Tag: populismus

Články k tagu

Zabraňme vládě extremistů, znělo Staroměstským náměstím. Pořadatelé vzývali „pozitivní vlastenectví“

Tisíce lidí se dnes odpoledne sešly na Staroměstském náměstí v centru Prahy na předvolební akci spolku Milion chvilek pro demokracii. Pořadatelé chtěli shromážděním upozornit na to, že se po podzimních volbách mohou do Poslanecké sněmovny dostat populistické a extremistické strany a hnutí. Znamenalo by to podle nich ohrožení svobody a demokratického směřování České republiky. Lidé na akci dorazili s vlajkami České republiky, Evropské unie či Ukrajiny.

Cítit se jako klávesa od klavíru

Český politolog Lubomír Kopeček prohlásil, že vláda populistů po volbách je velmi pravděpodobná. „Populisté mají jinou představu demokracie. Představa je, že suverenita lidu by neměla být ničím omezována,“ uvedl pro server iRozhlas na začátku září. Strašidlo populismu intenzivně obchází demokratický svět již bezmála desetiletí, přičemž zvláštní pozornosti se mu dostává od roku 2016, kdy došlo k referendu o brexitu ve Velké Británii a prvnímu zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Jev se neblaze snoubí s obecnější deziluzí významné části veřejnosti z demokratického fungování, které na tom v tuto chvíli není vůbec dobře.

Princip „oko za oko“ brzdí zbytečnou přísnost

Jsme příliš mírní, a právě v tom spočívá naše tvrdost. Tak zní překvapivé stanovisko Jakuba Drápala, právního vědce a kriminologa, který letos získal prestižní evropský grant ERC. V rozhovoru vysvětluje, co znamená, že se z podmíněného odsouzení stala norma, proč přeplněné věznice nutně nesouvisejí s trestající kulturou, ale spíš s nepromyšleností, a také proč je přesvědčen, že přesvědčivější než tvrdost je spravedlnost – pro pachatele i veřejnost.

Spor mezi SPD a Stačilo! kvůli podobě referenda. Okamura viní Konečnou z populismu

Tři velká opoziční hnutí se shodují na tom, že chtějí zavést do českého právního řádu referendum. Naposledy ústavní zakotvení celostátního referenda avizuje hnutí ANO, historicky je tento tlak spojený především s SPD a chce ho i hnutí Stačilo!. Mezi jednotlivými subjekty se ale liší podoba referenda. ANO odmítá otázky o vystoupení z NATO a EU, u SPD a Stačilo! je spor o počet podpisů. Hnutí ANO minulý týden při představování svého programu uvedlo ústavní zakotvení práva na referendum.

Pravicová Strana pokroku má šanci vést Norsko. Jeho předsedkyně varuje před no-go zónami i „bílými monstry“

Norsko v pondělí čekají klíčové parlamentní volby, které mohou zásadně proměnit tamní politickou mapu. O premiérské křeslo se utkají stávající premiér Jonas Gahr Støre z levicové Strany práce a Sylvi Listhaugová z opoziční Strany pokroku (FrP), která sází na tvrdou azylovou politiku, pravicovou ekonomickou agendu a prezentuje se mnohdy provokativní výroky. Podle listu Die Welt by se tak poprvé v historii severských zemí mohlo stát, že funkci premiéra obsadí kandidát vnímaný jako "pravicově populistický".

Každý má svůj patent na pravdu. Politici mají před volbami problémy s pomluvami a lhaním

Pár měsíců před sněmovními volbami sílí nejen klasická venkovní a kontaktní kampaň, ale i boj v online prostoru. Politická konkurence se poslední dobou stále častěji potýká s cílenými útoky, zjednodušenými či přímo nepravdivými výroky. Informace se šíří zejména na sociálních sítích, odkud se rychle dostávají k voličům. Strany proto přicházejí s novými nástroji, jak je vyvracet a prezentovat vlastní pohled na věc.

Babiš jako český Trump má vlastní plán na záchranu Evropy, píše britský list The Times

Miliardář a podnikatel Andrej Babiš je podle britského listu The Times českou verzí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Předseda hnutí ANO, který vedl Českou republiku v letech 2017 až 2021, má na záchranu Evropy podobný recept - být proti imigraci a zelené politice, píše list. Podobně jako řada jiných populistických politiků v Evropě je i on proti Evropské unii (EU). "S našimi současnými vůdci jako bychom prožívali pád římské říše," řekl Babiš minulý týden o EU.

Chybí demokracii Bůh?

„Slovo demokracie nemohu vystát,“ pronesl nedávno nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke. Rozhovor vysílaný v rakouské televizi měl ohlas. Není divu – demokracie je poslední svatostánek, na kterém v západním světě panuje společenská shoda. O to zajímavější byly mediální žně kolem volby nového papeže. Odkud se brala ta fascinace? Vždyť papež je absolutní vládce – přímo uprostřed Evropy, která se jinak zaklíná demokracií. A církev? Ztělesňuje něco, co má nestydatě absolutistický nárok a nestrpí diskusi. Říká se tomu pravda.

Slibovat levnou elektřinu z Dukovan je čirý populismus

Němci budou bez jádra navždycky, už je to oficiální. Nová ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová hned zčerstva návrat k jaderné energetice vyloučila. Není to nic nečekaného. To nesmyslné rozhodnutí, které Německo s koncem jádra učinilo, se téměř nedalo vzít zpět. Už do něj bylo investováno příliš, v tom má Reicheová pravdu. Sliby o znovuzprovoznění některých reaktorů měly spíš jen plnit účel kampaně nového kancléře Friedricha Merze.

Jak zastavit AfD a Reform. Co takhle omezit migraci?

Boj proti „pravicovému populismu“ v Evropě přinesl v posledních dnech dva zásadní zvraty. Nejdříve 1. května britská Reform UK ovládla komunální volby. Získala 30 % hlasů a 677 zastupitelů z celkových 1641 možných. Taktéž získala dalšího poslance v doplňovacích volbách v okrsku Runcorn a Helsby. Labouristé a konzervativci, tradiční strany střídající se u moci zhruba jedno století, pohořeli. Konzervativci získali 317 zastupitelů, labouristé 98. Labouristy obzvláště děsí prohra v Runcornu. V parlamentních volbách minulý rok tam totiž přesvědčivě vyhráli a okrsek byl považován za nedobytnou baštu.

Tažení proti zvrhlíkům

V posledních letech došlo k inflaci používání slova populismus, narazíme na něj všude možně – i tam, kde označuje prostě síly a tendence, které se „nám“ nelíbí. Tak se stane, že směřuje ke schválení novelizace trestního práva vpravdě populistická, a to prosazená průřezovou skupinou poslanců v naší Poslanecké sněmovně, v níž mají většinu strany, jež si říkají nepopulistické, v čele s poslankyní za vládní stranu STAN. A postaví se jí na odpor politik deklarovaně konzervativní, což je orientace, jež v očích některých komentátorů s populismem sousedí. Mluvíme o tzv. dětském certifikátu.

Neuvěřitelné se stalo skutkem

Je neuvěřitelné, že to mohlo dojít tak daleko, nicméně v Rumunsku volební komise o víkendu opravdu vyloučila z prezidentských voleb jejich favorita Calina Georgeska. I kdyby byl tento nález při odvolacím řízení zvrácen, překročili jsme v Evropské unii jistý milník. Establishment členské země je rozhodnut nepustit „pravicového populistu“ k moci, a to doslova za žádnou cenu. Zdůvodnění se mohou měnit, cíl zůstává.

Británie naruby. Odpůrce imigrace Farage by ve volbách těsně porazil labouristy i konzervativce

Strůjce Brexitu a konzervativní politik Nigel Farage a jeho pravicová strana Reform UK vede u britských voličů. Každý pátý Brit, který volil v loňských červencových volbách konzervativce, by nyní dal svůj hlas protiimigrační pravicové straně Reform UK Nigela Farage. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, o kterém informovala stanice Sky News. Poprvé tak v průzkumu YouGov strana, která bývá označována za populistickou, těsně předstihla vládnoucí labouristy i opoziční konzervativce, kteří se dlouhodobě střídají u moci.

Fialova pětka

Vstup Petra Fialy na sociální síť TikTok a jeho vize o dostihnutí Německa v průměrných platech nikdo nečekal. Na první pohled se český premiér snaží vzbudit rozruch, přitáhnout pozornost a zachránit se u moci. Část politiků vládních stran mu to nevěří a zatím jen v zákulisí se proti tomu vymezuje. Jsme svědky budoucí vzpoury? Zatím jen hledání nového modelu utváření politiky na vládní úrovni. Československo od svého vzniku v roce 1918 šlo od krize ke krizi.

Co takhle Násir nebo Perón?

Vyspělé demokracie se poznají podle toho, že před každými volbami se najde aspoň někdo, kdo je prohlásí za nejdůležitější volby v dějinách země, za nejdůležitější volby v poválečné historii, anebo aspoň za nejdůležitější volby, jaké jsme zažili (V USA se „nejdůležitější volby, jaké kdo zažil“ konaly poprvé ve státě Pensylvánie již v roce 1805 a formulace „nejdůležitější volby našich životů“ se objevuje v doslovném znění pravidelně od roku 1936).

Mám jasnou představu, co dělat, oznámil Fiala. Chce však o ní nejprve mluvit s kolegy ve vládě

„Mám jasnou představu, co musíme udělat pro to, abychom přesvědčili voliče, že plníme naše sliby a pracujeme pro ně,“ uvedl premiér Petr Fiala k povolební situaci. Uvedl také, že nemíní odevzdat zemi „levici a populistům“. V proběhlých krajských volbách koaliční strany vyhráli pouze ve třech z 13 krajů a například Pirátská stran získala pouze 4 mandáty v krajských zastupitelstvech. I situaci Pirátů bude Fiala v dalších dnech řešit.

„Česká vláda sní o válce s Ruskem.“ Babiš už dělá kampaň na příští volby, píše Politico

„Česká vláda sní o válce s Ruskem, říká český populista Andrej Babiš.“ Píše to ve svém článku bruselský server Politico, který uvádí, že Babišova ostrá kritika vlády Petra Fialy (ODS) je již součástí kampaně pro sněmovní volby v příštím roce. Babiš označil server Politico v reakci na vydaný text za „nástroj bruselské byrokratické chobotnice“. Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Parlamentní listy obvinil současnou českou vládu, že „sní o válce s Ruskem“.

Věda nesmí vyžadovat oddanost

Mnoho let byl Peter Strohschneider jedním z nejmocnějších lidí německé vědy. Dnes je kritikem těch vědců, kteří svým aktivismem riskují nejen své dobré jméno. „Dezolát“ demonstrující proti covidovým opatřením a vědec, který vyjde do ulic v bílém plášti, se vzájemně podmiňují. V knize Pravdy a většiny / Kritika autoritářského scientismu tvrdí, že scientistický pohled, tak rozšířený, a přitom málo reflektovaný, ohrožuje demokracii. Jak takový scientismus v praxi vypadá? Politická otázka se přeformuluje na problém vědecký, aby se následně mohlo argumentovat vědeckým konsenzem.

ODS k debaklu Sunaka a spol.: Porážku způsobil zelený populismus a opuštění konzervatismu

Za historický debakl si britští konzervativci mohou sami. Myslí si to představitelé českých občanských demokratů, kteří britskou stranu, s níž je pojí historické partnerství, ostře zkritizovali. Podle ODS totiž strana okolo již bývalého premiéra Rishiho Sunaka rezignovala na konzervativní program a naskakovala na levicovou a progresivní politiku. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) dokonce hovoří o „zeleném populismu“ expremiéra Borise Johnsona.

Politické zemětřesení, ale ne v Evropě

Koncem května francouzský premiér Daniel Attal v předvolební debatě s Jordanem Bardellou, lídrem strany Marine Le Penové, jež se dnes jmenuje Rassemblement national (RN), obhajoval migrační pakt. Začal různými jeho výhodami, jež zmiňují i naši politici. Ale pak pokračoval: „A na přijímání migrantů máme solidaritu. Ale není to, jak říkáte, francouzská vesnice, které se bude týkat především. Jsou to země, které dnes odmítají vítat žadatele o azyl. Země Východu. Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je k podpisu dohody, kde říkají: Buď je vítáme jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo finančně přispíváme na ochranu vnějších hranic?“

Tragikomedie na březích La Manche

Pokud palčivé problémy nebudou řešit středové strany, chopí se jich populistické okraje politického spektra. Řešení může být nakonec radikálnější, než by se leckomu mohlo líbit. Právě se o tom přesvědčují lídři Británie a Francie. Rishi Sunak a Emmanuel Macron spolu soutěží ve vyhlášení nejméně pochopitelných předčasných voleb. Pokud se situace bude vyvíjet, jak naznačují průzkumy, nejspíš na obou stranách kanálu La Manche dojde k vymření tradiční pravice a nástupu populistů různého druhu. Vezměme si nejdříve příklad Británie. Tam jsou Sunakovi konzervativci u moci již 14 let – a všichni jich už mají plné zuby.

Když slova nezabíjejí

Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát. Třeba bratislavská radní Lucia Štasselová uvedla, že důvodem atentátu byly nenávistné projevy, což se objevilo i v titulku, který vyšel na serveru Euronews.com. Rovněž v pořadu Newsroom vysílaném v neděli 19. května na ČT24 se diváci od socioložky médií Maríny Urbánikové dověděli, že je chybou příliš se zabývat pachatelem.

Jděte volit

Poprvé mohli Češi do Evropského parlamentu volit před dvaceti lety. Vypadá to, jako kdyby až letos přišli eurovolbám v poněkud větší míře na chuť. Některé agentury pracují s předpokladem až 35procentní účasti, ale cokoli nad 30 procent by byl rekord. I s rekordní účastí, zdá se, si většina voličů bude pořád vybírat nikoli podle evropských, nýbrž podle domácích motivů. To by bylo hluboké neporozumění.

Rakušan na sněmu: K moci se snaží dostat nebezpeční populisté, extrémní proudy sílí

V Česku se k vládě snaží dostat nebezpeční populisté, na politické scéně sílí extrémní proudy. Úkolem hnutí Starostové a nezávislí (STAN) je nedovolit jim to, nepustit je k vládní zodpovědnosti, protože by to žádná zodpovědnost nebyla, řekl v sobotu v úvodu republikového sněmu hnutí v Olomouci jeho předseda Vít Rakušan. Na problémy podle něj nefungují jednoduchá a populistická řešení.

Fiala reaguje na nepříznivý průzkum: „Máme jiná čísla. Musíme populistům ukázat naši sílu“

Hnutí ANO se podle premiéra Petra Fialy (ODS) systematicky snaží koncentrovat nové voliče cílenou radikální rétorikou, která popírá západní orientaci země a oslabuje demokratickou politickou kulturu. Na sociální síti X vyzval voliče, aby boj proti populismu vzal za svůj každý, komu na svobodě a demokracii v zemi a na její suverenitě a bezpečnosti opravdu záleží. Reagoval tak na průzkum agentury Kantar, podle kterého by sněmovní volby na přelomu února a března vyhrálo hnutí ANO se ziskem 38,5 procenta hlasů.

Buď, anebo do geopolitiky nepatří

Švýcarsko se vymyká v různých oborech lidské činnosti, mj. také v novinařině, a vymyká se i větším stupněm svobodomyslnosti ve veřejném prostoru. Jako je úkazem mezi evropskými deníky Neue Zürcher Zeitung, mezi politickými časopisy je to týdeník Die Weltwoche. Redakce sídlí na břehu Curyšského jezera a v horním patře vilky s krásným výhledem úřaduje majitel týdeníku, šéfredaktor a poslanec švýcarského parlamentu Roger Köppel. V posledních letech je Köppel jakýmsi enfant terrible německy mluvící části Evropy a vlastně i střední Evropy.

Jsme hrází proti populistům

Do koaličního soužití přichází po dvou letech život. Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan ve videoklipu slibuje, že začne premiéra tlačit k pořádné politice, což hlavně v ODS vyvolává údiv. Přímo uvnitř koalice Spolu je živo především u lidovců. Jejich šéf Marian Jurečka čelí vnitrostranickému tlaku, aby rezignoval po lžích kolem večírku na jeho ministerstvu neblahého 21. prosince. V pozadí nespokojenosti s Jurečkou jsou ovšem i nízké preference strany. Za možného z Jurečkových vyzývatelů je pokládán ministr životního prostředí Petr Hladík.

Čeká nás migrační tsunami

Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.