komentář lenky zlámalové

Investice proti koronaviru

komentář lenky zlámalové
Investice proti koronaviru

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Světové burzy zažily v pátek nejhorší pád od začátku finanční krize 2008. Investoři se obávají, že koronavirus výrazně oslabí a na nějakou dobu dokonce zastaví světovou ekonomiku. Proto se překotně zbavují akcií všech firem, na něž může mít koronavirus dopad. A to jsou v různé míře všechny. Od leteckých společností přes farmaceutické koncerny, automobilky po technologické firmy, banky. Velké dopady už hlásí Apple, Facebook, řada automobilek. Když se oslabí obchod, což při větším počtu karantén a izolací potenciálně nakažených v různých zemích hrozí nebo už se to děje, rozšíří se zásah na mnoho firem. Nejen na ty, které mají přímo zákazníky a dodavatele v Číně, Jižní Koreji, severní Itálii a dalších zasažených zemích.

Americký burzovní index Dow Jones zaznamenal v pátek největší jednodenní pád ve své historii. Evropské burzy se propadají nejprudším tempem od krize eurozóny v roce 2011. Z Číny v pátek přišla zpráva, která se čekala. Stejně ale všechny ještě víc vyděsila. V únoru, poté co propukl ve velkém koronavirus a úřady omezily pohyb téměř polovině Číňanů, tamní ekonomika skoro klekla. Přestalo se vyrábět i obchodovat. Celková ekonomická aktivita v Číně se propadla nejvíc v historii jejího měření. Dotklo se to všech branží. Průmyslu, stavebnictví, služeb. Z toho jsou ty velké ztráty, které už dnes hlásí globální firmy jako Apple.

Čínské polotovary a součástky jsou nezbytné pro mnoho firem po světě. Nejsou bez nich schopné dávat své výrobky dohromady. Nahradit dodavatele ze dne na den není možné. Současná globální ekonomika navíc v mnoha případech funguje na rychlých dodávkách podle toho, co firmy zrovna potřebují a jaké mají zakázky. Sklady jsou minimální. Takže když se proud z Číny zastaví, je to velmi rychle cítit po celém světě.

Zvlášť v zemích, které jsou průmyslové, velmi otevřené a fungují jako střední pozice v globálních výrobních řetězcích. To je přesně případ české subdodavatelské ekonomiky. Pokud bude koronavirus oslabovat světovou ekonomiku a obchod, zasáhne nás to podstatně víc než třeba sousední Polsko, které je mnohem méně otevřenou a více soběstačnou ekonomikou. Jako většina větších zemí, které zároveň nejsou příliš silnými exportéry. Velmi zranitelné je i přes svou velikost a sílu Německo. Jeden z největších exportérů světa. Velmi úzce spojený s Čínou. A my s ním visíme na jednom laně.

Co bude dál, se těžko odhaduje. Samotná Čína už se po masových izolacích začíná pozvolna rozjíždět. Další šok ale přišel po rychlém šíření epidemie z velmi bohaté a sofistikované severní Itálie, která je hospodářským centrem třetí největší ekonomiky Evropy.

Kromě reálných potíží, jako jsou chybějící suroviny a součástky, ekonomiku tvrdě zasahuje nejistota. Ta je vždycky ještě horší než špatné zprávy. Na ně se dá připravit, reagovat a pracovat s nimi. V nejistotě nevíte, odkud zásah přijde, a tak se raději zbavujete všeho, co by mohlo být ohroženo.

Nikdo teď neví, jak se bude epidemie vyvíjet. Které země budou zasaženy, kde hrozí izolace velkého počtu lidí. I ze samotného medicínského výzkumu koronaviru přichází velmi nejisté zprávy. Náměstek ministra zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula v rozhovoru pro Novinky.cz upozorňuje, že velkou nejistotu u koronaviru vyvolá to, jak málo lidí se z něj třeba i navzdory mírnějšímu průběhu dokázalo vyléčit. I poté, co už nemají žádné potíže a příznaky, mají v sobě stále virus a mohou ho dál přenášet. Prymula varuje, že právě to může být jeden z velmi nebezpečných rysů koronaviru.

Je rozumné se připravit na to, že koronavirus skutečně přinese silný útlum globální ekonomiky, který nás zasáhne. Stejně jako je potřeba rozumně reagovat na samotnou epidemii, vyplatí se připravit i na něj. Špatná reakce může strhnout ekonomiku do krize. Jako to předvedla Nečasova vláda, když přehnaným důrazem na šetření po finanční krizi 2008 vyvolala v zemi strach a nihilismus a stáhla ji do dvojité recese. Ta nemalou měrou přispěla ke konci vlády pravice a pomohla k moci Andreji Babišovi.

Vicepremiér Karel Havlíček už ohlásil, že pokud na útlum dojde, Babišův kabinet naopak šlápne na plyn výdajů a začne masivně investovat z veřejných peněz. Pokusí se tak alespoň části firem kompenzovat útlum soukromých zakázek veřejnými.

To je v takové chvíli rozumné. Jen by to chtělo ten seznam detailně připravených smysluplných investic, které zemi prospějí. Ten si bohužel Andrej Babiš za těch víc než šest let u moci nedokázal připravit.

 

2. března 2020