Měl to být rok, který odstaví Čínu na vedlejší kolej mezinárodního obchodu i politiky. Přesně na Silvestra roku 2019 se objevila první zmínka o výskytu nového koronaviru v čínském městě Wu-chan. Peking dlouho tutlal informace o epidemii nové nemoci. Až najednou 23. ledna 2020 uzavřel z hodiny na hodinu šedesát milionů lidí ve Wu-chanu a jeho okolí do neprodyšné karantény.
Česká energetická skupina Energo-Pro zprovoznila na východě Turecka dvě vodní díla Karakurt a Alpaslan 2, které tam postavila. Jde o největší české investice v oblasti vodní energetiky od listopadu 1989, celková souhrnná cena přesahuje 800 milionů dolarů (asi 19 miliard korun). Řekla to mluvčí Energo-Pro Hana Hikelová.
I když se může zdát, že peníze pro poškozené firmy bere Babišova vláda jen z obřího deficidního 500 miliardového rozpočtu, tak ve skutečnosti z toho tratí kraje a obce.
Čísla jsou neúprosná. Česká republika má nejvyšší dubnový schodek rozpočtu v novodobé české historii.
Světové burzy zažily v pátek nejhorší pád od začátku finanční krize 2008.
Vytvoření Národního investičního plánu je samo o sobě dobrou myšlenkou, přesto jej vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) vytvořila ledabyle. Chybí v něm představa skutečných investic, které by přinesly peníze do státní kasy. V rozhovoru pro Echo24 to mimo jiné řekla ekonomka z Masarykovy univerzity Hana Lipovská.
Už šestý rok slibuje Andrej Babiš, že ukončí spory tradičních politických stran a že jeho odborníci začnou gigantickými investicemi modernizovat dosud zaostalé Česko.
Koaliční sociální demokraté vítají vznik národního investičního plánu, který chce v pondělí prezentovat premiér Andrej Babiš (ANO).
Málo peněz na klíčové investice a oproti tomu rostoucí běžné výdaje, které se od roku 2012 navýšily o 62 procent. Tak vypadá rozpočet hlavního města Prahy, který odsouhlasili radní ze strany Pirátů, Spojených sil pro Prahu a Prahy Sobě. Představitelé pražské metropole si návrh pochvalují, protože budou hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Opoziční zastupitelé z ODS a hnutí ANO jsou však silně kritičtí, protože podle nich současné vedení ani letos nedokáže čerpat peníze na investiční projekty.
Národní investiční plán vytvořený během spanilých jízd do krajů chce premiér Andrej Babiš představit do konce roku.
Vláda představí Národní investiční plán do Vánoc. Na setkání s představiteli českého stavebnictví to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož plán představuje celkový potenciál investic v Česku. Loni uvedl, že plán zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030.
V několika úterních a čtvrtečních denících vyšla speciální reklamní příloha „Pravda o Agrofertu“, kde se firma, již premiér Andrej Babiš dočasně zaparkoval ve svěřenských fondech, chlubí svými úspěchy a obviňuje část médií z toho, že o ní šíří negativní a nepravdivé informace. Z faktického hlediska je zajímavý už začátek několikastránkového letáku, kde Agrofert uvádí, že holding byl vybudován na zelené louce a obešel se bez „tunelování prostřednictvím kupónové privatizace“. Toto tvrzení je však zavádějící. Vlastník a zakladatel Agrofertu Andrej Babiš předsedal v letech 1995 a 1996 dozorčí radě privatizační společnosti Zemap-Invest. Ve stejné době získal od Zemapu pod cenou akcie firem, jež vytvořily základ budoucího impéria Agrofert.
Čeští milionáři se pomalu začínají připravovat na krizi, jejíž příchod očekávají v následujících několika letech.
Praze se v posledních letech nedaří utratit peníze vyčleněné na investice.
Národní investiční plán, který byl údajně vytvořen během spanilých jízd do krajů během první vlády Andreje Babiše, zůstává nadále tajný. Příprava spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, které však zveřejnění chystá, až plán schválí současný kabinet. To však naráží na tvrzení premiéra Andreje Babiše, podle kterého je plán interní a nikomu ho nehodlá ukazovat. O zveřejnění tak zřejmě rozhodne až správní žaloba, kterou podal Piráti Jakub Michálek.
Investiční pobídky by měly být nově dostupné pro ty firmy, jejichž projekty mají vyšší přidanou hodnotu a věnují se i výzkumu a vývoji. Šanci budou mít také investice, které budou směřovat do hospodářsky problémových regionů. Nové nastavení podmínek rovněž umožní více podporovat české firmy. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách. Předkládá ho ministerstvo průmyslu a obchodu, v pondělí o něm bude jednat vláda.
Akcionáři výrobce zdravotních lůžek Linet odmítli vstup finančních investorů do firmy. Společnost dostala v posledních dvou letech nabídky na prodej podílu.
Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank potvrdily, že jsou připraveny investovat do Národního rozvojového fondu až sedm miliard korun. Fond bude mít potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard Kč.
Zastupitelé Zlínského kraje v pátek neschválili investiční záměr pro stavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích za osm miliard korun.
Milionům mladých Afričanů žijících na venkově hrozí, že se stanou ztracenou generací, varoval Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD). Pokud nebudou mezinárodní dárci a vlády investovat do místní infrastruktury, zemědělství a potravinářského průmyslu, budou miliony místních hledat obživu jinde, nejdříve ve městech a následně v zahraničí, uvádí fond.
V případném mezinárodním investičním sporu se společnostmi skupiny NWR kvůli OKD by měla Českou republiku zastupovat newyorská advokátní kancelář Curtis, Mallet-Prevost, Colt & Mosle LLP. Vyplývá to z materiálu o veřejné zakázce na právní služby pro zastupování České republiky v investičním sporu se společnostmi skupiny NWR.
Nespokojeným investorům dochází ve střední Evropě trpělivost. Potýkají se tam s obstrukcemi ze strany státu, mnozí se s ním také soudí, píše týdeník The Economist. V rozsáhlém textu zmiňuje především spor mezi švýcarským realitním investorem Sebastianem Pawlowským a Českem kvůli pozemkům v pražských Benicích. Investor požaduje od státu 3,13 miliardy korun jako odškodné. The Economist se dotkl dalších podobných případů a také zmínil českého premiéra Andreje Babiše a maďarského šéfa vlády Viktora Orbána.
Peníze vybrané od bank do speciálního Fondu národního rozvoje se mají použít na projekty v rámci vládního investičního plánu. Ten vytvořila Babišova první vláda, která objížděla regiony a slibovala mohutné investice. Vládní postoj je přitom takový, že by mělo jít o nenávratně poskytnuté prostředky. Manažeři však počítají s tím, že by peníze do fondů měly být vynaloženy jen jako zvýhodněné úvěry pro prospěšné projekty.
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě přijal čínské delegace z banky Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) a z východočínské provincie Če-ťiang. Zástupci banky podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka přislíbili financování projektů čínských investorů v České republice a českých v Číně. Delegace z provincie Če-ťiang jednala především o ekonomice a železničním spojení.
Národní investiční plán vytvořený během spanilých jízd po krajích první vládou Andreje Babiše je nadále tajný. Zveřejnit se ho nechystá ani ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které plán připravuje. Resort Kláry Dostálové přitom počítal s bližším představením Národního investičního plánu během začátku letošního roku. Nyní MMR čeká na to, až plán schválí vláda. Tam však podle předsedy vlády Andreje Babiše nezamíří.
Mezi opozičními Piráty a premiérem Andrejem Babišem (ANO) to znovu jiskří. Zatímco Piráti očekávají reakci Evropské komise na svou výzvu, aby konečně rozhodla o premiérově střetu zájmů, na obzoru je správní žaloba na Babiše. Tentokrát jde o Národní investiční plán, který premiér odmítl poskytnout poslancům s tím, že je to interní dokument. Žádali o něj poslanci ODS při sněmovních interpelacích i Piráti poslaneckou žádostí na vládu. Ta je odmítla a Piráti se odvolali. Nyní čekají, jak vláda s odvoláním naloží. V záloze je správní žaloba
Piráti pohrozili předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO) žalobou, pokud bude nadále odmítat předložit Národní investiční plán, z něhož chce vycházet při sestavování státních rozpočtů. Premiér odmítl minulý týden materiál poskytnout poslancům s tím, že je to interní dokument. Pro odepření tohoto materiálu není podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka žádný zákonný důvod, protože se nejedná o dokument podléhající zákazu jeho poskytnutí.
Čínské investice v České republice zatím nejsou na zcela uspokojivé úrovni. Po jednání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem to v Dubrovníku uvedl předseda české vlády Andrej Babiš. Podle něho je potřeba, aby se „bezpočetné návštěvy a kontakty promítly i do byznysu“. Premiér se svým čínským protějškem jednal na okraj dvoudenního summitu zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy a Číny ve formátu 16+1, který bude večer zahájen slavnostní večeří.
Náklady na výstavbu metra D mohou být skoro o polovinu vyšší než se předpokládalo. Vyplývá to z nejnovější analýzy, kterou si nechal vypracovat dopravní podnik. Původních 40 miliard by už na stavbu nestačilo, dnes se počítá s 57 miliardami. Zodpovědní politici se ale nemohou shodnout, kdo za zvýšení nákladů může. Současné vedení města viní své předchůdce, podle kterých padá vina na hlavu vedení Prahy 4. „Předložte důkazy,“ reaguje starosta městské části. Podle DPP jsou hlavními viníky především inflace a navyšování cen práce.
Praha letos vydá na investice 19,4 miliardy Kč. Rada hlavního města v pondělí přidala na investice ve srovnání s rozpočtem schváleným v prosinci 1,2 miliardy korun. Záměr ještě musí schválit zastupitelstvo. Nejvyšší částka půjde na dopravu, a to 5,7 miliardy korun. Město vydá například 400 milionů korun na přípravu výstavby trasy metra D a dalších 409 milionů korun na bezbariérové zpřístupnění metra. Peníze město vynaloží na stavbu silničního okruhu, opravu Štěrboholské spojky nebo stavbu Radlické radiály. Podle opoziční ODS v návrhu stále chybí klíčové investice.
