Rusko je v současné době v Německu stejně aktivní, jako tomu bylo za studené války. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag to prohlásil šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang. „Vidíme, že Rusko výrazně zvýšilo své aktivity, takže nyní dosáhly úrovně, jakou známe jen z dob studené války,“ řekl šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který funguje jako německá civilní kontrarozvědka.
Francie, Švédsko a Norsko v pondělí vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem.
V roce 2013 poprvé přišlo od bývalého analytika tajné služby Edwarda Snowdena skandální odhalení, že USA špehovaly přední evropské politiky. Mezi nimi byla i německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) a nynější prezident Frank-Walter Steinmeir (SPD). Právě na jejich špionáži se měl podílet i německý spojenec - Dánsko. Zjištění přineslo několika evropských médií, píše rozhlas Deutsche Welle.
Spojené státy vytvořily jakousi tajnou armádu, která čítá zhruba 60 tisíc vojáků. Těleso podle magazínu Newsweek operuje jak na území USA, tak v zahraničí, s cílem co nejvíce snížit potenciální rizika pro americkou bezpečnost. Podle dostupných dat je organizace asi desetkrát početnější než Ústřední zpravodajská služba (CIA). Agenti tajné armády mají být dokonce velmi vysoko v různých klíčových firmách po celém světě. Tajnou organizaci vyvinul Pentagon a za posledních deset se pohybovala po celém světě.
Česká vláda propásla podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) první moment překvapení bezprostředně po zveřejnění informací o zapojení příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Proto nenastala taková mezinárodní odezva a vyhošťování ruských diplomatů jako při otravě Sergeje Skripala v anglickém Salisbury roku 2018. „Hamáček chtěl být geroj, který přiveze medicínu. Těm cimrmanovským povídačkám nevěřím,“ řekl Vondra v nedělní Partii na Primě.
Prezident Miloš Zeman opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti. Návrhu vlády dnes hlava státu nevyhověla už pošesté. Do generálské hodnosti ale povýšil ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla nebo ředitele policejní Ochranné služby Jiřího Komorouse. Do generálské hodnosti povýšil či jmenoval celkem 16 dalších zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb.
Ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun potvrdil, že se na schůzce debatovalo o cestě vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy, ale nepotvrdil, že by předmětem byla možná výměna informací o kauze Vrbětice za vakcínu Sputnik V. Po zasedání sněmovní komise pro kontrolu činnosti VZ to řekla její místopředsedkyně Jana Černochová (ODS). Šéf komise Vít Rakušan (STAN) poznamenal, že nemá pochybnosti o tom, že Hamáček cestu do Ruska plánoval.
Ve světě tajných služeb došlo v minulých dnech k zásadní události. Nejde o dění kolem výbuchu ve Vrběticích, ale o významnější akci. Britská kontrarozvědka MI5 se přidala na sociální síť Instagram. Je to další z mnoha případů, kdy zpravodajské služby, u kterých kdysi byla tajná sama jejich existence, postupně vylézají ze stínů.
V Poslanecké sněmovně skončila, v úterý přerušená, schůze ke kauze Vrbětice a k tvrzení Seznam Zpráv o cestě ministra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Za minstra se před schůzí postavil poslanecký klub ČSSD i premiér Andrej Babiš. Uzavřeného jednání se opět účastnili například šéfové tajných služeb, naopak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar se omluvili. Zpravodaj schůze Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl v ČT, že se poslanci na schůzi nic nového nedozvěděli. Vláda by měla podle sněmovny uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) našel v kauze své plánované cesty do Moskvy zastání u některých z účastníků schůzky, na které měl údajně mluvit o plánu zametení kauzy Vrbětice „pod koberec“. Hamáček měl údajně zmínit plán, jak vyhandlovat skandál s Ruskem za dodávky vakcíny Sputnik V či konání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze. To však někteří účastníci schůzky rozporují. Seznam Zprávy s odkazem na své zdroje uvedl, že Hamáček chtěl do Moskvy vyrazit s plánem „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem Vrbětic za vakcíny a přislíbení prezidentského summitu.
Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.
Zrovna když už to vypadalo, že kauza Vrbětice pomalu mizí z médií, přišla opravdu výbušná zpráva. Server Seznam Zprávy tvrdí, že ministr vnitra Jan Hamáček plánoval letět do Moskvy, aby tam ututlání vrbětického skandálu vyměnil za milion dávek vakcíny Sputnik a za pořádání summitu Biden–Putin v Praze. Tento plán měl předložit 15. dubna na schůzce, které se účastnili velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka, šéf rozvědky Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, policejní prezident Jan Švejdar a později se přidal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Federální vyšetřovatelé provedli domovní prohlídku v newyorském bytě Rudyho Giulianiho, bývalého starosty New Yorku a někdejšího právníka exprezidenta Donalda Trumpa. Giuliani prohlídku potvrdil a uvedl, že si sedmice vyšetřovatelů odnesla několik telefonů a počítačů. Podle listu The New York Times (NYT) se jedná o známku toho, že úřady postoupily do nové a agresivnější fáze vyšetřování Giulianiho počínání na Ukrajině.
Miloš Zeman si na veřejnou reakci k vrbětické kauze vzal týden, velký praktický význam to nemělo, jistě tak ale vytvořil atmosféru očekávání, přitáhl ke svému vystoupení na TV Prima pozornost, dodal mu punc čehosi zásadního. Nic z toho samozřejmě nebylo adekvátní obsahu prezidentových slov. Jeho nedělní promluva a následný rozhovor s moderátorkou Terezií Tománkovou byly předvídatelným sledem „zemanismů“.
Projev prezidenta Miloše Zemana k případu Vrbětice musel zaujmout všechny, kteří sledovali vývoj jeho životní kauzy Peroutka. Ta je notoricky známá a známé je o ní také to, že nikdy nebude rozřešena. Článek se nikdy nenajde, jednoduše proto, že nikdy neexistoval. Zeman to ale nikdy neuzná. Nikdy neuzná, že se mýlil, že si s ním jeho paměť zahrála, že něco prostě popletl. To by bylo příliš lidské na jeho pýchu, na jeho bohorovnost, která je bohužel čím dál směšnější, vlastně smutnější.
Ruský senátor Alexej Puškov v reakci na projev Miloše Zemana řekl, že český prezident neuvedl žádný důkaz o zapojení ruských tajných služeb do explozí ve Vrběticích, protože takové důkazy neexistují. „Není to překvapivé, neukázali důkazy, protože jednoduše neexistují,“ uvedl politik s tím, že se jedná o „propagandistický útok“ na Rusko pod taktovkou Západu. Zemanův projev podle Puškova vážně zpochybnil „ruskou verzi“ vrbětických výbuchů. Také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Praha neměla žádné důvody pro to, aby z explozí obvinila Rusko.
Prezident Miloš Zeman zopakoval, že pokud by sněmovna vyslovila menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi. V pořadu Partie televize Prima opozici vzkázal, že podobně by postupoval i v případě, že by poslanci sebrali 120 podpisů k rozpuštění dolní parlamentní komory. Prezidenta neznepokojuje ani zveřejněním auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Rozhodnutí podle Zemana připadá soudním orgánům, nikoli prezidentovi.
Pokud se potvrdí účast ruských agentů na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, měla by Ruská federace za teroristický čin zaplatit například neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Prezident to uvedl ve výjimečném televizním projevu. Zmínil, že v kauze plně důvěřuje Policii ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. Přeje si, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita.
Česká veřejnost napjatě čeká na vystoupení prezidenta Miloše Zemana k současné česko-ruské diplomatické válce. Důvodů je mnoho: hlava státu jde na ruku Moskvy už delší dobu, ať už šlo o přítomnost ruských vojáků na Ukrajině, případ novičok či vakcínu Sputnik V. Se svým protějškem Vladimirem Putinem navíc udržuje přátelské vztahy. Po oznámení zapojení ruských tajných složek do vrbětického výbuchu se ale zdržel jakýchkoliv komentářů. Zeman kromě toho má s českými tajnými službami složitou historii a mnohokrát zpochybnil jejich práci.
Co vlastně obsahuje zpráva portálu Bellingcat, který se věnoval okolnostem exploze muničního skladu ve Vrběticích? Server popsal přípravu a detaily akce ruských agentů, která stála život dvou lidí. Ze zjištěných skutečností vyplývá třeba to, že agenti se ve Vrběticích představili jako zájemci o koupi zbraní z Lidové gardy Tádžikistánu nebo to, že pro Kreml šlo o důležitou operaci. Velitel akce, generálplukovník Andrej Averjanov, měl podle Bellingcatu dokonce přímou linku do kanceláře ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Bývalý prezident Václav Klaus znovu ostře kritizoval způsob, jakým česká vláda řeší diplomatickou krizi s Ruskem, která vznikla poté, co kabinet oznámil, že za výbuchem ve Vrběticích měli stát členové ruských zpravodajských služeb. „Štěkáme na Rusko, protože si myslíme, že máme za sebou mocné USA a NATO. To je trošku hloupá politika,“ řekl Klaus v rozhovoru pro deník Blesk. Není podle něj náhoda, že se o příčině sedm let starého výbuchu muničního skladu začalo znovu mluvit až dnes.
Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou, nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, abych opustili jejich území. Podle agentury Reuters o tom informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs. Německo o ruském pozadí výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 jedná s členy EU a NATO a o případné reakci vůči Moskvě se poradí se svými spojenci.
Prezident Miloš Zeman se chystá o víkendu prolomit týden mlčení ke kauze Vrbětice. Vláda se zaštiťuje jeho podporou pro kroky, které podnikla na základě zprávy české kontrarozvědky (BIS). Ta předložila důkazy, že výbuch v muničním skladu byl sabotážní akcí ruské vojenské rozvědky GRU. V minulosti se však prezident vyjadřoval k BIS a jejímu řediteli Michalovi Koudelkovi s despektem a operace ruských tajných služeb zpochybňoval. Přenášíme přehled nejvýznamnějších prezidentových výroků k BIS a k Rusku.
Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin v pátek prohlásil, že obvinění Ruska z účasti na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích je založeno na „ubohé a nízké lži“. Česko se podle něj vydalo cestou konfrontace s Ruskem a dostalo se mu odpovídající odpovědi, píše agentura TASS. Podle české vlády panuje důvodné podezření, že za výbuchem ve Vrběticích z roku 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU. Případ rozpoutal diplomatickou roztržku mezi Prahou a Moskvou.
Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.
Česko se ocitlo uprostřed boje tajných služeb. Echo24 pokračuje v sérii rozhovorů, kdy událost kolem Vrbětic komentují bývalí členové zpravodajských služeb. „Nebyla to nijak zpackaná operace,“ domnívá se bývalý šéf české rozvědky ÚZSI v letech 2004-2006 Karel Randák. Pozastavuje se nad načasováním informování veřejnosti o kauze a dodává, že být to na něm, Rusy by z ambasády v Bubenči vyházel všechny.
Sobotní oznámení premiéra Andreje Babiše spolu s ministrem vnitra a tehdy ještě zahraničí Jana Hamáčka, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka GRU, rozpoutalo politickou bouři. Vztahy s Ruskem ocitly na bodě mrazu a Česko s Ruskem si navzájem vyhostili diplomaty. Zároveň se však objevují hlasy, které o oficiální verzi události pochybují. Mezi skeptiky patří i Rudolf Růžička, zástupce ředitele rozvědky ÚZSI v letech 1993–1998.
Jedním z posledních aktů ve funkci ministra zahraničí bude dnes pro Jana Hamáčka přijetí ruského velvyslance v Praze, kterého si pozval na kobereček. Měl by mu oznámit vypovězení dalších ruských diplomatů z Prahy. Kolik jich případně bude, z toho můžeme vyvodit, jestli Praha konflikt s Moskvou chce vyhrotit, nebo ne.
Ani několik dní poté, co česká vláda obvinila Rusko z toho, že jeho agenti stáli za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích, není jasné, zda nás v diplomatické roztržce s Moskvou další státy podpoří nějakou konkrétní akcí. Ministr vnitra a dočasně i zahraničí Jan Hamáček sice požádal spojence o solidaritu, dočkal se však prozatím jen opatrných slov podpory, na žádné určité odpovědi se v pondělí neshodli ani ministři zahraničí států Evropské unie. „Může se to ale změnit,“ sdělili deníku Echo24 zástupci Evropské komise.
Kauza Vrbětice byla podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nejúspěšnější bezpečnostní operací. Vedla k rozbití rezidentur ruských tajných služeb SVR a GRU v Praze, což Hamáček označil za "fenomenální úspěch". Řekl to dnes při projednávání ve Sněmovně. "To, že jsme jim (Rusku) vyhodili 18 špionů, to je to nejmenší, co můžeme udělat. Byla to správná reakce v prvním momentu," uvedl Hamáček,
