ČSSD. V září bylo ANO s 28,5 procenta hlasů jen o 5,5 procentního bodu před ČSSD, kdežto aktuálně má s 34,5 procenta náskok 15 bodů. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Značně, zhruba o třetinu, posílili také lidovci, kdežto KSČM naopak třetinu hlasů ztratila.
Hnutí ANO Andreje Babiše by v říjnu podle volebního modelu agentury STEM vyhrálo parlamentní volby s výrazným náskokem. ČSSD oslabila a propadla se na třetí místo, předstihli by ji komunisté. Pětiprocentní hranici by nově překročila Okamurova SPD.
Pátečních oslav 28. října na Pražském hradě se mezi jinými zúčastnil i člen Plzeňského krajského výboru KSČM Petr Cvalín. Mladý komunista, který je známým obdivovatelem prezidenta Miloše Zemana, přitom pravidelně přispívá na kontroverzní server Aeronet, jenž česká kontrarozvědka označuje za nebezpečný zdroj ruské propagandy.
V občanské společnosti sílí proud proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Řada lidí se po nejčerstvějším rozhodnutí hlavy státu neudělit státní vyznamenání Jiřímu Bradymu rozhodla bojkotovat oslavy 28. října na Pražském hradě. Svou neúčast na celé akci tak už předem oznámil kardinál Miloslav Vlk, plzeňský biskup Tomáš Holub. Na Hrad nedorazí ani většina rektorů českých vysokých škol.
Na oslavu 28. října na Pražský hrad dorazí zřejmě jen komunisté, okamurovci či někteří sociální demokraté. Vyplývá to z průzkumu deníku Echo24.cz. Poté, co prezident Miloš Zeman odmítl podle lidoveckého ministra Daniela Hermana vyznamenat jeho strýce Jiřího Bradyho kvůli setkání s dalajlámou, účast na ceremonii odřekla řada předních politiků. Další váhají, jak s pozvánkou naložit. To je třeba i případ šéfa lidovců Pavla Bělobrádka. Nechtějí se podle svých slov stát rukojmími politického boje.
Napjatá atmosféra provázela mimořádné povolební jednání ústředního výboru KSČM. Komunisté hledali viníka propadu strany v krajských volbách a křesla se tak otřásly především pod předsedou strany Vojtěchem Filipem a místopředsedou Jiřím Dolejšem. Podle informací deníku Právo se však vedení strany nezměnilo.
Čeští komunisté se v posledních letech stali pro média až nezajímavými. Pohoršení, otázky a obavy už budí jiní. Znamená to, že „komunistická otázka“ už byla jednou provždy zodpovězena? Spadla pod stůl? Z KSČM se stala jedna z mnoha tuzemských stran?
Otázku položil diskusní Salon Týdeníku Echo třem expertům. K debatnímu stolu se sešli sociolog a výzkumník veřejného mínění Jan Herzmann, prorektor vysoké školy CEVRO institut Ladislav Mrklas, který se specializuje na politiku střední a východní Evropy, společně s Milanem Znojem, docentem Filozofické fakulty UK a členem poradního sboru Masarykovy demokratické akademie.
