Tag: ekonomika

Články k tagu

Kancléř smutné postavy

Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.

Nová éra Německa: Migrace, spalovací motory, jádro i vztahy s USA. Co čeká Česko?

Po vítězství konzervativní unie CDU/CSU v německých volbách se pravděpodobně novým německým kancléřem stane Friedrich Merz. Jeho nástup k moci znamená potenciální přesměrování priorit největší evropské ekonomiky a docela jistě odklon od politiky Angely Merkelové. Změny v oblastech hospodářství, migrace, obrany či energetiky budou mít výrazný dopad na Evropskou unii a logicky i na Českou republiku, která je s Německem úzce propojena ekonomicky, politicky i geopoliticky.

Nejčernější období vztahu vlády s firmami? Strany chtějí po volbách podnikatelům pomoci

Základem dobrého byznysového prostředí je daňová, investiční či energetická předvídatelnost. Pro Echo24 to řekl stínový premiér Karel Havlíček (ANO) s tím, že hnutí má plány, jak po volbách podnikatelům uvolnit ruce. Podobně hovoří i další strany. Podle oslovených expertů je nutné pomoci byznysu například uvolněním trhu práce či efektivnějším systémem stavebního řízení.

Ještě horší, než jsem předpovídal

Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. Dnes při zpětném pohledu je možné v Sarrazinovi vidět něco jako moderního proroka. Rozhovor pro Echo, který byl veden dva dny po autorových osmdesátinách, se ale neomezuje pouze na migraci a německé volby

Z KSČM vyhodili „komunistu s lidskou tváří“ Dolejše. Prý odrazoval voliče

Z KSČM vyhodili svého zřejmě nejliberálnějšího člena. Strana ve čtvrtek v tiskové zprávě oznámila, že její výkonný výbor ukončil členství bývalému dlouholetému poslanci za KSČM a ekonomickému expertovi strany Jiřímu Dolejšovi. Důvodem je nesoulad se základním směřováním KSČM a jeho kritika. To Dolejš odmítl. Podle mluvčího komunistů Romana Rouna dlouholetý poslanec i místopředseda KSČM hlasoval pro programové cíle strany, ať už šlo o vystoupení z NATO a referendum o vystoupení ČR z EU.

Trumpa při chuti uspokojit nelze

Až překvapivě rychlý vývoj kolem řešení války na Ukrajině upozaďuje další celní plány Donalda Trumpa. Ještě před pár dny byl přitom jeho sílící protekcionismus téma číslo jedna. A Trump stíhá všechno, i když ani v případě uvalování cel teď nepostupuje vyloženě takticky. Často spíš až nepochopitelně. Platilo, platí a platit každopádně bude, že obchodní bilance je pro něj nejdůležitější ukazatel. Zdaleka nejvyšší obchodní deficit mají USA s Čínou, 354 miliard dolarů. S Evropou má Amerika ve zboží obchodní deficit čítající 150 miliard dolarů. Na tom se nejvíc podílejí Němci, které Trump kvůli tomu nemá rád,

Lidé by nás pověsili

Vývoj po nástupu Donalda Trumpa je překotný. To ale neplatí o Evropě, kde vše zůstává zakonzervované. Pokud velký byznys neřekne, že to odmítá, nestane se u nás vůbec nic, říká v debatě bývalý premiér, aktuálně stojící v čele Teplárenského sdružení, Mirek Topolánek. O českých zájmech, plivání na hrob Angely Merkelové nebo vykoupení akcionářů ČEZ Andrejem Babišem diskutovali také exministr průmyslu a místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a místopředseda sněmovny, člen ODS Jan Skopeček.

Oběti americké reindustrializace

Za necelý měsíc od inaugurace Donalda Trumpa se toho stalo mnoho, ale cla a hrozba nových obchodních válek jsou z globálního pohledu rozhodně tématem číslo jedna. Obchodní bilance je pro amerického prezidenta nejdůležitější ukazatel, cla rád používá i jako formu nátlaku, kdy zkouší, jak kdo zareaguje. Zatím postupuje dost nepředvídatelně. V současném světě pokračující deglobalizace jsou přitom podobné protekcionistické tendence nebezpečnější než dřív. Mnozí kritici je označují až za autarkické, což v ekonomii znamená úsilí o co největší soběstačnost a maximální omezení zahraničního obchodu.

Konec éry bruselské převýchovy

Projev amerického viceprezidenta J. D. Vanceho na konferenci v Mnichově se evropským lídrům a fanouškům současné evropské politiky nelíbil. Jak by také mohl. Vance de facto řekl, že Evropa se odklání od demokratických hodnot Západu a přestala se starat o své občany a voliče, kterých se bojí. A to je klíčové. Nejde jen o otázku migrace a útoků přistěhovalců, kdy si například němečtí nebo britští občané mohou už zcela oprávněně připadat tak, že pro své vlády už dávno nejsou na prvním místě a že za daně, které odvádějí, se jim nedostává požadované míra ochrany, zajištění bezpečí a dodržování práv.

Index prosperity v EU: Česko skočilo na devátou příčku, je v lepší kondici než Itálie či Belgie

Česká republika má devátou nejvyspělejší ekonomiku z 27 států Evropské unie, meziročně si polepšila o pět příček. Do první desítky jí pomohlo snížení inflace, rostoucí podíl národního důchodu na HDP či stabilizace veřejného dluhu. Česká ekonomika je tak v lepší kondici než například Finsko, Belgie či Itálie a vrátila se na úroveň, na které byla v roce 2022. Naopak překážkou pro růst ekonomiky v Česku je hospodářské oslabení domácností a nízká přidaná hodnota práce.

EU chystá svůj „Omnibus,“ „motorovou pilu“ prezidenta Mileiho na snížení byrokracie. Panuje ale skepse

Evropská komise plánuje v týdnu představit pětibodový plán na snížení byrokracie, který zahrnuje revizi pravidel v oblastech zelených hlášení, investic, bezpečnosti produktů, kybernetické bezpečnosti a zemědělství. Komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis oznámil, že Komise pak v následujících měsících předloží několik souhrnných nařízení, která mají zjednodušit stávající legislativu.

Potraviny táhnou zdražování, nejvíc mouka či vepřové. Letos to zřejmě nebude lepší

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, což znamená zpomalení inflace oproti prosincovým třem procentům. Přesto však lednová inflace překvapila ekonomy, kteří očekávali meziroční růst spotřebitelských cen pouze o 2,6 procenta. Největší vliv na růst inflace mělo podle všeho stále zdražování potravin, alkoholu a tabáku, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,8 procenta.

Dovoz surovin z Ruska? Buďme otevřené mysli

Jak má Česká republika reagovat na nový civilizační faktor, jímž je v západním světě Trump 2.0.? Protože staronový prezident USA se svou politikou nedotýká našich zájmů jen široce diskutovanou hrozbou cel, ale především ústupem od zelené politiky. Evropská komise minulý týden potvrdila, že od ní a od dekarbonizace nehodlá ustoupit. EU tak začíná být ekonomicky „nahá v trní“ a Českou republiku jako nejprůmyslovější členský stát si můžeme představit jako naháčovy slabiny.

Pád reálných mezd až o 10 %. Inflace srazila kupní sílu občanů Česka na evropské dno

České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie, uvádí analýza hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky. Letos očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou. Reálné mzdy se na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. V žádné z nich ale není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku.

Po volbách bude potřeba další konsolidační balíček, přiznává Stanjura

Druhý konsolidační balíček bude po volbách v letošním roce nutnost. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opatření by měla být připravena do konce roku 2026 vládnutí, tedy z pohledu vládního mandátu o něco dříve, než jak tomu bylo v tomto období. Zatímco opozice chce daně snižovat a efektivněji vybírat, současné vládní strany nabízí celou řadu různých řešení. Konsolidaci nařizuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Falešný trumpismus a české zájmy

V Česku nastal podivný úkaz: konzervativní část levice a místní populisté jásají nad příchodem republikána Donalda Trumpa do Bílého domu. Jde o nedorozumění vycházející z nepochopení amerických a českých národních zájmů. Polský analytik Maciej Ruczaj přišel s označením „balíčky identity“. Lidé si pro snazší porozumění světu pořizují kompletní sady názorů. Když jste proti genderu, automaticky vám váš názorový kmen nabídne, že jste také proti očkování, máte vstřícný postoj k Rusku, odmítáte pomoc Ukrajině atd. Českou konzervativní levici a populisty mohou s Trumpem spojovat stejné náhledy na kulturní témata

Obchodní válka mezi USA a EU připraví Česko až o 300 miliard korun ročně a o práci 55 000 Čechů

Americký prezident Donald Trump v pátek večer se vší rozhodností potvrdil, že hodlá zavést nová cla také na dovoz ze zemí Evropské unie. A zřejmě to budou masivní cla. „EU se k nám chová hrozně,“ vysvětlil. Spojené státy podle nej učiní vůči dovozu z EU „něco velmi zásadního“. Psali jsme o tom zde. Česko by Trumpova cla poškodila jako málokterou jinou evropskou zemi. Běžnou českou domácnost by tak připravila o 91 tisíc korun ročně.

Bitcoin už v Salvadoru nebude oficiální měnou, schválil parlament

Salvador změnil pravidla pro používání bitcoinu, tamní obchodníci už nebudou povinni přijímat platby v této kryptoměně a i stát omezí její používání. Informoval o tom server BBC Mundo s tím, že bitcoin už nebude v této středoamerické zemi oficiální měnou. Tou se tam stal v září 2021 vedle amerického dolaru. Salvador byl první zemí na světě, která zavedla bitcoin jako oficiální zákonné platidlo. Nynější změnou vyhoví požadavku Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby mohl čerpat půjčku.

„Tarif je čtvrté nejkrásnější slovo“. A cla budou na Evropu „absolutně, absolutně“ uvalena, říká Trump

Prezident Donald Trump v pátek řekl, že „absolutně“ uvalí cla na Evropskou unii, která se podle něj chovala k USA tak „hrozně“. Trump to uvedl několik hodin poté, co Bílý dům oznámil cla proti Kanadě, Číně a Mexiku, která vstoupila v platnost v sobotu. Trump označil „tarif“ za čtvrté nejkrásnější slovo, po slovech „Bůh“, „láska“ a „náboženství.“ Během tiskové konference v Oválné pracovně byl Trump dotázán, zda uvalí cla na dovoz z EU.

O naději Zbyňka Stanjury

Máme konečná čísla o stavu ekonomiky za loňský rok. Růst o jedno procento HDP lze vnímat pozitivně. Tedy tak, že je to odražení od pomyslného dna po předloňském propadu o 0,4 procenta. Nebo jako zklamání, protože očekávání byla jiná. Tak či tak, takový „růst“ je dost pravděpodobně nový normál. Doby, kdy se ekonomika zvětšovala tříprocentním tempem, budou prozatím minulostí. Slabý průmysl, na kterém naše hospodářství ještě stále silně závisí, a smutný pohled na Německo jsou v tuto chvíli stěžejním důvodem. Růst se samozřejmě konal kvůli vyšší spotřebě domácností

Trumpův velkolepý RETVRN

Smršť exekutivních příkazů, již prezident Trump rozpoutal po své inauguraci, možná nebyla přímo připravena se záměrem zahltit publikum a vyvést ho z rovnováhy, ale nevyhnutelně to byl její účinek. Vést všechny vršící se příkazy v patrnosti a zmapovat jejich možné dopady je nad síly jednoho člověka. Mezi exekutivně velmi snadné, symbolické příkazy určené hlavně k upoutání pozornosti patří klasicky trumpovsky bombastické rozhodnutí přejmenovat Mexický záliv na Americký záliv. Rozhodnutí vrátit se ke staršímu pojmenování nejvyšší hory USA Mount McKinley je podobné, ale odkazuje na přece jen zajímavější historii.

Česká ekonomika mírně ožívá, lidé víc utrácejí. Pozor na ceny energií a Německo, tlumí jásot ekonomové

Česká ekonomika loni stoupla o jedno procento, zatímco v roce 2023 klesla o 0,1 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí minulého roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,6 procenta, ve srovnáním s předchozím kvartálem byl vyšší o 0,5 procenta. Vzhledem k okolnostem, kdy se Česko potýkalo se slabou zahraniční poptávkou a vysokými cenami energií, považují ekonomové současná statistická čísla za uspokojivá.

Růst ekonomiky podle nové makropredikce MF zrychlí, ale méně, než se očekávalo v listopadu

Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle nové makroekonomické predikce ministerstva financí zrychlí o více než procentní bod na 2,3 procenta. V listopadu MF predikovalo růst na úrovni 2,5 procenta HDP. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti dvou procent. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou reálné výdělky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by kvůli nižšímu odhadu růstu HDP nebyl dodržen plánovaný schodek rozpočtu.

Ano, okno příležitosti je úzké

Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu je pro nás stěžejní otázkou nikoli to, jak rychle teď USA vymýtí woke kulturu ze své armády a státních univerzit. Stěžejní otázkou pro nás je, jak se v Evropské unii adaptujeme na odstoupení Ameriky od Pařížské dohody OSN o klimatu a na ohlášenou revoluci, jejímž cílem je osvobodit americkou ekonomiku. Z některých koutů starého kontinentu v podstatě zaznívají žádosti, abychom na tyto trumpovské posuny zareagovali nápodobou. Do nějakého stupně si to přeje česká vláda, nebo aspoň její část, třeba lidé jako ministr financí Zbyněk Stanjura. Razantněji to formuluje Donald Tusk, jehož Polsko teď předsedá EU.

Svět se odvrací od „Made in Germany“. Německá ekonomika padne potřetí za sebou, říká zdrcující vize

Německá ekonomika je v hluboké krizi. Její hrubý domácí produkt se letos pravděpodobně sníží o 0,1 procenta. Bylo by to poprvé od znovusjednocení země v roce 1990, kdy by ekonomika klesla třetím rokem za sebou. Uvedl to dnes prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger. Zároveň varoval před cly, kterými vyhrožuje americký prezident Donald Trump, s tím, že by mohly německou ekonomiku srazit ještě více.

Policie řeší hospodaření na Středočeském kraji. Prověřuje i zlatý padák pro vysokého úředníka

Kriminalisté se zabývají odměňováním vysokých úředníků na Krajském úřadě Středočeského kraje. Od nástupu hejtmanky Petry Peckové (STAN) jich bylo hned několik převedeno bez jasných důvodů na překážky na straně zaměstnavatele a nemuseli tak chodit do práce, i když pobírali plnou mzdu. Na zavedenou praxi upozornil jako první deník Echo24. Podle ředitele krajského úřadu Jana Loušky byl postup v minulosti konzultován s advokáty i ministerstvem práce a sociálních věcí.

TOP 09 chce snížit daň z příjmu či jednu sazbu DPH. Ekonomicky není co vytknout, říká Kalousek

TOP 09 chce v příštím volebním období snížit daň z příjmu a naopak zvýšit spotřební a nemovitostní daně a také DPH, u které by strana chtěla zavést jen jednu sazbu. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. Bývalý šéf strany a ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že ekonomicky není návrhu co vytknout, jen by se muselo dát pozor na nepracující důchodce. Plán pro redakci zhodnotil také ekonom Michal Skořepa.

VIDEO: Trumpův vzkaz do Davosu: Vyrábějte v USA za nižší daně, nebo plaťte vysoká cla za dovoz

Americký prezident Donald Trump dnes v projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu slíbil podnikům nižší daně, pokud přesunou výrobu do Spojených států, a pohrozil zavedením cel, pokud tak neučiní. Trump prakticky zopakoval svá prohlášení z předchozích dnů, když přečetl příval exekutivních opatření přijatých od jeho nástupu do úřadu, a dodal, že má od amerického lidu masivní mandát přinést změnu. Trump se připojil na akci prostřednictvím videokonference z Washingtonu.

Von der Leyenová chce jednotný trh pro firmy. Jednodušší podnikání, nebo ještě utaženější unie?

Na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ambiciózní plán vytvoření jednotného právního rámce pro inovativní firmy v Evropské unii, tzv. „28. režim“. Návrh si klade za cíl umožnit společnostem využívat plného potenciálu jednotného trhu EU bez omezení způsobených rozdílnými národními legislativami členských států. Podle kritiků ale sedmadvacítku přibližuje k jednotné „fiskální unii“.